1. pluh |
(KOLO)BĚŽKOVINY - běžkařská dílna
Součástí obsahu tělesné výchovy na základních školách je i lyžování, které se zpravidla zařazuje v sedmém ročníku. V rámci lyžařského výcviku žáci absolvují i některé teoretické části, jednou z nich je i teorie a praxe běhu na lyžích.
Běžkařskou dílnu absolvují žáci večer před praktickým výcvikem na běžeckých lyžích. V dílně se seznamují s běžeckým vybavením, správnou manipulací s ním, názvoslovím, pohybem na běžeckých lyžích (dále jen "běžky") a dalšími poznatky a dovednostmi.
Zároveň si žáci osvojují:
V naší dílně využíváme toho, že na lyžařském výcviku bývá více vyučujících, a je tedy možné dílnu řídit ve dvou či více lidech. My jsme dílnou "prováděli" ve dvou, jen na začátek jsme přizvali třetího.
Žáci sedí v klubovně v půlkruhu, mezi nimi i vyučující převlečený za reportéra deníku Janovické Huhulákoviny (v našem případě jsme celý lyžařský kurz vydávali každý den vlastní lyžařský deník - noviny jménem Janovické Huhulákoviny; Janovické proto, že tento lyžařský kurz pořádala Základní a mateřská škola Janovice; název je možné upravit podle lokality, kde se lyžařský kurz odehrává).
Otevírají se dveře klubovny a do místnosti vchází lyžař (sjezdař) a běžkař, oba oblečení ve stylovém oblečení svého oblíbeného sportu a v rukou třímají lyže a hůlky. Vedou zajímavý rozhovor o povaze svých rozdílných sportovních koníčků, o důvodu jejich obliby atd. Po chvíli do jejich rozhovoru vstoupí reportér a vyptává se jich, proč mají svůj sport tolik v oblibě, proč raději nesedí doma u televize jako ostatní pasivní sportovci.
Poté se reportér otočí k divákům (žákům sedícím v půlkruhu) a položí každému z nich nějakou otázku. Např.:
Reportér se přitočí k lyžaři a zeptá se ho taktéž: "Nemáte chuť s námi proniknout do tajů běžeckých lyží?" Lyžař souhlasně odpoví, odloží své sjezdové lyže, svleče lyžařské oblečení a boty a nechá se společně se žáky provést běžkařským světem.
NÁCVIK ROVNOVÁHY
Běžkař: "Jak jistě víte, na běžkách je důležité udržet rovnováhu. Ví někdo z vás proč?"
Žáci navrhují důvody, krátce diskutují: "Protože jsou běžky užší."
Běžkař: "Ano, to je pravda, to hodně přispívá k nerovnováze. Co vás dále napadá?"
Žáci: "No, protože tam nemáme upevněnou patu ve vázání."
Aktivity pro nácvik rovnováhy:
PŘEDSTAVENÍ BĚŽEK
Posadíme se s žáky do kruhu. Ptáme se jich na dílčí informace, pokud neví, informace jim předáme, diskutujeme s nimi o následujících tématech:
JAK NA TO?
Nyní si žáci vyberou každý sám pro sebe "správné" běžecké lyže, boty, hůlky a obují se do nich. Opět vyzkoušíme rovnováhu, tentokráte na "běžkách", stojem na pravé a následně levé noze. Abychom poznali, že máme běžky na nohou, pokusíme se i o pár poskoků.
Prakticky vyzkoušíme:
VOSKUJI, VOSKUJEŠ, VOSKUJEME...
Opět se posadíme do kroužku, ve kterém jsou rozložené nejrůznější běžecké, včelí a parafínové vosky, klistery atd. Lyžař si vezme do ruky "běžku" a včelí vosk a se slovy: "Slyšel jsem, že se běžky voskují" začne lyži potírat včelím voskem.
Žáci reagují, že tohle není běžecký vosk (pokud nereagují žáci, zareaguje běžkař). Lyžař se diví, odloží včelařský vosk a začne lyži znovu voskovat, tentokrát parafínovým voskem. Žáci či běžkař opět reagují. Lyžař se znovu diví a se slovy: "Tak to tedy nevím, čím mám ty své běžky navoskovat" předá běžku někomu ze žáků či běžkaři.
Následuje diskuse o druzích běžeckých vosků, jejich využití při různých teplotách, správném nanášení, zahlazování, seškrabování atd. (viz Příloha 4).
MOŽNOST DALŠÍCH DOTAZŮ
Na závěr druhé fáze mají žáci možnost zeptat se na to, co nepochopili, co jim není jasné, co by se ještě chtěli dozvědět, popřípadě s čím nesouhlasí.
Žáci utvoří libovolné dvojice. Jejich úkol zní:
Jednoho z dvojice připravte na běžkařskou výpravu na celý den, když víte, že venku je teplota -40 °C. Avšak ten z dvojice, který se vydává na výpravu, zůstává po celou dobu přípravy zde v místnosti, hledá pro sebe vhodné lyže, hůlky a boty. Druhý z dvojice má možnost opustit tuto místnost, avšak podmínkou je, že při návratu do místnosti smí přinést vždy jen jednu věc navíc (tedy jeden kousek oblečení, jednu ponožku atd.).
Žákům určíme časový limit pro splnění úkolu. Po konci limitu vždy necháme, aby ten, který běhal pro oblečení, představil svého kolegu připraveného vyrazit na běžky. Popsal, co a proč má na sobě, zhodnotil přednosti a meze jeho vybavení. Poté se ostatní dvojice vyslovují k tomu, co by na této dvoučlenné skupině mohly pochválit, poté, co by pro příště raději vylepšily.
Většina žáků vybavila svého "běžce" vhodným vybavením. Několik žáků vybavilo svého běžkaře zvláštním vybavením (např. mobil, helma, sjezdařské brýle), o kterém jsme společně nemluvili. Helmu si žáci obhájili, našli argumenty, proč je dobré, aby jejich běžkař toto vybavení měl. Sjezdařské brýle již dvojice neobhájila.
Všeobecně při tomto samostatném úkolu žáci podcenili mazání běžeckých lyží. Ve většině případů na vosk úplně zapomněli.
Žáky dílna běžeckých lyží bavila, ačkoliv většina z nich na lyžích nikdy nestála. Výhodou bylo, že dílnu vedli dva instruktoři, nebyla tedy jednotvárná (různá podání). Teoretická část byla pro žáky méně zajímavá, přesto však druhý den při praktickém nácviku běžeckých dovedností byli schopni si sami najít vhodné běžecké vybavení a připravit se na výcvik.
Je dobré vyvarovat se dlouhých monologů ze strany instruktora. Raději nechat žáky vyjádřit své zkušenosti a na ně poté navázat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.