Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > OrgPad jako nástroj k individualizaci ve výuce a v přístupu k dětem
Odborný článek

OrgPad jako nástroj k individualizaci ve výuce a v přístupu k dětem

Anotace

Naše očekávání na výsledky žákovské práce mohou být ve výsledku tím, co omezuje jedinečnost každého dítěte. Tato má zkušenost, kterou jsem získala v začátcích práce s OrgPadem ve výuce, mne vedla k mnohým změnám v mém přístupu. Možnosti a principy OrgPadu umožnily překvapivě rychle odhalit potenciál a specifika dětí, ale také poskytly nový způsob komunikace a hodnocení. V jednotlivých ukázkách prací dětí uvádím konkrétní momenty, ze kterých plynula uvědomění zásadní pro další utváření nového konceptu výuky projektového vyučování.

Krátce poté, co jsme začali ve výuce používat OrgPad, se kvůli epidemiologickým opatřením podruhé zavřely školy. To, že jsem s prací v OrgPadu počítala už od začátku, mi sice usnadnilo přípravu distanční formy výuky, ale mnoho dalších věcí nefungovalo tak, jak bych si přála. Nakonec se však ukázalo, že toto nenaplnění mých představ bylo ve výsledku velice cenné a potřebné. Nutnost komunikovat s dětmi alternativně mne totiž dovedla k novým cestám, jak se k nim přiblížit. Tyto nové způsoby komunikace jsem se rozhodla zachovat i po návratu do školy. I to pomohlo k tomu, abych do mnohem větší hloubky pochopila, jak jsou děti v mé třídě jedinečné a jaká je to škoda, že jejich specifická nadání se dostávají do konfliktu s mými očekáváními. 

V následujícím textu uvádím některé příklady prací dětí v mé třídě, která se skládá ze čtvrtého a pátého ročníku. Jedná se o výstupy v OrgPadu v předmětu projektové vyučování. Pomocí těchto příkladů konkretizuji svá zjištění. Zde naleznete návod na jejich prohlížení.

Zadání práce

Měsíční téma v předmětu projektové vyučování bylo „čokoláda“. Postup vycházel z mého konceptu tzv. „Bran do poznávání světa“, o kterém se více rozepisuji ve zvláštním článku, kde též podrobně popisuji cíle, které jsem sledovala. Důležitá byla mnou vytvořená OrgPage na téma čokoláda. Děti měly za úkol vybrat si odtud minimálně jednu buňku a tu podle návodu zpracovat. K tomu měly do své OrgPage přidávat i další témata, která je zajímají, a hledat mezi nimi souvislosti. V tomto videu jsem dětem vysvětlila, jak mají pracovat s mou čokoládovou OrgPage. A zde, jak mohou zapracovávat své projekty vytvářené mimo OrgPad. Protože děti takto pracovaly poprvé, byly mé počáteční nároky malé. V průběhu jejich práce jsem však podle schopností každého z nich zadávala další úkoly. 

Na závěr měsíčního tématu měly děti svou práci odprezentovat. Ukázat, co vytvořily, a popsat, jak postupovaly. Dále dostaly za úkol připravit si ke sdílení jednu věc – zjištění nebo zkušenost –, která pro ně byla nejdůležitější. To jsme pak zanášeli do společné celoroční OrgPage.

Přístup do OrgPages dětí

Se souhlasem dětí i rodičů jsem měla přístup do všech účtů dětí na OrgPadu (doporučuji vytvořit si zástupce jednotlivých účtů na ploše), díky čemuž jsem měla umožněno sledovat postup jejich práce a komunikovat s nimi. Existuje sice možnost sdílení stránek s možností úprav – toho jsme využívali zpočátku –, avšak děti často zapomínaly svou práci se mnou sdílet a já ztrácela přehled. Tento krok vše značně usnadnil. Přímo do jejich dokumentů jsem vkládala poznámky, ve kterých jsem každého jednotlivě povzbuzovala, jeho práci hodnotila a dávala mu tipy na další kroky. Na základě toho, jakým způsobem kdo pracoval, jsem viděla, jak každý z nich přemýšlí, co jej zajímá, co je pro něho důležité a jaké jsou jeho aktuální schopnosti a možnosti. Proto bylo možné mít velice individuální přístup ke každému. To mě nadchlo, jelikož jsem v tom vnímala opravdu smysluplnost.

Z důvodu ochrany údajů dětí zveřejňuji kopie jejich stránek z univerzálního účtu a jejich jména jsem pozměnila. Odkaz na jejich OrgPage je v hyperlinku na jejich jméně v nadpisu.

Anka (4. ročník)

Anka začala svou práci pokusem, jestli čokoláda hoří. Tuto aktivitu si vybrala z mé stránky o čokoládě. Pokus dle instrukcí zachytila jak na fotografie, tak i na video, a pak slovně vyhodnotila. Pokračovala dalším úkolem z mé čokoládové OrgPage. Z čokolády se pak asociacemi dostala k tématu jídla, což je zajímavé, protože já jsem se při své práci naopak dostala od obecnějšího tématu jídla k čokoládě. Práce v OrgPadu Anku velice bavila, když jsem ji potkala na procházce, stěžovala si, že by raději byla doma a pokračovala ve své činnosti. Několik dětí vytvořilo vícero dokumentů. Těmto dětem jsem poté vytvořila návrhy na to, jak by je mohly spojit dohromady a pokračovat v práci tak, aby bylo možné mezi nimi nacházet další souvislosti. Anka byla jedním z nich. 

 
 


Na této práci vidím Anky schopnost nahlížet na téma z mnoha různých úhlů pohledu, umět pojmy kategorizovat a logicky provazovat. Až později mi došlo, že se do její práce promítla její osobní zkušenost – má doma dva mladší bratry, jeden z nich je ještě miminko, a tak ji to vedlo k věnování se tématu jídla pro miminka a děti. Její otec je navíc kuchařem. Jak často se toto děje během fungování dětí ve škole? A nejen vzhledem ke zkušenostem tohoto typu, ale i těm dalším věcem, které prožívají? Jak je možné toho prakticky využít ve výuce, ale i v pochopení specifických potřeb dětí? Tyto všechny otázky ve mne tato zkušenost vyvolala.

Ačkoliv do jednotlivých buněk Anka mnoho nepíše, obrázky už tak mají vypovídající hodnotu a během prezentace se díky nim mohla rozvinout širší diskuze, do které se zapojovaly i ostatní děti. Anka byla jedním z dětí, u kterého jsem práci takového rozsahu nečekala. Obdivuhodná byla i její schopnost pak vše slovně komentovat během závěrečné prezentace. Její OrgPage včetně její fotografie a videa je zveřejněná na facebookové stránce školy i OrgPadu.

Ondra (5. ročník)

Ondra začal vytvářet několikero OrgPages, ale pak v nich nepokračoval. Nakonec vytvořil vskutku zajímavou práci, ve které se dostal skrze souvislosti do mnoha dalších témat. Potěšil mě i jeho nápad, jak propojit čokoládu se stíhačkami. Jeho myšlenka spočívala v tom, že stroje na mělnění kakaových bobů mají motory a stíhačky také. Zde jsem si uvědomila, jak se do nalezených spojitostí promítá zaměření toho, kdo je definuje. Ondra na věci pohlíží z technického úhlu pohledu, proto spolu témata propojil skrze motory. Při sdílení jeho práce však někoho jiného, kdo byl zaměřený humanitněji, napadla spojitost taková, že piloti a vojáci obecně jedí čokoládu k získání energie. Ondra měl ze své práce radost, opadl z něj díky tomu strach z prezentace před spolužáky. Protože jsem dětem již oznámila, že dalším společným tématem bude telefon, Ondra již na toto myslel a téma do své OrgPage již zařadil. Jeho výsledek odpovídal mé počáteční představě, a ještě ji předčil rozšířením o následující téma.

Zde a také v následujícím obrázku jsou příklady naší komunikace v průběhu jeho práce v této OrgPage. Ondru, který je věřící, moc zaujal příběh o tom, že církev pomohla rozvoji továrny Lidka. Hovořil pak o tom se mnou ještě zaujatě na Zoomu. 


Péťa
(4. ročník)

Péťa začal nejprve vytvářením OrgPage na své oblíbené téma – letadla. Samostatně rychle vytvořil dokument, který sahal i do vzdálenějších témat. Viděla jsem, že tento chlapec unese vícero mých poznámek a bude schopen úkoly splnit. Naše komunikace v této OrgPage vypadala takto: 

 
 
 


Péťa vyhledal text o příběhu na řece Hudson, o kterém mi pak ještě ústně sám vyprávěl. Tabulku z Wikipedie si obhájil tím, že si ji skutečně celou přečetl a že právě tyto údaje jsou pro něho důležité, zajímají jej a nechce se mu to celé opisovat. Na toto jsem narážela u více dětí. Ujišťovala jsem je, že možnost kopírování textu máme k dispozici z určitého důvodu a že je v pořádku si tím práci ušetřit. Ale je potřeba vždy pečlivě vybrat tu část, která je podstatná pro vybrané téma či otázku, a nevložit slepě např. celý článek – což se Péťovi v případě řeky Hudson podařilo. V rámci komunikace v OrgPage jsem mu doporučila i film o této události nebo dokument Letecké katastrofy. Oboje už ale dávno viděl. O vložených videích (a obecně o vložených tématech) měl přehled, kladl mi otázky, jestli informace z videí znám a samostatně o nich hovořil. V této OrgPage tedy Péťa třidil informace, které již měl, uváděl je do souvislostí a vyhledával k nim podklady, které pak nadále využíval. 

Jeho hlavní OrgPage (odkaz viz nadpis) má zcela jiný charakter. Poté, co jsem si ji prohlédla, jsem vůbec nechápala, jak pojmy propojoval. Zdálo se, že jsou za sebe řazeny zcela nahodile. Vnímala jsem ale, že to nebude jen tak. Viděla jsem i ten čas, který za tím byl strávený. A tak ode mě dostal Péťa, který si říká Bombík, tento vzkaz:

 

K tomuto vzkazu ještě dodám, že funkci upozorňování na nové změny v podobných případech má OrgPad v plánu přidat, takže podobná komunikace s žáky tím bude ještě efektivnější.

V Péťově OrgPage na sebe pojmy zdánlivě vůbec nenavazovaly. Ve stránce byla několikrát na různých místech zmíněna jeho oblíbená letadla nebo brouci. Nabízelo se uspořádání s klíčovými termíny, od kterých by se dále větvily podřazené pojmy. Při této individuální konzultaci mi ale Péťa každý spoj zevrubně vysvětlil, byla v nich jasná logika úzce propojená s jeho zkušenostmi, znalostmi a zájmy. Mnohdy se za jednotlivými spoji skrýval poměrně dlouhý příběh. Tuto logiku nebylo možné vidět bez jeho vysvětlení, ale byla velmi cenná. Péťa neměl problém ji objasnit a obhájit. A tak jsem nakonec chtěla, aby svou síť ponechal tak, jak je. Péťa totiž nabízel předělání struktury tak, aby více odpovídala mé představě, kterou z mých počátečních otázek vycítil. On sám si na tom dle jeho vlastních slov uvědomil, že letadla má prostě tolik rád, že ať už se ve svých myšlenkách vydá jakýmkoliv směrem, vždy se k nim nakonec vrátí. Hovořili jsme pak o tom, jak skrze tuto práci sám sebe lépe poznal, ale i já jeho. Jeho o rok starší kamarád mu ale také sám od sebe řekl, že jej najednou o tolik více poznal, když si spolu nad jeho prací povídali. 

