Základní údaje:
Autor aktivity: Mgr. Martin Volný
Stupeň vzdělávání: ZŠ a SŠ
Věková skupina: od 13 let
Časová dotace:
Očekávané výstupy:
Žák / žákyně:
Přínos využití digitálních technologií:
Žáci si osvojí práci s digitálním nástrojem Verifee pro ověřování kontrovezních článků a příspěvků na webu i sociálních sítích.
Žák / žákyně:
Materiál je součástí kolekce mediální výchova a zabývá se ověřováním textových hoaxů a konspirací vytvářených „alternativními zpravodajskými“ weby a následně šířených na sociálních sítích a učí žáky používat digitální nástroj Verifee, který jim pomůže ověřit závěry vlastní textové a mediální analýzy založené např. na metodice pěti klíčových otázek, vytvořené vzdělávacím programem Jeden svět na školách.
V materiálu pracujeme s dezinformační kampaní webu Aeronet, jehož vlastnickou strukturu, manipulativní postupy práce i zdroje financování rozkryli čeští investigativci. Jejich práci dobře zachycuje např. reportáž České televize, se kterou pracujeme v lekci BAD NEWS GAME: V kůži dezinformátora.
Tato lekce navazuje na lekci FactCzech: Fotky nelžou?, která se zaměřuje na ověřování obrazových hoaxů, a FakeCzech: V kůži dezinformátora, která pracuje se dvěma obrazovými hoaxy a zprostředkovává žákům techniku jejich tvorby prostřednictvím nástroje Canva.
Aktivita FactCzech: Co je psáno, je i dáno? nabízí metodický list pro učitele s návodem, jak postupovat při analýze textu a pří používání nástroje Verifee, žákovské pracovní listy a odkazy na rozšiřující zdroje k mediálnímu vzdělávání v oblasti informací a dezinformací.
|
Metodická poznámka Lekce má dvě části, v jedné sami žáci analyzují textový hoax a ověřují jeho pravdivost, ve druhé naopak využívají digitální nástroj Verifee, který jim pomůže jejich závěry ověřit. Verifee, jak sami tvůrci zdůrazňují, však neověřuje samotnou pravdivost textu, ale skóre důvěryhodnosti založené na identifikaci problematických a manipulativních prvků obsažených v článku. I proto zůstává větší část práce s ověřováním informací na samotných žácích. K tomu, aby uspěli, je potřeba posuzovat text z více úhlů, a proto je žádoucí držet se předepsané metodiky. Samotnou metodiku je vhodné projít s žáky společně, ještě než se pustí do skupinové práce. Protože nelze vyloučit, že se s uvedeným textem či zdrojem už žáci setkali a nemuseli jej vzhledem k sociálnímu prostředí, v němž vyrůstají, identifikovat jako nepravdivý či manipulativní, možné diskuze nad tímto tématem necháváme až na závěrečnou reflexi. |
1. Na úvod se žáků zeptáme, jak rozumí výroku Co je psáno, to je dáno (ačkoli se tento výrok nijak netýká věrohodnosti mediálních obsahů, ale významu smluv v tradici římského práva). Některé z postřehů můžeme zapsat. Není však potřeba s frazeologismem dále pracovat, vrátíme se k němu v reflexi.
2. Ověříme, zda žáci rozumí klíčovým pojmům: narativ a HOAX. Zeptáme se jich na znaky, které odlišují fakt od názoru, a na zásady, které vymezují manipulativní text. Jejich postřehy zaznamenáme na tabuli nebo flipchart. Výčet společně porovnáme např. s příspěvkem Jak poznat manipulativní text na webu Nelež, materiálem Surfařův průvodce po internetu na webu Zvolsiinfo či příručkou NA PRAVDĚ ZÁLEŽÍ Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a chybějící znaky dopíšeme.
Zdroj: Příručka Na Pravdě záleží
3. Přiblížíme žákům, jak provést mediální analýzu nástrojem Všech pět otázek pohromadě vzdělávacího projektu Jeden svět na školách.
4. Žáky rozdělíme do skupin tak, aby každá skupina měla maximálně tři členy, a rozdáme jim Pracovní list.
5. V pracovním listu najdou žáci tři textové hoaxy, které se týkají údajné „islamizace“ českého školství (Příspěvek 1), údajné „ukrajinizace“ českého školství (Příspěvek 2) a údajného tlaku orgánů EU na proměnu českého jídelníčku (Příspěvek 3).
6. Výběr úkolu můžeme nechat na samotných žácích nebo jim zadání určit (s ohledem na probírané téma, aktuální atmosféru ve třídě apod.).
