Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Kolonialismus konce 19. a počátku 20. století
Odborný článek

Kolonialismus konce 19. a počátku 20. století

Anotace

Blok 5 hodin určený k zopakování dosavadních znalostí žáků o zámořských objevech a počátcích kolonialismu, seznámení se s pokračujícím obsazováním cizích území evropskými mocnostmi (důraz na jejich nejvýznamnější kolonie a následné velké koloniální konflikty z konce 19. a počátku 20. století jednak uvnitř kolonií samotných, jednak mezi koloniálními mocnostmi). Zároveň by z práce měly vyplynout informace o vojenských paktech této doby, což žákům už bude signalizovat tendence vedoucí k rozpoutání první světové války. V bloku jsou střídány různé výukové metody, důraz je kladen na brainstorming, diskusi a samostatnou práci žáků i její medializaci. Různé jsou i způsoby hodnocení činnosti a je využita evaluace žáků.

Cíl

  • žák popíše aspoň 3 příklady zámořských cest a následnou kolonizaci objevených území;
  • žák dokáže vyjmenovat základní kolonie významných evropských států, uvede aspoň 3 příklady koloniálních válek a jejich důsledků;
  • žák porovnává minulé a současné systémy a nachází rozdíly i jejich společné znaky;
  • žák je schopen pracovat ve skupině, tvořit společný produkt a prezentovat i medializovat jej;
  • žák dodržuje daná pravidla práce, ověřuje informace v různých zdrojích;
  • žák zaujímá vlastní postoj k poznaným konfliktům i jejich důsledkům a odsuzuje je.

Příprava: Učitel vyzve v hodině předcházející tomuto bloku žáky, aby si z příslušného ročníku zopakovali látku s tématem objevných plaveb, počátků kolonialismu a národně osvobozeneckého hnutí.

1. hodina:

Proběhne v běžné třídě, úvodní akcí je brainstorming. Učitel žáky vyzve, aby během 2–3 minut ve dvojicích rychle zapsali (do sešitů) podle nich nejpodstatnější znaky či jevy doby velkých zámořských objevů. Poté je přednesou nahlas a společně rozhodují, zda daná věc podstatná je či není. Vybraná sdělení jsou zapsána na tabuli.

Po uvedení do tématu učitel předloží žákům pracovní listy (viz Příloha 1), které zpracují v několika minutách, opět ve dvojici. Následně proběhne kontrola správných odpovědí (viz Příloha 2 s řešením). Hodnocení: frontální, učitel se dotáže třídy, komu se podařilo vyplnit vše, komu chyběla v jednotlivých úkolech aspoň 1 informace, komu chyběla podstatná část úkolu. Následně ústně ocení práci nejlepších dvojic.

Na závěr hodiny učitel vyzve žáky, aby také sami konstatovali, které pojmy si z rámce opakování pamatovali dobře, které události je dříve i nyní znovu zaujaly, co si již z původní výuky nevybavili, zda se jim podařilo vytvořit nové vazby mezi informacemi a ujasnit si tak význam jevu. Této evaluační části je dobré věnovat více času, je dobrou motivací pro další práci.

2. hodina:

Úvodní řízený rozhovor s vytvořením názorného zobrazení na téma: Různé formy závislosti zemí na koloniální mocnosti. Proběhne tak, že učitel vyzve žáky, aby kromě termínu kolonie pojmenovali další možnosti, jak je území organizačně provázáno s koloniální mocností (opět jde o opakování). Souběžně na tabuli vzniká nákres ve formě „bublin“, jakási myšlenková mapa. Centrální „bublina“nese označení Formy závislosti, z ní vybíhající „bubliny“ jsou obsazeny názvy konkrétních forem a třetí kruh „bublin“ obsahuje stručnou definici té konkrétní formy závislosti. Měly by zde být kromě termínu kolonie následující termíny: dominium, sféra vlivu, protektorát, mandátní území. Tyto znalosti jsou opět v podstatě opakováním předchozí látky, tudíž žáci jsou schopni vše tvořit sami, učitel zasahuje jen minimálně. Jednoduché, nicméně stále velmi účinné a žáci si vše lépe oživí a zapamatují. Tato činnost trvá cca 15 minut dle schopností a vyspělosti žáků.

Učitel napíše na tabuli nové téma: Kolonialismus konce 19. a počátku 20. století, které bylo částečně otevřeno předchozí činností. Stejný nápis učitel předem vyhotoví na pruh ze čtvrtky a umístí jej na třídní nástěnku. V této chvíli je dobré připomenout některé události a děje 19. století, což lze jen jednoduše dotazem učitele směrem k žákům, které jevy si pro toto období pamatují (měli by zmínit průmyslovou revoluci, napoleonské války, revoluční rok 1848, vznik moderních států apod.), aby si lépe uvědomili, že doba pokročila, a proto i téma kolonialismu je složitější, než se na první pohled zdá.

Před žáky je umístěna nástěnná mapa světa před první světovou válkou, kde část kolonií najdeme zakreslenu, a žáci dostanou do dvojice v lavici atlas světových dějin novověku, ve kterém nalistují stránky týkající se kolonií 19. a 20. století (neuvádím konkrétní údaje o stránkách k typu atlasu, každá škola vlastní různé a navíc je nutné přiměřit atlas věku žáků, se kterými téma řešíme).

Učitel vyzve žáky, aby podle atlasu nejprve určili, které země v této době vlastní aspoň nějaké kolonie. Sám píše názvy zemí na tabuli. Poté žáci vytvoří čtveřice, přičemž jeden z každé čtveřice si od učitele vylosuje z hromádky kartiček jednu s názvem koloniální mocnosti (tytéž jako na tabuli). Ve zbylém čase čtveřice vyhledává v atlase závislá území, dohaduje se, zda jsou podstatná či nikoli, a vybrané oblasti či státy a postupně čitelně zapisuje na kartu. Hotovou kartu žáci sami umístí na třídní nástěnku pod výše zmíněný nadpis. Vznikne tak základní přehled koloniálního vlastnictví, který mají pak žáci stále k dispozici pro opakování tématu. Pokud je některá skupina hotova dříve (vliv různého rozsahu koloniálního vlastnictví), může na další prázdnou kartu načrtnout např. mapku s umístěním některé z kolonií jim zadaného státu. Závěr hodiny je zhodnocením práce, učitel odsouhlasí/zkritizuje informace na nástěnce, žáci s ním spolupracují formou dotazů či podaného vysvětlení, proč údaj uvedli.

3. hodina:

Téma na tabuli: Koloniální války

Na úvod řízený rozhovor, při kterém si žáci díky učitelem pokládaným otázkám typu Kdo proti komu a Proč v rámci koloniálních závislostí bojuje zkusí uvědomit, z jakých důvodů se vedly koloniální války. Vše se zapíše na tabuli, např. tímto jednoduchým způsobem: Mateřská země x kolonie, významní vlastníci kolonií mezi sebou, státy s více koloniemi proti státům bez kolonií nebo s malým koloniálním vlastnictvím.

Dále se žáci rozdělí do dvojic a každý z dvojice dostane roli. Jeden (např. sedící v lavici blíže k oknu, určí učitel) se vcítí do člověka, který je kolonizátorem, a druhý se pokusí myslet jako občan kolonie. Představí si, jak jim je, které názory se s jejich postavením spojují, jak nahlíží na koloniální války a jejich důsledky, a pokusí se je sepsat do svého sešitu. Učitel může žákům, které nic nenapadá, mírně napomoci, podle toho, které podobné děje v minulých hodinách společně probírali. Moje zkušenost – nic takového nebylo potřeba.

Učitel vymezí na tabuli dvě části, jednu nadepíše Kolonizátor, druhou Kolonista. Žáci pak zveřejňují své nápady, názory, pocity a ty nejlepší se postupně zapisují na tabuli. Nakonec vše přečtou nahlas, aby si každý znovu uvědomil pocity protistrany a základní důvody k válkám.

Konec hodiny: učitel napíše na tabuli očíslovaný seznam koloniálních válek z přelomu 19. a 20. století a vytvořených vojenských seskupení států chránících si kolonie či naopak snažících se je získat, odebrat velkým vlastníkům.

Seznam je následující:

  • boje u Fašody
  • čínsko-japonská válka
  • rusko-japonská válka
  • první búrská válka
  • druhá búrská válka
  • boxerské povstání
  • trojdohoda
  • trojspolek

Žáci se rozdělí do čtveřic a z učitelem připravených kartiček s čísly losují. Podle vylosovaného čísla poznají své téma, které budou zpracovávat další hodinu, opíší si ho a jsou připraveni na další hodinu.

4. hodina:

Probíhá ve školním informačním centru, kde již určené čtveřice mají za úkol vyhledat odbornou literaturu ke svému tématu, pročíst články k danému tématu a písemně, do přinesených sešitů dějepisu, zpracovat do podoby krátkého informativního článku (rozsah omezíme na 1–1,5 stránky sešitu 544). Pokud škola nemá vlastní knihovnu, je na učiteli, aby literaturu připravil do běžné třídy. Nejčastěji žáky i učitelem využitá literatura – především knihy encyklopedického charakteru – je uvedena v části Přiřazené citace a použitá literatura.

