Stupeň vzdělávání: základní škola (2. stupeň)
Věková skupina: 9. třída ZŠ a paralelních ročníků víceletých gymnázií
Vzdělávací obor: společenskovědní základ
Tematický okruh: mediální výchova, český jazyk a literatura
Časová dotace:
- Výuka: 2x 45 minut
- Příprava: 25 minut
Pomůcky:
Učitel:
- PC / NTB, připojení k internetu, interaktivní tabule
Žák:
- PC / tablet / mobilní telefon, připojení k internetu
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
- Základní povědomí o fungování a roli sociálních sítí (např. Facebook, Instagram, TikTok)
- Schopnost rozlišovat mezi různými typy médií (zpravodajské weby, blogy, influencer marketing)
- Znalost základních pojmů jako objektivita, reklama, propaganda a zkušenost s kritickým hodnocením médií
Digitální:
- Zkušenost s vyhledáváním informací, používáním sociálních sítí a správa osobních údajů online
- Znalost zásad digitální bezpečnosti a nastavení soukromí
Vzdělávací cíle:
Hlavní cíl:
- Žák analyzuje příspěvky na sociálních sítích a používá digitální nástroje k hodnocení.
Dílčí cíle:
- Žák identifikuje manipulativní prvky v příspěvcích.
- Žák aplikuje kritéria hodnocení na dva konkrétní příspěvky.
- Žák prezentuje své závěry ve skupinové práci.
- Cíle dosáhne s dostupnými nástroji.
Přínos využití digitálních technologií:
Digitální technologie umožňují žákům pracovat s aktuálním obsahem a rozvíjet schopnost kriticky hodnotit informace z reálného prostředí. Pomáhají zlepšovat spolupráci prostřednictvím online nástrojů, podporují interaktivní učení a posilují technickou zdatnost žáků v oblasti digitální bezpečnosti a mediální gramotnosti.
Metodická poznámka:
Pedagog zajistí, aby žáci měli přístup k aktuálním příspěvkům na sociálních sítích. Je důležité upozornit na věkové omezení sociálních sítí (obvykle 13 let a více), a pokud jsou žáci mladší, obsah by měl být vybrán učitelem nebo pocházet z veřejně dostupných zdrojů. Vyučující by měl rovněž klást důraz na etické chování v online prostředí a zajistit, aby žáci pracovali v bezpečném digitálním prostředí.
Abychom žákům pomohli orientovat se ve složitém světě pravdivých a nepravdivých informací, doporučujeme využít online zdroje:
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace
Diskuze o roli sociálních sítí v každodenním životě. Žáci sdílí své zkušenosti s příspěvky veřejně známých osobností a s tím, jak ovlivňují rozhodování.
Vyučující může klást otázky, jako např.:
- Jaké pocity ve vás vyvolávají příspěvky slavných osobností?
- Setkali jste se někdy s tím, že by vás příspěvek na sociální síti ovlivnil v rozhodování?
Cílem je aktivovat předchozí zkušenosti žáků a připravit je na následnou analýzu.
Uvědomění
Teoretická část
Učitel představí tři klíčová kritéria hodnocení příspěvků:
Pravdivost informací
- Vysvětlení rozdílu mezi ověřitelnými fakty a osobními názory
- Rozpoznávání dezinformací a falešných zpráv
Spolehlivost zdroje
- Diskuze o tom, jak identifikovat důvěryhodné zdroje (např. ověřené novinářské platformy) a jak rozpoznat manipulativní nebo zkreslené zdroje
Emoční manipulace
- Zaměření na to, jak mohou příspěvky cíleně vyvolávat emoce (např. strach, vztek) a jak to může ovlivnit chování uživatelů
Praktická část
Rozdělení do skupin:
- Žáci se rozdělí do skupin po 3–4 a každá skupina dostane úkol analyzovat vybrané příspěvky na sociálních sítích za posledních 14 dní.
- Mohou také analyzovat příspěvky týkající se školního prostředí (školní influenceři, školní stránky na sociálních sítích).
Kritéria pro analýzu:
- Pravdivost obsahu: Žáci zkoumají, zda jsou informace v příspěvku podložené fakty, nebo zda jde o osobní názory.
- Spolehlivost zdroje: Zkoumají, zda je zdroj příspěvku důvěryhodný (např. oficiální média, ověřené osobnosti) nebo zda jde o méně důvěryhodné zdroje.
- Emoční dopad: Žáci zjišťují, jaké emoce příspěvek vyvolává (strach, radost, vztek) a jak může cíleně ovlivňovat čtenáře.
- Manipulativní techniky: Skupiny analyzují, zda příspěvek používá techniky, které záměrně manipulují názory uživatelů, například přehánění, šíření strachu nebo zkreslování faktů.
Zpracování a prezentace výsledků:
- Každá skupina zapíše své poznatky na sdílenou digitální platformu (např. Padlet) nebo připraví prezentaci pomocí interaktivní tabule.
- Skupiny následně porovnávají výsledky, diskutují o rozdílech ve vnímání stejných příspěvků a zkoumají, jak různí lidé mohou stejnou informace vnímat odlišně.
Reflexe
Otázky k diskuzi:
Jakým způsobem mohou příspěvky na sociálních sítích ovlivňovat názory?
- Učitel předloží konkrétní příklad příspěvku z reálného prostředí (např. školní influencer, veřejně známá osobnost) a vyzve žáky, aby se zamysleli, jak by mohl tento příspěvek ovlivnit názory nebo chování ostatních, pokud by si informace neověřili.
- Vyučující může položit doplňující otázky, například: Jaký dojem na vás tento příspěvek udělal? nebo Jak by mohl tento příspěvek změnit něčí pohled na konkrétní téma? Tím se posílí konkrétnost diskuze a žáci jsou motivováni aktivně přemýšlet nad mediálním obsahem.
Jak lze rozpoznat manipulační prvky v komentářích?
- Žáci diskutují o tom, jaké jazykové prostředky nebo techniky jsou v komentářích použity k manipulaci (např. osobní útoky, šíření strachu). Cílem je rozpoznat manipulativní techniky a reagovat na ně kriticky.
Zapojení do skupinové práce:
- Po úvodní diskuzi žáci ve skupinách rozvinou konkrétní příklad a diskutují o tom, jak mohou být různí lidé ovlivněni stejným obsahem. Každá skupina může pracovat s jiným příspěvkem, aby byly výsledky diskuze různorodé.
Prezentace výsledků:
- Skupiny prezentují své názory a diskutují o tom, jak se mohou názory měnit pod vlivem emocí, popularity nebo dezinformací.
Závěrečná reflexe:
Žáci shrnou, co se naučili o analýze obsahu na sociálních sítích, a zamyslí se, jak budou v budoucnu přistupovat k mediálnímu obsahu. Mohou také sdílet své zkušenosti s tím, jak manipulativní příspěvky ovlivnily jejich názory.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Aktivita vyžaduje, aby žáci měli přístup k aktuálním příspěvkům z ověřených zdrojů. Je důležité vybírat vhodné příspěvky pro danou věkovou skupinu. Diskuze mezi žáky je klíčová pro rozvoj kritického myšlení a učitel by měl zajistit prostor pro různé názory. Některé skupiny mohou potřebovat více času na analýzu, proto je dobré aktivitu případně rozdělit na více částí.
