Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vyprávěj příběhy pro 8.–9. třídy ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií
Odborný článek

Vyprávěj příběhy pro 8.–9. třídy ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií

Anotace

Projekt plný aktivit, nápadů a inspirace pro každého učitele, který se chce se svými žáky pustit do zachycení vzpomínek pamětníků a jejich různorodého zpracování. Web vytvořený k projektu umožňuje učitelům snadno sestavit projekt na míru sobě i svým žákům a zaměřit ho třeba na rozvoj digitální, mediální či historické gramotnosti. Začít lze už se žáčky čtvrtých tříd, naopak nejstarší žáci mohou při zpracování pamětnických příběhů vést své mladší spolužáky. Učitelé mohou využít nabídky podpory ve formě školení a webinářů či se inspirovat u svých kolegů v galerii projektů.

Staří lidé jsou inspirativní a zajímaví. Tak skutečně vnímají starší generaci děti a mladí lidé poté, co projdou nejnovějším vzdělávacím projektem Paměti národa s názvem Vyprávěj příběhy. V rámci něj dokumentují životní příběhy pamětníků děti ve věku od deseti let až po plnoleté studenty a zpracovávají je různými výrazovými prostředky podle svého věku. Od ilustrace, rodového stromu a komiksu u nejmladších, přes fotografii a webovou aplikaci až k videodokumentu u studentů SŠ. „Postupně se začali o své kořeny silně zajímat. Cítila jsem, jak se děti jaksi vnitřně narovnávají, jak v nich sílí pocit sebeúcty, odpovědnosti a zároveň vzájemný respekt a úcta,“ shrnuje své zkušenosti Zuzana Bařinková, jedna z učitelek, která se projektu účastnila s 5. třídou.

Vyprávěj příběhy je jeden z projektů propojujících propojení formálního a neformálního vzdělávání, které byly podpořeny programem Výzkum, věda, vzdělání. V projektu postupně vzniká 5 vzdělávacích programů pro 5 různých věkových kategorií, které je možné realizovat ve školách návazně. Dále vznikají dva vzdělávací programy Zažívej příběhy, nabízející zážitkové workshopy pro žáky základních a středních škol. Při tvorbě programů využíváme dlouholetých zkušeností organizace Post Bellum s žákovským projektem Příběhy našich sousedů, který funguje od roku 2011 a integruje především učivo dějepisu, češtiny a občanské výchovy. Jednotlivé vzdělávací programy budou postupně na Metodický portál RVP.CZ vkládány jako seriál: jako první to je program Vyprávěj příběhy pro 8.–9. třídy ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií, následovat bude program Vyprávěj příběhy pro 1.–2. ročníky SŠ a Zažívej příběhy pro střední školy.

Vyprávěj příběhy pro 8.–9. třídy ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií

Projekt Příběhy našich sousedů pro osmáky a deváťáky přinesl pozoruhodné výsledky: podařilo se mu nejen nasbírat zajímavé pamětnické příběhy, které by často zůstaly zapomenuty, ale především podpořil mezigenerační dialog a vztah všech zúčastněných k místu, kde žijí. Postupně vznikla myšlenka rozšířit projekt na další věkové kategorie, mladší i starší, a vytvořit ucelený metodicky zpracovaný program, který poskytne učitelům i dalším zájemcům o tuto tematiku didakticko-metodickou podporu. Projekt propojuje formální a neformální vzdělávání, vede k rozvoji klíčových kompetencí i měkkých dovedností.

Platformou programu je webový portál https://vypravej.pametnaroda.cz/, na němž zájemci naleznou pro každý program řadu aktivit, metodických a pracovních listů, instruktážních videí a dalších materiálů. Zároveň je v programu poskytována pedagogům podpora ze strany Post Bellum, a to v podobě úvodního školení učitelů a následných webinářů pro učitele a žáky realizující program.

Hlavní částí programu pro věkovou kategorii 14–16 let je návštěva u pamětníka, vedení rozhovoru s ním a natočení vyprávění na kameru. Samotné natáčení je v programu zarámováno fázi přípravnou a fází zpracování nahrávky.

Nahrávku lze uskutečnit i bez dlouhých příprav, ochudíme tím ale žáky o celou řadu dovedností, které by mohli projektem rozvíjet (např. dovednost vést citlivě smysluplný rozhovor celoživotních vzpomínek zasazený do historického kontextu nebo dovednost pořídit technicky kvalitní nahrávku), a zároveň se s „narychlo“ pořízenou nahrávkou nebude žákům snadno pracovat a mohou ztratit motivaci celý projekt dokončit. Stejně tak ve fázi po natáčení je možné rychle směřovat k vytvoření výstupu – tato fáze je nejpracnější, nejdelší a může být i nejúnavnější. Pokud však chceme žáky naučit využít vyprávění pamětníka jako historického pramene, vyplatí se věnovat zpracování výstupu více času. Z těchto důvodů jsme v programu vytvořili větší množství aktivit, než vyučující při hodinové dotaci 20 hodin přímé pedagogické práce stihne využít. Dává mu to možnost zaměřit se na rozvoj vybraných klíčových kompetencí a měkkých dovedností, které chce u svých žáků rozvinout – k výběru vhodných aktivit mu slouží web, kde lze aktivity podle rozvíjených kompetencí snadno filtrovat. Pro ty učitele, kteří si program nechtějí přizpůsobit na míru, jsme vytvořili ukázkový harmonogram.

V jednotlivých aktivitách pracujeme většinou s třífázovým modelem učení – fází evokace, uvědomění a reflexe. Program sleduje řadu konkrétních cílů:

  • Žáci jsou vhodně motivováni, a proto ochotni se aktivně zapojit do projektu (hledání fotografií, pamětníků), tvoří vlastní otázky týkající se nedávné minulosti a zajímá je pohled pamětníků na nedávnou minulost.
  • Žáci zkoumají, co jsou moderní dějiny a proč je důležitá jejich znalost.
  • Žáci dokáží svými slovy objasnit, jak zásadní události dějiny 20. století ovlivnily jejich rodiny. Rozumí tomu, proč je důležité znát osobní vyprávění lidí, kteří prožili určitý historický úsek. Zároveň si uvědomují, že je potřeba výpovědi pamětníků kriticky hodnotit a zasazovat do kontextu.
  • Žáci se umí se zeptat na to, co je zajímá, a procvičují si naslouchání druhým.
  • Žáci se učí pracovat s příběhem a jeho sestavením – vyhledávají základní konstrukční prvky příběhu, zpracovávají nasbírané materiály nejen od pamětníka, ale i z literatury, internetu, a zapracovávají je smysluplně do příběhu. Učí se dotahovat svou práci do konce a výsledky své práce prezentovat spolužákům, učitelům, příbuzným, pamětníkům a veřejnosti. Aktivně se podílejí na formě a přípravě veřejné prezentace výsledků své práce.
  • Program podporuje poznávání tradic a kultur a uchování si vztahu k vlastní identitě, kultuře, tradicím a jazyku, neboť se žáci prostřednictvím pamětnických vyprávění seznamují se specifiky regionu, včetně tradic a zvyků většinové společnosti, jeho historií. V některých pamětnických příbězích se žáci seznamují s historií, tradicí a kulturou sociálních, etnických a kulturních menšin.

Pro realizaci vzdělávacího programu je potřeba mít k dispozici technické vybavení – kameru, program pro editaci videa a počítač či notebook, který má dostatečnou kapacitu, aby editační program zvládl. Všechny technické požadavky a doporučení jsou k dispozici na webu i v popisu vzdělávacího programu v příloze.

Žáci pracují v projektu v týmech – na jednoho pamětníka jeden tým v počtu 4–6 žáků. Jeden pedagog může vést dva, maximálně tři týmy, pak je ale třeba počítat s větší časovou dotací, protože každý tým bude zpracovávat příběh jiného pamětníka a je potřeba, aby vyučující poskytoval žákům dostatečnou individuální podporu. Na základě zkušeností z ověřování programu v praxi doporučujeme vést program v tandemu, tj. dvěma vyučujícími.

Pokud se učitelé rozhodují, že vzdělávací program realizují, pomůže jim úvodní školení vždy na začátku pololetí. Pro již zapojené pedagogy je nabízen webinář zhruba uprostřed projektu (v několika termínech, které jsou uvedeny na webu, kde je také možné se přihlásit). K jednotlivým aktivitám jsou k dispozici metodické listy, k některým jsou vytvořeny pracovní listy pro žáky, které si vyučující může jednoduše stáhnout a vytisknout. Pracovní listy jsou připraveny k aktivitám, které vyžadují písemné řešení a zároveň počítají s tím, že se vyplněné pracovní listy stanou pracovními podklady v dalším průběhu programu. Doporučujeme, aby si žáci pracovní listy zakládali do svého portfolia, které si na začátku realizace programu vytvoří.

Chceme, aby se učitelé v programu cítili svobodně, takže míra využití našich materiálů je zcela na nich a jednotlivé aktivity si mohou pozměňovat v souvislosti s tím, co už jejich žáci znají. Web umožňuje snadné filtrování aktivit podle klíčových kompetencí (https://vypravej.pametnaroda.cz/8-9-trida/aktivity/).

Výstup programu

Výstupem je zpracování pamětnického příběhu zasazeného do historických souvislostí prostřednictvím webové aplikace Sutori. Aplikace Sutori byla původně vytvořena jako nástroj pro prohlížení a vytváření interaktivních časových os, postupně se stala nástrojem pro vytváření příběhů. V základní verzi můžete do aplikace vkládat obrázky a texty, banner v záhlaví, prezentaci můžete opatřit názvem a titulkem. V rozšířené verzi Sutori Unlimited můžete navíc vkládat videoklipy vystřižené z nahrávky pamětníka, opatřit je titulky a komentáři, prezentaci můžete doplnit fotkami, naskenovanými dobovými dokumenty a dokumenty, které vám poskytl pamětník, popisky k fotkám a dokumentům, texty, které sami vytvoříte, včetně reflexe zážitků z osobního setkání, natočené vlastní hrané scénky, scan vytvořeného komiksu a podobně. Navíc si můžete vytvářet kvízy a dotazníky pro uživatele, vkládat linky na webové stránky, videa z youtube.com, audia, celou prezentaci podkreslit vlastním namluveným komentářem.

V obou verzích tak můžete využít dokumentů, rodinných i archivních, fotografií a textů, které k příběhu sepíšete. Texty mohou obsahovat také vaše osobní komentáře, jaké byly vaše pocity se setkáním s pamětníkem, o čem rád hovořil, co vás překvapilo, co pro vás bylo zajímavé, příjemné.

Prezentaci si můžete uspořádat chronologicky, což je velmi přehledné. Doporučená celková délka vložených videoklipů by neměla přesáhnout 10 minut. Výstupy jsou zveřejněny v galerii projektů: https://vypravej.pametnaroda.cz/8-9-trida/galerie-projektu/.

Nespornou výhodou programu je propojení zkušeností formálního a neformálního vzdělávání. V neformálním vzdělávání bývá více času a příležitostí vyzkoušet různé inovativní vzdělávací metody, formální pedagog zase svou znalostí školního prostředí usměrňuje aktivity tak, aby byly se žáky ve škole realizovatelné. Probíhá-li program formou volnočasového kroužku, formální pedagog přirozeně získává příležitost poznat děti z jiné stránky, získat případně v jejich schopnosti větší důvěru, a tu si pak přenést do běžného vyučování.

Jednotlivé aktivity vzdělávacího programu vyhovují žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, zejména žákům s ADHD a poruchou pozornosti. Jelikož na jednoho pedagoga připadá jeden, maximálně dva týmy o 4–6 žácích, může k jednotlivým žákům přistupovat individuálně a individualizovaně může také zadávat úkoly. Způsoby práce v programu podporují individuální tempo učení žáků, skupinová práce a společné zpracování výstupu umožní uplatnit a rozvíjet ty dovednosti, ve kterých mohou žáci se SVP vynikat. Pro jednotlivé tematické bloky je charakteristické střídání aktivit a pestré didaktické postupy a směřování k natáčení a zpracování výstupu tvoří pozitivní motivaci pro zapojení a dotažení programu do konce.

Závěr

Práce se vzpomínkami pamětníků poutavým a zajímavým způsobem přispívá k poznání moderních dějin, včetně dopadů, které měly historické události na naši současnost. Atraktivní pro žáky je fakt, že vzpomínky pamětníků získávají i zpracovávají sami, za pomoci učitele či lektora jakožto průvodce. Je na jejich uvážení, na co se budou pamětníků ptát, mohou setkání využít a hledat odpovědi na otázky, které zajímají je osobně. Stejně tak je na žácích, jakým způsobem zachycené vzpomínky zpracují.

Zpracování výstupu je zpravidla zdlouhavé – žáci si zde rozvíjejí kompetence učit se i práci dokončit.

Práce na pamětnických příbězích má své další přidané hodnoty: je to kromě poznávání historie hlavně setkávání se staršími lidmi, ať už jde o rodinné příslušníky, nebo o neznámé tváře. Je tak přirozeným způsobem navázán mezigenerační dialog, žáci začínají přemýšlet nad tím, co to znamená být senior, jaké to bylo, když byli mladí, co se od nich mohou dozvědět a naučit.

Pokud jsou zpovídanými pamětníky rodinní příslušníci, dochází ke sdílení příběhů v rámci rodiny, k poznávání vlastních kořenů, které zásadním způsobem ovlivňují identitu jedince. Zároveň se přes pamětnické příběhy upevňuje vztah k místu, kde žáci žijí, případě k širšímu regionu.

V neposlední řadě setkání s osobními příběhy vede žáky k přemýšlení o tom, jak složité bylo prožít 20. století ve střední Evropě, že v každé rodině se může vyskytovat příběh, který čeká na své převyprávění. Že i naše přítomnost se jednou stane minulostí, o které se bude vyprávět, a proto je výzvou se podílet na jejím utváření.

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Marie Smutná

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Učení příběhy 20. století: Vyprávěj příběhy a Zažívej příběhy.
Ostatní články seriálu: