Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak jsem chodila do školy/Sar me phiravas andre škola: 2. část - Ve třídě
Odborný článek

Jak jsem chodila do školy/Sar me phiravas andre škola: 2. část - Ve třídě

4. 3. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Tera Fabiánová

Anotace

Pokračování metodiky práce s příběhem Jak jsem chodila do školy/Sar me phiravas andre škola.

Cíl

  • seznámení se s dílem Tery Fabiánové
  • čtení, orientace v textu, vypravování
  • kritické myšlení
  • vzájemná úcta mezi lidmi
  • dramatizace

Jak jsem chodila do školy/Sar me phiravas andre škola

Text příběhu (včetně audio záznamu) najdete ke stažení na webu nakl. KHER v sekci E-knihy.

Metodika: Ve třídě  

1] Žáci si každý sám potichu přečtou celý úryvek z knihy Tery Fabiánové Jak jsem chodila do školy. Následně řeknou, s čím v textu
nesouhlasí, a zdůvodní proč.

Konečně jsem se dočkala učitelky. Rozhlédla se po třídě, uviděla mě v první lavici a povídá: „Kdo tě sem posadil? Jak to, že sedíš v první lavici?“ Vytáhla mě a poslala mě dozadu. „Támhleto je tvoje místo,“ řekla.

Do předních lavic posadila děti nejbohatších sedláků. Ty chudší posazovala postupně dál a dál od tabule. Nejposlednější lavici se říkalo „cikánská“: Byla úplně vzadu u rozbitého okna, stranou od ostatní třídy. Připadala jsem si jako sirotek. Proč tu mám sedět sama? Bylo mi úzko a smutno, že tu se mnou není ani jediné romské dítě. Byla bych se cítila silnější, kdyby vedle mě někdo seděl. Ale krčila jsem se tu sama, samotinká.

Uplynul první den ve škole. Nenaučila jsem se nic. Žádné vědění mi nevešlo do hlavy, jen jsem si uvědomila, jak jsem chudá a ubohá. Když jsem se vrátila domů, nikdo se mě nezeptal, jaké to bylo ve škole. „Mami, učitelka řekla, že potřebuju knížku, sešit a tužku!“ Maminka mě plácla: „Jedeš odsud! Na chleba nemáme, a ty chceš knížku? Jen hezky choď do školy, ať nám nezavřou tatínka, a to ti stačí.“

Příští den ráno jsem si znova umyla nohy, tentokrát jsem se i učesala, oblékla jsem se do svých starých, plandavých šatiček a šla jsem do

školy. A tak jsem chodila do školy každý den. Přešly měsíce, učitelka mě ani jednou nevyvolala, jenom vždycky koukala, jestli tam jsem. Nevěděla, že dávám pozor. Poslouchala jsem, a když byl někdo vyvolaný, v duchu jsem odpovídala za něj. Měla jsem ráda počty. Násobilka sedmi byla můj miláček. Sama nevím, proč jsem tu násobilku sedmi měla tak ráda! Večer jsem nemohla usnout a v hlavě mi tancovala násobilka sedmi. Příští den jsem se přihlásila a učitelka mě vyvolala. „Tak spusť násobilku sedmi!“ Moc pěkně jsem ji uměla. Pak se mě učitelka zeptala. „Co se pěstuje v Maďarsku?“ A já to věděla. Papriky. A melouny. A dýně.

„No vida, ty vlastně nejsi hloupá!“ povídá učitelka. „Kdybys měla knížku a sešit a tužku, mohla by ses docela dobře učit. Proč ti maminka nekoupí knížku?“

„Maminka nemá peníze.“

„A proč chodíš tak špinavá? A proč nenosíš pořádné šaty?“

„Je nás doma moc a není práce.“

Jednoho dne jsem nepřišla do školy. „Kdes byla?“ zeptala se mě učitelka příští den.

„Řekla jste mi, že mám špinavé šaty, tak mi je maminka vyprala.“

Zůstala na mě koukat.

„Nemohla jsem ven, dokud mi šaty neuschly.“

Potom mi učitelka koupila sešit a začala mi dávat zbytky tužek, se kterými už nikdo nechtěl psát. Bolely mě od nich prsty, ale byla jsem ráda, že je mám.

2] Žáci přečtou celý text ještě jednou nahlas po odstavcích a poté odpoví na následující otázky:
  • Vymyslete pro děvčátko jméno.
  • Podle čeho se rozhodujete, do které lavice si ve třídě sednete?
  • Přemýšlejte, proč asi paní učitelka nenechala sedět holčičku v první lavici? Co si o tom myslíte?
  • Vyhledejte v textu a přečtěte, co se holčičce honilo hlavou.
3] Rozhovor
Žáci si ve dvojici připraví rozhovor paní učitelky/učitele a děvčátka na některé z následujících témat. Poté situaci jako scénku zahrají před třídou:
  • Tvoje místo je v poslední lavici!
  • Proč nemáš věci do školy?
  • Máš špinavé oblečení!
  • Jsi neupravená!
  • Jsi neumytá!
4] Učitel diskutuje se žáky nad otázkami:
  • Kdy a proč se změnil vztah paní učitelky k děvčátku?
  • Proč vás baví škola?
5] Žáci napíší za domácí úkol slohové cvičení na téma CO MI DÁVÁ ŠKOLA.

6] Třída kdysi a dnes

Žáci se rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina namaluje obrázek třídy děvčátka, druhá obrázek své třídy. Poté obrázky porovnají a diskutují nad tím, v čem se liší. Při diskusi se učitel zaměří i na detaily, které žáci na obrázku zachytili.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Tera Fabiánová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Kulturní diference

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

kreslicí potřeby, balicí papír