Poznámka: Z vlastní zkušenosti doporučuji zařadit pracovní list s ruským narativem o válce na Ukrajině, pokud máme ve třídě ukrajinské žáky. České prostředí je náchylné k negativním postojům vůči Ukrajincům, ať už v souvislosti s podporou ukrajinské armády (výcvik, vybavení) nebo s pomocí státu ukrajinským uprchlíkům. Čeští žáci si rozklíčováním jedné z ruských dezinformačních kampaní mohou uvědomit, jak ruská propaganda manipuluje s českými občany a staví je proti zranitelné skupině ukrajinských uprchlíků.
7. Jejich úkolem je:
Poznámka: Nejdříve se s žáky pobavíme o tom, jaké znaky by měl naplňovat zdroj, který považujeme za věrohodný. Využít můžeme např. online materiál Surfařův průvodce (téma Zdroje), který připravil spolek Zvol si info, nebo slovníkové heslo Věrohodné zdroje otevřené encyklopedie Wikipedie. Při vlastní práci žáků se zdroji lze zvolit dvojí přístup: buď necháme na samotných žácích, s jakými zdroji budou pracovat, a následně budeme diskutovat o tom, zda ty zdroje můžeme považovat za důvěryhodné, nebo jim některé zdroje doporučíme, čímž sice zajistíme, že budou pracovat s relevantními informacemi, a zároveň jim usnadníme práci, ale můžeme se připravit o cenné informace, jaké zdroje považují žáci i díky sociálnímu prostředí, ve kterém vyrůstají, za důvěryhodné.
8. Své závěry ověří pomocí aplikace Verifee, která sice nedokáže ověřit pravdivost informace, ale na základě textové analýzy zaměřující se na manipulativní nebo klamavé větné konstrukce určí důvěryhodnost článku. Touto metodou mohou žáci ověřit i zdroje, které si sami našli a vyhodnotili je jako věrohodné.
Postup:
Nejdříve se s žáky vrátíme k první aktivitě této lekce, k frazeologismu „co je psáno, to je dáno“, a vybídneme je, aby po zkušenosti s analyzovaným textem druhou část frazeologismu pozměnili: „Co je psáno, to…“. S pozměněnými výroky dále pracujeme. Žáci vysvětlí, jak jejich úsloví odráží zkušenost, kterou získali při práci s manipulativním „zpravodajským“ textem.
Velkou pozornost věnujeme analýze narativu, který tato dezinformace šíří, a jeho dopadům na společnost, ale i konkrétního jednotlivce: žáky, školy, jejich rodiče, učitele a vedení školy či zřizovatele. Zamyslíme se společně s žáky, jak na jednotlivé zástupce těchto skupin takováto dezinformační kampaň působí, v čem se mohou cítit ohrožení. Můžeme k tomu využít metodu hraní rolí. Žáky rozdělíme do skupiny a každá z nich vyjádří své obavy za žáka, jeho rodiče, rodiče žáka, který zvažuje, zda na tuto školu své dítě zapíše, za učitele dějepisu, který toto téma do výuky přinesl, za ředitele, který nese odpovědnost za žáky i za své učitele a zodpovídá se rodičům, ale i zřizovateli (např. starosta) či školní inspekci, za starostu, který sice do funkce jmenoval ředitele, který nese odpovědnost za školu, ale sám se zodpovídá voličům…
Okrajově se můžeme věnovat i motivům samotných dezinformátorů. Využít lze nástroje vyvinuté v rámci vzdělávacího projektu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách: 5 klíčových otázek nebo karty dezinformace.
Z reflexe by mělo vyplynout, že se nejedná o zpravodajský článek, který má čtenáře informovat a tvorbu vlastního názoru nechat na něm samotném, ale o manipulativní HOAX, který informace – byť i třeba částečně pravdivé – zneužívá, aby vzbudil negativní emoce a zaséval do společnosti nedůvěru, strach, zlost a frustraci. Žáci by si měli uvědomit, že od zdrojů, které neověřené anebo úmyslně zmanipulované dezinformace opakovaně šíří a nevyvozují z takovéhoto selhání opatření vedoucí k nápravě, nemohou napříště očekávat, že tentokrát budou jejich záměry čisté.
Zdroje:
ČTK. Dezinformace o hmyzu v jídle šíří i politici, ozvala se poškozená firma [online]. iDNES. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dezinformace-o-hmyzu-v-jidle.A230423_110053_ekonomika_jan.
DOLEŽAL, Jiří X. Jak se vyrábí dezinformace z brouka Pytlíka. [online]. Forum 24. Dostupné z: https://www.forum24.cz/jak-se-vyrabi-dezinformace-z-brouka-pytlika.
