Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Fake news – Ça existe! (A1)
Odborný článek

Fake news – Ça existe! (A1)

22. 8. 2024 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Pavlína Jurzykowská DEA
Spoluautor
Mgr. Helena Peřinová

Anotace

V této výukové aktivitě určené do hodin francouzského jazyka se zaměříme na rozvoj mediální gramotnosti. V úvodu hodiny zjistíme, co žáci vědí o tzv. falešných zprávách, vysvětlíme si pojem fake news, deep fake a hoax. Poté si žáci sami vyzkouší, jak falešnou zprávu vytvořit. Využijeme téma, které je jim blízké – popis zvířete a téma fantastických zvířat, která se vyskytují jen v pohádkách a fantasy příbězích nebo vzniknou úplně nově ve fantazii našich žáků. Propojíme obrázek s jeho popisem a vytvoříme pomocí aplikace falešnou zprávu.

Úvod

Stupeň vzdělávání: 2. stupeň ZŠ / 7.–8. ročník

Věková skupina: 13–14 let

Vzdělávací obor:

Jazyk a jazyková komunikace: Další cizí jazyk (Francouzský jazyk)

Průřezové téma: Mediální výchova

Tematický okruh: Psaní – krátký popis známé věci; Uplatňování subjektivity – ilustrace, kresba

Časová dotace:

Výuka: 2 vyučovací hodiny na tvorbu + následná diskuze a hodnocení práce

Příprava: 30 minut

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:

Oborové: pomocná slovesa être/avoir, les parties du corps, les adverbes, les adjectifs possessifs, les verbes en -er au présent

Digitální: práce s obrázkem, fotografií, e-mailem, online slovníkem

Přínos využití digitálních technologií:

  • rozvíjení práce s fotografií, obrázkem, e-mailem, s aplikací na tvorbu falešných zpráv, úvod do mediální gramotnosti – bez využití digitálních technologií bychom nebyli schopni vytvořit zprávu, která vypadá realisticky

  • tvoření digitálního obsahu - v případě potřeby je žák schopen jeden digitální formát doplnit či rozšířit jiným formátem

Cíl

  • Žák vytvoří pomocí digitální aplikace jednoduchou falešnou zprávu

  • Žák jednoduše popíše, proč je třeba přistupovat k informacím v digitálním prostředí kriticky a ověřovat si jejich pravdivost

Metodická poznámka:

Aktivitu je možno naplánovat jako projekt, nejlépe v jednom dni. Účinnou technikou pro lepší rozpoznání podvodných zpráv je vlastní sepsání takové zprávy. Může se stát, že bude třeba podpořit fantazii žáků konkrétními příklady – je možno připomenout např. Fantastická zvířata ze série knih o Harrym Potterovi.

Popis vzdělávací aktivity

EVOKACE:

Úvod (10 minut) – Je všechno, co najdeme na internetu, pravdivé?

  • Motivujeme děti k diskuzi o tom, co vědí o informacích volně přístupných na internetu: Můžeme všemu věřit? Kdo může vkládat informace na internet? Můžeš i ty sám/sama vložit cokoliv na internet? Znáš tyto pojmy? (Pojmy napíšu velkým písmem na tabuli a čekám, na co žáci zareagují, jejich formulace upřesním, případně dovysvětlím, co je třeba)

  • V návaznosti na diskusi žákům prozradíme téma hodiny, kterým je mediální gramotnost a tvorba nepravdivého obsahu.

Diferenciace (někteří žáci pouze doplňují do šablony – skupiny určuje učitel a učitel také určí, která skupina bude potřebovat šablonu):

  • Ça existe…

  • C´est…

  • Ce sont…

  • Il/elle a…

  • Il / elle habite…

  • Il/ elle fait/sait/peut…

1. V první vyučovací hodině si žáci ve skupině nakreslí obrázek nereálného, tedy neexistujícího bájného zvířete/tvora. Lze využít i AI nástroj, který může po zadání vhodných promptů takové zvíře vytvořit. Bezplatně umí žákům vygenerovat několik obrázků například česká aplikace https://textory.cz/. Pokud učitel učí ve třídě více předmětů, může pro tuto aktivitu využít i hodinu výtvarné výchovy nebo požádat kolegu o spolupráci, případně můžeme tuto fázi vynechat a žáci si vyhledají obrázky bájných zvířat na internetu nebo v literatuře.

