Vyhledávání informací pro pokročilé I.: kde vyhledávat

V době, kdy se v knihovnách vyhledávalo pomocí lístkového katalogu, bylo vyhledávání informací o mnoho složitější. Dnešní možnosti vyhledávačů jsou ale podstatně širší, a tím může růst i pocit, že nalézt potřebné informace nebo zdroje je snazší. To je na první pohled pravda, na druhý současně rostou také nároky na to, co a jak přesně chceme vlastně nalézt. Například diplomové práce obhájené před deseti lety by z hlediska práce se zdroji dnes obstávaly jen těžko (jakkoli jistě existují výjimky). Vyhledávání a jeho dostupnost nás prostě nalákala natolik, že jsme si zvykli na lepší služby.

Tímto článkem otevíráme neostře ohraničený seriál zaměřený na práci s informacemi – proč neostře? To má dva dobré důvody. První je ten, že bychom rádi aktivně reagovali na to, co se vynoří nebo ukáže jako důležité a užitečné. Druhý důvod je také zřejmý – svět informačních technologií, služeb a nástrojů se natolik dynamicky mění, že mít dopředu utvořený nějaký návod nebo seznam je vlastně téměř nemožné a nesmyslné.

Kde vyhledávat?

Kde vyhledávat informace? Odpověď je zřejmá – dnes asi nemáme k dispozici lepší nástroj, než je Google, pokud chceme hledat téměř cokoli „normálního“. Google má, podle různých měření, asi 90% podíl na trhu. Jakkoli toto číslo nemusí být absolutně pravdivé, ukazuje na jasnou dominanci tohoto vyhledávače. Pokud vám vadí, že o vás sbírá údaje, na základě kterých pak personalizuje výsledky vyhledávání, můžete sáhnout po anonymním Duck Duck Go. V Česku nemá špatné výsledky a malý podíl na trhu ani Seznam, světovou dvojkou je Bing.

Tyto vyhledavače jsou obecně koncipované na to, aby dokázaly najít běžné informace. To musíme vysvětlit – nic jako univerzální návod, jak dobře postavit vyhledávač, neexistuje. Cílem vývojářů je, aby se co největšímu množství lidí zobrazovaly co možná nejrelevantnější výsledky, a ještě to celé bylo co možná nejjednodušší. To ale znamená, že žádný vyhledávač není dokonalý, respektive že vždy pracuje s modelem nějakého ideálního referenčního uživatele, a nemůže (alespoň ne snadno) najít vše. Pokud by takovou ambici měl (a třeba Google by na to asi měl i prostředky), byl by výsledek hodně nepřehledný a pro uživatele nepohodlný.

Proto se hodí některé druhy informací vyhledávat i jinde, než na všeobecných vyhledávačích. Nejsou to z pravidla věci, které bychom potřebovali každý den, ale současně nejde o úplně nepotřebné nebo neužitečné činnosti – třeba o data do výzkumů, informace o tom, jak vypadala nějaká webová stránka, nebo třeba o fotky, co můžete použít na web. Postup je tedy takový, že pokud se nám nepodaří najít informace běžným způsobem, tedy třeba přes Google, budeme muset sáhnout po náročnějších nástrojích.

Náš výběr není nijak reprezentativní nebo úplný. Spíše jsme se snažili, aby zahrnoval nástroje a vyhledávače, které je možné ve školním prostředí poměrně jednoduše a přímočaře využít.

Speciality

Hraje vám v hlavě nějaká písnička a nemáte tušení, jak se jmenuje? A už vůbec si nejste schopni vzpomenout na slova? Pak právě pro vás jsou připravený vyhledávač SoundHound – stačí zabroukat nebo zazpívat kousek melodie a nabídne vám nabídku možných odpovědí. A pak samozřejmě Shazam, což je aplikace do mobilního telefonu, která vám umožní rozpoznat píseň, pokud právě hraje v rádiu. Hlavně pro žáky mohou být takové vyhledávače zajímavé a praktické, protože se dotýkají toho, co mají skutečně rádi.