Rozhovor s Péťou byl tím momentem, kdy jsem si uvědomila, jak důležité je nezapomínat na nadané děti. Ale nejen na ně nezapomínat, také vůbec přijít na to, že ve třídě jsou. Má představa o tomto chlapci byla dosud zcela jiná. Nabídla jsem pak takový rozhovor i ostatním, zajímavé bylo, že jej využily právě ty děti, které by se daly „zaškatulkovat“ mezi ty mimořádně nadané. Tyto rozhovory byly natolik důležité pro to, abych děti lépe poznala a navázala s nimi užší vztah, že jsem se rozhodla je realizovat i nadále v době prezenční výuky. 

Péťovi jsem pak také vytvořila návrh toho, jak by mohl své jednotlivé dokumenty sloučit do jediné OrgPage.

 

Takto vypadala naše další komunikace:

 

Velmi zajímavé bylo Péťovo další uvažování při práci v OrgPadu. Zalíbily se mu OrgPages v OrgPage (v budoucnu toto bude fungovat jako zanořené dokumenty) a začal uvažovat třídimenzionálně. Je to vlastně i jedním z cílů OrgPadu, a tak je zajímavé, že zde vznikla tato myšlenka u dítěte, aniž by bylo s touto vizí seznámeno.

Michal (4. ročník)

Michal vytvořil několik zajímavých prací již před karanténou. Je to nadaný žák, přemýšlivý, inteligentní a znalý. Svou první OrgPage věnoval tématu obilí, vzniku chleba a dostal se až k vylučování nebo slepici. Pochopil princip hledání souvislostí, pečlivě svou OrgPage strukturoval. Jeho konečná práce, do které vložil i dvě ze svých prací předchozích, mne zaujala tím, že se zde od banálních témat dostal velmi rychle do témat velmi hlubokých a filozofických. Při závěrečné prezentaci jednotlivé spoje dále komentoval a vysvětloval své myšlenkové pochody. Zde je příklad naší komunikace v průběhu jeho práce na této OrgPage: 

 

Velice zajímavý byl individuální rozhovor s tímto chlapcem. Původně jsme chtěli mluvit o jeho práci, ale nakonec se dialog vyvinul jinak. Rozvíjel myšlenky o několik asociací nebo souvislostí dále, ale pak se opět vrátil k původnímu tématu – zdroji své myšlenky. Měl naprostý přehled o tom, jak svou řeč vede a proč. Byl si i vědom toho, že tyto větve myšlenek rostou, a mě, jakožto posluchačku, ujišťoval, že to má jasnou logiku. Svou řeč simultánně doprovázel kresbou na iPadu. Jak jsem chlapce poslouchala, struktura, kterou jsem si osvojila z OrgPadu, mi v myšlenkách pomohla se v jeho řeči orientovat. OrgPad poskytl vizuální jazyk, který mi i mimo počítač, jen v mysli, pomáhá myšlenky zasadit do schématu, který mi pomáhá je strukturovat, vyznat se v nich a pamatovat si je. Věřím tedy, že podobný přínos to může mít i pro děti. 

Rozhovor s Michalem byl zcela jiný než s Péťou – nemluvili jsme o jeho OrgPage. Pochopila jsem tu, že s dětmi potřebuji hovořit také jen tak. Prostě jim dát kvalitní čas jeden na jednoho, nechat je mluvit o tom, co mají rády, co dělají, sdílet se. A jednoduše je poznat.

Dodám také, že Michal se věnoval tématu čokolády ještě více, vytvořil video o kakaových bobech a kakaovém máslu. 

Kuba (4. ročník) – žák se SPU

Kuba je drobný tichý chlapec s poruchami učení a chování. Má obrovské problémy se soustředit, chápat, co se ve výuce děje a sledovat ji. Často mu dochází energie a má i složité rodinné zázemí. Svou práci vytvářel na téma oblíbené hry Brawl Stars. Na tématu oblíbené hry se mohl učit jak ovládání samotné aplikace, tak i kategorizaci, popis jednotlivých prvků a jejich dávání do souvislostí. Chlapec byl díky tématu velmi motivovaný, ale sám nedokázal s prací začít, doma mu rodina nebyla schopna pomoci. Proto pracoval individuálně s asistentkou přes Zoom, a tak tomu bude i nadále. 