Etický kodex novináře. [online].1998. Dostupné z: https://www.syndikat-novinaru.cz/o-nas/etika/eticky-kodex/.
MINAŘÍKOVÁ, Kamila. Kvůli Ukrajinkám dostaly české učitelky vyhazov, šíří se sítěmi. Jde ale o lež. [online]. Deník.cz. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/kvuli-ukrajinkam-dostaly-ceske-ucitelky-vyhazov-siri-se-internnetem.html.
KOLOTOČE, vedoucí. Skandál! Odvážný dvanáctiletý školák z dosud neidentifikované pražské ZŠ popsal otřesnou ukrajinizaci na škole! Ukrajinské učitelky učí české děti mizernou angličtinu a dokonce i češtinu! Učitelky neznají shodu podmětu s přísudkem! České děti musí ve třídě sedět vzadu, ukrajinské děti vepředu! Učitelka mimo osnovy rozdala papíry a začala české děti učit ukrajinsky! Českých dětí je ve třídě menšina! Šikana českých dětí i ve školní jídelně! České kuchařky vyhozeny, místo nich Ukrajinky! A do toho ještě LGBT! [online]. AENews. Dostupné z: https://aeronet.news/skandal-odvazny-dvanactilety-skolak-z-dosud-neidentifikovane-prazske-zs-popsal-otresnou-ukrajinizaci-na-skole-ukrajinske-ucitelky-uci-ceske-deti-mizernou-anglictinu-a-dokonce-i-cestinu/.
KOLOTOČE, vedoucí. To snad není pravda! Ministerstvo školství spustilo na základní škole ve Zlíně pilotní projekt propagace islámu! Nástěnky v 8. třídě, ze kterých jde děs! To musíte vidět! [online]. AENews. Dostupné z: https://aeronet.news/to-snad-neni-pravda-ministerstvo-skolstvi-spustilo-na-zakladni-skole-ve-zline-pilotni-projekt-propagace-islamu-nastenky-v-8-tride-ze-kterych-jde-des-to-musite-videt/.
Názorná hodina dějepisu: Učitelka v nikábu a búrce! „Muž se o mě bojí,“ říká učitelka, která přišla do školy v nikábu. [online]. Dostupné z: https://zena.aktualne.cz/rodina/nazorna-hodina-dejepisu-ucitelka-v-nikabu-a-burce/r~i:article:810121/.
MÁCA, Roman. SPD Tomia Okamury jako inkubátor pro české teroristy. [online]. Dostupné z: https://hlidacipes.org/okamura-chce-cesko-chranit-pred-terorismem-sve-sympatizanty-k-nemu-ale-povzbuzuje/.
OKAMURA, Tomio. Tomio Okamura: Islám v českých školách. [online]. Dostupné z: https://www.spd.cz/tomio-okamura-islam-v-ceskych-skolach/.
PLECHÁČ, Tomáš. Škola čelí kritice kvůli názorné hodině o islámu. Učitelka oblékla nikáb. [online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/vyuka-islamu-na-skole-v-trutnove.A151022_172029_hradec-zpravy_the
VALACHOVÁ, Kateřina. Islám do škol? Ani náhodou. [online]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2016/12/katerina-valachova-islam-do-skol-ani.html.
VOZÁROVÁ, Jana. Děti porovnávaly křesťanství s islámem, vzbudilo to velký rozruch. [online]. Dostupné z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/deti-porovnavaly-krestanstvi-s-islamem-vzbudilo-to-velky-rozruch-20161201.html
Rozšiřující literatura:
DOUBRAVOVÁ, Barbora; DOHNALOVÁ, Anna; KOPECKÁ, Jana; ŠVEC, Pavel a KROPÁČEK, Jiří. My a dezinformace. [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/dezinformace/r~c8dd8d90f88f11eda873ac1f6b220ee8/.
Fake news [online]. In: MATIKA.IN z. s. Dostupné z: https://www.trainbra.in/cs/test.php?g_idt=660fbee11589c
KOPECKÝ, Kamil; VORÁČ, Dominik a SZOTKOWSKI, René. NA PRAVDĚ ZÁLEŽÍ: příručka pro učitele, jak učit o pravdě a lži na internetu. [online]. In: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2023. Dostupné z e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/cedmo/161-na-pravde-zalezi-jak-ucit-o-pravde-a-lzi-na-internetu-prirucka-pro-ucitele/file.
NELEŽ. Jak poznat manipulativní text [online]. Dostupné z: https://www.nelez.cz/.
SOUKUP, Ondřej; PAZDERKA, Josef; KUNDRA, Ondřej; VALŮCH, Jaroslav; URBAN, Jan et al. PODOBY RUSKÉ PROPAGANDY: metodická příručka. [online]. In: Člověk v tísni, 2020. ISBN 978-80-7591-040-0. Dostupné z: https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/prp_prirucka_6web.pdf.
