Fake news – It exists!

Stupeň vzdělávání: 1. stupeň ZŠ /4. - 5. ročník  

Věková skupina: 9–11 let 

Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace – Cizí jazyk - Anglický jazyk + Umění a kultura - Výtvarná výchova 

Tematický okruh: Psaní – krátký popis známé věci, Uplatňování subjektivity – ilustrace, kresba 

Časová dotace:  

• Výuka: 2 vyučovací hodiny na tvorbu + následná diskuze a hodnocení práce 
• Příprava: 30 minut 

Pomůcky: dataprojektor, pro žáky i učitele PC, mobil, pro žáky papíry, pastelky, aplikace: The Breaking News Generator (případně jiný nástroj na tvorbu falešných zpráv)  

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:  

• Oborové: anglický jazyk – sloveso to be, have got, parts of the body, pronouns, adjectives 
• Digitální: práce s obrázkem, fotografií, e-mailem, online slovníkem 

Přínos využití digitálních technologií: 

• rozvíjení práce s fotografií, obrázkem, e-mailem, s aplikací na tvorbu falešných zpráv, úvod do mediální gramotnosti – bez využití digitálních technologií bychom nebyli schopni vytvořit zprávu, která vypadá realisticky  
• součást OVU pro 5. ročník - vytváří jednoduchý digitální obsah (texty, obrázky) 

Metodická poznámka: aktivitu je možno naplánovat jako projekt, nejlépe v jednom dni 

• Účinnou technikou pro lepší rozpoznání podvodných zpráv je vlastní sepsání takové zprávy. Může se stát, že bude třeba podpořit fantazii žáků konkrétními příklady – je možno připomenout např. Fantastická zvířata z Harryho Pottera nebo knížky na skládání zvířat pro malé děti https://www.magellanverlag.de/titel/mix-und-match-funny-animals/653?fr 

Popis vzdělávací aktivity:  

Pojmy z mediální gramotnosti:  

Metodická poznámka: Pojmy lze žákům např. napsat na tabuli a postupně se doptávat, které pojmy jsou jim známé, společně si vysvětlíme ty, které jsou méně známé. Já to dělám tak, že napíšu pojmy velkým písmem na tabuli a čekám, na co žáci zareagují, co znají, často mě překvapí, kolik toho znají, jen někdy neumí formulovat a zbytek dovysvětlím. 

• hoax – nevyžádaná, klamavá zpráva, která je formulována tak, aby vedla k dalšímu přeposílání, často obsahuje nějakou hrozbu 
• deep fake – upravené video, které se zdá být reálné 
• fake news – falešné zprávy 
• dezinformace – záměrná manipulace pomocí nepravdivých informací 

Příprava na hodinu: Vyučující si připraví představení aplikace na tvorbu falešných zpráv a pošle žákům do jejich žákovských e-mailů (nebo do chatu např. v Teamsech) odkaz na aplikaci: https://breakyourownnews.com 

Další generátory falešných zpráv:   

• https://www.classtools.net/breakingnews/ 
• https://www.thefakenewsgenerator.com 

Popis vzdělávací aktivity: 

EVOKACE: 

Úvod (10 minut) – Je všechno, co najdeme na internetu, pravdivé? 

• Motivujeme děti k diskuzi o tom, co ví o informacích na internetu: Můžeme všemu věřit? Kdo může vkládat informace na internet? Můžeš i ty sám/sama vložit cokoli na internet?  Znáš tyto pojmy?  (Pojmy jsem napsala velkým písmem na tabuli a počkala, na co žáci zareagují, co znají, překvapilo mě, kolik toho znají, jen něco neuměli přesně formulovat, to jsem upřesnila a zbytek dovysvětlila) 
• V návaznosti na diskusi žákům prozradíme téma hodiny – mediální gramotnost a tvorba nepravdivého obsahu. 

Diferenciace (někteří žáci pouze doplňují do šablony - skupiny určuje učitel a učitel také určí, která skupina bude potřebovat šablonu): 

• It is a … 
• It´s …… 
• It has got … 
• It lives …. 
• It can … 

1. V první vyučovací hodině (pokud učitel učí ve třídě více předmětů, může využít i hodinu výtvarné výchovy nebo požádat kolegu o spolupráci, případně můžeme tuto fázi vynechat a nechat žáky vyhledat obrázky bájných zvířat na internetu nebo v literatuře) si žáci ve skupině nakreslí obrázek nereálného (neexistujícího, bájného zvířete/tvora): 

2. V druhé vyučovací hodině (v angličtině) učitel nakreslené obrázky vyfotí pomocí mobilního telefonu nebo fotoaparátu (pokud má k dispozici) a fotku pošle žákovi na jeho školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště, potom si žáci ve skupině společně připraví popis obrázku, 5-6 vět. Žáci mohou využít online slovníky, např. Glosbe 

Otázky k popisu, které vyučující promítá přes dataprojektor: What is it? What colour is it? Is it big/small? Describe its body. Where does it live? What can/can´t it do? … Žáci odpovídají celou větou na otázky, tvoří tak jednoduché věty. 

3. Vyučující popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení nechá skupinu opravit si své případné chyby. 

4. Žákům je představena aplikace na tvorbu fake news. Vyučující promítá přes dataprojektor, vysvětluje a ukazuje, jak s aplikací pracovat.  

Aplikace je v angličtině a je třeba si společně některá slova přeložit a vysvětlit si, jak se bude aplikace chovat. Učitel promítá prostředí aplikace přes dataprojektor a vysvětluje. 

Obrázek nahráváme pomocí tlačítka: Vybrat soubor 

Autor díla: Helena Peřinová

Obrázek pak můžeme stáhnout pomocí tlačítka DOWNLOAD = stáhnout - tlačítko najdeme pod okénkem, kam jsme nahráli obrázek.  

Autor díla: Helena Peřinová

5. Žáci ve skupince tvoří svou Breaking News - zprávu o zvířeti, které podle jejich falešné zprávy opravdu existuje, využijí svůj obrázek a připravený popis. 

Autor díla: Helena Peřinová

Výslednou vyrobenou falešnou zprávu žáci vyučujícímu posílají jako printscreen nebo z aplikace stažený obrázek pomocí žákovského e-mailu. 

Autor díla: Helena Peřinová

UVĚDOMĚNÍ: 

I my můžeme (umíme) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrní a kriticky vyhodnocovat obsah. 

Autor díla: Helena Peřinová

Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé: 

Jak poznáme falešnou zprávu: 

• Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.   
• Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.   
• Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje - a pokud ano, jestli jsou samy věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují a zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv - nebo jsou zprávy z nich pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.   
• Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný či pod pseudonymem? Chybí na webu dokonce jakékoliv informace o jeho redakci? Pak za zprávy na něm nikdo neručí a není důvod mu věřit.   
• Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním. 
• Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.   
• Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.   
• Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů - buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to weby hoax.cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy například snopes.com.   
• A nakonec: Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.