Žák/žákyně
k tvorbě počítačového dynamického modelu, k objevení ortocentra na základě experimentální práce s tímto modelem; k využívání ověřovacích nástrojů programu k potvrzení/vyvrácení vlastní hypotézy o výšce v trojúhelníku
Žák/yně: PC nebo tablet s připojením na internet, trojúhelník s ryskou, další pravítko (může být i trojúhelník)
Učitel/ka: PC s připojením na internet, dataprojektor, velký trojúhelník s ryskou
GeoGebra aplikace. www.geogebra.org
Modelování v počítačovém prostředí dynamické geometrie umožní názorně ukázat existenci a polohu ortocentra ve všech typech trojúhelníků.
Výuku začneme modelováním s pravoúhlým trojúhelníkem s ryskou, aby žáci pochopili pojem výška jako nejkratší možnou vzdálenost vrcholu od protější strany (přímky).
Pak se pustíme do konstrukce v programu GeoGebra. V úloze 1 upevňujeme význam výšky jako kolmice ke straně a zkoumáme polohu těchto přímek v různých typech trojúhelníků kategorizovaných podle velikosti vnitřních úhlů.
Ve vytvořeném modelu v programu GeoGebra pokračujeme s řešením úlohy 2, ve které pracujeme s výškou především jako s délkou úsečky, a sice zatím jen v ostroúhlém trojúhelníku. Žáci využijí měřicí nástroje Vzdálenost ke stanovení velikosti výšky a Velikost úhlu k ověření, že sestrojili správně kolmici. Poté modelují různé případy trojúhelníků a zjišťují, co se děje s výškami (úsečkami). Úlohu je vhodné zakončit otázkou: „Dokážeme v programu GeoGebra provést konstrukci tak, aby se výšky jako úsečky zobrazovaly i v tupoúhlém trojúhelníku?“. Odpověď zní „ano“. Žáci si konstrukci samostatně vyzkouší ve třetí úloze. Můžeme žáky informovat, že existují i jiné typy geometrických dynamických programů a některé z nich výšky zobrazují u všech typů trojúhelníků (například Sketchometry).
V závěru hodiny je třeba zjištěné informace o výškách shrnout a stručně zapsat.
Hodinu začneme manipulací s trojúhelníkem s ryskou. Postavíme-li ho na lavici nejdelší stranou, jeden z vrcholů směřuje nahoru, nad rovinu lavice (stolu). Můžeme hovořit o tom, že zmíněný vrchol leží v určité „výšce“ nejen od pracovní desky, ale také od jedné (v našem případě nejdelší) strany trojúhelníku. Právě tuto vzdálenost nám prezentuje ryska. Vezmeme druhé pravítko a změříme její délku. Vychází asi 12,5 cm. K čemu rysku vyznačenou v trojúhelníku využíváme? Ke konstrukci kolmice. Nyní můžeme zavést pojem výška v trojúhelníku jako nejkratší možnou vzdálenost vrcholu od protější strany (přímky). Necháme žáky postavit trojúhelník tak, abychom viděli vzdálenost dalšího vrcholu trojúhelníku od protější strany, a opět vzdálenost změříme (přibližně 17,6 cm).
Výšky zde chápeme jako přímky, které se vždy protínají v jednom bodě, tzv. ortocentru. Ověření provedeme sestrojením společného průsečíku dvou výšek a prostřednictvím nástroje Vztah mezi objekty se programu „zeptáme“, zda tento bod leží i na třetí výšce.
V případě pravoúhlého trojúhelníku výšky splynou s odvěsnami. Pokud je trojúhelník tupoúhlý, výšky (úsečky) zmizí.
Viz obrázek 3.
Žáci byli z modelování v programu dynamické geometrie nadšení, zaujalo je více, než ruční rýsování. Chválili možnost rychlé opravy (využití kroku zpět) v případě, kdy udělali chybu (nemuseli gumovat). Měli pocit, že stihnou splnit více úkolů, než kdyby rýsovali ručně. Někteří uvedli, že geometrie je pro ně oblíbenější při využívání programu GeoGebra. Novým poznatkům porozuměli správně.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025