Jak žili moji předkové

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium a SOŠ, Hostinné
Realizátor: Ivana Mědílková
Konzultant VÚP: Jan Boněk

Dějepisný projekt Jak žili moji předkové - rodiče, prarodiče a praprarodiče je dvouletá aktivita žáků sexty a septimy osmiletého gymnázia v Hostinném, která probíhá v rámci volitelného dějepisného semináře. Smyslem tohoto projektu je ukázat, jak je možné naučit žáky pracovat samostatně s historickou informací a efektivně využívat ICT ke zpracování a prezentaci svých poznatků.

Do volitelného semináře jsou zahrnuty školní výstupy, ve kterých se propojují základní historické metody a formy práce s využitím ICT jako prostředku k digitálnímu zpracování informací a shromážděného materiálu i jeho následné prezentaci. Tento projekt má význam nejen v osvojení si základních principů práce historika - badatele, ale i v získání určitého pocitu lokálního vědomí a vlastních kořenů.

Kontext

Tuto aktivitu je vhodné realizovat ve skupině 8 - 15 žáků vyšších ročníků osmiletého gymnázia (sexta, septima), s možností uplatnění některých dílčích aktivit lze počítat také u žáků nižšího stupně (kvarta). Žáci se v dějepisném semináři postupně seznamují s historickými metodami umožňujícími efektivní sběr a interpretaci specifických historických informací a dokumentů, aby je následně dokázali v praxi využít a komunikovat o minulosti s těmi, kteří ji prožili. Žáci se navíc seznamují s nejrůznějšími způsoby elektronického zpracování shromážděného materiálu.

Realizace tohoto příkladu je ideální v tom případě, kdy je součástí koncepce dějepisného semináře, ve kterém je dostatečná hodinová dotace ke splnění této aktivity. Přibližná celková hodinová dotace 74 hodin představuje cca 25 hodin sběru dat, 35 hodin jejich zpracování a příprava prezentací, 10 hodin je vyhrazeno na odborné konzultace a 4 hodiny na samotné prezentace výsledků. Důležité je také IT vybavení a zpracování výsledků výzkumu.

Východiska

Příklad dobré praxe dává příležitost, jak propojit výstupy ŠVP s praktickou činností. Důležitým předpokladem pro realizaci je především otevření dějepisného semináře, díky němuž se získá dostatečný prostor k uskutečnění této aktivity, která má časové nároky i mimo vlastní výuku. Neméně důležitá je také možnost výsledky veřejně prezentovat - nabízí se školní prostory, ale také spolupráce s místním muzeem apod. Východiskem tohoto příkladu dobré praxe je také určitá poptávka po zmapování konkrétního tématu z hlediska regionální historie na pozadí výuky nejnovějších dějin. V neposlední řadě je také důležité, aby vyučující sám ovládal počítačovou techniku, které se v průběhu projektu využívá, nebo aby škola umožnila spolupráci s učiteli ICT zejména v souvislosti s osvojováním nových dovedností při zvládání a využívání potřebných počítačových programů žáky.

Cíle

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Dějepis, RVP G
Žák:

• rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace
• charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky,
• vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit,
• vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil,
• popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury,
• porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích.

Školní výstupy
Žák:

• využívá metody orální historie a ovládá způsoby zachycení a vyhodnocení vzpomínek pamětníků,
• komunikuje o minulosti s pamětníky na základě vlastních poznatků a studia příslušného období,
• vyjádří vlastními slovy vztah minulosti regionu s národními dějinami - odraz minulosti ve vzpomínkách pamětníků,
• dokáže zprostředkovat nejdůležitější události života v Podkrkonoší, v Hostinném a nejbližším okolí ve 20. století (zejména v období 2. světové války a těsně po ní) na základě sebraných informací,
• vede rozhovor s pamětníkem (pamětníky) a zaznamenává odpovědi, které následně uspořádá, vyhodnotí a samostatně interpretuje,
• získané informace zkonfrontuje s doklady o vymezeném období uloženými v archivu nebo muzeu,
• diskutuje s ostatními spolužáky (a vyučujícím), zdůvodní a obhájí své názory
• zvládne znalosti regionální historie (jde o dějiny 20. století v kontextu minulosti regionu):
  Učivo: 1. světová válka; české země za války; idea samostatnosti; TGM; vznik ČSR; národnostní a sociální problémy; vývoj do krize; světová hospodářská krize a její dopad a průběh v ČSR; fašismus; komunismus; zápas na obranu demokracie a republiky; věda a kultura v meziválečném období; Mnichovská dohoda; zábor pohraničí; protektorát; 2. světová válka a její důsledky; Československo po válce; porážka demokracie v ČSR; nastolení a upevnění totalitního systému; rok 1968 - od reformy k normalizaci; další vývoj v ČSSR až do roku 1989; obnovení demokracie a vznik České republiky; věda a kultura ve 2. polovině 20. století.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

• podle situace a toho, s kým komunikuje a čeho chce dosáhnout, zvolí vhodný prostředek komunikace (osobně/na dálku, písemně/ústně, IT technologie/jiné technologie apod.),
• neorientuje se pouze na to, co chce druhému sdělit, ale vnímá, jaké pocity to v druhém vyvolává, a vhodně na to reaguje,
• udržuje oční kontakt, při rozhovoru respektuje osobní zónu druhého, verbálně i neverbálně dává najevo porozumění pro pocity druhého (přitakává),
• vyhýbá se paušálním soudům a předsudkům,
• prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem,
• rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje a přijímá sdělení a věcně argumentuje, v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění,
• odliší věcnou část sdělení (co mu chce druhý sdělit) a motivace druhého mluvčího, které ovlivňují to, jakým způsobem to říká.

Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:

• respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí,
• při jednání s druhými přemýšlí nebo zjišťuje, které hodnoty osobní, kulturní a náboženské stojí za jejich názorem nebo jednáním,
• rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání,
• poznává hodnoty v kultuře i ve veřejném životě, které sám uznává, s hodnotami uznávanými v předchozích generacích (tradičními) i s hodnotami nově vznikajícími.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

• kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry.

Cíle v oblasti kompetence sociálních a personálních
Žák:

• aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů,
• přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii.

Cíle v oblasti klíčové kompetence k učení
Žák:

• kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi,
• hledá souvislosti mezi získanými informacemi, propojuje informace se svými dosavadními poznatky.

c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

• uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka,
• uvědomit si, že téměř každý sociální nebo komunikační akt má svůj mravní rozměr,
• uvědomit si hodnotu lidské spolupráce.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

• rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci,
• utvářet dobré mezilidské vztahy ve třídě i mimo ni.

Realizace - postup a metody

Realizace projektu směřovala především do výuky dějepisného semináře, jehož se zúčastnili žáci septimy a oktávy, kteří si ho zvolili. Některé další aktivity bylo možné připravit a realizovat také v hodinách dějepisu jiných ročníků, a to zejména doprovodné expozice. Nejedná se totiž zdaleka pouze o tento samostatný projekt, ale také o řadu dalších akcí.

První výstava připravená žáky septimy a oktávy osmiletého gymnázia představovala průřez svatebními fotografiemi 20. století. Ve spolupráci s kronikářem města Hostinné se podařilo na vybraných fotografiích ukázat nejen vývoj módy, ale žáci měli také možnost uvědomit si některá další regionální specifika této oblasti - např. národnostní složení obyvatel, jejich sociální postavení.

Druhou expozici - Průřez reklamou ve 20. století - připravili žáci kvarty, kteří se zapojili rovněž do projektu, a doplnili si tak některé významné informace, které by ve výukových materiálech zřejmě hledali marně.

Průběh vlastního projektu lze shrnout do čtyř bodů:

• Příprava na rozhovory s pamětníky
  V rámci přípravy se žáci radili s kronikářem města a vedoucím pracovníkem městského muzea, které občany by bylo vhodné oslovit a požádat je o rozhovor.
• Vlastní realizace rozhovorů a sběr materiálu
  Vlastní rozhovory byly připravené podle předem dané osnovy. Pro rozhovory s pamětníky byly vybrány tyto oblasti otázek:
  • vesnice - strukturní data, sociální rozvržení a hierarchie, sociální vztahy, politika a spolky, svátky a kultura, kostely a náboženství,
  • osobní data - osobní data, rodina a příbuzní, dům,
  • historické události, hodnocení - historické události, subjektivní stránky dějin, hodnocení z dnešního pohledu.

Žáci díky strukturovanému rozhovoru mohli s pamětníky navázat poměrně intenzivní kontakt a získat velmi cenné informace.
• Zpracování sebraného materiálu
  Materiál, který byl při rozhovorech nasbírán, se žákům stal podkladem pro zpracování zprávy - v první fázi v podobě textu, následně pak také do podoby PowerPointové prezentace. Díky této zpětné reflexi, ale také už během vlastních rozhovorů s pamětníky, si žáci doplňovali své znalosti o daných obdobích četbou odborné literatury, případně dokumentárními i hranými filmy, aby lépe pochopili, k čemu se některé vzpomínky a výpovědi pamětníků vztahují. Žáci pracovali převážně samostatně s možností využít odborné konzultace s vyučující, která vedla dějepisný seminář, ale také s odborným pedagogem přes ICT. Získané poznatky a jejich další zpracování mohli žáci řešit také společně.
• Prezentace výsledků projektu
  Hlavním výstupem této části projektu byly dvě veřejné prezentace - první proběhla na konci školního roku a byla určena jen pro užší seminární kruh. Druhá prezentace následovala v prvních měsících následujícího školního roku a zúčastnili se jí také žáci ostatních ročníků.

Příloha 1: Osnova rozhovorů - otázky pro pamětníky

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Vyjmenované aktivity se žákům staly důležitým podkladem pro pochopení dějinných souvislostí doby, ve které pamětníci spolupracující na projektu žili většinu svého života. Individuálně studované publikace a podklady nebyly do seznamu zařazeny.

KUKLÍK, J.: Nejnovější dějiny. Praha: SPL - Práce, 2002.
AUGUSTA, P. - HONZÁK, F.: Československo 1918 - 1938. Praha: Albatros, 1992.
AUGUSTA, P. - HONZÁK, F.: Československo 1938 - 1945. Praha: Albatros, 1995.
AUGUSTA, P. - HONZÁK, F.: Československo 1946 - 1992. Praha: Albatros, 1999.

Nejdůležitější pomůcky využívané pro záznam výzkumu prováděného metodou orální historie - digitální diktafony, digitální fotoaparáty, kamera, počítače, scannery, prezentační technika (dataprojektor, interaktivní tabule). Záznamová zařízení jsou velmi podstatným vybavením, bez kterého by tento projekt prakticky nemohl být uskutečněn v takové kvalitě.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Město Hostinné a s ním i gymnázium věnuje nemalé úsilí zmapování své novodobé historie, má zájem na objevování významných osobností druhé poloviny minulého století. K tomuto cíli napomohla i realizace projektu Jak žili moji předkové. Žáci sami vyhledali a oslovili starší spoluobčany a během intenzivních návštěv a rozhovorů o jejich životech s nimi navázali často i velmi blízký vztah. Otevřela se jim tak velká příležitost poznat osobnosti, za nimiž se skrývá často bohatý život a od kterých se mohou dozvědět mnoho zajímavých informací a poznatků nejen o jejich osobním životě, ale také o městě, ve kterém žijí. Díky těmto kontaktům začala vznikat důležitá mezigenerační spojnice. Aktivita tak v prvé řadě rozvíjela schopnost sociální komunikace a postoje žáků. O tom, zda se díky rozhovorům a zpracovávaným materiálům proměnilo jejich vnímání druhých lidí a postoje k některým otázkám, je možné po uskutečnění aktivity vést s žáky ve skupině diskusi a společně vyhodnotit dopad projektu v této oblasti.

Během realizace projektu byly využívány základní metody a postupy práce historika - žáci museli relevantním způsobem informace nejprve získat, následně zpracovat také pomocí ICT digitálního zpracování a nakonec vybrat to, co považovali za nejdůležitější, aby mohli vytvořit vlastní prezentaci zjištěných poznatků. V průběhu realizace byli žáci nuceni komunikovat s různými institucemi a osobami. Výsledky své práce také prezentovali různorodými způsoby. Tím vším se dařilo trénovat klíčovou kompetenci komunikativní.

V průběhu realizace byly také rozvíjeny další dovednosti, na které byl projekt zaměřen, jako například schopnost organizovat, schopnost efektivně řešit problémy nebo uplatňovat vlastní kreativitu.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

V současné době je projekt na samém začátku, v jeho realizaci budou pokračovat také další generace žáků. V tuto chvíli se podařilo zpracovat vyprávění šesti občanů - pamětníků, dále průřez svatebními fotografiemi a reklamou 20. století. Tyto expozice se staly příjemným zpestřením hlavního projektu. Žákům se podařilo navázat dobré vztahy s vyprávějícími a také vztah mezi nimi a vyučující mohl být díky úzké spolupráci prohlouben o určitou neformální přátelskou kvalitu. Vyučující kladla důraz především na samostatnost, do práce žáků zasahovala minimálně.

Práce v semináři je pro žáky velkou příležitostí a dobrou přípravou na vysokoškolské studium. V koncepci semináře se odrazily také zkušenosti a rady absolventů školy, kteří přispěli svými nápady k tomu, aby náplň semináře směřovala i k tomuto cíli. Žáci se díky intenzivní práci v semináři učili, jak efektivně organizovat svůj čas, jak zpracovávat nasbírané informace do celku, který následně prezentovali před ostatními. I pro vyučující byl první rok realizace projektu velkou zkušeností.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Projekt je plánován jako dlouhodobý - v dějepisném semináři by měl probíhat přibližně po dobu 10 let. V tomto období se pravděpodobně podaří zachytit vyprávění alespoň padesáti občanů - pamětníků města Hostinné. Takto zpracovaná vyprávění se rozhodně stanou originální a velmi cennou vzpomínkou na uplynulé století.

Opakovaná realizace tohoto příkladu dobré praxe je velmi dobře proveditelná. Projekt postavený tímto způsobem se může stát přínosným zejména v poznávání minulosti obce i regionu a napomoci žákům najít cestu ke starším spoluobčanům. Může se stát i velkou příležitostí k neformálnímu a tvůrčímu střetávání učitele a žáka, starší a mladší generace, školy, muzea, archivu.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Centrum orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR - www.coh.usd.cas.cz.
VAŇEK, M. a kol.: Orální historie. Metodické a „technické" postupy (skriptum). Olomouc, 2003.

Kontaktní osoba:
Ivana Mědílková
e-mail: medilkova@gymhost.cz