Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Úvod do dalšího cizího jazyka
Odborný článek

Úvod do dalšího cizího jazyka

15. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Jazyková propedeutika je novým volitelným předmětem, jehož zařazení do výuky má připravit žáky na život v mnohojazyčné evropské společnosti a na celoživotní učení se cizím jazykům.

Cíl

Škola si pro tento volitelný předmět stanovila vlastní cíle. V případě „jazykové přípravky" jako úvodní části volitelného předmětu Francouzský jazyk (Německý jazyk) jde o to: •rozvíjet u žáků pozitivní postoje k jazykové rozmanitosti, a tak je připravovat na život v jazykově a kulturně různorodé evropské společnosti, •rozvíjet tzv. metalingvistickou kompetenci, tj. dovednosti a znalosti, kterých žáci efektivně využijí při následujícím učení zvolenému cizímu jazyku/zvoleným cizím jazykům. Princip jazykové propedeutiky spočívá v tom, že žák prochází takovými aktivitami, které mu umožní uvědomit si pestré jazykové bohatství, jež ho obklopuje, rozpoznat arbitrární povahu jazyků, a tím se odpoutat od sebestředného nahlížení na jazyky a kultury. Použité komparativní postupy otevírají novou poznávací perspektivu, nejde zde o rozpoznávání chyby, jak je v didaktice cizích jazyků obvyklé. V zadaných úkolech žáci rozvíjejí schopnost diskriminace neznámých hlásek a pokoušejí se je imitovat, mentálně se připravují na jinakost zvukového plánu cizích jazyků. Jindy žáci rozvíjejí analytickou schopnost pozorováním opakujících se jazykových struktur a odvozováním pravidel v daném jazyce například pro tvorbu slov nebo skladbu věty. Propedeutika je zprostředkována jako společné objevování jazykové a kulturní odlišnosti, která však není překážkou porozumění. Učení cizímu jazyku je představeno jako dobrodružné objevování neznáma. Záměrem je rozvíjení takových dovedností, které usnadní učení cizímu jazyku i jazyku mateřskému. Podstatným cílem jazykové přípravky je zbavit žáky ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně, dát jim možnost, aby se sami rozhodli, jakým jazykům se chtějí v budoucnosti učit. Propedeutika zároveň rozvíjí vztah k mateřštině a zakotvuje vlastní jazykovou a kulturní identitu. Cílem výchovných a vzdělávacích strategií na hodinách jazykové přípravky je vytvořit motivující studijní prostředí, v němž budou mít žáci dostatek příležitostí k rozvíjení všech klíčových kompetencí a k osvojení si důležitých vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které pak dokáží využít ve svém osobním i profesním životě.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Ladislava Jaroše, Holešov
Realizátor: Jan Urban
Konzultant VÚP:
Gabriela Baladová

Jazyková propedeutika je novým volitelným předmětem, jenž doplňuje Francouzský a Německý jazyk, které gymnázium v Holešově zahrnulo do svého školního vzdělávacího programu. Podle vzoru mnoha evropských škol pojímá jazykovou propedeutiku („jazykovou přípravku") jako úvod do dalšího cizího jazyka. Smyslem zařazení tohoto vyučovacího předmětu je připravit žáky na život v mnohojazyčné evropské společnosti a na celoživotní učení se cizím jazykům. Záměrem je rozvíjení takových dovedností, které žákům usnadní učit se cizí jazyky, ale i jazyk mateřský. Aktivitami „jazykové přípravky" chce gymnázium zprostředkovat společné objevování jazykové a kulturní odlišnosti, která však není překážkou porozumění. Učení se dalšímu cizímu jazyku je v tomto předmětu bráno jako dobrodružné objevování neznáma.

Kontext

Cílovou skupinou příkladu dobré praxe byli žáci sekundy, tedy druhého ročníku osmiletého studia. Třída byla rozdělena (podle vlastního výběru cizího jazyka) na dvě skupiny po 15 žácích. V sekundě žáci začínají se studiem dalšího cizího jazyka s jednohodinovou dotací. Vzdělávací obsah je zaměřen na jazykovou propedeutiku. Od tercie až do oktávy pokračují v tomto cizím jazyce s tříhodinovou týdenní dotací.

