LA VIE EN 2100 (A1+)

Cesta do budoucnosti. I tak by se dala nazvat tato výuková aktivita vhodná do hodin francouzštiny. Žáci pracují ve skupinách po 3–5 členech, kdy v PowerPointu vytvoří návrh, jak by mohl vypadat život na naší planetě v roce 2100. Každá skupina pracuje s konkrétní oblastí (např. bydlení, škola, dopravní prostředky, jídlo, sport, vzdělávání apod.), kterou si sama vybere. Žáci nejdříve sami zkusí vymyslet a představit své vlastní nápady, po nějaké době v závislosti na situaci mohou ve své práci využít i nápady z ChatGPT. Na závěr vše prezentují ostatním a zhodnotí svou spolupráci, zpětnou vazbu pak získají od spolužáků i od učitele.

Věková skupina: 15–18 let

Vzdělávací obor: další cizí jazyk / francouzský jazyk

Tematický okruh: budoucnost, bydlení, vzdělávání, sport, vesmír, životní prostředí, jídlo, doprava (dle konkrétního výběru)

Časová dotace:

• Výuka: 45 minut – prezentace a zpětná vazba
• Příprava: 45 minut

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:

Oborové:

Žáci

• umí tvořit a používat tvary le futur simple;
• umí spolupracovat ve skupině, rozdělit si role a jednotlivé činnosti;
• znají základní slovní zásobu k tématům jako bydlení, sport, škola, příroda apod.

Digitální:

Žáci

• umí vytvořit, sdílet a ukládat digitální obsah;
• umí pracovat s digitálními fotobankami, které mohou využít zdarma;
• ovládají práci s internetovými slovníky.

Přínos využití digitálních technologií:

Žáci by mohli tvořit papírový plakát s podobnou tematikou, ale věřím, že digitální formát PowerPoint prezentace přináší do výuky několik významných přínosů:

• Vizuální podpora a interaktivita: PowerPoint umožňuje vložení obrázků, videí, grafů a interaktivních prvků, které mohou podpořit zapojení žáků a učinit prezentaci obsahově i vizuálně zajímavější. Podporuje tak kreativitu a větší aktivitu žáků.
• Flexibilita a dostupnost: Digitální formát umožňuje snadnou aktualizaci a úpravu prezentace, což na papíře není možné. Žáci mohou prezentaci vzájemně sdílet a v případě potřeby na ní pracovat i z domova. Navíc se nestane, že by ji nějaký žák na danou hodinu nepřinesl, protože papír zapomněl doma.
• Záznam a archivace: Digitální prezentace mohou být snadno zaznamenány a archivovány pro budoucí použití nebo pro žáky, kteří zrovna v dané hodině chyběli. Žáci mohou prezentace ukázat svým rodičům i dalším lidem, což se u papírové podoby neděje, neboť ve většině případů zůstává ve škole.
• Efektivní organizace informací: Digitální prezentace umožňují žákům strukturovat obsah pomocí jasných nadpisů, odrážek, tabulek atd. To jim pomáhá lépe pochopit hierarchii informací a zapamatovat si je. Je to i vizuálně atraktivnější pro ostatní žáky.

Při vytváření prezentací učitel žákům umožní poradit se po uplynutí určitého času i s chatbotem ChatGPT, který jim nabídne další nápady či myšlenky, jež se pak mohou objevit v jejich práci. Umělá inteligence zde slouží jako zdroj inspirace a nových podnětů, žáci slepě nekopírují věty z chatu, ale ve skupině se zamyslí nad jejich přínosem pro prezentaci a po odsouhlasení mohou některé z nich použít. Digitální přínos ChatGPT spočívá zejména v rychlosti jeho reakce, personalizovaném obsahu, neustálé dostupnosti a široké škále znalostí, které konkrétně u této prezentace nemusí být ověřovány.

Metodická poznámka:

Rozdělení žáků do skupin hodně záleží na konkrétní třídě. Já střídám různé metody, někdy se mohou rozdělit sami, někdy je rozděluji sama – buď náhodně, nebo dle předem zadaných kritérií. Někteří učitelé se snaží mít skupiny „vyrovnané“, ale mně se osvědčilo žáky tolik neškatulkovat, jelikož i ti žáci, kteří v běžných hodinách tolik nevynikají, jsou schopni vytvořit originální prezentaci, pokud k tomu mají potřebné nástroje. Během tvorby po ukázce možností nechávám žákům dost volnosti a zasahuji jen, když si sami řeknou o pomoc. Použití ChatGPT je možné jen po nějaké době, kterou zvolí učitel v závislosti na situaci. Pokud mají žáci na tvorbu dvě vyučovací hodiny, první hodinu bych dala prostor pouze jejich nápadům a v druhé jim povolila zeptat se v chatu. Pro tvorbu samotné prezentace se mi osvědčilo ponechat dvě hodiny, z nichž první hodinu zabralo rozdělení do skupin, zvolení konkrétního tématu, seznámení s PowerPointem a začátek tvorby prezentace. Pokud je ještě potřeba zopakovat le futur simple, přidala bych do přípravy další vyučovací hodinu.  Následné hodnocení prezentací by mělo probíhat podle pevně daných kritérií, aby žáci měli jasnou představu, co se od nich očekává.

Zde jsou moje konkrétní kritéria:

• Skupina vloží do prezentace 5–6 slidů, každý slide obsahuje jinou informaci.
• Skupina vloží správné a dobře čitelné informace související s konkrétním tématem, které si vybrala.
• Skupina dokáže na základě informací z prezentace hovořit po dobu alespoň 2 minut, každý žák mluví přibližně stejně dlouho (záleží na počtu členů, každý žák by měl mít prostor okolo 30 vteřin).
• Skupina při prezentaci využije všechny informace, které do ní zanesla.
• Žáci správně používají při prezentaci budoucí čas.
• Žáci používají alespoň 6 různých sloves, neopakují pouze být a mít (v případě potřeby může učitel před prezentací společně s žáky navrhnout vhodné alternativy).

Žáci a žákyně

• volí patřičné grafické prvky, obrázky a fotografie pro vytvoření prezentace v PowerPointu;
• používají správnou slovní zásobu související s prezentováním;
• vytvoří mluvený text k tématu budoucnosti na naší planetě;
• v cílovém jazyce zhodnotí svou spolupráci a dají zpětnou vazbu spolužákům.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Práce ve skupinách žáky baví, zvlášť když mohou využít nové technologie. Místo powerpointové prezentace je možné vytvořit i plakát v Canvě a poté ho odprezentovat, nicméně ráda střídám formy prezentace a PowerPoint má u mě rovněž své místo. Hodně také pracujeme se zpětnou vazbou, žáci jsou schopni si navzájem sdělit pozitiva i negativa. Důležitým aspektem je i samotná spolupráce ve skupině, kde si mají jasně rozdělit role a poté být schopni říct, jak přesně se na projektu podíleli. Co se týká využití ChatGPT, našly se skupinky, které ho využily ve větší míře, stalo se však i to, že některé týmy tuto nabídku odmítly a bavilo je samostatné vymýšlení nápadů do projektu. Využití ChatGPT se nikdy nepromítá do hodnocení ve smyslu, že by ho snížilo. Pro mě jako pro učitelku je důležité, že žáci ChatGPT nevyužívají hned, ale až po nějaké době, kdy se nejdřív sami pokusí něco vymyslet.