Odborný článek

Pomníky a památníky

24. 3. 2015 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Kristýna Hlavatá
Spoluautor
Mgr. Tereza Vávrová

Anotace

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.

Cíl výuky

Žák:

  • umí pracovat s pomníkem jako pramenem pro historické poznání;
  • rozumí tomu, jak budování či ničení pomníků ovlivňuje vytváření kolektivní paměti;
  • identifikuje historické události, které ovlivnily či proměnily podobu „pomníkové“ krajiny v ČR;
  • získá informace o pomníku ve své obci a zjistí, jaké příběhy se s ním pojí,
  • chápe, že pomník v sobě může ukrývat několik vrstev příběhů, které mohou být i konfliktní, a porozumí, proč tomu tak je.

Obsah lekce

  • K čemu slouží pomník ve veřejném prostoru. 
  • Příklady českých pomníků, které najdeme na každém rohu, a jejich paměť.
  • Jak se zachází s pomníky z minulosti a o čem tyto aktivity vypovídají.

Text článku

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.

Vybudování takřka každého pomníku manifestuje určité politické postoje – probíhá na objednávku či se souhlasem vládnoucí moci, jeho provedení (např. symbolika) tyto postoje také odráží. Pomníky připomínají důležité události či osoby a spoluvytvářejí tak oficiální podobu historie. Tedy toho, co a jak si máme pamatovat a připomínat. Změna politického uspořádání může vést ke zpochybnění existence stávajících pomníků (zvlášť pokud jsou poplatné oktrojovanému výkladu minulosti) a ke snahám o jejich odstranění. Ve dvacátém století u nás k plošné likvidaci památníků, a tedy k „přepisování“ paměti, došlo hned několikrát. Přemýšlení nad památníky, jejich povahou a příběhy nám tak může pomoci při odkrývání různých, často konfliktních vrstev paměti.

Narativy spojené s pomníky, které u nás vznikaly v období 1918–1989:

1. Oběti první světové války

Pomníky obětem první světové války jsou symboly založení Československa. Ovšem vedle legionářů připomínají především jména vojáků bojujících v rakouské armádě.

Téměř v každé obci v Česku nalezneme pomníky, které byly vybudovány k uctění obětí první světové války. Staly se symboly budování nové státnosti, a zrcadlí tak ve své době aktuální směr politického či ideologického myšlení. Je ale nutno podotknout, že se nestavěly pouze legionářům bojujícím za samostatný stát Čechů a Slováků, ale jednalo se především o vojáky, kteří bojovali na straně rakouské armády.

Ani tyto památníky neměly klidný „život“. Po okupaci nacisty v roce 1939 jich byla část zničena (připomínaly první republiku). Pohnutý osud měly pomníky padlým v Sudetech. Po roce 1945 je postihla vlna ničení – vadil německý původ těch, kterým byly stavěny, negativně byly vnímány symboly (orlice, rovnoramenné kříže).

2. Oběti druhé světové války

Oběti druhé světové války jsou na pomnících často deklarovány jako bojovníci za svobodu a komunistickou budoucnost země. Oběti druhé světové války měly však různé osobní či politické postoje.

Další vlna stavění pomníků nastala po druhé světové válce. Počet obětí byl menší a většinou se nejednalo o padlé na bojištích, ale spíše o zavražděné v koncentračních táborech, zabité gestapem, v době stanného práva atd. Někdy nalezneme pomníky či desky se jmény připojené k pomníkům z první světové války. Pomníky často nesou symbol pěticípé hvězdy. Obecně byli tito mrtví deklarováni jako bojovníci proti fašismu, případně jako bojovníci za svobodu a komunistickou budoucnost země. A to nehledě na jejich osobní či politické postoje.

3. Oběti při osvobozování (vojáci Rudé armády)

Pomníky vojáků Rudé armády jsou pietním místem – vojáci při osvobozování často položili své životy. Roli Rudé armády při osvobození není třeba zpochybňovat. Pomníky se ovšem později staly symbolem demonstrace síly komunistického režimu a oddanosti Sovětskému svazu.

Zároveň byly budovány pomníky vojákům Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování naší země, případně památníky připomínající zásluhy Rudé armády. Někdy vznikaly spontánně, často však bylo jejich budování řízeno politicky (některé byly dokonce postaveny i v místech, která byla osvobozena americkou armádou). I proto se pro veřejnost staly místem, kam se jednou za rok povinně položily věnce, ale jinak byly na okraji pozornosti. Více se o ně začala společnost zajímat až po roce 1989.

Na jednu stranu se obecně akceptuje, že se jedná o pietní místo a že roli Rudé armády v osvobození od nacismu není třeba zpochybňovat. Na druhou stranu se pro velkou část veřejnosti staly tyto pomníky symbolem demonstrace síly komunistického režimu a oddanosti Sovětskému svazu. Se změnou režimu byly proto některé zničeny, přesunuty či upraveny tím, že z nich byly odstraněny symboly či nápisy.


Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
341.8 kB
PDF
Pomníky a památníky

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Kristýna Hlavatá

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Exkurze

Článek pro obor:

Dějepis