5. hodina:

Jedná se o hodinu prezentace získaných informací a diskuse na dané téma. Žáci se v jednotlivých čtveřicích předem (doma, po vyučování apod.) dohodli, kdo které informace ze společného článku sdělí ostatním, aby se na prezentaci práce podíleli všichni. Každý příspěvek je různě dlouhý, vše lze ale stihnout v jedné hodině. Na závěr proběhne krátké ústní hodnocení práce nejprve učitelem, pak evaluace, kdy se žáci vyjádří především k tomu, jak se jim práce líbila, které problémy vyvstaly či jak je společně řešili, dále co nového se dozvěděli a zda si myslí, že tyto informace ještě využijí.

Reflexe

Žáci byli v každé hodině aktivní, ale nejvíce je zaujala ve 2. hodině práce s mapou (vyhledávání kolonií jednotlivých států) a „převtělení se“ do postavy kolonizátora či kolonisty ve 3. hodině. Tam opravdu nápady jen sršely, dokonce někteří se vžili do role, zejména do role kolonisty, až příliš a opravdu bránili svou okupovanou zemi velmi tvrdě. Tady pak bylo nutné rychle zbrzdit vášně. Mnozí ocenili i to, že se nepracuje s žádnou technikou (nebo jen minimálně), je zřejmé, že práci na PC či s dataprojektorem již někteří žáci až tak neupřednostňují a že naopak mají radost z toho, jak dokáží pracovat např. s encyklopedií i přesto, že ji mnozí v ruce měli třeba jen několikrát za život.

Literatura a použité zdroje

[1] – Kronika lidstva. 1. vydání. Praha : Fortuna Print, 1995. ISBN 80-85873-42-7.
[2] – Oxfordský atlas moderních dějin. 1. vydání. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-2070-317-9.
[3] – Encyklopedie historie lidstva. 2. vydání. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 987-80-7360-896-5.
[4] – FERRO, Marc. Dějiny kolonizací. 1. vydání. Praha : NLN, 2007. ISBN 987-80-7106-021-5.
[5] – FERRO, Marc. Dějiny Francie. 1. vydání. Praha : NLN, 2006. ISBN 80-7106-888-8.
[6] – MORGAN, Kenneth. Dějiny Británie. 1. vydání. Praha : NLN, 2009. ISBN 987-80-7106-432-9.
[7] – PROCACCI, Guliano. Dějiny Itálie. 1. vydání. Praha : NLN, 2007. ISBN 987-80-7106-721-4.
[8] – MÜLLER, Heiner; KRIEGER, Karl-Friedrich; VOLRATH, Hanna. 1. vydání. Praha : NLN, 2004. ISBN 80-7106-188-3.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
301.76 kB
Dokument
Příloha 1
doc
25.39 kB
Dokument
Příloha 2

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Ivana Syrovátková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
27. 10. 2011
Jedná se o zajímavý námět, jak v bloku pěti vyučovacích hodin prostřednictvím různých organizačních forem a metod (skupinová práce, hraní rolí, ...) zopakovat problematiku kolonialismu na konci 19. století a počátku 20. století.

Hodnocení od uživatelů

Jaroslav Vávra
27. 10. 2011, 23:12
Mám pár otázek na autorku i recenzenta1. Co je to národně osvobozovací hnutí? Jaké jsou národy v Africe? Jaká je role a politika mateřských zemí v koloniální a postkoloniální době? Jak vysvětlit v rámci národně osvobozovacího hnutí politiku a roli Mugabeho vůči bílým farmářům v Zimbabwe? Kdo prodával v "trojúhelníkovém obchodu" s otoroky domorodé obyvatelstvo na lodě otrokářů? Nebo jde v tématu jen o Latinskou Ameriku a Bolívara? Děkuji.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Mezioborove presahy:

  • Odborné vzdělávání
  • 68-42-L/51 Bezpečnostně právní činnost

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

sešity dějepisu, propisovací tužky, tabule, křída, nástěnná mapa kolonií, školní dějepisný atlas, odborná literatura, zkopírované pracovní listy dle počtu žáků nebo dataprojektor pro promítnutí prac. listu, zkopírovaný seznam koloniálních válek nebo dataprojektor pro promítnutí seznamu, nástěnka, špendlíky, nadpis tématu na kartonové čtvrtce, prázdné kartičky ze čtvrtky dle počtu žáků rozměru cca 20 × 20 cm, lístky s čísly podle počtu témat