Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci získávají data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzují jejich spolehlivost a úplnost.
Žáci sdílejí prostřednictvím digitálních technologií data, informace a obsah s ostatními; používají digitální technologie pro spolupráci a společné vytváření zdrojů a znalostí.
Cíle aktivity:
Žáci se naučí získávat data ve spojitosti s aktuálním tématem v rámci maturitního ročníku (výběr knih ze školního seznamu). Posoudí, nakolik je jejich vlastní výsledný výstup použitelný pro přesvědčivou prezentaci a nakolik jej (třeba nepříznivě) ovlivnily dílčí prvky použité v zadání dotazníku.
Výsledné výstupy jsou užitečné i pro učitele. Ti z nich mohou zjistit aktuální oblíbenost knih ze školního seznamu a tyto informace využít například v diskuzích v rámci předmětové komise o případných úpravách školního kánonu.
Pomůcky pro žáky:
Pomůcky pro učitele:
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: úvod do administrativního stylu. Základní znaky dotazníku lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe/opakování.
Časově je ideální tuto aktivitu zařadit například koncem kalendářního roku (mezi zveřejněním finálního školního seznamu četby – září – a povinností žáků odevzdat svůj finální osobní seznam – březen).[1]
1. Uvedení tématu hodiny: Dotazník
2. Brainstorming nad situacemi, v nichž potřebujeme získávat nějaká data a k tomuto účelu může dobře posloužit právě dotazník.
Učitel zadá jako komunikační situaci zjišťování stavu výběru knih do osobních maturitních seznamů v rámci třídy.
3. Rozdělení do skupin: Všechny skupiny budou vytvářet dotazník a zároveň vyplňovat dotazníky zbylých skupin. S ohledem na počet žáků ve třídě vytvoříme takový počet skupin, aby počet členů v žádné z nich nepřesahoval zhruba 5 žáků.
4. Zadání: Školní seznam učitel rozdělí tak, aby na každou skupinu připadl zhruba stejný počet titulů. Pokud máme ve školním seznamu například 300 knih a při aktivitě nám vzniklo 5 skupin, každé skupině připadne 60 titulů. Každá skupina má vytvořit dotazník v aplikaci Google Forms (nebo jiné obdobné) a jeho prostřednictvím zjistit, které tituly z přiděleného počtu si hodlají vybrat spolužáci a spolužačky. Doporučujeme učinit součástí zadání také dotaz, jestli jsou respondenti o svém výběru přesvědčeni, nebo zda u některých titulů ještě váhají.
5. Práce ve skupinách: Každá skupina pracuje s aplikací samostatně a volí otázky (jejich počet, pořadí apod.) tak, jak se na tom členové dohodnou a jak jim to aplikace umožňuje.
V každé skupině jsou efektivně rozděleny role (např. jeden člen vymýšlí otázky pro formulář, jiný člen kopíruje zadané tituly knih ze školního seznamu, další člen vytváří samotný dotazník apod.). Pokud k takovému efektivnímu rozdělení nedospěla skupina samostatně, pomáhá učitel.
Učitel postupně konzultuje se všemi skupinami a ověřuje, zda skrze zvolené řešení může skupina dospět k relevantním datům, zda nehrozí nějaké zkreslení apod. Nabádá k tomu, aby informace k možnostem formulářů (případně například vzorové formuláře pro inspiraci) žáci vyhledávali na důvěryhodných stránkách na internetu. Poukazuje na rozdíly vyhodnocování při volbě odpovědi jako výběru z možností, nebo odpovědi jako vloženého textu.
Pokud skupina stále váhá nad formulací otázek, můžeme jí doporučit inspiraci u chatbota. Zde je například návrh otázek vygenerovaný chatbotem ChatGPT 3.5 (a pracující s verzí jednoho dotazníku na třídu):
6. Sdílení a vyplňování dotazníků: Žáci nasdílejí svůj dotazník dohodnutým způsobem ostatním (například rozesláním na školní e-mailové adresy). Následně vyplňují dotazníky ostatních skupin i dotazník vlastní.
7. Vyhodnocení dotazníků a prezentace výstupů: Žáci si vyberou ze získaných dat ta, která je zaujala. Následně prezentují před třídou. Při prezentaci učitel promítá výstup, který mu skupina nasdílí.
Příklad části výstupu:
8. Reflexe
Doporučujeme zaměřit se například na rychlost získání dat oproti modelu, v němž bychom informace získávali prostřednictvím rozhovorů se všemi žáky o všech knihách ve školním seznamu. Učitel zde může uvést termíny kvantitativní a kvalitativní výzkum, přičemž lze s žáky stručně diskutovat o výhodách i nevýhodách jednotlivých metod.
Je vhodné položit si otázku ohledně ne/oblíbenosti vybraných knih, respektive možných důvodů či příčin daného aktuálního stavu.
Zdroje
Google Forms
Google Classroom
ChatGPT nebo jiný podobný chatbot
https://blog-cz.survio.com/jak-vytvorit-dotaznik/jak-pripravit-dotaznikove-setreni
[1] K termínům a pravidlům profilové maturitní zkoušky z ČJL blíže zde: https://maturita.cermat.cz/files/files/zakon-vyhlaska/Vyhlaska_177/Metodika_novela_vyhlasky_c.177_2009_akt_28-11-2022.pdf.
Postřehy z ověřování v praxi:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Administrativní styl.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
