Břímě bílého muže

Úvod

Způsob výuky dějepisu podle NAV se liší v tematickém pojetí učiva oproti lineárnímu vyučování dějepisu podle standardního ŠVP. To samozřejmě neznamená, že výuka dějepisu podle standardního ŠVP nemůže probíhat tematicky, nehledě na variabilitu jednotlivých ŠVP a pojetí výuky podle přístupu vyučujícího. Zájemce o bližší nástin metodiky NAV můžeme odkázat na články publikované na portálu RVP. [1]

Výuka tématu Expanze, kolonizace, dekolonizace (čtvrtý ročník čtyřletého studia) trvá přibližně dva měsíce, tj. cca 16 hodin, a úzce souvisí s tématem Migrace – prolínání a střety kultur, jehož výuka probíhá ve třetím ročníku. Díky komplexně pojaté výuce v prvním a druhém ročníku čtyřletého studia by tak žáci měli mít dostatečné předpoklady pro obsahové vymezení tématu Expanze, kolonizace, dekolonizace. V úvodní části výuky tématu lze přistoupit k opakování na základě dostupných DUMů na portálu RVP [2] a jejich případnou úpravou motivovat žáky k opakování pojmů a faktografie.

Obsahově lze mluvit o následujících pojmech: zámořské objevy – časové vymezení, důležité objevy, sféry vlivu, Tordesillaská smlouva; kolonialismus/imperialismus – časové vymezení, Scramble for Africa; dekolonizace – konkrétní příklad Konga. Celé téma lze samozřejmě rozšířit o křížové výpravy, tureckou expanzi – popřípadě lze část opakovací rovnou doplňovat o tematicky pojaté klíčové pojmy („břímě bílého muže“, čeští cestovatelé a objevitelé, ideologie kolonialismu/imperialismu aj.). Otázkou tedy je, kam zařadit problematiku pojmu „břímě bílého muže“. V některých ročnících v rámci NAV jsme zařazovali práci s tímto pojmem na začátek celého tématu jako motivační úvod, ve školním roce 2014/15 jsme „břímě bílého muže“ zařadili do výuky kolonialismu/imperialismu. Důvodem pro pozdější zařazení je relativní náročnost interpretace básně ve vztahu k dobovým reáliím a faktografickému ukotvení.

Předpokladem úspěšného využití modelové situace Břímě bílého muže je obeznámenost žáků s výše uvedenými pojmy a základní faktografií, efektivní motivace v podobě práce s textem/obrazem, kladení problémových otázek a aktualizace tématu.

Čtením básně R. Kiplinga Břímě bělochů (rozdělenou do slok) motivujeme žáky ke kladení otázek, které souvisí s naším tématem. Otázky, které zazní, můžeme zaznamenávat jakýmkoliv způsobem. Pro další čtení a hledání odpovědí je výhodný zápis do on-line sdíleného prostředí (např. Edmodo, Google Classroom aj). Nejdůležitější otázky zacílené na podstatu celého tématu (např. Hájí autor básně přístup kolonizátorů k domorodcům? Jak vnímá domorodé obyvatelstvo a samotné kolonizátory? Používá slovo kolonizátor? apod.) zodpovídáme formou diskuse s argumenty.

Čtení a rozbor básně následně doplníme interpretací dobových karikatur/reklamních letáků ve vztahu k získaným odpovědím z předešlé diskuze. [1] Žáky směřujeme k doložení výsledných odpovědí v obrazovém materiálu z tehdejší doby a kladení otázky o způsobech chování kolonizátorů. Analýza obrazového materiálu by měla uzavírat interpretaci básně a měla by žákům pomoci s celkovým pochopením dobové situace a tím i s vyzněním básně. Celkový obsah básně a její vyznění samozřejmě nelze interpretovat závazným způsobem, je zapotřebí nechat v celém příběhu otevřené otázky.

[1] Civilization & Barbarism: Cartoon Commentary & "The White Man's Burden" 1898–1902. Massachusetts Institute of Technology. Visualizing Cultures [online]. 2014. [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: http://ocw.mit.edu/ans7870/21f/21f.027/civilization_and_barbarism/index.html

Práce s textem

V první hodině seznámíme žáky s postavou R. Kiplinga a to formou brainstormingu – co víte o R. Kiplingovi, jak může souviset R. Kipling s tématem kolonizace apod. Úvodní část lze využít pro mezipředmětové vztahy dějepis, český jazyk a literatura, zeměpis. Žáci si vytisknou pracovní list s básní R. Kiplinga Břímě bělochů [3] a následuje analýza básně. Opět se nabízí několik metod práce z hlediska dějepisného nebo literárněvědného. 

