Jak číst a zpracovávat digitální (odborné) texty s využitím technologií

Čtení a určitá kritická práce s texty patří ke kánonu evropské vzdělanosti už od starověku. Ostatně velkou část zlomků z filozofických spisů nemáme přímo od jejich autorů, ale od těch, co píší o tom, co ten který filozof vlastně tvrdil. Moderní technologie ale zásadně rozšiřují jak dostupnost zdrojů, se kterými můžeme pracovat (již není třeba se vydávat do klášterních knihoven, pokud nepotřebujeme něco skutečně speciálního), tak možnostmi, jak s nimi aktivně pracovat. A právě to je téma, na které bychom se chtěli v následujících řádcích zaměřit.

Důvodů, proč právě kritická, technologiemi podpořená, systematická práce s textem je pro informační gramotnost zásadně důležitá, je více a rádi bychom poukázali alespoň na některé:

• Studenti v ČR jsou sice zvyklí číst, ale chybí tradice náročnější analytické práce s textem, tak jak je běžná v anglosaském školství.
• Práce s textem umožňuje získávat z něj informace a poznatky pro další vlastní výzkum nebo učení.
• Pokud je odborný (nebo umělecký) text formou komunikace, jeví se jako velice užitečné, pokud s ním dokážeme podle toho pracovat.

Rádi bychom současně hned v úvodu zmínili, že jakkoli se budeme slovně fixovat na odborný text, v podstatě identické přístup je možné volit také v interpretačních seminářích, při práci s básnickým nebo jinak uměleckým textem. Námi analyzované cesty k práci s tímto druhem zdrojů jsou do značné míry univerzální – jde nám totiž o porozumění textu a jeho analýzu.

V čem číst?

První úkol, se kterým si musíme poradit, je nalezení vhodného nástroje na čtení. Obecně se odborné texty nejčastěji nachází ve formátech PDF nebo EPUB. První má výhodu v tom, že udržuje stránkování a elektronický dokument vypadá stejně, jako bychom ho vytisknuli. Zásadní slabinou ale je, že se neumí přizpůsobit velikost obrazovky nebo čtenářským zvykům, jako je třeba volba fontu nebo barevného schématu. EPUB funguje na principu značkovacího jazyka velice podobného HTML, takže všechen jeho obsah je responzibilní a snadno stylovatelný, vždy v něm funguje fulltextové vyhledávání, dokáže se přizpůsobit rozměrům zařízení čtenáře. Nevýhodou ale je, že se z něj špatně cituje (nevíme, na které stránce se nachází daná část dokumentu, protože počet stran je závislý na nastavení čtečky) a většinou je v něm složitější pracovat se vzorci, tabulkami nebo diagramy. To vše se může zobrazovat nekorektně.

Prvním krokem proto bývá volba vhodného formátu, pokud tedy máme na výběr. Pravděpodobně optimální způsob práce je takový, že si stáhneme oba formáty, čteme EPUB a místa s citáty nebo s větším množstvím netextových informací zpracováváme z PDF. Ale záleží na preferencích konkrétního čtenáře.

Pokud jde o PDF čtečky, je možné doporučit například následující:

• Adobe Acrobat Reader – v bezplatné verzi zvládá vyplňování formulářů a výborné zobrazování PDF souborů ve všech verzích. Poradí si také se zcela základními anotacemi, jako je práce s poznámkami nebo komentáři.
• Nitro PDF Viewer – nabízí možnost tvořit PDF soubory, ale také je číst. Výbornou funkcí je rozdělení obrazovky na polovinu, takže lze jednoduše komparovat dva texty mezi sebou. Nabízí základní podporu anotace dokumentů, ale především funkce pro tvorbu vlastních výpisků či výtahů z původních zdrojů.
• Foxit Reader – robustní nástroj pro čtení PDF souborů, ale dokáže také vyplňovat formuláře nebo pracovat s anotacemi dokumentů, což je pro náš účel klíčové. Podporuje i spolupráci více uživatelů na jednom dokumentu nebo třeba režim bezpečného čtení, pokud si nejste jistit tím, že PDF soubor je bezpečný. Zajímavostí je, že k souborům je možné vkládat například video nebo audio komentáře.

Adobe Acrobat Reader

Všechny tři uvedené nástroje je možné použít jak pro anotování textů, tak pro jejich čtení. Pokud bychom se chtěli podobně zaměřit na formát EPUB, nabízejí se například následující čtečky:

• Calibre – nástroj na správu knihovny, dokáže odstranit DRM ochranu a nabízí možnost jednoduchého vyhledávání nebo převody mezi formáty. V posledních verzích došlo k řadě vylepšení u anotačních nástrojů, takže například barevná zvýraznění je možné použít téměř na kódování textu, podporovány jsou poznámky a samozřejmě fulltextové vyhledávání. Nevýhodou je méně pohodlné vlastní čtení.
• Adobe Digital Editions – umožňuje číst EPUB soubory včetně multimediálních dat. Nabízí pěkný design, rychlé a pohodlné čtení a základní anotační funkce – zvýraznění, záložky a práci s poznámkami.
• Icecream Epub Reader – je nástroj, který klade velký důraz na pohodlné čtení a podporuje také formát MOBI. Z anotační nástrojů jsou k dispozici záložky, poznámky a zajímavá je možnost snadného dohledávání pojmů na Google nebo na Wikipedii. Limitem aplikace je cena 20 USD.

Základy anotační práce

Pokud už máme vybraný nástroj, je na místě otázka, jakým způsobem vlastně provozovat to, co se v odborné literatuře označuje jako anotační chování, tedy vlastní aktivní práci s dokumentem.

První krok, který potřebujeme znát, je informace, co je vlastně cílem naší práce. Chceme se s textem rychle seznámit? Potřebujeme najít jednu informaci k seminární práci nebo budeme text podrobně systematicky analyzovat? To jsou jen některé možné otázky, které ale samozřejmě vedou ke zcela jiným strategiím práce s textem. Obecně bychom rádi upozornili na skutečnost, že v českém prostředí je stále zvykem hovořit například o přečtené knihy bez knihy, jako by bylo možné odloučit text a jeho intepretaci. Tyto nástroje umožňují velice snadno takovou intepretaci doplnit ukázkami, které ji učiní podstatně pevnější a průkaznější. Jen tím, že během čtení si lze do text vložit poznámku nebo zvýraznění, ke kterému se lze snadno vracet. V podstatně všechny nástroje umožňují z jednoho místa vidět všechna zvýrazněná nebo opoznámkovaná místa, což je oproti běžné papírové knize nebo jinému dokumentu velká výhoda.

Níže bychom rádi nabídli některé náměty na to, co lze s takovým textem v digitální podobě dělat:

• Komentáře – výborně se hodí pro zachycení myšlenky, shrnutí, ale i pro množnost vracení se. Často člověk neví, proč mu právě daná část přišla zajímavá, užitečná, funkční. Jedna nebo dvě věty to často mohou doplnit a zajistit. Komentáře je možné snadno sdílet, dávat si do nich informace ohledně dalšího budoucího využití textu atp. A obecně je možné v nich vyhledávat. Velice užitečnou metodou je psát si na konec každé kapitoly nebo části krátké shrnutí, podpoří to reflexi i možnost vracet se ke konkrétním bodům v textu.
• Záložky – mají asi nejméně praktické využití, ale i na ně je dobré upozornit. Umožňují snadno se vracet na místo, kde jsme přestali číst (například autor textu je využívá, když si chce založit místo, kam dočetl, ale současně listuje celou knihou či jiným dokumentem). Hodí se i pro rychlé upomenutí si na důležité místo.
• Zvýraznění (jednobarevné) – umožňuje identifikovat důležitá místa, části textu, ke kterým se chceme později vracet. Obecně platí, že je lepé označovat více než méně textu. Opět kvůli vlastní technice hledání – vidět v náhledu nejen potřebné slovo nebo půl větu, ale i kousek kontextu je praktické.
• Zvýraznění (vícebarevné) – velice doporučujeme pracovat s barvami, jejichž význam máte určitým způsobem definovaný. Například červeně označuji věci, se kterými nesouhlasím, žlutě co se mi hodí do seminární práce, modře zajímavá fakta, zeleně informace, ke kterým se chci později vracet. Lze ho případně navázat na metody, jako je INSERT.
• Kreslené značky – některé nástroje umožňují do textu různě „malovat“. To může někdy pomoci s pochopením nebo zvýrazněním určité problematiky, ale obecně se v nich špatně vyhledává. Doporučujeme tyto nástroje kombinovat s dalšími anotačními funkcemi, například se specifickou barvou zvýraznění nebo s komentářem. Hodně ale záleží na konkrétní implementaci. Dobře zvládnuté kreslené značky mohou významně pomoci s pochopením a zpracováním textu.

Všechny výše uvedené postupy se hodně zaměřují na práci s textem, jako na určitou jednotlivost. Pokud potřebujeme ale například zachytit širší myšlenkové uchopení nebo kontext, budeme muset sáhnout po dalších nástrojích. Velice dobré možnosti nabízejí například myšlenkové mapy (včetně možnosti psaní poznámek) nebo na dokumenty pěkně zaměřený OrgPad, který může posloužit jako místo na sbírání jednotlivých poznámek a dávání je dohromady.

Biblistické nástroje

Témata biblistická jsou v českém prostředí poměrně vzácná, pokud pomineme hodiny náboženství a církevní školy, obvykle se hovoří o Bibli ve vztahu k překladu, tu českobratrskému kralickému, tu Lutherově. Faktem ale je, že překládat Bibli není snadné a že pro práci s ní existuje řada nástrojů, které ukazují, jak skutečně pečlivě lze s texty pracovat. Pokud tedy například učíme o tom, že došlo k překladu do češtiny, stojí za to nechat studenty nějaký kratičký překlad – třeba jen jeden dva verše – udělat. Biblistické nástroje totiž nabízejí mnoho zajímavých funkcí, které ukazují nejen na proces překladu, ale také na speciální jemnou práci s textem.

Například v bezplatném nástroji Davar4 lze:

• Zobrazit český překlad Bible a fulltextově v něm vyhledávat.
• Sledovat řeckou či hebrejskou předlohu.
• Pracovat s řeckým a hebrejským slovníkem.
• Ke každému verši si psát vlastní poznámky s referencemi.
• Pracovat s desítkami dalších jazyků.
• Porovnávat jednotlivé české překlady.
• Pracovat s komentáři k jednotlivým veršům.

Aktivita, která se tedy nabízí, je například následující: Najděte si J 1,1–2 v řečtině a přeložte ho do češtiny. Zkuste napsat jeden až dva odstavce o tom, co je obsahem jednotlivých veršů. Svůj výsledek porovnejte s vybranými překlady v češtině a angličtině. Popište, čím se liší a proč. Původní text Janova evangelia je v řečtině, proto se bude překládat z řečtiny. Problémem je, co překladem vlastně sledujeme – například nejznámější český ekumenický překlad sleduje jazykovou přesnost, Jeruzalémská bible naopak přesnost obsahovou, překlad užívaný u katolických liturgických čtení pak pochopitelnost a možnost hlasitého přednesu atp.

DAVOR4

Biblistické nástroje se dají obecně snadno přizpůsobit pro práci s libovolnými texty, ideálně standardizovaně připravenými, jako jsou překlady antických filozofů nebo i třeba Akvinského spisy. Pokud by Vám Davar4 nevyhovoval, lze sáhnout po známějších a rozšířenějších nástrojích, jako jsou e-Sword či Theophilos, který má pěkné a přehledné ovládání (na jeho stránkách je i nástroj na přípravu textů do tohoto programu).

I když tedy biblistika nepatří mezi obvyklá témata, z hlediska práce s textem jde o výborné tréninkové prostředí, které by bylo škoda nevyužít. Nástroje sice nemají většinou příliš moderní design, ale ovládání je většinou intuitivní a například pro komparaci překladů nebo pro skutečně pečlivé studium textů jde o velice dobrou skupinu aplikací, navíc ve všech uvedených příkladech bezplatných.

Závěr

Práce s textem je jednou z nejdůležitějších kompetencí, které si student může ze školy odnést, protože její využití je v podstatě univerzální. Představené nástroje a postupy významným způsobem rozšiřují to, jak mohly s podobnými dokumenty pracovat lidé ještě docela nedávno. Důraz na analytickou složku edukace je zcela zásadní a domníváme se, že předložené nástroje by mohly pomoci studentům s digitálními artefakty pracovat efektivněji. Současně ale platí, že klíčem k úspěchu v této oblasti nejsou vlastní nástroje, ale to, jakým způsobem s nimi dokáže učitel pracovat, před jaké problémy umí studenty postavit, aby pro ně bylo efektivní a smysluplné takové nástroje skutečně využívat.

Výsledky práce s textem je pak možné sdílet, diskutovat, užívat je v různých projektech, což ostatně některé z výše uváděných nástrojů také umožňují

Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web.