Jakou moudrost mi předala má babička/Savi goďi chudňom la phura datar

Jakou moudrost mi předala má babička/Savi goďi chudňom la phura datar

Text příběhu (včetně audio záznamu) najdete ke stažení na webu nakl. KHER v sekci E-knihy.

Dědictví našich předků

Děda s fajfkou v ústech, s hrnkem vína v ruce, to je celý děda a jeho pohádky (paramisa), to je něco! Náramně vypráví pohádky a příběhy a my děti z osady posloucháme s otevřenými ústy, pravda, někdy si pěkně vymýšlí, ale my to bereme. (...)

Dědy se nevzdám, ani jeho pohádek, jeho krásného povídání o dávném cikánském světě, o naší cikánské svobodě, o starých dobách, kdy cikáni handlovali s koňmi a žilo se pod širým nebem! (...)

To všechno ví a zná jenom dědeček, proto taky tvrdí: „Ja som slobodný Róm.“ A není člověka na zemi, který by mu to vyvrátil, nadarmo mu tajemník z výboru vysvětloval: „Ste v Československu, musíte uznávat pravidla, zákony a povinnosti tejto zeme!“ (...)

Táto zem, na ktorej stojí mój dom, to je zákon. Tento kúštik zeme je moja povinnost a moja rodina je moje pravidlo, ja som slobodný Róm!“

Poznámka k aktivitě 3

Cikán je označení, které bylo Romům dáno zvenčí neromským obyvatelstvem. Pochází z Byzantské říše, kde byly romské skupiny pro svoji částečnou podobnost mylně považovány za příslušníky heretické a negativně vnímané sekty zvané Athinganoi. Označení Cikán mající původ v názvu zmíněné sekty tak mělo od svého počátku negativní konotace, stejně jako jeho další varianty v jiných jazycích (Zigeuner, Cigán apod.). Slovo cikán (Cikán) není součástí slovní zásoby romštiny. Pokud ho Romové používají, tak jen v komunikaci v majoritních jazycích (ne vždy a ne všemi Romy je však vnímáno negativně). Při komunikaci v romštině užívají pro označení sebe samých v našem kulturním prostředí výhradně označení Rom.

Slovo Rom je původním označením příslušníka romského etnika v romském jazyce. Je součástí původní indické jazykové výbavy romštiny (na rozdíl od označení cikán, Cikán). Jde o tzv. autoetnonymum, neboli termín, který pro označení sebe samých v romštině (a mnozí paralelně i v češtině) Romové používají. Varianta rom (s malým písmenem) je potom podstatným jménem označujícím v romštině muže nebo manžela.

S termínem Rom se ve veřejném prostoru (a v českém jazyce) setkáváme od r. 1969, kdy vznikl Svaz Cikánů-Romů jako první romská organizace, která se zasazovala o kulturní, společenskou i jazykovou emancipaci RomůTa také upozornila na toto původní označení a začala prosazovat jeho užívání. To byl také jeden z důvodů, proč byl svaz v roce 1973 režimem donucen ukončit svou činnost. Označení Rom tedy v ČSSR nebylo v důsledku toho až do roku 1989 přijímáno.

4] Proč dědeček mluví slovensky?

Poznámka pro učitele:

Téměř všichni Romové, kteří v ČR dnes žijí, pocházejí ze Slovenska. Do Čech přišli po druhé světové válce ze zdecimovaného slovenského venkova, kde byly v důsledku zpřetrhány mechanismy a vazby mezi Romy a majoritním obyvatelstvem, které do té doby na většině míst fungovaly. Přicházeli za prací, jelikož při obnově poválečného Československa bylo zapotřebí velké množství nekvalifikovaných dělníků. Řada romských rodin tak přišla do jiného světa. Byli zvyklí za svou práci dostávat většinou naturálie, v Čechách se rázem jejich socioekonomická situace změnila. Bylo jim přiděleno bydlení a za svou práci dostávali pravidelný plat. Příchozí Romové byli zvyklí doma mluvit výhradně romsky, slovenštinu používali snad jen v komunikaci s příslušníky majority. Zejména starší generace se potom česky nikdy nenaučila, a tak mluvila i zde slovensky, často nějakým slovenským nářečím.