STRACHOTA, Karel. CO DĚLAT? JAK REAGOVAT? JAK POSTUPOVAT?: …když někdo blízký věří dezinformacím, případně je šíří… [online]. In: Člověk v tísni, 2023. ISBN 978-80-7591-077-6. Dostupné z: https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/kdyz-nekdo-blizky-veri-dezinformacim.pdf.
STRACHOTA, Karel; VALŮCH, Jaroslav; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina; BERÁNEK, Jan; JUŘÍKOVÁ, Jana et al. Na pravdě záleží: týdny mediálního vzdělávání: materiály pro vyučující. Praha: Člověk v tísni, o.p.s, 2017. ISBN 978-8087456-82-8. Dostupné z: pro_web_brozura_medialni_vzdelavani_1strana_72dpi.pdf (jsns.cz).
-tšl- Nový program Verifee má poznat dezinformace na webech. [online]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2021/12/novy-program-verifee-ma-poznat-dezinformace-na-webech/.
VALŮCH, Jaroslav; ĎURKOVÁ, Michaela a STRACHOTA, Karel. Dezinformace a konspirace ve třídě: 10 TIPŮ, JAK REAGOVAT. [online]. In: Člověk v tísni, o. p. s., 2021. Aktualizováno 2023. ISBN: 978-80-7591-083-7. Dostupné z: https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/dezinformace-jak-reagovat.pdf.
VALŮCH, Jaroslav; ĎURKOVÁ, Michaela; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina a STRACHOTA, Karel. Dezinformační dezinfekce: výukové materiály ke (koronavirovým) dezinformacím: metodická příručka. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2020. ISBN 978-80-7591-045-5. Dostupné z: dezinformacni_dezinfekce.pdf (jsns.cz).
VERIFEE. [online]. Dostupné z: https://verifee.ai/.
Základy mediální gramatiky I. – rozbor psaného textu. [online]. In: MUNI. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1423/jaro2007/HEN434/1368849/medialnigramatikaI.pdf.
ZVOL SI INFO z. s. SURFAŘŮV PRŮVODCE PO INTERNETU. Zdroje. [online]. Dostupné z: https://zvolsi.info/z-nasi-dilny/.
Lekci jsem ověřoval s žáky 3. ročníku maturitního programu SOŠ. Protože stojí na práci s textem, rozhodl jsem se využít školních tabletů namísto jejich vlastních smartphonů. Vhodnější je však pracovat rovnou s PC či notebooky. Verifee, aplikace na analýzu textů, není dosud přizpůsobená pro využití na smartphonech a tabletech, a proto jsme nakonec museli pracovat společně na jednom zařízení a obraz promítat dataprojektorem.
Ještě před samotnou prací s článkem zveřejněným na Aeronetu jsem si ověřil, zda dokáží rozlišit fakt od názoru, zda identifikují znaky manipulativního textu a zda rozumí významu pojmu „narativ“. „Na první dobrou“ dokázali jako slabé místo manipulativních textů uvést titulek i citově zabarvenou slovní zásobu, opomněli naopak např. roli anonymního autora. Další informace vyčetli z materiálu, který jsem jim vybral z několika zdrojů. Následně jsme si vysvětlili metodu mediální analýzy „Všech pět (otázek) pohromadě“ (JSNŠ). Zdůraznil jsem jim především otázky KDO, CO a PROČ.
Textová analýza i práce s Etickým kodexem novináře jim šla od ruky. Našli dostatek důkazů porušení zásad novinářské etiky a provinění proti principům tvorby publicistického textu. Poukázali např. na to, že rysem manipulativního textu je dělat „z komára velblouda“, nebo na absenci názoru „druhé strany“. Znovu a znovu jim však bylo potřeba zdůrazňovat, aby své postřehy dokládali konkrétními citacemi textu.
Poradit si naopak neuměli s úkolem: Najděte tuto „kauzu“ i v jiných, tentokrát „mainstreamových“ zpravodajských webech. Na scestí je svedla „otvíráková“ fotka, která však náleží k jiné „kauze“. Namísto vyhledávání prostřednictvím klíčových slov totiž volili snazší cestu přes reverzní vyhledávání obrázku. Velmi dobře si ale poradili s důvody, proč autor použil právě tuto fotografii, nikoli snímky plakátů ze školní nástěnky, které k této pseudokauze skutečně patří: „bomabastičnost“ učitelky v burce, vyvolávající u určité skupiny lidí negativní emoce na „první signální“.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Mediální výchova.
Ostatní články seriálu:
