Typ materiálu |
výuková aktivita, prezentace/video |
Škola |
2. stupeň ZŠ / víceletá gymnázia |
Ročník |
9. ročník |
Metody |
|
Vzdělávací obor: ICT, výchova k občanství, mediální výchova, dějepis
Tematický okruh: PROPAGANDA A CENZURA
Časová dotace: výuka - 45 minut / příprava - 20 minut
Pomůcky:
Počítač, interaktivní tabule, připojení k internetu
Počítačová učebna s připojením k internetu a přístupem na sociální sítě
Aplikace Canva (Comic Strip)
Aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/
Aplikace TinEye – https://tineye.com/
Aplikace Google Lens – https://lens.google/
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: pokud je důležité zmínit, na co navazujeme
Oborové:
Žák/žákyně:
Propaganda a cenzura – více o nich ZDE.
Digitální:
Vzdělávací cíle:
Přínos využití digitálních technologií:
Technologie pro rozpoznávání obrazu, kterou se díky této výukové aktivitě žáci a žákyně naučí, slouží nejenom k ověřování propagandistického obsahu v médiích, ale například i odhaluje falešné profily a zmanipulované fotografie na sociálních sítích.
Aplikace je navržena tak, aby přinášela relevantní informace související s objekty, které identifikuje, pomocí vizuální analýzy založené na neuronové síti.
Popis vzdělávací aktivity:
PROPAGANDA (2. díl)
Fáze 1 – EVOKACE
ÚLOHA 1: „Kačer Donald versus Hitler“ (10 minut)
Krátkým animovaným filmem z dílny studia Walta Disneye může vyučující navázat na předchozí hodinu „Propaganda 1“.
Výukovým cílem ukázky je otevřít ve třídě diskuzi o tom, že propaganda není pouze nástrojem nebezpečných vůdců. USA využívaly propagandu během války nejenom pro podporu boje proti nacistickému Německu, ale i pro zvýšení národního ducha a morálky.
Zadání:
Fáze 2 – UVĚDOMĚNÍ
ÚLOHA 2: „Jak to asi dopadne?“ (25 minut)
Zadání:
Výstupem by měla být kresba/popis poslední scény animovaného snímku.
ÚLOHA 3: „Propaganda a manipulace dnes“ (10 minut)
V závěru hodiny představí vyučující některé z nástrojů, které pomáhají lidem rozpoznat a vyhnout se škodlivému, nevhodnému nebo zmanipulovanému obsahu v dnešní „internetové“ době. Nejdříve představí (zopakuje) koncepci pěti klíčových otázek.
Poté vyučující představí aplikace pro reverzní kontrolu obsahu:
Ty umožňují uživatelům identifikovat, analyzovat a filtrovat obsah, který se zobrazuje na internetu. Využívají různé technologie a metody, aby zkontrolovaly obsah na internetu, například analýzu slov a frází, rozpoznávání obrazů nebo kontrolu pravdivosti zdrojů. Některé aplikace se zaměřují na specifické typy obsahu, jako jsou například dezinformace o pandemiích nebo extremismus na internetu.
Metodická poznámka:
Důležité je si uvědomit, že aplikace pro reverzní kontrolu obsahu nejsou dokonalé a nemohou vždy poskytnout stoprocentní záruku, že všechny informace jsou správné a relevantní. Nicméně mohou být užitečným nástrojem pro lidi, kteří chtějí být kritičtější k různým diskutabilním obsahům na internetu.
Po krátkém brainstormingu učitel žáky rozdělí do tří skupin.
Zadání pro první skupinu:
Jak na to:
Obě fotografie žáci postupně zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:
VÝSTUP (řešení):
Výstupem by mělo být například toto řešení. Řešení:
Autor: Jevgenij Chalděj, zdroj: ČTK/DPA
Zadání pro druhou skupinu:
Fotografie otištěná ve většině amerických a evropských médií:
Fotografie otištěna v arabském deníku Al Ahram:
Jak na to:
Obě fotografie postupně žáci zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:
VÝSTUP (řešení): ZDE
Zadání pro třetí skupinu:
Jak na to:
Obě fotografie žáci postupně zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:
Do chatu pošlete dětem další fotografii, na které si lze natrénovat ověřování pravdivosti nebo původu fotografie, která je důkazem novodobé propagandy.
VÝSTUP (řešení):
Řešení: Jedná se o fotomontáž ze dvou fotografií – fotografie nahoře zachycuje lokomotivu na nádraží v Chebu, ta pod ní ukazuje nádraží v Indonésii. Tedy pozor na kontext. V řadě případů fotografie či videa neodpovídají situaci, kterou popisují. Běžné jsou také různé druhy manipulace s fotografiemi, koláže apod.
Zdroj: Kamil Kopecký, https://www.e-bezpeci.cz/
Následně žáci po skupinách předstoupí před interaktivní tabuli, představí fotografie, které ověřovali, a svá zjištění prezentují před ostatními.
Úkol: Zjisti, jestli je fotografie ze summitu G20 v roce 2017 pravdivá? Pomůže ti aplikace Google Lens. Přijdeš pomocí reverzního vyhledávání na to, proč tady něco nehraje:
VÝSTUP (řešení):
(Zdroj: https://twitter.com/)
FÁZE 3 – REFLEXE
ÚLOHA 4: „Vytvořte příběh.“ (3 minuty)
Tato hra se zaměřuje na kreativní myšlení, rozvoj jazyka a hledání toho pozitivního v negativním. Vyzveme děti k tomu, aby pouvažovaly, jestli by dovedly vytvořit pozitivní propagandu a o čem by asi byla. V této aktivitě tedy půjde o propagaci určitého poselství, myšlenky nebo dobré věci.
Výstupem může být například reklama/propaganda vlastní školy. Učitel začne první větu – odstartuje aktivitu:
Např.: Naše škola je ta nejlepší na světě, protože…
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Ověřování pravdivosti výše uvedených fotografií šlo žákům neuvěřitelně rychle. Stačí jim ukázat digitální nástroje pro reverzní kontrolu a za pár minut vám představí své výstupy.
Další související materiály: Tato výuková aktivita plynule navazuje na materiál s názvem Propaganda (1. díl).
Zdroje:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.