Wikipedie je někdy vnímána jako problematický zdroj. V akademických pracích se na ni nemá odkazovat, nejsme rádi, pokud se z ní univerzitní studenti učí. Existuje stále sdílená představa, že nejde o zdroj příliš kvalitní, že tím, že ji editují uživatelé bez odborného zázemí, obsahuje řadu nepřesností atp. To vše je nesporně pravda, a přesto je Wikipedie v TOP 15 nejnavštěvovanějších stránek na světě a studenti s ní pracují.
Proto vnímáme jako důležité zkusit se v tomto článku podívat na to, jak s online encyklopediemi pracovat z hlediska informační gramotnosti – jaké projekty jsou k dispozici, jak fungují, jak věrohodné informace obsahují, na co si u nich dát pozor. Naopak stranou necháme téma školně atraktivní, ale jinde už opakovaně reflektované, totiž jak nová hesla na otevřené encyklopedie vkládat.
Než se podíváme podrobněji na některé konkrétní projekty, rádi bychom napsali pár obecnějších slov, která jsou pro prakticky orientované vzdělávání v oblasti informační gramotnosti důležitá. Předně encyklopedie (až na velice speciální výjimky) nejsou odborné zdroje v tom slova smyslu, že by poskytovali aktuální vědecké informace nebo pracovali s určitou metodologií. Slouží pro základní orientaci v tématu, pro zisk základních informací.
Odsud pravděpodobně vychází nedůvěra v jejich zařazování do akademických prací – v nich ale necitujeme ani encyklopedie papírové, pokud k tomu nemáme nějaký speciální důvod. Od encyklopedií tedy neočekáváme úzké speciální sdělení v partikulární oblasti, ale spíše širší přehled. S tímto vědomím k nim musíme také přistupovat.
Encyklopedie obecně slouží primárně pro základní orientaci. Pokud nevíme nic o bitvě u Zborova, bude online encyklopedie poměrně dobrým zdrojem základní informací – kde, kdy, kdo, co a proč se tam vlastně stalo. Jiný zdroj ale bude samozřejmě volit profesionální historik, který o daném tématu a jeho souvislostech už mnohé ví a potřebuje se pečlivěji soustředit na určité detaily.
Na příkladu Wikipedie můžeme vidět ještě dvě zajímavé a užitečné roviny v každém hesle. Tou první jsou odkazy na další zdroje. Heslo obsahuje typicky seznam knih, webových stránek a dalších zdrojů, které se k tématu váží. To znamená, že čtenář, kterého problematika zaujme, se snadno dostane k dalším, většinou již odborným informacím. Tento výběr je velice praktický tím, že nenutí čtenáře provádět vlastní rešerši a dohledávání důležitých zdrojů, protože na jednom místě je shromážděná relevantní literatura. Na druhou stranu výběr zdrojů může být v určitém ohledu zavádějící, protože není nikdy úplný. Například Wikipedie může mít velký vliv na to, jaké zdroje považují čtenáři za relevantní a jakým směrem od počátku studia napínají své intelektuální úsilí.
Druhou užitečnou službou, kterou poskytuje Wikipedie, ale také mnohé další online encyklopedie, jsou vnitřní odkazy na příbuzná témata. To znamená, že si člověk velice snadno může dohledat důležité související myšlenky, koncepty, témata, zasadit si určité heslo do souvislostí. Faktografické znalosti studentů mohou být někdy problematické tím, že nemají kontext. Vnitřní odkazy jsou jednou z možných cest, jak si tyto souvislosti mezi událostmi, pojmy, myšlenkami budovat.
Práce s vnitřními odkazy na jedné straně umožňuje vidět souvislosti, ale současně může snadno vést k tomu, že studenti budou od daného tématu „utíkat“, protože přes dvě nebo tři kliknutí se lze dostat ke zcela jinému tématu. Je tedy třeba pracovat na schopnosti s nimi pracovat tak, aby posloužili studiu hledaného fenoménu nikoliv zajímavé, ale postupně vlastně zcela nezaměřené četbě.
Video na TedTalks zaměřené na vznik a základní myšlenky otevřené encyklopedie Wikipedia
Pokud jde o kvalitu zdrojů, musíme diferencovat i v rámci jedné konkrétní encyklopedie. Pokud si ponecháme příklad u Wikipedie, tak můžeme říci, že poměrně velká část filozofických hesel (antropologie, fenomenologie, …) byla editována Janem Sokolem – mají tedy vysokou kvalitu odbornou i jazykovou. Na druhé straně existují zcela fiktivní osoby, druhy zvířat či události (Henryk Batuta, Bicholimský konflikt, Ompax spatuloides). Odhalit takovou mystifikaci přitom nemusí být vůbec snadné. Tím spíše, že řada zdrojů popularizačního druhu informace z Wikipedie běžně přebírá a pracuje s nimi. To znamená, že i rychlá kontrola (existuje heslo mimo Wikipedii) nemusí být vždy dostatečná.
Úspěšná mystifikace na Wikipedii je založená na tom, že heslo vypadá důvěryhodně, má uvedené zdroje, často obrázek, je propojené s dalším obsahem a není ničím „vyčnívajícím“. Wikipedie tak může být na jedné straně výborný zdroj informací, na straně druhé představuje prostor, kterého mohou různí mystifikátoři využívat, a obrana je velice složitá. Nezbývá než v případě podezření jít do odkazovaných zdrojů a zjistit, že se o dané události nebo osobě vůbec nezmiňují, což může být ale technicky poměrně náročné.
Rádi bychom upozornili ještě na dva problematické fenomény, které s Wikipedii a její kvalitou lze spojovat. Některá hesla mohou vznikat na objednávku, lidé je mohou tvořit o sobě samotných, a tak vytvářet specifický pohled na určitý problém nebo fenomén. Typické jsou takové aktivity u politiků, politických stran a událostí před volbami, kdy voliči, kteří se chtějí dobře rozhodovat, dostávají upravené nebo zkreslené informace. Podobný je vandalismus spočívající v nahrazování odkazů například linky na pornografické stránky, mazání vybraných pasáží atp. Proti oběma se snaží encyklopedie bránit, což ale neznamená, že by byla vždy stoprocentně úspěšná.
Zcela obecně ale lze říci, že kvalita Wikipedie (anglické) je zcela srovnatelná s profesionálně tvořenou Encyclopedia Britannica s tím, že může být obsáhlejší, dostupná ve více jazycích a především aktuálnější. Česká verze patří k těm větším a kvalita je silně odvislá od konkrétních témat, se kterými se pracuje. Například německá Wikipedie je velice dobrá v oblasti humanitních věd, anglická má vysokou kvalitu u obvyklých hesel, v případě české jde o selektivní oblasti vysoké kvality. Je třeba tedy vždy sledovat a diferencovat – není článek na Wikipedii jako článek na Wikipedii.
Skutečnost, že kolektivní práce může generovat lepší nebo stejné výsledky oproti expertnímu postupu jednotlivců, může být nejen zajímavým bodem k diskusi ohledně kvality zdrojů (vlastně stejně fungují například systémy na hodnocení filmů nebo knih) a snad i překvapivým bodem k širší diskusi o tom, co je to web 2.0, sdílená ekonomika a řada dalších přidružených témat.
Video z TedTalks upozorňující na překvapivé možnosti spolupráce a efekty, které jsou s ní spojené
Aby naše úvahy nebyly jen zcela obecné, dovolíme si nabídnout několik konkrétních online encyklopedií, které je možné při výuce využít. Nabízíme mix českých a anglicky psaných projektů primárně pro středoškoláky, které jsou využitelné ve školních předmětech:
Encyklopedie představují zajímavý a obsáhlý zdroj informací, který se hodí na počáteční orientaci, vymezení tématu nebo směrů, které se v něm uplatňují. Zda jsou online, nebo offline, nemá na jejich kvalitu velký vliv – vedle špatných papírových knih existují špičkové online projekty, jako je Stanford Encyclopedia of Philosophy či Sociologická encyklopedie, které svou kvalitou patří ke zdrojům, ze kterých se lze bezpečně učit.
Pokud jde o Wikipedii, tak tam platí, že nejde o zdroj do akademických studií nebo výzkumů, ale pro základní orientaci a přehled ji využívá téměř každý. Jen je třeba pamatovat na to, že jde o zdroj, který vyžaduje hlubší ponor a sledování více informačních pramenů. Mnoho zkratek a zjednodušení je dáno krátkým rozsahem nebo ne zcela šikovnou formulací, aniž by šlo přímo o chybu.
Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Kurz práce s informacemi.
Ostatní články seriálu:
