Digitální stopa

Popis vzdělávací aktivity

EVOKACE

Moje stopa (20 minut)

Učitel uprostřed třídy rozvine vetší kus papíru a vyzve žáky, aby na něj kamkoliv otiskli svou stopu. Žáci poté různě putují a postupně otiskují na papír svou nohu. Učitel může přidat i tu svou. Pro zjednodušení se může jednat o otisk ruky.

Poté učitel vyzve žáky, aby našli stopu některého ze spolužáků. Výsledkem bývá překvapení: Každý si bude pamatovat jenom svoji stopu (nebo stopu nejlepšího kamaráda, protože ji mají nejčastěji hned vedle sebe), nikdo ale neuhodne něčí stopu náhodně.

Učitel situaci využije a vyzve žáky, aby se teď pokusili najít „digitální stopu“ spolužáka na internetu. Protože platí, že ve virtuálním světě si vaši digitální stopu může vyhledat kdokoliv.  

Metodická poznámka: Odvážní učitelé mohou vyzvat žáky, aby se pokusili digitálně na internetu vystopovat je samotné.

Digitální stopu lze ověřit poměrně jednoduše. Nejjednodušší způsob je zadat své jméno, přezdívky, datum narození, mailové kontakty nebo telefonní číslo do vyhledávače (Google, Seznam apod.). Z nalezených výsledků lze snadno dohledat i vzájemné vazby mezi hledanými údaji.

Nastává brainstorming na téma, co je to digitální stopa a proč je důležité přemýšlet nad tím, co o sobě sdílím a co po mně ve virtuálním světě zůstane.

Doporučené otázky podle oddělení vzdělávání Národního ústavu pro kybernetickou bezpečnost jsou tyto:

‚‚Co všechno děláte online?‘‘

‚‚Kdy a kde se setkáváte s internetem?‘‘

‚‚Kdo může vidět to, co děláte na internetu?‘‘

Pro potřeby svých hodin mediální výchovy jsem si je upravila v Canvě do podoby karet. Ty rozdávám žákům do dvojic.

Je důležité, aby učitel zdůraznil žákům potřebu uvažovat nad tím, jaké informace o sobě sdílí online a s kým. Opatrnost při sdílení osobních a intimních informací může výrazně snížit riziko kyberšikany. Je vhodné žákům konkrétně popsat několik konkrétních situací, které může příliš osobní digitální stopa způsobit:

• Sdílení osobních fotografií a videí

Pokud někdo sdílí intimní fotografie nebo videa jiné osoby bez jejího souhlasu, jedná se o formu kyberšikany zvanou „revenge porn“. Toto zneužití digitální stopy může mít zničující dopad na oběť a její reputaci.

• Vydírání a šikana

Když někdo získá přístup k osobním nebo intimním informacím, může je použít k vydírání oběti. Tento druh kyberšikany může zahrnovat hrozby, šikanu a manipulaci s cílem donutit oběť dělat něco, co by jinak neudělala.

• Pomluvy a urážky

Informace z digitální stopy mohou být využity k šíření falešných informací, pomlouvačných komentářů a urážek. Osoba může být zesměšňována nebo ponižována právě na základě těchto intimních informací.

• Krádež identity

Někdy mohou iniciátoři kyberšikany využít osobních informací z digitální stopy k odcizení identity oběti. Mohou se pokusit provádět nelegální aktivity, šířit nevhodný obsah v jejím jméně nebo použít volně dostupný digitální obsah pro vytvoření falešných profilů.

• Stalking a pronásledování

Kyberšikana může zahrnovat také online stalking a pronásledování. Když iniciátor kyberšikany získá intimní informace z digitální stopy oběti, může ji začít sledovat online a obtěžovat ji různými způsoby.

S některými z popsaných situací se žáci setkají i v následující části hodiny – v příběhu Báry.

UVĚDOMĚNÍ

1. Digistopa: Příběh Báry (40 min)

S příběhem Báry jsem se setkala na jednom školení pro vyučující mediální výchovy. Jedná se o neuvěřitelně propracovanou aktivitu. 

„Tato osvětová aktivita v podobě interaktivního komiksu se zaměřuje na tematiku digitálních stop a přidružených sociálně patologických jevů, jako je například zneužití osobních údajů, sexting nebo kyberšikana. V rámci aktivity se žáci stávají součástí příběhu Báry Bezhlavé, která v ději vystupuje jako jedna z hlavních postav a současně jako vypravěčka a edukátorka. Kromě nastínění potenciálních rizik při pohybu na internetu a sociálních sítích jsou také nastíněna řešení vzniklých situací s akcentem na problematiku kyberšikany. Průchod tímto komiksovým příběhem žáky vede k zamyšlení nad svým vlastním chováním na internetu.“ [1]

Metodické listy k osvětovému komiksu: Digistopa – Příběh Báry naleznete zde.

Po dokončení aktivity je potřeba vést řízenou diskuzi o „chybách“, kterých se Bára ve virtuálním světě dopustila, a tím se stala obětí kyberšikany. Metodika NÚKIB zdůrazňuje potřebu diskutovat se žáky o tom, co vše se stalo a co měla udělat jinak.

Já jsem si opět pro potřebu vizualizace otázek před celou třídou pomohla Canvou – otázky doporučené oddělením vzdělávání NÚKIB najdete zde.

‚‚Kdo se podle vás zachoval v příběhu dobře/špatně a proč?‘‘

‚‚Vzpomenete si, jaké digitální stopy za sebou Bára zanechávala?‘‘

‚‚Jakým způsobem kyberšikana probíhala a ve kterém momentě začala?‘‘

‚‚Pro vstup na sociální sítě existuje věková hranice.

‚‚Proč tato věková hranice existuje a k čemu slouží?‘‘

REFLEXE

Wordwall – Digitální stopa (30 minut)

Učitel představí žákům aplikaci Wordwall (aplikace pro tvorbu didaktických her). Následně je vyzve, aby se seřadili před interaktivní plochou, a hru spustí ZDE.

Cílem této části hodiny bude zužitkovat získané znalosti a poslat je dál do světa. Žáci totiž po odehrání hry budou mít za úkol vytvořit její novou verzi s novými otázkami. Žáci si tak zopakují pomyslný balíček dat či informací, které by po této výukové aktivitě už nikdy neměli na svých sociálních sítích sdílet.

Inspirovat se mohou právě příběhem Báry. Učitel vybere tu nejlepší a rozešle ji ostatním kolegům / učitelům výchovy k občanství a mediální výchovy.

Zadání:

1. Žáci a žákyně se zaregistrují školním e-mailem na stránce pro tvorbu internetových minikvízů – https://wordwall.net/cs

2. Pro potřeby žáků bude stačit zvolit samozřejmě bezplatný plán. Ten jim umožňuje vytvořit až 5 výukových digitálních aktivit.

3. A mohou začít tvořit „hru“ pro ostatní žáky školy – cílem je popisovat různé situace, které člověk chce sdílet s ostatními, ale musí se zastavit a zamyslet. A poté bezpečně rozhodnout, jestli lze danou informaci „sdílet“, nebo „nesdílet“. Pro náš účel se nejlépe hodí například tento typ hry:

4. Poté aktivitu pojmenujeme a vytvoříme skupiny: SDÍLET a NESDÍLET. Z nabízené fotobanky si vybereme a vložíme adekvátní fotografie, popiskem upřesníme, o jakou situaci se jedná.

5. Hra je na světě – žáci ji nejdříve otestují, opraví případné chyby. Poté rozešlou učitelům VKO a MV. Ukázka výstupu zde.

Na závěr dvouhodinovky věnované digitální stopě se v rámci reflexe opět pokusíme o brainstorming – otázky je možné zodpovědět hromadně pomocí mobilních zařízení například jejich umístěním do aplikace Slido. Cílem je zjistit, jestli žáci pochopili, co je to digitální stopa a jaká rizika jsou s ní spojená, a jestli si uvědomili, jak snadno může v online prostoru vést zveřejňování údajů o sobě k šikaně. Nastíní, co je to kyberšikana, jaké může mít příčiny a důsledky.

• Co tě na tomto tématu nejvíce překvapilo?
• Shodují se tvoje aktivity z reálného života s těmi v digitálním světě? Liší se?
• Proč vystavuješ informace o sobě na internetu? V jakých případech je to vhodné nebo užitečné?
• Můžeš uvést příklady osobních informací, které podle tebe na internet nepatří?
• Jak hodnotíš z hlediska své bezpečnosti svoji současnou digitální stopu?
• Dá se digitální stopa úplně vymazat?

Metodická poznámka:

V rámci dobře vedené diskuze doporučuji nejdříve přečíst tento příspěvek. 

Zdroje:

https://wordwall.net

https://uciteleucitelum.cz/material/informatika/digitalni-stopa-ii-2-stupen

https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/dobre-vedet/digitalni-stopa/