TV v maturitním ročníku

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec
Realizátor: Leoš Pelc
Konzultant VÚP: Vladimír Lacina

Projekt je zaměřen na rozšíření vědomostí a dovedností získaných během předchozího studia TV a jejich využití v nových vybraných aktivitách i sportech. Možností výběru pohybových činností chce projekt zvýšit zájem žáků o vybranou aktivitu a přispět k aktivnější účasti v hodinách TV. Projekt dále umožní žákům poznat prostředí jiných městských sportovišť a vzbudí v nich dlouhodobější zájem o vybraný sport. Tím, že se ze všech maturitních ročníků vytvářejí nové skupiny, dochází k zajímavým modelům spolupráce a poznávání mezi žáky různých tříd, ale také ke spolupráci, ohleduplnosti a toleranci mezi chlapci a děvčaty v jedné zájmové skupině.

Kontext

Liberecké gymnázium patří mezi velké školy svého druhu se 4 třídami v každém ročníku - s osmi třídami osmiletého a čtyřletého studia a se šesti třídami šestiletého studia, které je zaměřeno na německý jazyk. Náročné studium spíše humanitního směru způsobuje, že do této školy nepřichází mnoho žáků, kteří by aktivně provozovali nějaký sport. Budova školy leží na okraji Liberce, což je částečně limitující při návštěvách jiných sportovišť. Ke sportům byly využity obě tělocvičny, kterými škola disponuje, v jarních měsících také venkovní areál. Cílovou skupinou příkladu dobré praxe je poslední ročník studia, protože teprve zde jsou žáci schopni využít získané dovednosti, vědomosti a návyky z předchozího studia.

Východiska

Již dlouhou dobu se učitelé libereckého gymnázia zamýšleli nad tím, jak zkvalitnit výuku tělesné výchovy, zvláště s ohledem na skutečnost, že v závěrečných ročnících ochaboval zájem o pohyb, zejména u dívek, a velmi se diferencovala obliba jednotlivých sportů uvnitř maturitních tříd. Šlo tedy o to nalézt takový způsob výuky tělesné výchovy, který by byl atraktivní a motivující pro všechny, tedy i pro žáky, kteří jsou z hlediska tohoto vyučovacího předmětu problémoví. Uskutečnění projektu nahrála i skutečnost, že v posledních ročnících jsou žáci při hodinách schopni i ochotni spolupracovat s vyučujícím, podílet se na tvorbě programu jednotlivých lekcí, rozhodovat i organizovat utkání, samostatně si připravit a vést některé hodiny.

Ve třetím ročníku proběhla anketa, která zjišťovala, o jaké sporty mají žáci zájem. Na základě toho byl stanoven konečný seznam sportů. Každý žák si z tohoto seznamu vybral tři sporty, které ho nejvíce zajímaly nebo ve kterých se chtěl dále zdokonalit. Takto organizovaný výběr je z hlediska dalšího zajištění sportovišť i zájmu žáků optimální. Pro realizaci projektu je velmi důležitá spolupráce s vedením školy, které musí připravit podmínky - zejména rozvrhové. Každý učitel tělesné výchovy si pro „svůj" sport musel zajistit podmínky k jeho realizaci, zvláště u těch, které jsou možné jen mimo školu.

Projekt se v průběhu přípravy i realizace setkával s některými omezeními, která se musela řešit aktuálně. Byla to např. odstávka bazénu, zastavení provozu horolezecké stěny, nemoc cvičitelky nebo zdražení služeb na squashi a spinningu. Celý projekt je organizačně připravován poslední dva měsíce předchozího roku, aby žák věděl, jaké tři aktivity ho čekají, a měl čas na rozhodnutí.

Cíle

a) na úrovni oborů

Hlavním cílem, který vedl ke změně organizace a obsahu vyučovacího předmětu TV, bylo zvýšit atraktivitu, pestrost a individuální přístup k žákům. Dále bylo snahou změnit současnou výkonnostně orientovanou TV a přiblížit ji více ke kondičnímu, rekreačnímu a „prožitkovému" pojetí, více respektovat zájmy žáků a odlišné potřeby děvčat a chlapců. Záměrem bylo přiblížit žákům některé dynamické, nově se rozvíjející sporty, na které ve škole nebyl čas ani podmínky (squash, spinning, horolezecká stěna, stolní tenis, power jóga, trampolíny apod.), a tím dosáhnout toho, aby žáci po absolvování školy získali celoživotní vztah k pohybovým aktivitám, nebo alespoň k jednomu vybranému sportu.

b) na úrovni výchovně vzdělávacích strategií v ŠVP
Pozn.: Učitelé si stanovili cíle také pro svou práci, opírali se v tomto případě o výchovné a vzdělávací strategie předmětu v ŠVP.

Cíle v oblasti kompetence k učení:

• učitelé vedou žáky kzískávání poznatků o tělesné fyziologii na základě ověřování účinných kondičních programů pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti (žáci se aktivně zapojují do organizace jednotlivých sportů, spolurozhodují osvojené hry).

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů:

• učitelé zařazují co nejčastěji pohybové, organizační i jiné činnosti vtýmech, kdy se žáci vzájemně poznávají vrůzných situacích, řeší společné problémy, pomáhají si, posuzují se a hodnotí,

• učitelé navozují situace a vymezují takové úkoly, při nichž jde o to zapojit žáků neprůbojných, málo iniciativních, zdravotně oslabených a pohybově znevýhodněných do činností co nejpřirozeněji, aby i tito žáci zažívali pocit úspěchu.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní:

• učitelé při školních i mimoškolních akcích vyžadují dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, umožňují však žákům podílet se na stanovení těchto norem.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální:

• učitelé navozují příznivou a motivující atmosféru vkolektivu třídy, která vede kvzájemné toleranci a úctě, kocenění sportovních výkonů ostatními žáky, kradosti ze svých dosažených sportovních výkonů,

• učitelé organizují činnosti a vymezují takové úkoly, kterými podporují vzájemnou pomoc žáků, vytvářejí situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.

Realizace - postup a metody

Přípravná fáze probíhala již ve třetím ročníku formou diskuse a předběžných dotazníků, na jejichž základě vznikla nabídka výběrových sportů, aby žák věděl, jaké tři aktivity ho čekají, a měl čas na rozhodnutí. Nabídka vychází z možností školy, ale také městských sportovišť, která mohou žáci využívat. Na výběr byly sporty, které se mohou vyučovat paralelně v obou tělocvičnách školy. Žáci měli na výběr např. sálovou kopanou, odbíjenou, košíkovou, florbal, aerobik, kondiční posilování, úpolové sporty, základy masáže, automasáže a jógu. Nabídka se rozšířila podle výběru žáků a možností školy - např. plavání, základy lezení na umělé stěně, stolní tenis, trampolíny, squash a spinning. Žáci jsou také předem informováni o podmínkách jednotlivých aktivit (čas, peníze, organizace, hodnocení).

Kontakt s žáky probíhal ve třech fázích:

• předběžný průzkum zájmu ve třetích ročnících,
• informace o možném výběru sportů,
• konečný výběr sportů pro jednotlivé trimestry (pro příští léta se chystá změna organizace a celý proces bude probíhat prostřednictvím školních webových stránek).

V roce sledování příkladu dobré praxe se podařilo zajistit a personálně obsadit tyto sporty:

• odbíjená,
• florbal,
• košíková,
• kopaná,
• aerobic,
• masáž a automasáž,
• kondiční posilování a horolezecká stěna,
• stolní tenis.

Po ukončení posledního trimestru vyplnili všichni žáci dotazník, ve kterém měli možnost připomínek, návrhů a doplnění organizace hodin TV. Z těchto dotazníků potom lze čerpat inspiraci pro organizaci hodin TV v dalším školním roce.

Protože je celá příprava organizačně náročná a kontakt se žáky v průběhu roku je vzhledem k účasti v různých aktivitách obtížný, je třeba usnadnit si práci využitím jednoduchého počítačového programu, který umožní umístit veškeré informace na webových stránkách školy. Zde si žáci mohou vybrat svoji aktivitu, přihlásit se na ni a sledovat další informace.

Tělesná výchova - metodický film

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Při sportovních aktivitách v objektu školy žáci využívají sportovní areál, pomůcky, náčiní a nářadí školy. Předem jsou informováni o finanční náročnosti aktivit probíhajících na sportovištích, která se nacházejí mimo školu. Předem musí souhlasit s uhrazením příslušné finanční částky.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Z hodnocení učitelů, kteří ve čtvrtých ročnících vyučovali, a z dotazníků pro žáky vyplynuly tyto výsledky:

• zvýšený zájem žáků o TV,
• vysoká účast na hodinách,
• vzájemné poznávání a spolupráce mezi žáky různých tříd,
• kooperace,ohleduplnost a tolerance mezi chlapci a děvčaty v jedné zájmové skupině,
• žáci částečně nebo úplně uvolnění z TV se účastní výuky dle vlastního výběru a individuálních možností,
• žáci se aktivně zapojují do organizace jednotlivých sportů, spolurozhodují osvojené hry,
• dokonalé procvičení osvojených herních činností jednotlivce i herních kombinací (v kolektivních hrách),
• výrazný zájem o sebezdokonalování ve vybraném sportu.

Z dotazníků pro žáky vyplynulo, že se jim způsob organizace líbí. K problematickým stránkám celého projektu patří snad jen:

• náročná organizace celého projektu,
• finanční spoluúčast žáků,
• využívání sportovišť města, která jsou mimo školu = časově náročné docházení (výuka od 7:00 hod.),

Z praxe vyplynulo, že žákům nevadí koedukovaná výuka, při některých sportech ji přímo vyžadují (odbíjená, plavání, masáže apod.).

Příloha 1: Dotazník - zadání dotazníku a výsledky

Shrnutí a zhodnocení příkladu dobré praxe

První rok zkušeností s tímto projektem ukázal, že sledované cíle a záměry byly splněny. Jistě je možné organizovat výuku i jinou formou (např. v pololetních intervalech - což by bylo organizačně méně náročné), ale zkušenosti svědčí o přednosti střídání jednotlivých sportů po třech měsících. Žáci mají možnost vystřídat a poznat více sportů, je to optimální doba pro získání základních informací a dovedností a z hlediska náročnosti organizace je tento model ještě únosný.

Vedení školy celý projekt podporovalo a vytvářelo podmínky pro jeho realizaci. Tato podpora je důležitá, protože není jednoduché skloubit časové potřeby školy (TV v odpoledních hodinách), organizaci výuky (provoz v ranních hodinách) a zájem žáků o ranní či odpolední výuku.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

I přes některé nedostatky, spojené zejména s náročnou organizací a finanční spoluúčastí žáků, se ukázalo, že celý projekt je zajímavý, pro žáky přitažlivý a z hlediska pojetí kurikulární reformy perspektivní. Klade velké nároky na přípravu učitelů, kteří musí zvládnout nové sportovní aktivity na vyšší než informativní úrovni. Proto je důležité systematické další vzdělávání učitelů TV.

Kontaktní osoby:
Leoš Pelc
e-mail: leos.pelc@gfxs.cz

Irena Přádná
e-mail: irena.pradna@gfxs.cz