Kuba také vytvořil úpravu obalu od čokolády. Tento úkol si vybral z mé čokoládové OrgPage. Během prezentace bylo pro něho těžké jakkoliv svou práci popsat, a tak jsem více popisovala, co vidím a pokládala otázky. Kuba byl však na svou práci hrdý a moc se těšil na její prezentování, což považuji za velké pozitivum.

Míša (4. ročník)

Když jsme se seznamovali s OrgPadem ještě ve škole, Míša si moc přála tvořit spolu se mnou. Vytvořily jsme spolu tuto OrgPage na téma koní. Moje role v naší spolupráci spočívala především v kladení návodných otázek. Doma se pustila do tématu bydlení a domů, a to hned na začátku karantény. Ale pak v práci příliš nepokračovala, nereagovala na mé vzkazy. Chtěla jsem především pochopit, proč si zvolila právě toto téma. Zdálo se mi být totiž nahodilé – aby prostě splnila úkol. Její kamarádky také začaly toto téma zpracovávat. Děvčata se často vzájemně inspirují, nebylo tedy jasné, od koho téma vzešlo. Míša mi vysvětlila, že vytváří i model domečku, proto její práce v OrgPadu stojí, protože se soustředí na vyrábění. Nakonec svou OrgPage propracovala a dostala ode mě tento vzkaz:

Míša na můj vzkaz reagovala ústně na Zoomu, ale zatím se k dalším úkolům nedostala. Chce však pokračovat. Ještě před prezentací jsem se dozvěděla poměrně zásadní informaci, kterou mi Míša předtím neřekla. Jednou večer mi psala na WhatsApp, že by mi hrozně moc chtěla něco ukázat. Viděla jsem, jak silná její potřeba je, a tak jsem k tomu svolila. Při videohovoru mě provedla svým novým pokojem. Doma totiž probíhala rekonstrukce interiéru. Měla úplně nový pokojíček, který si mohla přizpůsobit dle svého. Bylo to pro ni velké téma a prozradila mi, že právě proto se tomuto tématu věnovala. Byl to pro mě velký „aha“ moment. Vůbec mne nenapadlo, že by něco takového mohlo za její tvorbou být, a to jsem informaci o rekonstrukci měla. Naučilo mě to mít otevřenější hlavu vůči pohnutkám dětí. Také mi došlo, proč pro ni bylo v tu chvíli důležitější věnovat se tomuto tématu v reálném životě než v OrgPadu. 

Linda (5. ročník)

Lindina práce byla velice specifická a zcela odlišná od ostatních. Nemá jednu hlavní OrgPage, kde by vše shrnula, proto není v nadpisu hyperlink. Pro Lindu je OrgPad především něčím, co používá pro svou osobní potřebu. Linda často mluví o tom, že by chtěla mít roli psychologa, anebo do role psychologů staví například členy své rodiny. Natočila i video, kde si na psychologa hraje. Linda pojala OrgPad jako nástroj, kde zpracovává své pocity, myšlenky a ujasňuje si svou identitu. Má k tomu jisté důvody, které jsou však natolik citlivé, že je nebudu uvádět navzdory změně jména.

Ve své první práci zpracovávala, co má a nemá ráda, a vždy popisovala, proč tomu tak je. Tuto OrgPage Linda zveřejnila, takže ji mohl kdokoliv na internetu číst. Toto sdílení jsem přenastavila zpět na soukromé, jelikož zde uváděla své osobní údaje. Tím jsme se dostali i k problematice ochrany osobních údajů, kterou chci na základě této zkušenosti s dětmi probrat v hodinách předmětu média a technologie.

