Umělecká výchova

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium Cheb
Realizátor: Alexej Kokorev
Konzultant VÚP: Markéta Pastorová

Pojetí vzdělávacího obsahu oblasti Umění a kultura v RVP G umožnilo nejen inovovat výuku výtvarné a hudební výchovy, ale dalo prostor i pro to, aby na úrovni školních vzdělávacích programů vznikaly projekty (nebo dokonce vyučovací předměty) propojující různé umělecké obory. Jednou z možností takového propojení je vytvoření samostatného vyučovacího předmětu založeného na vlastní tvorbě žáků. Pokud se tento předmět stane předmětem povinným, umožní to všem žákům lépe pochopit podstatu umělecké tvorby. Je to zkušenost, která je svým způsobem nenahraditelná, neboť v sobě zahrnuje všechny etapy vzniku díla, a to od původního nápadu a hledání různých variant řešení, přes výběr vhodných prostředků ve vztahu k tématu, až po způsob jeho prezentace.

Sledovaný příklad dobré praxe seznamuje s výsledky vlastní tvorby žáků ve vyučovacím předmětu Umělecká výchova. První část je věnována výstupům z tvorby žáků z mezioborového projektu, který vznikl spontánně na jejich přání a byl prezentován na celoškolní akci na konci školního roku. Druhá část přináší ukázky z práce divadelního souboru, který má ve škole několikaletou tradici a jehož činnost dala impuls pro vznik Umělecké výchovy jako povinného vyučovacího předmětu. Těžištěm této části je stručný popis a záznam již realizovaného drama Jean-Paula Sartra S vyloučením veřejnosti, u kterého se nejvíce podařilo sladit herecký potenciál žáků s náročností hry a jejím filozofickým obsahem.

Kontext

Umělecká výchova je povinný vyučovací předmět, který je určen žákům prvního a druhého ročníku čtyřletého cyklu. Vychází z tematických okruhů integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace a zahrnuje část vzdělávacího obsahu Výtvarného a Hudebního oboru. Realizací vlastních i společných projektů se žáci seznamují s principy umělecké tvorby a získávají orientaci v dějinách umění i v současné umělecké tvorbě.

Východiska

Základem pro nově vznikající předmět Umělecká výchova se stalo studentské divadlo. V chebském gymnáziu udržuje svoji tradici od roku 1994 a tvoří jeden z hlavních pilířů volnočasových aktivit gymnázia sdružených pod školní „Club Sušenky“ (www.gymcheb.cz/club.susenky). Za dobu své existence bylo každý rok uvedeno aspoň jedno představení. Žánrově se tvorba pohybuje od performance až po klasický formát kamenného divadla, a to v závislosti na momentální situaci a hlavně na hereckém potenciálu žáků. Při své práci vychází studentské divadlo z předpokladu, že má-li něco přinést svým tvůrcům, musí se dramaturgie přizpůsobit žákům, nikoli žáci výběru a charakteru her.

Cíle

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, společný vzdělávací obsah Hudebního a Výtvarného oboru (integrující téma oborů) RVP G
Žák:

• vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti, dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě,
• uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku,
• snaží se odhalit vlastní zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí.

Očekávané výstupy, Výtvarný obor, RVP G
Žák:

• porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění,
• nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů,
• využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média,
• samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění.

Očekávané výstupy, Hudební obor, RVP G
Žák:

• uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě,
• vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí, na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit, či ji odmítnout.

Očekávané výstupy, Dramatický obor jako doplňující vzdělávací obor, RVP G
Žák:

• vytváří inscenační tvar za účelem sdělení tématu prostředky verbální a neverbální komunikace v propojení s dalšími výrazovými prostředky (výtvarnými a hudebními),
• pracuje s nimi v rovině jevištního znaku, symbolu a metafory,
• přistupuje k dramatickému nebo literárnímu textu jako k východisku pro vlastní inscenační tvorbu, nachází v něm témata vhodná pro zpracování do dramatického tvaru; rozlišuje druhy dramatických situací, postav a konfliktů, postihuje tematickou strukturu díla,
• angažuje se při tvorbě inscenace podle svých schopností a zájmů v některé její složce (dramaturgie, režie, scénografie, scénický zvuk a hudba, herecká tvorba) a současně přijímá zodpovědnost za inscenaci jako výsledek procesu společné tvorby,
• experimentuje s výrazovými prostředky divadla a dalších druhů dramatického umění (videotvorba) při realizaci vlastních tvůrčích projektů.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Pozn.: Škola si na základě klíčových kompetencí v RVP G vytvořila vlastní dílčí cíle aktivit, které vedou k rozvíjení jednotlivých KK.

Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

• rozlišuje jednotlivé znakové systémy a volí vhodné prostředky pro vyjádření vlastních prožitků, emocí, představ i rozličných jevů, procesů a vztahů.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

• jazyk umění užívá jako specifický a nezastupitelný způsob komunikace,
• uvědomuje si vliv nových technologií a nových uměleckých disciplín na její proměnu.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

• při vlastní tvorbě hledá různé varianty přístupu k tématu, zvažuje vhodnost uplatněných prostředků a porovnává různé možnosti uchopení tématu,
• užívání základních výrazových prostředků dramatického umění, lidského hlasu a lidského těla a lidského jednání k vyjadřování jevů, vztahů, prožitků, emocí.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

• využívání herního jednání a jevištního jednání jako příležitosti k hledání a prověřování způsobů řešení problémů a konfliktů a jejich sdělování a chápání dramatického umění jako zobrazování konfliktů a jejich řešení v současnosti i minulosti, v různých sociálních skupinách, etnikách a národech.

c) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

• rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělení v různých sémiotických kódech,
• vnímat životní styl jako výraz vlastní autenticity a odlišovat ho od spotřebních životních stylů nabízených masovou mediální produkcí.

Divadelní představení – sdružení TRYCHTÝŘ

Druhou formou realizace předmětu Umělecká výchova je příprava a provedení divadelního představení. Žáci, kteří si volí tuto formu, se přidávají ke skupině těch, kteří se studentskému divadlu věnují ve svém volném čase, a společně s nimi tvoří tým.

Na začátku školního roku žáci volili ze dvou inscenací. První byla dramatizace knihy Lea Rostena Pan Kaplan má třídu rád, druhé bylo zpracování Tajného deníku Adriana Molea Sue Townsendové. Po vzájemné dohodě žáci začali pracovat na scénáři hry Kaplan! Zas ten Kaplan!!. Podstatné bylo, že se žáci sami podíleli na vzniku scénáře, a tak přizpůsobovali postavy svému způsobu výpovědi, aniž by ale opomíjeli jejich původní charaktery. Jako základ u Pana Kaplana byla použita rozhlasová dramatizace hry, která se v průběhu celého tvůrčího procesu upravuje a rozšiřuje o nové scény a postavy (byla využita například přítomnost žákyně hovořící maďarsky nebo vietnamského žáka).

1. Zkouška představení

2. Zkouška představení

3. Zkouška představení

4. Zkouška představení

Podrobnější informace o patnácti divadelních hrách, které byly uvedeny více než padesátkrát, jsou dostupné na webu TRYCHTÝŘE www.gymcheb.cz/trychtyr. Připomeňme dvakrát realizované drama Jean-Paul Sartra S vyloučením veřejnosti, u kterého se nejvíce podařilo sladit herecký potenciál žáků s náročností hry a jejím filozofickým obsahem. Sartrovo drama je napsáno na půdorysu antické tragédie za přísného dodržení jednoty místa, času a děje. Tři postavy jsou odsouzeny k věčnému zatracení v existenciálním pekle, které podle Sartra tvoří klasicistně zařízený pokoj hotelového typu, v němž nic není ponecháno náhodě a vše, co se zde odehrává, má nějaký význam. Podstatou hry je poznání, že „peklo jsou ti druzí“, tedy že člověk člověku způsobuje strádání, utrpení a dokonce i smrt. Z takto koncipovaného pekla není úniku a jeho obyvatelé, ač se brání sebevíc, jsou nuceni věčně opakovat stejné chyby, dopouštět se stejných omylů, které je vedou k nenávisti, dokonce i fyzickému násilí mezi nimi. Jsou spojeni „nitkami“ osudu tak, že když se jeden pohne, „ostatní se musí otřást“.

5. Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

6.Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

7.Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

8.Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

9.Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

10.Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

11. Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

 

12. Generální zkouška představení S vyloučením veřejnosti r. 2001; hra měla obnovenou premiéru v roce 2004 v tomtéž obsazení

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Inspirací jsou žáci sami. To je základ koncepce celého předmětu. Žáci přicházejí do školy již s nějakou zkušeností s uměním (ZŠ, umělecké školy, aktivity v rodině). Smyslem práce v umělecké výchově je na tyto aktivity navázat, rozvíjet je a integrovat. Dalšími inspiračními zdroji jsou podněty ze současného umění.

Reflexe příkladu dobré praxe

Nové pojetí předmětu Umělecká výchova otevřelo šanci alternativě ve vyučovacím stereotypu. Změna struktury vyučování, individuální přístup, ale s ním i značná časová náročnost dala vzniknout závěrečnému happeningu, na němž žáci představili svoji tvorbu. Ti, kteří opravdu chtěli vytvořit něco nového, se mohli aktivně podílet na vzniku skupinového díla. Způsob práce dává ale také šanci těm, které umělecká práce neoslovila, aby z ní neodcházeli znechuceni vším, co souvisí s uměním. Ač někdo může možnou pasivitu vidět jako zápor, někdy může být pro dobro věci.

Naplnění cílů na oborové úrovni spočívá v již samotné realizaci tvůrčích záměrů žáků, a to jak prostřednictvím mezioborových témat a jejich prezentace, tak při vlastní práci na divadelním představení.

Proces tvorby rozvíjí u žáků kreativitu, citlivost, kultivovanost a schopnosti vnímat a poznávat svět skrze jazyk umění. Důležitou součástí reflexe je sledování tvůrčí práce žáků ve všech jejích etapách (od prvotního nápadu, přes hledání vhodného tématu a prostředků až k volbě způsobu prezentace). Pro zpětnou vazbu je vedle průběhu a výsledku vlastní tvorby velmi důležitá i slovní reflexe žáků.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Sledovaný příklad dobré praxe ověřil, že Umělecká výchova byla ve školním vzdělávacím programu Gymnázia v Chebu vhodně nastavena. Tím, že vyučovací předmět tvůrčím způsobem vychází ze systému, který je nastaven v RVP G, zvyšuje se šance na jeho další rozvíjení, a to jak po obsahové, tak organizační stránce. Protože však tvůrčí aktivity vyžadují velké osobní nasazení od vyučujících, budou vždy výsledky záležet na jejich ochotě a na odvaze a chuti hledat „za pochodu" různé varianty řešení a modifikovat úkoly podle toho, jak se vyvíjí zájem a zkušenosti žáků.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
BRADBURY, R.: Marťanská kronika - cs.wikipedia.org/wiki/Ray_Bradbury.
Divadelní sdružení Trychtýř - www.gymcheb.cz/trychtyr.
Dramatická výchova - www.drama.cz/.
Dramatický obor jako doplňující vzdělávací obor - www.vuppraha.rvp.cz/clanek/225.
Holandský fotograf Anton Corbijn - www.corbijn.co.uk.
Koncertní projekce Antona Corbijna -
www.youtube.com/watch?v=Wr-jhjnbWW4,
www.youtube.com/watch?v=D0-k6eOALGA.
MACKOVÁ, S.: Dramatická výchova. JAMU, divadelní fakulta, Brno, 2004.
PROVAZNÍK, J.: Podíl dramatické výchovy na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí - www.rvp.cz/clanek/407.
Světelná instalace - www.glassrevue.com/news.asp?nid=2783cid=4.
Školní Club Sušenky - www.gymcheb.cz/club.susenky.
Umělecká tvorba a komunikace ve vzdělávací oblasti Umění a kultura (kol. autorů) - www.rvp.cz/clanek/593.

Kontaktní osoba:
Alexej Kokorev
e-mail: alexej.kokorev@post.cz