Autor díla: Pavlína Jurzykowská

 

2. V druhé vyučovací hodině (ve francouzštině) si žáci své hotové obrázky nebo fotografie pošlou na školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště. Poté si ve skupině společně připraví popis obrázku, zhruba 5 až 6 vět. Žáci mohou využít online slovníky, např. https://translate.google.com/.

Otázky k popisu, které vyučující promítá na interaktivní tabuli:

  • Qu'est-ce que c'est?

  • De quelle couleur c'est?

  • C'est grand ou petit?

  • Ça habite ou?

  • Il/ elle fait/sait/peut…?

Žáci odpovídají celou větou na otázky, tvoří tak jednoduché věty.

3. Vyučující popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení skupinu motivuje opravit si případné chyby.

4. Žákům je představena aplikace na tvorbu fake news. Vyučující promítá přes dataprojektor, vysvětluje a ukazuje, jak s aplikací pracovat. 

Aplikace je v angličtině, a proto je lepší si s žáky 7. ročníků ověřit, jestli znají všechna slova, která se v aplikaci vyskytují a která potřebují znát pro práci s ní. Obrázek nahráváme pomocí tlačítka „Vybrat soubor“.

Autor díla: Helena Peřinová

Obrázek pak můžeme stáhnout pomocí tlačítka „Download“, tj. stáhnout; najdeme ho pod okénkem, kam jsme nahráli obrázek.

Autor díla: Pavlína Jurzykowská

5. Žáci ve skupině tvoří svou Breaking News – falešnou zprávu o zvířeti, které podle ní opravdu existuje, využijí při tom svůj obrázek a připravený popis. Hotovou zprávu posílají vyučujícímu e-mailem formou printscreenu nebo jako obrázek, který stáhnou z aplikace.

UVĚDOMĚNÍ:

Žáci by měli dojít k závěru, že i oni sami mohou (umí) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrný/á a kriticky vyhodnocovat obsah. Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé:

Jak poznáme falešnou zprávu:

  • Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky psané VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.

  • Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.

  • Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje – a pokud ano, zda jsou věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují na zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv; případně jsou jejich zprávy sice pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.

  • Podívejte se, kdo je autorem textu. Nenašli jste jméno redaktora nebo je uveden pouze pseudonym? Chybí na webu dokonce jakékoliv informace o jeho redakci? Pak za jeho obsah nikdo neručí a není důvod mu věřit.

  • Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.

  • Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem myši a vybrat pokyn Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a byla pořízena v jiném čase nebo na jiném místě.

  • Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.

  • Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů – buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku je to např. hoax.cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy pak snopes.com.

  • A nakonec: Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.

Reflexe

Porovnání vytvořených zpráv – pokud některá skupina kromě prostého popisu přidala i nějakou zajímavost, je zpráva pro čtenáře atraktivnější.

Jsou naše zprávy uvěřitelné? Jak se před takovými zprávami chránit?

Literatura a použité zdroje

[1] ROWLING, J. K. Fantastická zvířata. 4. vydání. Praha, 2019. 151 s. ISBN 978-80-00-05382.

[2] https://www.magellanverlag.de/titel/mix-und-match-funny-animals/653?fr

[3] BOESE, Alex. Hroši žerou trpaslíky! Přeložila Eva KADLECOVÁ. Brno: CPress, 2019. 280 s. ISBN 978-80-264-2716-2.

Reflexe

Podařilo se nám vytvořit celkem 6 falešných zpráv. Žáky velice bavilo i samotné generování obrázků. Musela jsem je tedy trošku popohánět, aby nezůstalo pouze u toho, protože očekávaným výstupem byla tvorba francouzských vět ve stylu fake news.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Jurzykowská DEA

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

dataprojektor, pro žáky i učitele PC, mobil, pro žáky papíry, pastelky, aplikace The Breaking News Generator (případně jiný nástroj na tvorbu falešných zpráv)