V úvodním příspěvku obsahový manažer projektu J. Holec představil účastníkům podpůrný metodický materiál „Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání“ a zdůraznil, že by měl sloužit učitelům různých oborů pro rozvíjení matematické gramotnosti napříč vzdělávacími oblastmi. Poté L. Urbanová seznámila přítomné učitele s online podporou, která je v projektu vytvářena (Profil Učitel 21, inovované konzultační centrum, reputační systém EMA). Další program tvořily příspěvky zaměřené na představení reálně odučené školní aktivity, které připravili a svým kolegům prezentovali učitelé z praxe.
První odborný příspěvek, který byl zaměřen na rozvíjení matematické gramotnosti v přírodopisu, uvedl E. Fuchs: „Není umění naroubovat matematiku do jiných oborů. Pedagogické mistrovství spočívá v tom, najít takové oblasti a situace, kdy žáci zcela přirozeně mohou uplatnit své matematické dovednosti.“ D. Jedlička představil cíle, které si stanovil pro svou výuku:
Na konkrétních úlohách z genetiky krevních skupin, kde je využívána kombinatorika a pravděpodobnost, ukázal možné přesahy k matematické gramotnosti (žáci vhodně volí typ zápisu, využívají symbolický jazyk, diskutují se spolužáky, identifikují matematický problém v textu, vytvářejí matematický model reálné situace, přehledně znázorňují řešení, formulují odpověď). V tématu vesmír se jedná o práci s tabulkou, hledání informací, porovnávání čísel, nalézání různých řešení, reálná představa o velikosti objektů, odhad výsledků. K tématu minerály a nerosty představil úlohy inspirované reálným životem, u kterých žáci mohou posoudit jejich reálnost, navrhnout jiné praktické řešení problému, využít vzorce pro konkrétní výpočet.
|
|
Při příspěvku V. Fialy věnovaném modelování potravního řetězce mikroorganismů si účastníci prakticky vyzkoušeli, jak mohou žáci při využití aplikace Virtual Biology Lab samostatně modelovat vztah mezi množstvím jednotlivých typů mikroorganismů v daném prostředí a při vlastním bádání odhalovat, jak se mění výsledek při změně vstupních dat.
P. Prokopová Machalová a D. Jirotková na ukázce zeměpisného miniprojektu Ostrov pokladů s podtitulem Jak může matematika pomoci v zeměpise a obráceně, jak zeměpis může pomoci rozvíjení MG, modelovaly, jak by mohlo vypadat společné plánování výuky ve dvojici učitel-matematik a učitel jiného oboru. Společně se zamýšlely nad možnostmi, které obsah zeměpisu nabízí pro rozvoj matematické gramotnosti. Na konkrétních příkladech ukázaly:
|
|
Pan ředitel pilotní školy projektu PPUČ R. Macháň ukázal různé možnosti a způsoby zapojení školy do rozvíjení nejen matematické gramotnosti (program Erasmus+ strategické partnerství škol, OP VVV – Šablony I. a II., projekty). Zdůraznil, že toto velké nasazení vedení školy i učitelů s sebou ale přináší velkou přetíženost a nedostatek času na společné setkávání.
D. Pražáková z ČŠI představila publikaci TIMSS obohacenou o metodické komentáře, která bude k dispozici na začátku roku 2020 a poskytne učitelům inspiraci, jak mohou tvořivě pracovat s uvolněnými úlohami z mezinárodních výzkumů, aby podporovali rozvíjení matematické gramotnosti.
U příspěvku M. Čonkové věnované aktivitě anglického jazyka se účastníci zamýšleli nad formulováním zadání pro žáky, tak aby byly naplněny jak oborové, tak gramotnostní cíle. J. Herink ve svém příspěvku věnovaném životnímu osudu dr. Vojtěcha ukázal, že dějepis nabízí mnoho příležitostí k využití matematického aparátu. V krátké části věnované tělesné výchově P. Polívka nabídl několik námětů na propojení pohybu s matematikou, např. když si žáci vymyslí vlastní disciplíny (kolik žabáků měří tělocvična na šířku, za jak dlouho oběhnou tělocvičnu po čtyřech apod.) a po jejich splnění není vítězem ten nejrychlejší, ale ten, kdo měl nejlepší odhad.
Ve všech příspěvcích a v diskuzi se objevoval požadavek vzájemného sdílení mezi učiteli jako jedné z podmínek pro smysluplné rozvíjení matematické gramotnosti žáků. Další nutnou podmínkou je uznávání kreativních řešení žáků (i když mohou pro učitele být překvapivá) a důležitost výběru metod a forem práce (např. zadávání problémových úloh formou skupinové práce, protože diskuze mezi žáky může vést i vyřešení obtížnějších zadání). Závěrem lze říci, že rozvíjení matematické gramotnosti se ve školách neděje izolovaně, ale je úzce propojeno s dalšími gramotnostmi, především s gramotností čtenářskou. Rozvíjení matematické gramotnosti je často v rukách jednotlivých učitelů, především učitelů matematiky. Odpověď na otázku „Jak zapojit učitele dalších oborů do rozvíjení matematické gramotnosti?“ odborný panel stále hledá.
Odkazy:
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost.
Ostatní články seriálu:
