Justýna se představuje – 1. část

První část projektu „Justýna a slušné chování” je zejména motivační. Zaměřuje se na vzbuzení zájmu dětí o dané téma, zároveň posiluje přátelské vztahy a pocit sounáležitosti se skupinou vrstevníků ve třídě. Jednotlivé činnosti jsou řazeny částečně chronologicky podle děje příběhu z knihy, učitelka je však může libovolně obměňovat, kombinovat, zařazovat opakovaně. Další činnosti navazují na téma příběhu, rozvíjí jej a obohacují. Pracujeme s celou skupinou dětí, ale některé činnosti zařazujeme postupně v malých skupinách nebo individuálně.

Všechny nápady a souvislosti jsem shrnula v myšlenkové mapě (viz příloha).

Nabízené činnosti a příležitosti

Motivace:

• Ve třídě se ráno objeví krabice zavázaná provázkem – děti si ji mohou individuálně prohlížet, potěžkat, přivonět apod., nesmí otevírat, protože je adresovaná všem, počkáme na rozbalení, až se sejdou všechny děti.
• Společně v kruhu shrnutí poznatků, prohlédnutí, posouzení vlastností krabice – vzhled, hmotnost, velikost, poslech zvuků z krabice při pohybu...
• Podávání krabice v kruhu, odhad „Co by mohla ukrývat, co nám kdo posílá?” – každé dítě samostatně vyjádří svůj názor, představu.
• Společné rozbalení balíčku. Využijeme moment překvapení. V krabici je ukrytá plyšová bílá kočka + obálka s dopisem pro děti a knihou „Děti a sušné chování”. Dopis obsahuje pozdrav od kočky, která slyšela o dětech z místní školky a chtěla by se s nimi spřátelit. Posílá jim knihu o jejích dobrodružstvích s Majdou a Standou.
• Podávání plyšáka v kruhu – seznámení s kočkou, pohlazení, představení se celým jménem a příjmením, pokus o vymyšlení jména pro kočku.
• Kočičí řeč, cvičení – „mňau”, „čičiči” (slabě x silně, jako malé kotě x mlsný kocour...)
• Protažení „jako kočka” – motivovaná pohybová chvilka.
• Vlastní představení kočky lidskou řečí, učitelka sehraje krátký výstup – kočka se představí jménem Justýna.

Čtení z knihy

Po seznámení s kočkou Justýnou zařadíme čtení prvního příběhu z knihy s názvem „Úvod” – do příběhu vstupujeme, zařazujeme činnosti související s textem.

• Hry s pojmy „smutno x „veselo” – „Co je smutno x veselo? Proč bylo kočce Justýně smutno? Bylo ti taky někdy smutno x veselo? Líbilo se ti to?...", využití prvků tvořivé dramatiky, vstupování do rolí.
• Procvičování mimiky obličeje, výrazu ve tváři, smutné x veselé mňoukání.
• Didaktická hra „Jakou mám dnes náladu?”. Děti se samy rozdělí do dvou skupin podle momentální nálady (smutnou a veselou) označených obličejem s daným výrazem (můžeme využít textilní pomůcky nebo si obličej namalovat na čtvrtku). S dětmi vedeme rozhovor „Proč se cítíš dnes právě tak?” , „Co můžeme udělat pro zlepšení nálady smutných dětí?” – společné řešení problému, např. zahrajeme si oblíbenou hru, zazpíváme si apod.
• Využijeme například píseně „Není nutno” (CD Není nutno, č. 1) nebo „Cha – cha” (CD Pohádky a písničky Jitky Molavcové, č. 16) – pouštění z CD, poslech textu, spojení s pohybem, radost z pohybu, pokus o rozveselení dětí, které si vybraly smutný obličej.

Dokončení příběhu z knihy, závěrečná reflexe.

Další činnosti

• Pohybové hry na téma kočka:

„Na kočku a myš” – klasická pohybová hra s dialogem (JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Pohybové hry dětí předškolního věku. Praha, 1989, s. 38, ISBN 80–04–24497–1).

„Na vrabce a kocoura” (JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Pohybové hry dětí předškolního věku. Praha, 1989, s. 70, ISBN 80–04–24497–1).

„Kočka a vrabci” (JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Pohybové hry dětí předškolního věku. Praha, 1989, s. 70, ISBN 80–04–24497–1).

„Myšky a kočka” (http://www.predskolaci.cz/?p=1084). Děti sedí na zemi na jedné straně herny. V polovině herny je nataženo lano, na kterém je zavěšen zvonek. Za ním je spíž. Děti – myšky sedí na židličkách. Učitelka má v ruce plyšáka – kočičku a oznamuje, že kočka usnula. Myšky se vydají do spíže, lezou v podporu dřepmo, podlézají pod lanem tak, aby na něm zvonek nezazvonil. Ve spíži mlsají. Najednou uslyší zamňoukání kočky, rychle lezou zpět do domečku.