Čí je to pozemek? Pokud chcete zjistit, komu patří určitý pozemek, například proto, že byste rádi na daném místě park nebo kontaktovali majitele, protože mu z plotu odpadávají latě, je výhodným nástrojem Katastr nemovitostí. V něm je možné hledat podle čísla parcely, podle adresy, ale také třeba podle jednotky bytu, pokud bydlíte v bytovém domě a chcete zjistit, čí že je ten byt, ve kterém se střídají nájemci. Tato služba je velice praktická, protože podle českého právního řádu je zápis do katastru neopravitelný – pokud tedy budete vlastnit nějakou nemovitost, velice doporučujeme jednou za měsíc se do katastru kouknout, jestli je stále vaše. Po uplynutí 30denní lhůty již není žádná šance na opravu.

Katastr nemovitostí

Autor díla: Michal Černý

Data, data a data má na svém webu Český statistický úřad. Využijete jej, kdykoliv budete potřebovat nějaké údaje o České republice, které mají statistický charakter. Pokud chcete sledovat, jak se mění počet obyvatel (v době psaní tohoto textu je jich 10 668 641), roste HDP nebo kolik rodin nemá doma počítač, jste na správné adrese. Jde o výborný zdroj na volnočasové brouzdání, dat do seminárních prací, i do různých sporů o to, jak se vlastně věci mají. Současně zde najdete třeba výsledky voleb. ZSV bez tohoto zdroje informací si skoro nelze představit. Pokud potřebujete data z EU, můžete vyzkoušet Eurostat (Věděli jste například, že počet obyvatel EU od roku 2008 roste, nebo že HDP rostlo za 2. čtvrtletí 2019 nejrychleji z EU v Maďarsku?).

Hledáte umění? Pak vás asi potěší Europeana s více než 57 milióny digitálních objektů, z nichž velká část je volně k užití. Můžete se zde dostat k uměleckým dílům, archeologickým nálezům a mnoha dalším zdrojům. Pokud pak rádi chodíte přímo po galerii, tak nesmíte minout Google Arts and Culture, kde najdete digitalizovaná umělecká díla (s velice pěkným a originálním vyhledáváním), a hlavně si můžete galerie pomocí StreetView projít. Pokud vás pak zajímá, co se s uměleckými sbírkami dá strojově dělat, velice doporučujeme sekci experiments.

Europeana

Autor díla: Michal Černý

Když už jsme u digitalizovaných objektů, určitě není možné opomenout americkou variantu Europeany archive.org. Na něm je vůbec nejzajímavější WaybackMachine, tedy webový stroj času – potřebujete zjistit, jak vypadala nějaká webová stránka v historii? Pak právě toto je to správné místo. Samozřejmě nemá zaindexované vše, ale třeba Seznam.cz z roku 1996 nebo Yahoo.com ze stejného roku zde určitě najdete. Zkuste se třeba po půl roce dívat, jak se titulní stránky těchto webů měnily, a přemýšlejte nad tím, proč. Pokud hledáte stránky z českého internetu před rokem 1996 (tedy jeho úplné začátky), pomůže vám Muzeum internetu, které je ale tvořené manuálně jako promyšlený kurátorský projekt.

Hledáte obsah, který je šířený pod Creative Commons licencí? Pak asi nemůžete pominout CC Search. Většina obsahu je obrázková a získaná z muzeí nebo podobných sbírek. Služba tak zajímavě doplňuje Archive či Europeanu.

Pro vlastní prezentace nebo weby se hodí obrázky. Abyste je mohli volně využívat a nemuseli je zdrojovat (uvádět odkaz na zdroj), potřebujete obrázky s licencí CC0 nebo s nějakou Public domain. Na internetu existuje poměrně hodně fotobank, které takové kolekce nabízejí – rozhodně proto doporučujeme pátrat třeba na Unsplash, Pixabay, PikWizard, Gratisography, Pexels či StockSnap.io. Tyto stránky jsou pro autory webů nedocenitelné, jen musíte zvážit, zda tu či onu krásnou fotku nemá na webu už desítka dalších lidí. Třeba Unsplash se stal v posledních měsících v česku skutečně hodně populární.

Unsplash

Autor díla: Michal Černý

Hledáte odpovědi na složité i jednoduché otázky? Pak Quora je to správné místo. Jde o největší a nejaktivnější web, na kterém najdete odpovědi téměř na cokoliv – chcete vědět, jak funguje žárovka, jaký software použít pro automatický přepis textu z diktafonu nebo jak upéct bábovku? Všechno tady je – a co není, na to se můžete doptat. Projekt funguje komunitně, takže každý se může ptát a současně každý může odpovídat. Pro plnohodnotné používání je nutná bezplatná registrace. U nás ne tak populární, ale v USA nesmírně silnou a vlivnou službou podobného druhu je také Reddit, s pověstí sociální sítě pro geeky. Hodně pěkných návodů je také na WikiHow i s obrázky – od témat „jak psát eseje“ se zde dostanete k návodu na „jak zbavit sklenici zbytků od samolepek“ nebo „jak skládat spodní prádlo“.

WolframAlpha je hodně neobvyklý vyhledávač a umí věci, které by člověka asi ani nenapadlo, že by mohl vyhledávat – třeba vám umí ukázat, jak vypadá molekula kyseliny citronové, řekne vám, co bylo za den 14. května v roce 1820, nebo vyhledá dostupné informace o Václavu Havlovi. Systém toho ale dokáže mnohem více, třeba prohledat vaše přátele na Facebooku a rozdělit je do skupin podle toho, odkud se s nimi asi znáte (pokud mu tedy dáte přístup k účtu) nebo spočítá docela složité příklady. Abyste ho mohli využívat naplno, potřebujete asi trochu brouzdat nápovědou, ale ve spoustě praktických věcí se vám bude určitě hodně hodit.

Chce zjistit, co ně nějaké téma říkají lidé v diskusích? Pak se vám bude určitě hodit Boardreader, což je specializovaný vyhledávač jen na diskusní fóra, různé boardy a veřejné chaty. Nečekejte žádné velké nastavování, ale pokud potřebujte takovou jednoúčelovou věc, určitě poslouží dobře.

Hledáte knihy? Knihy na internetu se hledají obecně ne úplně snadno. Určitě se bude hodit Google Books s náhledy knih. Internet Archive má vlastní velice pěknou knihovnu, která se hodí především tehdy, když hledáte nějaké stará významná díla a třeba se i chcete podívat, jak vypadala. Neučte o Balzacovi bez Balzaca. Pro piráty je možné doporučit Libgen – je sice autorskoprávně problematický, ale třeba pokud vlastníte knihu vytištěnou a chcete v ní něco rychle dohledat, tak se vám formáty jako PDF či EPUB budou určitě hodit. České knihy je možné najít třeba na Databázi knih, kde najdete především (ale nejen) starší věci do „povinné četby“. Pozornosti nemůže uniknout ani Kramerius, který má velký digitalizovaný fond. Některé věci, jako jsou staré tisky, jsou pak dostupné v jeho trojkové verzi. V českém prostředí (s ne vždy dobře ošetřenými právy) je třeba zmínit i Ulož.to.

Potřebujete se něco naučit? Pokud vyhledáváte kurzy, neměli byste minout Classcentral, což je pravděpodobně největší vyhledávač online kurzů vůbec. Jakkoli MOOC procházejí v posledních letech dramatickou proměnou a hledají svůj obchodní model, stále zde naleznete i hodně bezplatných kurzů, ze kterých si lze něco odnést. Velice užitečné jsou také platformy s prezentacemi nebo dokumenty, protože z nich se učí také dobře. Prvním místem, kde by se člověk měl zastavit, je určitě SlideShare, následovaný Issuu a Scribd.

Závěrem