Z hlediska analýzy básně je vhodné postupovat od správného pochopení klíčových slov v jednotlivých slokách k vyznění každé sloky a jejímu „správnému“ interpretování. Pravý sloupec pracovního listu je vhodné použít nejen k poznámkám, ale i k převyprávění jednotlivých slok vlastními slovy. Tato činnost je pro žáky obtížná, ale i velmi efektivní, protože lze prezentovat nejen převyprávěné sloky, ale i jejich různé vyznění.

Po úvodním rozboru básně a nebo v průběhu rozboru vybízíme žáky ke kladení otázek, které by směřovaly k otevření dalších témat, a zároveň stavíme žáky před otázky problémové – co znamená břímě, jakým slovem nahradit slova jako břímě, dusný, chmurný, egyptské své tmě, proč se v básní neobjeví slovo kolonizátor, jaký mohl být postoj R. Kiplinga k domorodému obyvatelstvu/Indům, jak tento postoj odpovídá dnešní době – co se změnilo, co ne, jak vnímá jinakost Čech/Němec/Brit a proč je možné nacházet řadu rozdílů, co je to historická zkušenost a jak formuje vnímání současnosti atd.

Práce s textem básně je pro žáky často velmi obtížná z hlediska vnímání básně konkrétně definovatelným způsobem – kritika dobových poměrů, kritika domorodého obyvatelstva, kritika bělocha jako uzurpátora, jaký byl názor R. Kiplinga na kolonialismus. Různorodost pohledů na kontext je dobré podporovat konkrétními argumenty a vybízet žáky k doložení vlastního názoru za pomoci citace úryvku básně.

Práce s obrazovým materiálem

Práce s obrazovým materiálem navazuje na rozbor básně a opět začínáme základní interpretací obrazového materiálu – co na obrázku vidím, co naopak nevidím, co je zdůrazněno, jakým způsobem jsou vyobrazeny klady/zápory. Následně se zaměříme na propojení konkrétních pasáží básně s prvky obrazového materiálu a hledání souvislostí.

Z rozsáhlého obrazového materiálu lze vybrat vždy různé materiály s různým vyzněním, můžeme tak žáky upozornit na jeden konkrétní význam anebo interpretační přesah. V našem případě použijeme tři obrázky, které nám umožní naplnit výše uvedený postup a zároveň nás posunou k aktualizaci tématu. Jednotlivé obrázky mohou být předmětem rozsáhlé diskuze a úvah. S ohledem na rozsah článku nabízím ke každému obrázku možné otázky a způsoby interpretace. Mezipředmětové vztahy můžeme během práce s obrazovým materiálem rozšířit o anglický jazyk a výtvarnou výchovu.

Civilization & Barbarism: Cartoon Commentary & "The White Man's Burden" 1898 - 1902. Massachusetts Institute of Technology. Visualizing Cultures [online]. 2014. [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: http://ocw.mit.edu/ans7870/21f/21f.027/civilization_and_barbarism/image/cb25-141_1899_Judge_d_19853.png

Žáky vyzveme k popisu obrázku, hlavní znaky obrázku napíšeme na tabuli a přistoupíme k hledání odpovědí na otázky:

• Proč jsou na obrázku vyobrazeny Spojené státy společně s Velkou Británií?
• Co je cílem cesty obou státu?
• Jakými slovy/milníky je cesta lemována a proč?
• Co nám obrázek říká o tématu kolonialismu/imperialismu obecně – které kolonie spadají pod nadvládu Velké Británie / USA a jakým způsobem funguje „nadvláda“ nad uvedenými koloniemi?

Civilization & Barbarism: Cartoon Commentary & "The White Man's Burden" 1898 - 1902. Massachusetts Institute of Technology. Visualizing Cultures [online]. 2014. [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: http://ocw.mit.edu/ans7870/21f/21f.027/civilization_and_barbarism/image/cb27-004_1900_Judge_Ba17495.jpg

 Žáky vyzveme k popisu obrázku, hlavní znaky obrázku napíšeme na tabuli a přistoupíme k hledání odpovědí na otázky:

• Jakým titulkem opatřit uvedený obrázek?
• Proč by šlo použít název My a oni?
• Kdo jsou my a kdo oni? Lze my a oni vztáhnout i k dnešní době (k jakému tématu konkrétně)?
• Jak vypadá místo setkání civilizace a barbarství, co je místem setkání naznačeno?
• Jaký je tradiční způsob vyobrazení civilizace/barbarství na uvedených obrázcích?

  Civilization & Barbarism: Cartoon Commentary & "The White Man's Burden" 1898 - 1902. Massachusetts Institute of Technology. Visualizing Cultures [online]. 2014. [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: http://ocw.mit.edu/ans7870/21f/21f.027/civilization_and_barbarism/image/cb94-319_1900_Oct18_Li36129.jpg

Žáky vyzveme k popisu obrázku, hlavní znaky obrázku napíšeme na tabuli a přistoupíme k hledání odpovědí na otázky:

• Změnil se způsob vyobrazení civilizace/barbarství, proč ano/ne, v čem konkrétně?
• Jaké je vyznění obrázku celkově?
• Jaké možné důsledky může mít chování jednotlivých aktérů na obrázku?
• Lze možné důsledky dohledat v dnešní době, v čem konkrétně, v jakých událostech můžeme najít důsledky události?
• Co tvoří zeď mezi my/oni, civilizací/barbarstvím?
• Lze v dnešní době najít nově budované zdi/ploty?
• Jaký je tvůj názor?

Učitel by se měl posunout spíše do role tvůrce kontinuálnosti nebo linearity a měl by žákům vřazovat jednotlivé souvislosti do časové osy, která je žákům zvyklým na lineární výklad dějin srozumitelnější. Práce žáků by ale měla být jádrem práce v hodinách – každou novou otázku by získala skupina zpracovatelů a pomocí internetových, primárních a knižních zdrojů by měla na otázku najít odpověď. Vytvořit smysluplný příběh z detailu (pojem břímě bílého muže) je práce nesnadná, ale určitě přínosná.

S analýzou pojmu nutně souvisí aktualizace celého tématu –  odkazuje na mediální obrazy migrace/imigrace. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na nutnost citlivého přístupu a vysvětlení funkce mediálního obrazu (nejlépe v hodinách mediální výchovy), aby žák chápal, co je to mediální obraz, jak vzniká a co je jeho cílem. Teprve poté může efektivně hledat kořeny současných problémů v minulosti, tj. musí začít dekonstrukcí současného mediálního obrazu migrace, aby mohl poukázat na kolonialistickou historii evropských států a upozornit na jejich podíl při řešení současných problémů třetího světa.

Závěr

Pojem břímě bílého muže lze velmi dobře vnímat jako odrazový můstek pro řadu dalších otázek, které postupně umožní žákům seznámit se s klíčovými pojmy kolonialismu, imperialismu, dekolonizace ad. Jak jsem zmínil výše, byla analýza pojmu původně předkládána žákům na začátku celého bloku expanze, kolonizace, dekolonizace jako motivační úvod, který měl následně přejít formou otázek a odpovědí k sestavení komplexního přehledu událostí a dat s celým blokem souvisejícím. Cílem bylo tedy hledat odpovědi na otázky příčin kolonialismu, jeho forem, proměny kolonialismu/imperialismu v čase, příčiny a důsledky celého tématu v podobě dekolonizace a současných globálních problémů ve třetím světě.

Praktické zkušenosti dokázaly, že analyzovat pojem na začátku celého bloku je pro žáky značně obtížné, že je těžší udržet kontinuálnost a žáci se ztrácejí v „přeskakováni“ na časové ose, které nutně s takovým postupem souvisí. Samotný pojem patří spíše k imperialismu přelomu 18. a 19. století a žáci by se logicky měli dobrat k příčinám kolonialismu ve století 15., což je obecně vzato látka dřívější. Nelineárnost je pro žáky, ale často i začínající učitele dějepisu, největším oříškem ve výuce dějepisu na střední škole.

Přesto se domníváme, že uchopení analýzy pojmu jako motivačního úvodu může být v některých ohledech mnohem poutavější a pro žáky logičtější. Téma expanze, kolonizace, dekolonizace by tak mělo začínat problémovými otázkami a důrazem na individuální zpracování jednotlivých souvislostí (příčiny kolonialismu ad.).