Dále Linda vytvořila OrgPage o jedné buňce, kde vysvětlovala původ své přezdívky. Opět tu byla patrná silná potřeba se vymezit a identifikovat. Navázala tím další prací, kde vyjmenovala své oblíbené písně. Protože miluje vlky a považuje tuto lásku k nim i jejich vlastnosti za součást své identity, věnovala jim v OrgPadu také mnoho času. Například v dokumentu, který nazvala wolf story, vepsala část textu jedné písně a pomocí obrázků propojovala jednotlivé verše s tematikou vlků. Zajímavý byl i jakýsi dialog odehrávající se v její fantazii, který zaznamenala takto

Překvapila mě její OrgPage na téma „jak se dětem mění sny“. Sem zaznamenala, čím chtěla být, když byla mladší, a čím by chtěla být v současnosti. Prý si skutečně pamatuje, v jakém věku snila o konkrétním povolání. Tato OrgPage při prezentaci vyvolala mnoho reakcí mezi dětmi a širokou diskuzi. 

Další její prací je tato OrgPage o kočkách, kde zpracovala text písně od Pokáče – Mám doma kočku. K tomu připojila mapu s různými fakty o kočkách, o kterých pak zevrubně hovořila při prezentaci, byl na ni patrný velký zájem o tyto informace. Vycházela z vlastních zkušeností, za základě kterých pak vznikly i otázky, na které hledala odpovědi. Informace tedy hledala cíleně a úspěšně pracovala s textem, kdy vybrala vždy tu informaci, kterou potřebovala. 

Linda nebyla ochotna pracovat na zadaném tématu. Pochopila jsem, že tato témata pro ni byla natolik důležitá, že pro projektové téma nezbýval v jejích myšlenkách prostor. Považuji toto za jakousi vizualizaci toho, že ve chvíli, kdy dítě v sobě řeší závažné životní otázky, nezbývá mu tolik energie na učení. Proto jsem se rozhodla nevyvíjet příliš velký tlak. Linda má zápal pro realizaci projektů, ale má potíže s jejich plánováním a dokončováním. Je v tom velmi impulzivní. To jsou oblasti, na kterých budeme nadále společně pracovat. Právě takové slovní hodnocení se pravděpodobně objeví i na jejím vysvědčení.

Aneta (5. ročník)

Aneta začala se svou prací již ve škole, před karanténou. Její největší potíž byla v tom, že nedokázala nalézt téma, které by ji zajímalo. Byla hodně nastavená na to, aby vyhověla učiteli, splnila zadání. Proto jsou tu různé pokusy, jako zpracování tématu zvonů, na které jsme se byli podívat do jedné věže. Poté, co se snažila v OrgPadu něco vytvořit, nakonec řekla, že jí to vlastně moc nezajímá. Nicméně to v ní vzbudilo zájem o věci, které odkazují na minulost, historii. Když jsem se o tom s ní bavila, vzniklo z toho pojmenování „doteky minulosti“, v tu chvíli jsem v dívce uviděla nadšení a zasvítily jí oči. Nicméně po uzavření škol měla delší dobu technické problémy, do OrgPadu se nedostala, a tak s tématem dál nepracovala.

Mezitím však začala spolupracovat s kamarádkou (mimo naši školu) na projektu s housenkami. Sbírají společně housenky a nechávají je zakuklit. Starají se o ně a podle toho, jak o nich Anetka mluví, se zdá, že se velmi rychle stala doslova odbornicí. Pamatuje si celá jména druhů motýlů, čím se živí, jak žijí, jaké potřebují podmínky. S ostatními sdílí mnoho zajímavostí a při závěrečné prezentaci se její nadšení rychle přeneslo na další děti. Po návratu do školy se k ní přidali dva spolužáci a společně dále téma zpracovávají, vyhledávají odpovědi na otázky apod. Pokud porovnáme jednotlivé práce, které Anetka vytvořila, je dle propracovanosti patrné, které téma skutečně bylo tím, jež vycházelo z ní samotné – kde se dostala ke slovu vnitřní motivace. 

Na Anetce bylo vidět, že i práce s čokoládou ji bavila. Byla moc hrdá na svou básničku. Její zjištění, že čokoláda nehoří, vyvolalo samozřejmě diskuzi, jelikož Anka ověřila, že čokoláda hoří. Společně jsme i na základě Michalovy zkušenosti s kakaovými boby (viz jeho video) došli k závěru, že záleží na způsobu zapálení a pravděpodobně i na obsahu mléka – Aneta měla čokoládu mléčnou, Anka hořkou. 

Richard (5. ročník)

Richard je velmi tvořivý chlapec, který je nadšený do tvorby videí. Během karantény vytvořil dvě videa a vyrobil z toho, co doma našel, vybavení pro natáčení. Pracoval tedy velmi intenzivně na tom, o co měl zájem, ale byla potíž jej přimět ke splnění zadání. Chtěla jsem po něm, aby svá udělátka zanesl do OrgPadu, aby tak vzniklo prezentovatelné portfolio. On však vytvořil OrgPage o žralocích (kteří jej také zajímají), z komunikace s ním bylo zřejmé, že zadání úkolu vlastně zcela nepochopil.

Richard dostává velké množství nápadů, pro které zahoří, chce je okamžitě zrealizovat a mít vše hned hotové. Hodně spolu od začátku roku pracujeme na plánování práce a schopnosti získat určitou trpělivost, jelikož tato zbrklost a touha po okamžitém uspokojení vedla k mnoha neúspěšným pokusům. Tato silná touha uskutečňovat své nápady jej odrazuje od účasti na výuce, ale také způsobuje komplikace ve spolupráci s ostatními dětmi, jelikož by si přál, aby bylo vždy po jeho. Poté, co jsem na základě zmíněných zkušeností začala poskytovat individuální konzultace, jsem začala pozorovat změny. Když zjistil, že se v problematice orientuji, byl nadšen a často se mnou chtěl o svých postupech mluvit. Měl mnoho otázek, všechny mé rady a připomínky bral velice vážně a okamžitě na ně reagoval. Informace čerpal i z videí na YouTube. Zvládl se projektům věnovat i po několik dní. Takto postupně vytvořil několik podivuhodných výrobků, které nakonec zanesl do svého OrgPadu. Tento proces jsem pro něj považovala za důležitý a výstup, který nakonec i odprezentoval za plynulého, jasného a uspořádaného slovního komentáře, se stal příkladem toho, jak může vypadat portfolio v OrgPadu. 

Erik (5. ročník) – žák s dyslexií

U Erikovy práce mi zprvu přišlo, že mu ji organizuje maminka, a rozčilovala jsem se kvůli tomu. Ale později jsem se dozvěděla, že skutečnost byla jiná. Jen jsem, opět, neočekávala takový výsledek. Erik má totiž dyslektické obtíže, a tak by se dalo předpokládat, že se psaní bude vyhýbat co nejvíce. Opak byl ale pravdou. Erik vlastního textu vložil ze všech dětí nejvíce. Ačkoliv mu rodiče říkali, že tam má chyby (které postupně opravoval), neodradilo ho to. Chlapec mi při prezentaci popisoval, jak postupoval. Moje čokoládová OrgPage jej skutečně zaujala. Trpělivě ji procházel a vybíral si sám otázky, které jej zajímaly. Například u karobu mi vysvětlil, že nevěděl, co to je, a tak se to chtěl dozvědět. Erik pracoval s mnoha zdroji, ze kterých byl schopen vybrat to podstatné. Vyzkoušel i pokus, jestli hoří kakao.

 

Erik se tématu čokolády věnoval intenzivně, do jiných témat nevstoupil. Ale s tatínkem a sourozenci se během karantény pustili do výroby parádní lodě. Povzbudila jsem jej, ať postup zdokumentuje a vloží do své OrgPage. Erikovi se podařilo najít posléze způsob, jak téma lodí propojit s čokoládou. 