• Báseň „Kamarád” (http://clanky.rvp.cz/clanek/2263) – přednes spojujeme s pohybem ve dvojicích.

Kamarád, kamarád,
je to ten, kdo mě má rád.
Pomůže mi, poradí,
po ruce mě pohladí.

Kamarád, kamarád,
je to ten, koho mám rád.
Pomůžu mu, poradím,
po vláskách ho pohladím.

Všichni jsme tu kamarádi,
všichni se tu máme rádi.

• Didaktická hra „Kamarádi”. Děti chodí v prostoru např. v rytmu bubínku, na výrazný zvukový signál vytvoří dvojice. Společně přednášejí říkadlo s pohybem, ukazují na části těla podle textu, v závěru se vzájemně pohladí a obejmou.

Já jsem kos, ty jsi kos. Já mám nos, ty máš nos. My se máme rádi, že jsme kamarádi. (lidová)

• HPH „Kdo jsi kamarád” (http://www.predskolaci.cz/?cat=120).
• Píseň „Kamarád” z CD ke knize – poslech, zpěv.
• Hry na utužování přátelských vztahů mezi dětmi ve třídě.

„Můj kamarád” (BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha, 1996, s. 29, ISBN 80–7068–070–9.).

„Jaký jsem?” (BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha, 1996, s. 29, ISBN 80–7068–070–9.)

„Jsem rád, že jsi vedle mne” (BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha, 1996, s. 30, ISBN  80–7068–070–9) – lze upravit na „Jsem rád, že jsi v naší třídě”.

„Místo po mé pravici je volné” (BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha, 1996, s. 30, ISBN 80–7068–070–9).

• Vytváření „Panenky dvou tváří” (BARFF, Ursula. Velká kniha pro malé mistry. Praha, 2000, s. 111, ISBN 80–7202–659–3).
• Využití hotových panenek při hrách, zdravotních cvicích s písní „Není nutno” (rozvoj manipulace s předměty), cvicích na uvolnění paže a ruky – např. „Panenka se houpe na houpačce”.
• Grafomotorická cvičení – křížené čáry „Koš pro kočičky” (NOVÁKOVÁ, Mária. Písanka předškoláka. Hradec Králové, s. 12, ISBN nemá), „Balíček z kočičího království” (NOVÁKOVÁ, Mária. Písanka předškoláka – pracovní sešit pro grafomotorickou přípravu 5 – 6letých dětí. Hradec Králové, s. 9, ISBN), ovál ležatý „KOČKY” (NOVÁKOVÁ, Mária. Písanka předškoláka – grafomotorická příprava 5 – 6letých dětí na psaní. Klimkovice, s. 17, ISBN nemá), kruh vlevo „Kočky a míčky” (NOVÁKOVÁ, Mária. Písanka malého předškoláka. Hradec Králové, s. 15,ISBN nemá), dostředivé kroužení „Kočička a klubíčka” (NOVÁKOVÁ, Mária. Písanka malého předškoláka. Hradec Králové, s. 13, ISBN nemá).
• Vytvoření „pelíšku” pro Justýnu v naší třídě – využití proutěného košíku, polštářků apod.,
• Námětové hry na téma „Naše kočka”.
• Rozhovory na téma kočka, využití encyklopedií, získávání nových poznatků o životě koček.
• Skládání puzzle s námětem kočky.
• Tematické omalovánky.

Četba nebo poslech před odpočinkem i během dne:

• Pohádka: Boženka a nálady (CD Pohádky a písničky Jitky Molavcové, č. 15. Bonton Music 1994).
• Pohádka: Kočičky a koťátka (CD Pohádky a písničky Jitky Molavcové, č. 10. Bonton Music 1994).
• Píseň: Kočka na okně (CD Pohádky a písničky Jitky Molavcové, č. 11. Bonton Music 1994).
• Příběh: V klubu dětí a maminek (ADAMOVSKÁ, M. Děti a slušné chování, aneb, vyprávění kočky Justýny. Praha, 2005, s. 30, ISBN 80-903175-5-3).
• Píseň: Slušné chování (CD ke knize Děti a slušné chování, č. 1).
• Píseň: Malé kotě (CD Suchý Jiří, Šlitr Jiří: Největší hity 2, skladba č. 3. Supraphon 2009).

Závěrečná reflexe, autoevaluace

Pomocí vhodné motivace se podařilo vzbudit u dětí zájem o dané téma i knihu samotnou. Děti kočku Justýnu vzaly do kolektivu jako respektovaného člena, zároveň si začaly uvědomovat skutečný význam slova kamarád. Různorodé činnosti byly zařazovány tak, aby se děti rozvíjely ve všech vzdělávacích oblastech, zároveň však zůstalo dost prostoru pro volnou hru dětí (velice pěkně se rozvinuly hry s plyšovou kočkou). Integrovaný blok vedl děti k aktivnímu zájmu o další část projektu, která bezprostředně následovala.