Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ
Odborný článek

Environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ

31. 5. 2021 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Roman Kroufek Ph.D.
Spoluautor
doc. PhDr. Jan Činčera Ph.D.

Anotace

V letech 2019–2020 byl realizován reprezentativní národní výzkum environmentální gramotnosti žáků 2. stupně základní školy. V textu jsou rámcově představeny klíčové výsledky výzkumu a doporučení pro realizaci environmentální výchovy. Součástí jsou také odkazy na výstupy projektu, které obsahují podrobnou metodologii výzkumu i jeho výsledky: Metodiku pro hodnocení environmentální gramotnosti žáků a souhrnnou zprávu Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách.

V průběhu let 2019–2020 proběhlo první plošné testování environmentální gramotnosti žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v České republice. Šetření bylo realizováno na základě zadání Ministerstva životního prostředí a Technologické agentury České republiky (projekt TITSMZP804) a realizovali jej výzkumníci z Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy univerzity ve spolupráci s Českou školní inspekcí, která zajistila sběr dat. Šetření se zúčastnili žáci 6., 8. a 9. ročníků v celkovém počtu 31 955.

Na základě šetření byly vypracovány dva výstupy dostupné na stránkách ministerstva životního prostředí:

Za klíčové výsledky šetření lze pokládat:

  • environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ je vysoká, a to především v oblasti postojů a hodnot,
  • environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ s věkem klesá,
  • nízkých hodnot jednotlivých aspektů environmentální gramotnosti dosahovali především žáci Ústeckého a Karlovarského kraje,
  • proenvironmentální chování žáků 2. stupně ZŠ je nejsilněji ovlivňováno jejich postoji k přírodě a její ochraně, dále pak přesvědčením o schopnosti ovlivňovat stav životního prostředí,
  • žáci se specifickými poruchami učení se ve většině aspektů environmentální gramotnosti nijak neliší od žáků hlavního vzdělávacího proudu,
  • participativní, holistický a komunitní přístup na školách pozitivně koreluje především s přesvědčením žáků o schopnosti ovlivňovat stav životního prostředí a jejich proenvironmentálním chováním.

Na základě analýzy se jako vhodné strategie pro rozvoj environmentální gramotnosti jeví především: pobytové programy environmentální výchovy; členství žáků v Ekotýmech a kroužcích zaměřených na přírodu a environmentální témata; podpora občanské vědy, spolupráce s univerzitami a centry environmentální výchovy; podpora badatelsky orientované výuky a venkovní výuky.

Z archivu autorů textu


Na šetření se podíleli:

  • Jan Činčera, Masarykova univerzita, Brno
  • Roman Kroufek, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  • Pavel Činčera, Martin Mach, Helena Marková (BEZK), organizace a management projektu
  • Mirek Lupač (Agentura Koniklec), čištění dat, připomínkování vědomostního testu
  • Petr Suchomel (Česká školní inspekce), organizace sběru dat, připomínkování vědomostního testu
  • Miroslav Novák (Ministerstvo životního prostředí), zadání projektu, připomínkování konceptu
  • Jan Zálešák (Masarykova univerzita), pomoc se zpracováním dat

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Roman Kroufek Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.