Buňka jako město

Úvod

Za účelem lepšího porozumění buňce a jejímu fungování žáci přirovnávají buňku k městu, konkrétně jednotlivé buněčné organely k důležitým částem každého fungujícího města. V čem jsou si funkce buněk jako základních jednotek života podobné s městem? Zamysleme se nad různými částmi města a tím, jaké funkce město pro své obyvatele plní. V každém městě vnímáme systém ulic propojující různé části města, vodní toky, kolem kterých se často města historicky stavěla, budovy, radnici a důležité úřady, elektrárny, sklady aj. Stejně tak v dobře fungující buňce je možné rozeznat funkce, které jsou pro nás u každého města samozřejmostí.

Pomůcky: flipové papíry, barevné tužky, fixy, vytištěné fotografie částí města, 3D modely

Časová náročnost: dvě až tři vyučovací hodiny

Postup:

1. Žáci se rozdělí do malých skupin. Každá skupina má k dispozici dotazník „Buňka jako město“ s otázkami k buněčným organelám a k nim srovnatelným částem města (příloha 1).
2. Žáci využijí svých poznámek v sešitě, učebnic, či dalších zdrojů k tomu, aby ke každé organele popsali funkce jednotlivých organel v buňce.
3. Žáci ve skupinách diskutují a hledají přirovnání organel s jejich funkcemi k vhodným částem či strukturám fungujícího města. Zároveň svá přirovnání v dotazníku zdůvodní. Ukázka možného zpracování dotazníku je součástí přílohy 2.
4. Každá skupina žáků na základě doplněných informací v dotazníku vytvoří mapu, schéma, poster či 3D model, kterým přirovnají části města ke konkrétním buněčným organelám. Přitom mohou kreslit silnice, využívat obrázků budov či vhodné 3D modely, které zároveň označí názvem dané buněčné organely (př. sklad = vakuola).
5. Na závěr si žáci pojmenují své nové město a jako starostové a radní nového města jej představí svým spolužákům. Přitom kladou důraz na vysvětlení, jak dané části města odpovídají příslušným buněčným organelám. Příklad možného zpracování pro prezentaci spolužákům nabízí příloha 3.

Autor díla: Jakub Holec

Komentář:

Smyslem námětu na výukovou aktivitu je přiblížit žákům abstraktní téma buňky způsobem, který může umožnit kvalitnější a pro žáky záživnější osvojení tohoto učiva. Přitom téma buňky a buněčných organel se ukázalo být jedním z kritických míst výuky přírodopisu (Vágnerová et al., 2019). Řešení úloh v rámci aktivity zároveň podporuje dovednost propojovat informace v textu o buňce a buněčných organelách s obdobnými funkcemi konkrétních částí města. Žáci vytvářejí různá schémata, kterými přehledným způsobem přirovnávají město a jeho části ke konkrétním buněčným organelám. Při tvorbě výstupu pro prezentaci spolužákům mohou volit vhodné programy a aplikace, které umožní dané schéma a přirovnání buňky k městu přehledným a nápaditým způsobem znázornit.