Východiska

Vytvoření nového předmětu bylo iniciováno vyučujícími německého a francouzského jazyka. V tzv. audioorálním období výuky jazyka viděli možnost podchytit a motivovat žáky nižšího gymnázia pro studium dalšího cizího jazyka a připravit je na jeho intenzivní výuku. Příklad dobré praxe se věnuje pouze francouzskému jazyku.

Několik zahraničních stáží umožnilo realizátorovi tohoto projektu seznámit se s množstvím pedagogické literatury, CD a metodických materiálů, které lze v jistých obměnách aplikovat v českém prostředí. Výuka cizího jazyka ve Francii běžně začíná paralelně s výukou fonetiky, což učitele na škole inspirovalo. Vedení školy zajistilo vybavení jazykové laboratoře, dataprojektor a interaktivní tabule, které byly nutné pro zajištění předmětu.

Dalším faktorem, který ovlivnil vytvoření nového předmětu, byla možnost zařadit tento volitelný předmět již od druhého ročníku osmiletého studia. Škola k tomuto účelu využila 1 disponibilní hodinu. Významná byla i možnost nákupu zahraničních materiálů (především nahrávek rodilých mluvčích) jako nezbytné součásti audioorální výuky a pro nácvik výslovnosti.

Cíle

Škola si pro tento volitelný předmět stanovila vlastní cíle. V případě „jazykové přípravky" jako úvodní části volitelného předmětu Francouzský jazyk (Německý jazyk) jde o to:

  • rozvíjet u žáků pozitivní postoje k jazykové rozmanitosti, a tak je připravovat na život v jazykově a kulturně různorodé evropské společnosti,
  • rozvíjet tzv. metalingvistickou kompetenci, tj. dovednosti a znalosti, kterých žáci efektivně využijí při následujícím učení zvolenému cizímu jazyku/zvoleným cizím jazykům.

Princip jazykové propedeutiky spočívá v tom, že žák prochází takovými aktivitami, které mu umožní uvědomit si pestré jazykové bohatství, jež ho obklopuje, rozpoznat arbitrární povahu jazyků, a tím se odpoutat od sebestředného nahlížení na jazyky a kultury. Použité komparativní postupy otevírají novou poznávací perspektivu, nejde zde o rozpoznávání chyby, jak je v didaktice cizích jazyků obvyklé.

V zadaných úkolech žáci rozvíjejí schopnost diskriminace neznámých hlásek a pokoušejí se je imitovat, mentálně se připravují na jinakost zvukového plánu cizích jazyků. Jindy žáci rozvíjejí analytickou schopnost pozorováním opakujících se jazykových struktur a odvozováním pravidel v daném jazyce například pro tvorbu slov nebo skladbu věty.

Propedeutika je zprostředkována jako společné objevování jazykové a kulturní odlišnosti, která však není překážkou porozumění. Učení cizímu jazyku je představeno jako dobrodružné objevování neznáma. Záměrem je rozvíjení takových dovedností, které usnadní učení cizímu jazyku i jazyku mateřskému.

Podstatným cílem jazykové přípravky je zbavit žáky ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně, dát jim možnost, aby se sami rozhodli, jakým jazykům se chtějí v budoucnosti učit. Propedeutika zároveň rozvíjí vztah k mateřštině a zakotvuje vlastní jazykovou a kulturní identitu.

Cílem výchovných a vzdělávacích strategií na hodinách jazykové přípravky je vytvořit motivující studijní prostředí, v němž budou mít žáci dostatek příležitostí k rozvíjení všech klíčových kompetencí a k osvojení si důležitých vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které pak dokáží využít ve svém osobním i profesním životě.

Realizace - postup a metody

Přípravná fáze příkladu dobré praxe začala ve III. čtvrtletí školního roku. V primě proběhla instruktivní beseda o záměrech a cílech jazykové propedeutiky a žáci se po konzultaci s rodiči mohli rozhodnout, který další cizí jazyk budou studovat. Poté žáci vyplnili přihlášky s volbou jazyka a byly vytvořeny studijní skupiny zájemců o německý a francouzský jazyk. Francouzština měla mírnou převahu (18 žáků) nad němčinou (14 žáků).

Vzdělávací obsah s klíčovými kompetencemi byl začleněn do ŠVP. Kromě tradičních textů byly využity zahraniční učebnice s CD ROM - Phonétique en dialogues (moderní francouzská učebnice fonetiky v dialozích pro začátečníky), Praktický kurz francouzské výslovnosti (nahrávky rodilých mluvčích na kazetách, autorka Jarmila Janečková, nakladatelství LEDA), učebnice francouzštiny pro začátečníky On y va I. Škola využila i dostupné fonetické materiály z pedagogických stáží ve Francii a Německu a diplomovou práci na téma Metodický nástin fonetických cvičení pro české studenty (od začátečníků po pokročilé).

Během dvouměsíční realizace příkladu dobré praxe se výrazně nezměnilo uspořádání vztahů mezi žáky navzájem či mezi žákem a učitelem. Naopak žáci byli od prvních hodin silně motivováni k výuce zvoleného jazyka a zřejmě by ani po roce neměnili svá rozhodnutí. Od prvních hodin byly uplatněny běžné způsoby komunikace, jako používání školních příkazů v daném jazyce, začlenění žáků do francouzské či německé komunity (jsou oslovováni jmény v příslušném cizím jazyce, dozvídají se nenásilnou formou reálie studovaných zemí, v hodině je obklopují doplňkové materiály spojené se studovaným jazykem - fotografie německých či francouzských měst, mapy, pohlednice, prospekty, letáčky, plánky, katalogy cestovních kanceláří, cizojazyčné kalendáře).

Žákům byl poskytnut prostor pro zpětnou vazbu vztahující se k dané aktivitě, například si sami volí typ soutěží k procvičování slovní zásoby, kterou znají již z anglického jazyka, sami si řeknou o zopakování výslovnosti či o transkripci.

Příklad dobré praxe byl realizován v učebně hudební výchovy, kde je k dispozici technické vybavení (přehrávač kazet i CD ROM, tabule magnetická, klasická i s notovou osnovou k napsání písně, klavír). Výuku jazykové propedeutiky škola realizuje také v jazykové učebně a v kmenové třídě sekundy, kde jsou tytéž materiální podmínky.

Příklad dobré praxe ve výuce cizího jazyka se odlišuje od běžné praxe tím, že setkání s jazykem začíná o jeden rok dříve. Úvodní audioorální kurz, který běžně žáci absolvovali v měsíci září, mohou nyní v klidu, pečlivě a velmi systematicky realizovat po celý školní rok.

Úvod do dalšího cizího jazyka - metodický film

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití
  • stávající dostupné didaktické materiály a pomůcky vyrobené učiteli nebo žáky (finanční prostředky navíc nebyly poskytnuty)
  • učebnice a pracovní sešity On y va I s audio CD
  • francouzská učebnice Phonétiques en dialogues s audio CD
  • pracovní listy zhotovené ve škole (pro procvičení výslovnosti jevů obsahující náročnější foném, který nemá v češtině protějšek, nebo obtížnější hláskové kombinace vyžadující náročnější artikulaci)
  • CD přehrávač (nahrávky výslovnosti rodilých mluvčí bez sledování grafické předlohy)
  • rozlišovací testy (pro nácvik diskriminace prvků fonologického systému a k využití imitace správné výslovnosti)
  • poslechové testy (žáci v nich označují větu vyslechnuté dvojice vět jen nepatrně se zvukově lišících, významově však zcela odlišných)
  • básničky doplňující nácvik správných výslovnostních návyků a určené též k memorování)
  • hry (hledáme či tvoříme stejně znějící či stejně zvukově zakončená slova)
  • texty z učebnice (nácvik hlasitého čtení orálně probraných textů se snahou co nejvíce se přiblížit výslovnosti spíkrů)
  • magnetická tabule (pro reprodukci jednoduchých dialogů pomocí obrázků)
  • tabule s notovou osnovou (pro zápis písně s francouzskou abecedou i s fonetickým přepisem)
  • klavír, elektrické klávesy (pro doprovod zpěvu francouzských písní)
  • mapa Francie (k seznámení s francouzskými reáliemi a sociokulturními prvky)
  • žáky zhotovené barevné listy s francouzskými křestními jmény
  • kostky, domino (k procvičení základních číslovek)
  • webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály (k popisu obrázků se zakrytým textem, k reprodukci obsahu interview)
  • interaktivní tabule
Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

O dlouhodobých výsledcích vyučovacího předmětu Jazyková propedeutika se zatím nedá hovořit, jde o nový předmět v naší škole a je tedy v prvotní fázi ověřování. První, dílčí výsledky v cvičení jazykové paměti, v rozeznávání a napodobování cizích hlásek a nácvik písní, účast v hrách a soutěžích ukázaly, že se žákům podařilo postupně zdolávat obtíže cizojazyčné výuky a vytvořit si pozitivní vztah ke studiu dalšího cizího jazyka.

Během prvních měsíců výuky nového vyučovacího předmětu Jazyková propedeutika se podařilo dosáhnout toho, že žáci umí například:

  • rozlišit poslechem hlásky neexistující v mateřštině,
  • elementárně se dorozumět bez ohledu na chybějící společný jazykový kód pomocí gest a mimiky,
  • upevňovat paměť k osvojování slov i delších sekvencí za účelem pozdějšího studia cizího jazyka,
  • reagovat na mluvené slovo, čímž jsou připraveni na komunikativní situace.

Výuka žáky silně motivovala k dalšímu učení daného jazyka. Představa o cílech příkladu dobré praxe plně korespondovala s personálními, časovými, finančními a technickými možnostmi školy. K žádným neočekávaným výkyvům nedošlo.

Při vyhodnocení realizace vzdělávacího obsahu byly použity následující metody monitoringu a evaluace:

  • řízený rozhovor,
  • dotazník,
  • poslechový test,
  • srovnávací test,
  • rekonstituce rozhovorů,
  • francouzské evaluační testy Tests d´évaluation, niveau débutant, CLE International, www.cle-inter.com).

Při realizaci příkladu dobré praxe se ukázala některá specifika ve výslovnosti žáků, a to ráčkování, mluvení nosem, vyslovování moravského zavřeného „e", což ovšem bylo pro výuku francouzského jazyka pozitivní a nebránilo nácviku správné výslovnosti. U některých žáků byla jejich hyperaktivita využita při hrách, volných dialozích a soutěžích.

Výsledky tohoto příkladu dobré praxe využijí také učitelé dalších cizích jazyků (německého, ruského) tak, aby paralelně existovaly 2-3 skupiny Jazykové propedeutiky v různých jazycích od druhého ročníku (sekundy) osmiletého studia. V návaznosti pak začít (v tercii) s intenzivní výukou dalšího cizího jazyka, jejichž přípravku žáci absolvovali v předcházejícím ročníku. Ideální by bylo dosáhnout 2-3 hodinové dotace pro Jazykovou propedeutiku.

Do vzdělávacího obsahu Jazyková propedeutika by se daly integrovat některé očekávané výstupy ze vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova a také některé tematické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (např. Objevujeme Evropu a svět) a Multikulturní diference (např. Kulturní diference).

Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe

Jazyková propedeutika je zařazena do sekundy jako přípravka samotné výuky dalšího cizího jazyka (francouzština, němčina). Pomocí náslechů a trénování výslovnosti si klade za cíl nejen připravit žáky na samotnou výuku francouzštiny či němčiny, ale zároveň představuje vyučování těchto jazyků jako dobrodružné objevování neznáma.

Stanovené cíle se zatím daří plnit. Pomocí francouzských písní se podařilo zvládnout vázání slov ve větě a udržet potřebnou intonaci. Spelováním se žáci naučili vnímat odlišné hlásky v cizím jazyce. Sledováním učitele při vyslovování odlišných hlásek se žáci naučili imitovat a poté kontrolovat práci rtů pomocí zrcátek. Velmi vhodnou předlohou pro napodobování správné výslovnosti, zejména obtížnějších částí, které nemají obdobu v českém jazyce, se ukázalo procvičování náročnější artikulace poslechem CD nahrávky rodilých mluvčích.

Tato metoda je zařazována do každé hodiny formou fonetických rozcviček. Osvědčila se i metoda poslechu nahrávek rodilých mluvčích se sledováním obrázků na magnetické tabuli, které přibližují situaci, z níž text čerpá, a postupná reprodukce slyšeného textu od monologu po dialog. Velkou motivací pro třináctileté žáky jsou hry, soutěže a kvízy, při kterých upevňují slovní zásobu, výslovnost a trénují hravou a zábavnou formou paměť. Pozitivním jevem jsou i rozlišovací testy - autoevaluace, formou hry či soutěže skupin, s cílem upoutat pozornost na zvukovou stránku jazyka.

V průběhu výuky se daří plnit kompetence nejen komunikativní, ale i k učení či sociální a personální. V hodinách jsou realizována průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech s tematickým okruhem Objevujeme Evropu a svět, dále Multikulturní výchova s tematickým okruhem Kulturní diference. Skupina zúčastněných žáků participuje na průběhu vyučovací hodiny, sami si vytvářejí učební pomůcky, doplňující materiály, starají se o estetickou výzdobu učebny se zaměřením na zemi vyučovacího jazyka (Francie, Německo). Některé skupinové soutěže a kvízy jsou schopni si organizovat a vyhodnotit sami jen s dohledem vyučujícího. Příležitost pro zlepšení je v navýšení disponibilní hodiny na 2-3 týdně, aby byla plně zabezpečena kontinuita výuky v následujících letech.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Opakovaná realizace tohoto příkladu dobré praxe je finančně udržitelná, základní studijní materiály a učební pomůcky jsou běžně k dispozici. Do budoucna je však třeba počítat s rozšířením nových moderních učebních přístrojů (dataprojektory, interaktivní tabule, počítače aj.), bez kterých se moderní pedagogika již neobejde. Pro pozorované aktivity je možné vhodně využít i nahrávání žáků na CD a jejich zpětnou domácí kontrolu.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:

Babilonia, tout le numéro, 2/99 de la revue.
CANDELIER, M.: L´éveil aux langues a l´école primaire, le programme européen. EVLANG. In: Billiey J. (Ed.) De la didactique des langues a la didactique du plurilinguisme, Hommage a Louise Dabene, CDL-Lidilem, 1998, 299-308.
CANDELIER, M. avec le concours de BERNAUS, M. OOMEN-WELKE, I. ZIELINSKA, J. PERREGAUX, Ch. KERVRAN, M.: L´introduction de l´éveil aux langues dans le curriculum. Annexes au rapport de l´atelier (Graz, 29/2 - 4/3/00)
DABENE, L.: L´Eveil au language ittinéraire et problématique. In: L´Eveil au language, Notions en Question ENS ST Cloud - LIDILEM, 1995.
FENCLOVÁ, M.: Proč se ve školách nedaří pluralitě vyučovaných cizích jazyků. Cizí jazyky 42, 1998/99, 3-4, s. 60-62.
PÝCHOVÁ, I.: Humanistické postupy z hlediska teorie a praxe ve výuce. Pedagogika, 1990, Sborník 5.

Kontaktní osoba:
Jan Urban
e-mail: urban@gymhol.cz

Reflexe

Jazyková propedeutika je zařazena do sekundy jako přípravka samotné výuky dalšího cizího jazyka (francouzština, němčina). Pomocí náslechů a trénování výslovnosti si klade za cíl nejen připravit žáky na samotnou výuku francouzštiny či němčiny, ale zároveň představuje vyučování těchto jazyků jako dobrodružné objevování neznáma. Stanovené cíle se zatím daří plnit. Pomocí francouzských písní se podařilo zvládnout vázání slov ve větě a udržet potřebnou intonaci. Spelováním se žáci naučili vnímat odlišné hlásky v cizím jazyce. Sledováním učitele při vyslovování odlišných hlásek se žáci naučili imitovat a poté kontrolovat práci rtů pomocí zrcátek. Velmi vhodnou předlohou pro napodobování správné výslovnosti, zejména obtížnějších částí, které nemají obdobu v českém jazyce, se ukázalo procvičování náročnější artikulace poslechem CD nahrávky rodilých mluvčích. Tato metoda je zařazována do každé hodiny formou fonetických rozcviček. Osvědčila se i metoda poslechu nahrávek rodilých mluvčích se sledováním obrázků na magnetické tabuli, které přibližují situaci, z níž text čerpá, a postupná reprodukce slyšeného textu od monologu po dialog. Velkou motivací pro třináctileté žáky jsou hry, soutěže a kvízy, při kterých upevňují slovní zásobu, výslovnost a trénují hravou a zábavnou formou paměť. Pozitivním jevem jsou i rozlišovací testy - autoevaluace, formou hry či soutěže skupin, s cílem upoutat pozornost na zvukovou stránku jazyka. V průběhu výuky se daří plnit kompetence nejen komunikativní, ale i k učení či sociální a personální. V hodinách jsou realizována průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech s tematickým okruhem Objevujeme Evropu a svět, dále Multikulturní výchova s tematickým okruhem Kulturní diference. Skupina zúčastněných žáků participuje na průběhu vyučovací hodiny, sami si vytvářejí učební pomůcky, doplňující materiály, starají se o estetickou výzdobu učebny se zaměřením na zemi vyučovacího jazyka (Francie, Německo). Některé skupinové soutěže a kvízy jsou schopni si organizovat a vyhodnotit sami jen s dohledem vyučujícího. Příležitost pro zlepšení je v navýšení disponibilní hodiny na 2-3 týdně, aby byla plně zabezpečena kontinuita výuky v následujících letech.

Literatura a použité zdroje

[1] – AUDIGIER, F. Concepts de base et compétences clé de l´éducation a la citoyenneté démocratique. (DES/CIT (98)35). Strasbourg : Conseil de l´Europe, 1998.
[2] – CHODĚRA, R.; RIES, L. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava : Ostravská univerzita, 1999.
[3] – CHODĚRA, R. et al. Výuka cizích jazyků na prahu nového století - II. Ostrava : Ostravská univerzita, 2000.
[4] – KOTÁSEK, J. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha : MŠMT, 2000.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Vzdělávání v Evropě a ve světě
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Vztah v multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

•stávající dostupné didaktické materiály a pomůcky vyrobené učiteli nebo žáky (finanční prostředky navíc nebyly poskytnuty) •učebnice a pracovní sešity On y va I s audio CD •francouzská učebnice Phonétiques en dialogues s audio CD •pracovní listy zhotovené ve škole (pro procvičení výslovnosti jevů obsahující náročnější foném, který nemá v češtině protějšek, nebo obtížnější hláskové kombinace vyžadující náročnější artikulaci) •CD přehrávač (nahrávky výslovnosti rodilých mluvčí bez sledování grafické předlohy) •rozlišovací testy (pro nácvik diskriminace prvků fonologického systému a k využití imitace správné výslovnosti) •poslechové testy (žáci v nich označují větu vyslechnuté dvojice vět jen nepatrně se zvukově lišících, významově však zcela odlišných) •básničky doplňující nácvik správných výslovnostních návyků a určené též k memorování) •hry (hledáme či tvoříme stejně znějící či stejně zvukově zakončená slova) •texty z učebnice (nácvik hlasitého čtení orálně probraných textů se snahou co nejvíce se přiblížit výslovnosti spíkrů) •magnetická tabule (pro reprodukci jednoduchých dialogů pomocí obrázků) •tabule s notovou osnovou (pro zápis písně s francouzskou abecedou i s fonetickým přepisem) •klavír, elektrické klávesy (pro doprovod zpěvu francouzských písní) •mapa Francie (k seznámení s francouzskými reáliemi a sociokulturními prvky) •žáky zhotovené barevné listy s francouzskými křestními jmény •kostky, domino (k procvičení základních číslovek) •webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály (k popisu obrázků se zakrytým textem, k reprodukci obsahu interview) •interaktivní tabule