Abraham Maslow, americký humanistický psycholog, vytvořil pyramidu lidských potřeb. Jsou jimi potřeby fyziologické, jistoty a bezpečí, sounáležitosti a lásky, sebeúcty a uznání, seberealizace a vyšší potřeby. Uspokojování těchto základních lidských potřeb vede k tomu, že se cítíme a fungujeme dobře. Jsou motorem, který pohání naše snažení, činnosti, chování. Nejprve by měly být uspokojeny potřeby v dolní části pomyslné pyramidy (tedy fyziologické) a teprve potom se ozývají potřeby umístěné směrem nahoru. Uspokojování nebo naopak neuspokojování lidských potřeb v dětství je klíčové pro další vývoj jedince. Teorie základních lidských potřeb může napomoci při hledání příčin nevhodného chování dětí.
Tyto potřeby stojí v Masloowě pyramidě pomyslně hned nad potřebami fyziologickými. Do této oblasti patří potřeba přístřeší, ochrany, ale také stálosti a řádu. K uspokojování těchto potřeb patří pocit, že to, co se děje, dává nějaký smysl, že věci se dějí předvídatelným způsobem. Proto je pro děti tak důležité stanovování hranic a pravidel. Děti tedy potřebují nejen v MŠ určitý řád, strukturu, hranice a pravidla, ve kterých se mohou bezpečně a svobodně pohybovat (svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého). Hranice mohou poskytovat oporu, vytvářet bezpečí, podporovat soužití, zbavovat napětí. Pokud děti nemají jasné a pevné hranice, vyvolává to v nich nejistotu, úzkost a reakcí na to může být i agresivní chování. Děti často testují možnost porušení stanovených pravidel. Jejich cílem není zkoušet, co vydržíme, ale ujistit se, že jsou věci, které platí, které jsou předvídatelné.
Pomocí pravidel se děti učí orientovat se v sociálních situacích a vztazích. Pravidla pomáhají budovat systém uznávaných společenských hodnot a norem, na kterých je založena naše společnost (což je jedním z rámcových cílů předškolního vzdělávání). Hodnoty jako bezpečí, důvěra a vzájemný respekt jsou normou. Díky sociálním situacím a vzoru učitelek se děti v MŠ setkávají s normami chování ve společnosti a díky jejich osobní zkušenosti dochází k jejich interiorizaci (zvnitřnění). To záleží na osobnosti učitelky a na jejím přístupu k dětem. Pokud učitelka používá při komunikaci s dětmi respektující, efektivní způsoby - např.:
je větší pravděpodobnost, že dojde ke zvnitřnění norem a pravidel na základě pochopení smysluplnosti, zkušenosti z prožitku, svobodného výběru alternativ. Mít na věci vliv posiluje pocit jistoty a bezpečí, dělat si věci po svém patří mezi základní lidské potřeby. Možnost vybrat si a rozhodovat se je podmínkou převzetí zodpovědnosti za sebe i své chování.
Způsob, jakým jsou ve třídě vytvářena pravidla, je ovlivněn konkrétní skupinou dětí, jejich věkem a zkušenostmi s pobytem v sociální skupině. Měla by být však vytvářena společně s dětmi. Může se také stát, že společně s dětmi dospějeme k lepšímu řešení, že nás děti svými nápady překvapí. Pokud děti spoluvytváří pravidla, mají větší motivaci, aby je dodržovaly.
V září nás ve třídě přivítali kluci a holky kočičí, kteří nám ukazují, co všechno můžeme ve školce dělat. A bude toho ještě více, neboť nápadů máme všichni mnoho. Budou nás provázet celým školním rokem i třídním programem.
1. Obrázek |
2. Obrázek |
3. Obrázek |
,,My jsme hravá koťata,
velká a ne prťatá.
Protože se rádi máme,
pravidla si spolu dáme.
Aby se nic nestalo,
a všem se tu líbilo,
a každý byl s námi rád,
i kočičák - kamarád".
Kočičák by byl moc rád s námi ve třídě, hrál si, vytvářel, cvičil i dováděl s námi, taky by se rád něco naučil. My máme však trochu obavy, aby se mu (a také nám) nic nestalo a aby tady všem bylo hezky. Co s tím můžeme udělat? Možná by pomohla pravidla.
4. Obrázek |
Kutálej se, míčku, kutálej,
kamaráda pro mne vyhledej.
Kamarád, kamarád,
je to ten, koho mám rád.
Pomůže mi, poradí,
po ruce mě pohladí.
Kamarád, kamarád,
je to ten, koho mám rád.
Pomůžu mu, poradím,
po vláskách ho pohladím.
Všichni jsme tu kamarádi,
všichni se tu máme rádi.
Narozeninové, svátkové rituály - oslava, trůn pro oslavence, slavnostní tabule, blahopřání, zpěv narozeninové písně atd.
Přemýšlejme dobře, nezapomeneme snad,
přemýšlejme dobře, kdopak je ten náš kamarád?
Konkrétní činnosti - hudebně pohybové činnosti
Když jsi mezi kamarády, tleskej rukama (tlesk, tlesk)
Když jsi mezi kamarády, dupej nohama (dup, dup)
Když jsi mezi kamarády, luskej prstama (lusk, lusk)
Když jsi mezi kamarády, pozdrav se s nimi (ahoj, zamávat)
Když jsi mezi kamarády dělej to naráz (tlesk, tlesk, dup, dup, lusk, lusk, ahoj)
5. Obrázek |
6. Obrázek |
To jsou prsty, to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.
A po mýdle dobré jídlo
a po jídle zase mýdlo.
Všechny moje prsty
schovaly se v hrsti.
Spočítám je hned,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět.
Ruce, ruce, ručičky,
máte pěkné prstíčky.
Máte pěkné dlaně,
zatleskáme na ně.
Zatleskáme, zadupáme,
Na pusu/uši, nohy, hlavu.../si ruce dáme.
Hra Ručky uklízejí
Hračky už jsou pěkně v řadě,
všechna auta pohromadě.
Proč to jedno tady smutné stojí samo?
Uklidíme ho, Honzíku, ano?
Každá ručka má prstíčky,
sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum na vrátka,
to je krátká pohádka.
Ručičky si spolu hrají,
kamarádům pomáhají.
Bum, bum na vrátka,
to je pěkná pohádka.
Mám dvě ouška k naslouchání,
mám dvě očka na koukání,
mám dvě nožky na běhání
a dvě ručky na hlazení
Dupají nožičky, vesele dupají,
a naše ručičky nožičkám tleskají.
Tleskejte, tleskejte, ručičky, dlaničky,
vesele dupejte nožičky, patičky.
Tento blok si kladl za cíl především spoluvytvoření pravidel společného soužití, bezpečnosti a chování. Děti posilovaly prosociální chování a empatii. Učily se spolupracovat. V rámci tohoto bloku poznávaly samy sebe, své tělo, své pocity, potřeby. Uvědomily si, že každý jsme jiný.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.