Odborný článek

Dobronín

2. 4. 2015
Gymnaziální vzdělávání
Autor
Kristýna Hlavatá
Spoluautor
Mgr. Tereza Vávrová

Anotace

Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.

Cíl

Žáci:

  • pracují s odlišnými perspektivami – obětí a aktérů této události; 
  • hledají odpověď na otázku, jestli má smysl se těmito poválečnými událostmi zabývat, pokud stejně nemůžeme najít viníky a prokázat, jak se celá věc odehrála; 
  • se zamýšlejí nad tím, co všechno vytváří kontext této události, o co a z jakých důvodů bývá interpretace této události ochuzována.

Obsah lekce 

  • Historické pozadí zavraždění Němců v Dobroníně těsně po druhé světové válce
  • Průběh vyšetřování události v Dobroníně 
  • Společenská diskuse o tom, jak se k této události nyní postavit 

Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.

Narativ 1: Co se tenkrát na Budínce vlastně stalo?

K vraždě u Dobronína na Jihlavsku zřejmě došlo 19. května 1945. Ten den se v Dobroníně konala první poválečná taneční zábava. Zúčastnila se jí i skupina deseti revolučních gardistů, kteří posilněni alkoholem měli uvést celou událost do pohybu. V noci prý vyvlekli asi patnáct místních Němců z hasičské zbrojnice a ze statku Merunkových, kde byli Němci shromažďováni k odsunu. Tyto Němce pak odvezli na nedalekou louku Budínka, kde si Němci měli vykopat hrob. Gardisté je pak umlátili lopatami a rýči a hrob provizorně zahrnuli. Druhý den pak další skupina Němců měla za úkol hrob zahrnout lépe.

K vyšetřování zločinu v té době nedošlo. Místní raději mlčeli a příbuzní obětí byli odsunuti do Německa. Navíc po válce se v regionu značně proměnilo obyvatelstvo – početné německé bylo odsunuto a do regionu se za prací přistěhovalo mnoho nových lidí. Nebyl nikdo, kdo by podal trestní oznámení.

V 70. letech na hrob narazil při melioračních pracích místní traktorista Václav Sláma. Na louce vyoral několik lidských kostí. Dostal však pokyn, aby vše zahrnul zpátky a pokračoval o pár metrů dál. O hrobu tedy místní povědomí měli. Už tehdy měl být ohlášen nález kosterních pozůstatků a mělo být zahájeno vyšetřování. Nestalo se tak. Při vyšetřování o mnoho let později potvrdily tuto záležitost meliorační drenáže v místě pohřební jámy.

Místní pamětníci vzpomínají, že v 90. letech čas od času na Budínku přijely autobusy s německými turisty, kteří tam kladli pietní věnce a vztyčovali dřevěné kříže. Údajně se zde měly konat i vzpomínkové akce. Do druhého dne však veškeré upomínky na tyto pietní akce zmizely. V nedalekých kostelích ve Ždírci a Šlapanově byly umístěny mramorové desky se vzpomínkou na oběti poválečného násilí. Prý se o ně postarali němečtí pozůstalí.

V roce 2003 vyšla kniha Bergersdorf německé spisovatelky Hermy Kennel, v níž jsou poprvé popsány detaily masakru z května 1945. Kniha pojednává o obci Kamenná, z níž pocházelo několik obětí. Spisovatelka čerpala ze vzpomínek odsunutých rodin. Kniha vychází nejprve v němčině, v roce 2011 je vydána také v češtině.

Ještě detailnější popis události zveřejnil na internetu tehdejší předseda německého spolku Iglauer Sprachinsel (v překladu Jihlavský jazykový ostrov, jedná se o spolek, který se věnuje osudu odsunutých Němců, odkaz na článek v němčině je uveden na konci metodiky) Fritz Hawelka. Ve svém dokumentu o masové vraždě u Dobronína uvádí jména obětí i vrahů. V České republice na tento dokument nikdo nereaguje.

V roce 2013 bylo vyšetřování ukončeno, resp. odloženo. „Věc odkládám, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání,“ napsal v závěrečné vyšetřovací zprávě vrchní komisař Michal Laška. Kriminalisté vyslechli řadu osob a pracovali s dostupnými archivními materiály jak v České republice, tak i v Německu. Ovšem všechny informace týkající se možných pachatelů jsou pouze zprostředkované. Vzhledem k neúplnosti důkazů tedy nelze spolehlivě zjistit, kdo za usmrcením dobronínských Němců stojí. 

Aktivita: Naše soukromé životy

Cíle: Cílem aktivity je, aby si žáci uvědomili motivace, cíle a argumenty zúčastněných – na jedné straně německých rodin odsunutých po válce z Československa, které na Budínce ztratily své příbuzné, a na druhé straně českých obyvatel, kteří o celé události ve svém bezprostředním okolí mlčí.

Pomůcky: papír, tužka

Časová dotace: 20 min.

Popis činnosti

S žáky se domluvíte na rozdělení rolí. Poté žáci pracují individuálně. Jedna část třídy zastupuje Němce, druhá část Čechy. Každý žák si znovu pročte narativ č. 1 (případně další články na internetu, viz odkazy na konci metodiky) a vyznačí si v textu události, které by pro něj, jako pro Němce/pro Čecha, byly klíčové – osobně by se ho dotýkaly, probouzely v něm různé emoce atd. Na základě těchto klíčových informací si připraví svůj osobní profil. Například:

Narodil jsem se a žiji v Německu, ale vím, že moje rodina žila po generace v Čechách. Po válce však musela tento region opustit a začít svůj život zcela znovu někde jinde. Vím také, že jeden z mých blízkých příbuzných (strýc, otec) s rodinou neodjel, a my o něm nemáme po dlouhá desetiletí žádné zprávy. Naposledy ho viděli v improvizovaném vězení pro Němce určené k odsunu, pak ale zmizel. Tušíme, že byl pravděpodobně zabit, ale nevíme, co se stalo, kde a jestli je vůbec pochovaný. Česká strana k tomu mlčí, záležitost jako by pro ně neexistovala.

• Jsem z české rodiny a žiji nedaleko Dobronína. Všichni nějak tušíme, že se v Dobroníně po válce něco stalo. Někde na louce mají být pohřbeni Němci, které údajně měli brutálně zavraždit místní Češi. Nemluví se ale o tom, a když, tak jen velmi opatrně a v náznacích. Nikdo pořádně nic neví. Měli to být místní, které ještě moje babička osobně znala. A prý sem jezdí Němci si tyto mrtvé připomínat. Nikomu není příjemné, když je tady vidíme. Připomínají něco, o čem nechceme nic vědět. Co vlastně chtějí? Co by z toho všeho vzešlo?

Poté si ve třídě žáci vypracované osobní profily navzájem představí. Diskutujte o následujících otázkách:

Co podle vás zástupce obou stran motivuje, aby se k celé události ne/vraceli?

  • Čeho chtějí Češi a Němci ve vztahu k zavražděním v Dobroníně dosáhnout?
  • Jaké argumenty přitom používají?
  • Jak se podle vás staví k celé události současná (tedy třetí) generace?

Aktivita: Životabáseň

Cíle: Aktivita navazuje na „Naše soukromé životy“ a jejím cílem je rozvíjet představu o osobních pocitech jednotlivých aktérů současného sporu o událostech v Dobroníně.

Pomůcky: papír, tužka

Časová dotace: 15 min.

Popis činnosti

Žáci, stále rozdělení na Čechy a Němce, nyní dostanou prostor pro vypracování básně (tzv. životabásně). Jde o velmi osobní práci, proto jim ponechte dostatek volného času. Dopředu je upozorněte, že báseň píší především pro sebe a je to jejich soukromá tvorba, pokud ji nebudou chtít přečíst ostatním, nebude to po nich požadováno.

Životabáseň má předepsanou podobu, žák doplňuje za jednotlivá hesla svoje pocity a dojmy.

  • Jsem
  • Chci se dozvědět 
  • Slyším 
  • Vidím 
  • Toužím 
  • Jsem 
  • Tvářím se 
  • Prožívám 
  • Doufám
  • Dělám si starosti 
  • Pláču 
  • Jsem 
  • Sním

Po dokončení si všichni společně sedněte a projděte si celý úkol. Zaměřte se na otázky shrnující oba úkoly:

  • Co bylo klíčové pro německé rodiny? Co by mohlo být klíčové pro české rodiny? Jak se u toho mohli dotyční cítit? 
  • Jaké rodinné profily si žáci připravili?
  • Zastavte se i u životabásní. Jak se žákům taková věc psala? Bylo těžké vcítit se do představ těchto lidí? (Ponechte na svobodném rozhodnutí žáků, jestli si chtějí svoje básně navzájem přečíst.)
  • Je možné takový konflikt nějak překlenout/vyřešit? Co je k tomu potřeba? Jsou toho schopni účastníci samotní, nebo je nutný někdo nezainteresovaný? A kdo by to podle vás měl být?

 Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
1.07 MB
PDF
Dobronín
Autor
Kristýna Hlavatá

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sociální komunikace

Článek pro obor:

Dějepis