Závěr

Tyto ukázky byly prvními komplexními pracemi dětí v OrgPadu, a tak by se dalo pojmenovat mnoho věcí, které ještě nefungovaly ideálně. Tomuto způsobu práce předcházel poměrně náročný proces mého hledání formy projektového vyučování, ve kterém OrgPad sehrál zásadní roli. Tento proces stále probíhá a jednotlivé jeho prvky nadále ověřuji v praxi. Aplikaci nyní používat všechny děti. Ony samy v ní chtějí pracovat a neustále mne překvapují tím, co zde tvoří. 

Tíhneme k tomu, že více přemýšlíme o tom, jak pomoci slabším žákům. Jak jim vyhradit čas navíc, uzpůsobit jim pracovní podmínky nebo zadání. U nadaných žáků nás tolik netlačí tato potřeba, protože si v hodině poradí. Na základě popisovaných zkušeností jsem si do hloubky uvědomila, jak podstatné je uchopit individuální přístup k nadaným žákům a dát mu stejnou důležitost. Mimořádně nadaní žáci navíc narozdíl od žáků s obtížemi nemají nárok na asistenta či na podpůrná opatření. Přitom vidím, jak právě tito žáci na maximum využívali času, který jsem jim poskytla navíc. 

Závěrečná prezentace může být pro některé děti náročná. Dvě z nich využily toho, že nebylo povinné před ostatními mluvit. Přijaly však mou nabídku jejich práci ostatním ukázat a doprovodit ji svým komentářem s doplňujícími otázkami. Tím nakonec přeci jen něco samy řekly. Nepochybuji o tom, že s pomocí tohoto přístupu se postupně osmělí. 

Děti si do školy přináší mnoho svých starostí, ale také zajímavých zkušeností a prožitků, které mají obrovský vliv na výsledky jejich práce i na fungování v kolektivu. Věřím, že by mi nikdo neoponoval, když budu tvrdit, že mít vhled do toho, čím děti žijí a co prožívají, je pro kvalitní práci učitele klíčové. V úvodním článku – a i ve článku o svobodném strukturování – více přibližuji, jak je možné, že OrgPad je takovou zkratkou do tohoto poznání druhých.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Barbora Jeřábková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
4. 2. 2021
Článek na konkrétních příkladech ukazuje, jaké možnosti mohou digitální technologie poskytnout pro individuální přístup k žákům. Někteří žáci díky nim "překračují hranice", které by se z pohledu učitele mohly jevit jako nedosažitelné.

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
11. 2. 2021, 09:59
Barboro, vaše aktivita ja naprosto skvělá. Díky za ni! Jen si dovolím poznamenat, že to zvenku vypadá, že jste až příliš fixovaná na jednu aplikaci pro tvorbu myšlenkových map. Jak jste si již všimla, když se rozhlédnete, najdete ještě mnoho jiných, nejen na mapy. Přeji mnoho úspěchů!
Barbora Jeřábková
11. 2. 2021, 15:52
Bořivoji, mockrát Vám děkuji za pozitivní zpětnou vazbu! Já stále vidím nedostatky a prostor pro zlepšení a vývoj. Hodně se na to zaměřuji, což mi pak kazí celkový dojem, takže díky :) Jinak OrgPad není aplikací určenou primárně k tvorbě myšlenkových map. Děti vedu k tomu, aby postupovaly jinak. Více se o tom budete moct dočíst v článku o svobodném strukturování, který vyjde pravděpodobně jako poslední z pěti článků o práci s OrgPadem. Tato aplikace mi pomohla vyřešit problémy v projektovém vyučování, proto hovořím v souvislosti s ní právě o tomto předmětu. Jiné aplikace jsem zkoušela, ale nenabídly mi to samé. Také nechci děti zatím zahlcovat mnoha nástroji, zatím, ať se naučí s jedním, a později třeba budou zkoumat další. Je to podobné, jako např. s textovými editory :) Díky a ať se Vám též daří!

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět