Oborový cíl: žák provede ve skupině jednoduché statistické šetření, uspořádá získaná data a seznámí spolužáky se zjištěnými výsledky
Výstupy na úrovni ŠVP a návaznost na očekávané výstupy RVP ZV:
zaznamenává naměřené hodnoty do přehledné tabulky, odečítá hodnoty z diagramu, vyčte z tabulek a grafů potřebné údaje (M-5-2-01 vyhledává, sbírá a třídí data, M-5-2-02 čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy)
Cíle pro rozvíjení matematické gramotnosti:
Cíle pro rozvíjení digitální gramotnosti:
Zadání aktivity:
Kamarády z jiného města chcete seznámit s naším městem/vesnicí. Zamyslíme se společně, co by je mohlo zajímat, co by se chtěli dozvědět. Zkusíme si formulovat otázky, na které může odpověď zjistit pouze obyvatel našeho města/vesnice (takové, které nejsou snadno dostupné např. na internetu).
Ve skupinách si připravte několik otázek, na které byste mohli hledat odpovědi. Připravte si i návrhy, jak ve skupině požadované informace zjistíte a zaznamenáte. Pro závěrečné vyhodnocení využijte tabulku, sami si určíte, jaké údaje budou zaznamenány ve sloupcích a které v řádcích.
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru:
Žáci se učí naplánovat, provést a vyhodnotit jednoduché statistické šetření. Při sběru dat si určí vlastní způsob záznamu získaných údajů (slovní zápis, čárková metoda), při závěrečné prezentaci mohou vyhodnotit a zdůvodnit, který z použitých způsobů záznamu je efektivní. Při vyhodnocování získaných dat využijí žáci základní početní operace (např. sčítání, porovnávání, výpočet průměru).
Průběh a poznatky z ověřování navržené aktivity:
Charakteristika třídy a školy
Aktivita byla plánována pro 2. období 1. stupně základní školy. Realizována byla v 5. ročníku malotřídní základní školy (5 ročníků ve 4 třídách, celkový počet žáků 57) situované v malé valašské vesnici (cca 1000 obyvatel). Třídu navštěvuje 16 žáků, z nichž dva pracují podle IVP na stupni podpory 2, a jeden dle PLPP na stupni podpory 2. Tři žáci se až do třetího ročníku vzdělávali individuálně doma se svou matkou (nebyli jsme jejich kmenovou školou).
Stručný popis projektu (aktivity)
Projekt navázal na aktivity z hodin českého jazyka, kdy jsme se věnovali historii i současnosti naší obce. Matematická část spočívala ve sběru a zpracování dat vztahujících se k našemu bydlišti. První hodina byla věnována „vymýšlení“ toho, co budeme sledovat. S týdenním odstupem následovala další hodina, kdy žáci prezentovali výsledky svého šetření, a další dvě hodiny jsme data zpracovávali (využili jsme jednu hodinu informatiky).
Pomůcky, prostředí, podmínky: běžná třída s počítači s internetovým připojením, psací potřeby a rýsovací potřeby, čtverečkovaný (příp. milimetrový) papír
Časová náročnost: 4 vyučovací hodiny
Celou aktivitu jsem motivoval příběhem o novém spolužákovi (reálná situace, která nás brzy čeká), kterého chceme informovat o naší vesnici. Jelikož jsme již v předchozích aktivitách zjistili, že zdrojů k naší obci mnoho neexistuje, budeme muset informace sehnat sami. Formou brainstormingu jsme nadnesli několik oblastí, které budeme sledovat: vývoj počtu obyvatel, vývoj počtu žáků naší školy a zastoupení podle pohlaví, počet domácích zvířat, nejčastější příjmení, průjezd automobilů, návštěvnost obchodů, nadmořská výška vrcholů v katastru obce, přírůstek obyvatelstva (úmrtí a narození), celkový prospěch žáků naší školy, snůška vajec, věkové zastoupení obyvatelstva. Žáci si sami vytvořili pracovní týmy – někteří se rozhodli pracovat sami, jiní utvořili skupiny. Na sběr dat byl stanoven termín jednoho týdne. Společně jsme dále debatovali o tom, zda můžeme některá data dohledat (a kde), nebo je budeme muset sami sbírat. Záměrně jsem nechal žáky, aby si sami zvolili, jak data zapíší (vycházel jsem z toho, že zpracování dat jsme se v matematice věnovali již v loňském roce).
Po týdnu přišla řada na prezentaci zjištěného. Žáci uvedli, jaká data hledali, kde je našli, nebo jak je sbírali. Ukázalo se, že jedna skupina (počet domácích zvířat) svůj úkol zcela nesplnila, neboť někteří členové svou práci v termínu neodevzdali. Dalo by se říct, že žáci pracující samostatně se svých úkolů zhostili lépe. Velká část žáků se pokusila získat data na obecním úřadě, kde se setkali s porozuměním. Bylo zajímavé, že žák, který hledal informace o počtu obyvatel za posledních deset let, si zjištěné ověřil i jinde, a s pomocí rodičů našel stránky Českého statistického úřadu, na nichž mohl data ověřit. Další žákyně si už při vymýšlení zadání vzpomněla, že existuje obecní zpravodaj, jehož součástí je společenská kronika, a připravila se svou skupinou přehled nejčastějších příjmení, věkové zastoupení obyvatel (pouze starších 85 let), a také z textu vyvodila, jaký byl přirozený přírůstek obyvatel v předcházejícím roce.
Úspěšně pracovaly také skupiny sledující průjezd aut v různých denních dobách a návštěvnost místních obchodů. Jen částečně svou práci splnila skupina, která měla sbírat data o domácích zvířatech – namísto celkového přehledu za obec nám tak vznikl jen obrázek o několika částech vesnice. Zpracování dopravních nehod jsme nakonec vynechali, neboť žáci nebyli schopni najít relevantní informace. Informace o snůšce vajec nemají sice příliš velkou výpovědní hodnotu, ale přesto jsme je použili. Zajímavé bylo také, že dva žáci hledající informace o prospěchu žáků v minulém roce k tomu přistoupili každý po svém: první z nich zašel za paní ředitelkou, která mu poskytla výroční zprávu; druhý z nich „zamířil“ na internet, kde si stejnou zprávu našel na webové úřední desce školy.
|
|
Poslední část projektu spočívala ve vytvoření adekvátních výstupů. Původní poznámky žáků měly různý charakter – někteří vytiskli data z internetu, jiní měli na papírku či v deníčku zapsáno pár čísel, jen jeden žák si vytvořil tabulku. Společně jsme si připomněli, jak data zpracujeme do tabulky a grafu (vytvořili jsme „ručně“ jeden graf sledující počet žáků školy). V hodině informatiky jsme se potom pustili do práce s tabulkovým editorem (pracovali jsme s ním již ve 4. ročníku v matematice). Žáci si vytvořili jednoduché tabulky a grafy, které prezentovaly jejich šetření. Upozornil jsem je na nutnost uvést zdroj. Nad hotovými pracemi jsme diskutovali o tom, zda jsou dostatečně přehledné, poukázal jsem na možné nevýhody zvoleného typu zobrazení.
|
|
|
|
|
Závěrem můžu konstatovat, že bylo patrné, že jsme podobným způsobem již s daty pracovali (velkou výhodou bylo, že žáci dovedli pracovat, i když s dopomocí, s tabulkovým editorem). Přínosné bylo ukázat si, že při práci ve skupině záleží na každém členovi, neboť může svým nedbalým přístupem zkazit práci ostatním. Mile mě překvapilo, že běžný páťák „nemá problém“ zajít na obecní úřad (případně za ředitelkou) a požádat o informace. Pro žáky pak bylo dobrým zjištěním, že mnoho informací mohou získat sami vlastním „výzkumem“.
Použitá literatura a zdroje:
Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82176&view=13192 [cit. 2019-01-02].
Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82137&view=13123&view=13123 [cit. 2019-01-02].
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. In: Praha: MŠMT, 2017. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792/ [cit. 2019-01-02].
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: Cesta za poznáním, 2016. [online]. Dostupné z: https://skola.obeckaterinice.cz/download/5/48/svp-zv-cesta-za-poznanim-2016.pdf [cit. 2019-01-02].
Autorem obrazového materiálu je autor textu.
Návaznost na text: Využití autentických textů při realizaci tématu „Znám místo, ve kterém žiji?“
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výukové aktivity pro rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti na 1. stupni ZŠ II.
Ostatní články seriálu:
