Kdo kompostuje, nezlobí

Naše škola v loňském roce získala mezinárodně uznávaný titul Ekoškola. V rámci tohoto programu ve škole třídíme papír a plast, sbíráme staré elektrospotřebiče a baterie. Přesto ale množství směsného odpadu zůstává velké. Když jsme o tom se žáky našeho Ekotýmu diskutovali, na jejich návrh jsme se rozhodli oddělovat i bioodpad, a ten následně kompostovat. Na základě tohoto rozhodnutí vznikl projekt Kdo kompostuje, nezlobí.

V tomto projektu se nám podařilo skloubit záměr zmenšit množství odpadu ve škole a zapojení školy do projektu organizace Ekodomov s názvem Kompostování na školních zahradách. Během práce na projektu jsme přijali jejich nabídky na uspořádání exkurze a také jsme využili jejich metodiku, připravenou pro projekt Kompostování na školních zahradách. K této metodice jsem vytvořila pracovní listy, se kterými jsme postupně pracovali.

Časová dotace práce na projektu

1. den – příprava otázek o kompostování a exkurze na komunitní kompost – 5 vyučovacích hodin
2. den – zjišťování informací o bioodpadu a kompostování (tři výukové lekce) – 5 vyučovacích hodin
3. den – stavba kompostérů, založení kompostu, objednání košů, tvorba informačních plakátů – 5 vyučovacích hodin

Plánované výstupy

• objednání košů na bioodpad z Ekodomova (objednání prováděli sami žáci)
• výběr vhodných míst na umístění košů na bioodpad
• vypracování sady infotabulí do tříd/ke košům, co třídit
• vypracování systému služeb na vynášení košů
• vypracování systému služeb na vynášení košů z jídelny
• výběr vhodného místa na školní zahradě a založení dvou kompostů
• vypracování systému využívání kompostu

Popis průběhu projektu

První den

Tohoto projektu se zúčastnili žáci druhého stupně, kteří se o toto téma zajímají a vybrali si je z témat nabízených jednotlivými učiteli. Se žáky jsme se sešli ve škole, společně jsme si připravili otázky do pracovního listu (viz přílohy). Po zapsání otázek jsme odjeli na exkurzi ke komunitním kompostérům v Praze – Vysočanech. Žáci kromě dvou komunitních kompostérů viděli i vermikompostér, kde kompostování probíhá pomocí žížal. Do pracovního listu si zapsali poznámky a na závěr exkurze zjišťovali i odpovědi na své otázky. Vyplněný pracovní list si žáci založili do svého portfolia.

1. Exkurze ke komunitnímu kompostéru.

Druhý den

Tento den jsme strávili ve třídě, kde proběhly tři výukové lekce postavené na modelu EUR (s využitím metodiky Ekodomova). Kromě informací o bioodpadu, procesu kompostování a využití kompostu se tak žáci seznámili i s tabulkou VCHD,  I. N. S. E. R. T. a Venovými diagramy. K lekcím jsem vytvořila pracovní listy, s nimiž jsme postupně pracovali – nejprve s pracovním listem Bioodpad, poté s Procesem kompostování a nakonec to byl pracovní list Využití kompostu.  Jako evokace byly postupně použity brainstorming (co je to bioodpad), část tabulky V-Ch-D (co vím/chci vědět o kompostování) a odpovědi na otázky v dopise dívky z Keni. Jako část uvědomění byla použita čtení dvou textů o kompostování a skládkování a dále zápis informací do Vénových diagramů, práce s dalším textem a zápis do tabulky V-CH-D (do části D) a v poslední lekci práce s tabulkou I. N. S. E. R. T. – zápis informací z získaných z textu. Jako část reflexe byly v prvních dvou lekcích použity nedokončené věty a poslední lekci odpověď na dopis. Žáci pracovali samostaně, pouze v první lekci se ve skupinách, které si sami vytvořili, pokusili společně vytvořit definici bioodpadu a v poslední lekci ve skupinách společně psali odpověď na dopis. Po každé části každé lekce proběhlo  sdílení se všemi žáky, tady si mohli doplnit chybějící údaje. Časová dotace pro každou lekci byla necelé dvě vyučovací hodiny, práci jsme ukončili v průběhu šesté vyučovací hodiny.

2. Zjišťování informací o kompostování.

Třetí den

Tento den žáci využili všechny informace, které o kompostování a bioodpadu získali předchozí den. Na zahradě vybrali místa, kam umístit kompostéry, sestavili je a založili do nich kompost. Prošli školu, vybrali místa, na která umístíme koše na bioodpad, ty objednali a připravili k nim informační plakáty, co do koše patří a co ne. Domluvili systém služeb na vynášení košů.

Na závěr dne proběhla reflexe celého projektu formou nedokončených vět, zapsaných na tabuli. Žáci v ní velmi oceňovali možnost seznámit se s metodami VCHD, tabulkou I. N. S. E. R. T. a Venovými diagramy. Také se jim líbilo, že získané informace mohli hned uplatnit.

3. U kompostéru.

Nyní čekáme na dodání košů na bioodpad. Koše umístíme na vybraná místa, přidáme k nim informační plakáty a služby se začnou starat o vynášení košů podle určeného harmonogramu.

Kompostéry budou sloužit kromě kompostování bioodpadu také ke kompostování trávy a listí ze školní zahrady.

Finanční náročnost

Pro tento projekt jsme potřebovali především kompostér. Ten se podařilo získat zdarma díky zapojení školy do projektu Kompostování na školních zahradách. Další finančně náročnější položkou byly koše na bioodpad. Zvolili jsme průmyslově vyráběnou variantu s prodyšnými sáčky, ve kterých by odpad neměl zahnívat a páchnout. Poslední položkou bylo jízdné na exkurzi.