Všichni si jistě uvědomujeme, že v dnešním globalizujícím se světě je nutné dbát především na dodržování lidských práv, aby se svět a zejména lidská společenství mohla rozvíjet. Jsme učitelé, tudíž nositelé vzdělání, a pokud nenaučíme své žáky základním právům a především povinnostem z těchto práv vyplývajících, nemohou je v budoucnu ani používat, ani si neuvědomí, z čeho veškeré povinnosti a zodpovědnosti vycházejí.
Předkládám učitelům i žákům základních škol projekt – soubor metodických listů, které jsou zpracovány jednak jako pomůcka pro učitele, jednak jako pracovní listy pro žáky. Učitelé zde najdou obecné informace o vzniku Úmluvy o právech dítěte a jednotlivé výukové lekce rozpracované podle metod kritického myšlení. Výuka o právech dítěte je postavena na samostatné práci žáků rozdělených do pracovních skupin. Cílem není jen osvojení si jednotlivých práv dětí, ale hlavně rozvoj klíčových kompetencí žáků - sociálních, komunikativních, občanských a kompetencí k učení i k řešení problémů. Proto lze probrat tato práva informativně, frontálně a některá pak zpracovat podle metodických listů a postavit práci na činnosti skupin. Záleží na podmínkách škol, počtu žáků a tříd. Učitelé i žáci v metodických listech najdou i informační zdroje, ze kterých lze čerpat.
Žákům pracujícím ve skupinách může učitel vytvořit pracovní desky, do kterých lze základní pokyny pro práci skupin dodat, žáci v nich najdou i přílohu k příslušnému právu a pracují zcela samostatně. Každé právo by měli rozpracovat podle schématu:
Pokud si skupiny ujasní problém, mohou vytvořit doprovodnou prezentaci pro objasnění práva ostatním spolužákům v podobě panelu, dramatizace příběhu, ukázky z literatury, tisku apod. Ve spolupráci s učitelem informatiky mohou skupiny zpracovat vlastní prezentaci v PowerPointu. V závěrečné hodině prezentují jednotlivé skupiny svoji práci, seznámí ostatní spolužáky s daným právem. Je to velice hodnotná část celého projektu, neboť žák si vyzkouší své komunikativní schopnosti, učí se mluvit před posluchači, zhodnotí svůj podíl práce a přínos pro skupinu. Učitel si zároveň může vytvořit hodnotící kritéria, se kterými žáky seznámí předem.
Uvědomujeme si, a život nám to stále více připomíná, že člověk nemá jen práva, že je vázán i mnoha povinnostmi. Někdy je možná chceme obejít, protože každá povinnost zavazuje, vyžaduje určitou míru kázně a pokory. Je však faktem, že jenom chtít a nedávat, moci, smět a nemuset, to v životě nestačí.
Svoboda, právo, spravedlnost mají být chráněny a bráněny kdekoli na světě,
ne-li, jsou nakonec všude na světě ohroženy.
Josef Čapek
Pravda a právo mohou dočasně podléhati křivdě. Ničemnost a bezpráví měly by však vždycky podléhat trestu.
Josef Čapek
Termíny jako právní stát, demokracie, vytváření míru a obrana lidských práv představují soubor hodnot, které jsou všemi evropskými státy uznávány jako zásadní. Přes veškeré kulturní, náboženské, historické či politické odlišnosti se evropské státy zavázaly k ochraně a respektování těchto základních hodnot. Tyto hodnoty představují součást společného evropského dědictví, pouto mezi všemi Evropany. Jejich předávání je naprosto nezbytné proto, aby se zabránilo návratu k barbarství. Příklady z různých kontinentů světa dokládají svědectví o tom, že je nutné věnovat velkou pozornost rozvíjení povědomí o společném původu při budování evropské jednoty.
Po celé dějiny usiloval člověk o vyzdvižení univerzální a neměnné povahy lidství. Bez ohledu na původ, sociální podmínky a prostředí mají lidé práva, která nelze přehlížet, aniž by zároveň nedošlo k znevážení samotné lidské podstaty. Lidská práva jsou nadřazena veškerým právním normám (legislativě). Nicméně vytváří i meze, které podle myslitelů, morálních autorit a proroků spadají do oblasti zákonodárné činnosti státu a jsou také morálním požadavkem na každého jedince, garanta práv druhých. S právem každého jedince přichází i dodržování povinností.
4. července 1776 – Prohlášení nezávislosti Spojených států amerických
26. srpna 1789 – Deklarace práv člověka a občana, Francie
Tyto dokumenty představují důležitý obrat v myšlení lidí a zavádějí pojem lidská práva a jsou zdrojem práva a uspořádání státu.
Od konce 19. století se postupně objevovala nová definice práv. Průmyslová revoluce a její důsledky ukázaly, že pro reálné uskutečnění lidských práv je nezbytně nutný určitý počet ekonomických a sociálních podmínek. Tato nová práva byla označena jako sociální práva. Člověk tedy nemá pouze přirozená práva odvozená z nehmotné lidské přirozenosti, ale i práva, která mu plynou ze zapojení do řady sociálních vztahů a i tato oprávnění mu musí být přiznána. Lidská práva tak přestávají být pouze morálním požadavkem na každého jedince, garanta práv druhých, ale stávají se i požadavkem jedince na stát (jako vyjádření vůle společnosti), neboť jejich naplnění je často nemožné bez zásahu státních orgánů.
Myšlenka, že práva těch nejzranitelnějších vyžadují zvláštní ochranu, se objevovala pomalu. Mezinárodní společenství se začalo v této oblasti opatrně angažovat až ve 20. století. V oblasti ochrany práv dítěte byla přijata následující opatření:
Podle článku 1 Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 se dítětem rozumí: Každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Tato definice odráží současné diskuse o právní ochraně a konceptu pojmu dítěte. Vzhledem ke kulturnímu relativismu se jedná o citlivé otázky, které ještě zdaleka nejsou vyřešeny. Je důležité zdůraznit, že bez ohledu na domnělou zralost „dětského vojáka“, „dětského uprchlíka“, zneužívaného, týraného nebo deportovaného dítěte, bez ohledu na kontinent nebo jeho kulturního prostředí požívá dítě podle mezinárodní Úmluvy o právech dítěte zvláštní ochrany až do svých 18 let.
V minulých staletích děti skoro žádná práva neměly. Děti z chudých rodin byly nuceny k těžké fyzické práci mnoho hodin denně v továrnách nebo doma v dílnách a na polích. Nemohly si hrát, musely zajišťovat živobytí. Někteří znáte příběhy, které napsal anglický spisovatel Charles Dickens, třeba o Oliveru Twistovi. To byl ten chlapec, který si v chudobinci odvážně řekl o trochu více jídla… A jak smutně to s ním dopadlo!
Jan Amos Komenský, učitel a pedagog, už v 17. století psal knihy o tom, jak by se děti měly vyvíjet, vzdělávat a vychovávat. Mnohé z jeho myšlenek jsou aktuální i dnes.
Abraham Herold Maslow, americký psycholog, se zabýval otázkami motivace a je autorem hierarchické teorie potřeb. Potřeby uspořádal vzestupně od tzv. nedostatkových, tj. nutných k přežití (fyziologické, bezpečí, lásky a náležení, uznání) až po vyšší, tj. zbytné, jejichž uspokojování není dlouhodobě nutné k přežití (potřeby poznání, krásy, harmonie, osobního růstu a naplnění).
Dítě potřebuje:
Nejvíce uspokojeny jsou všechny potřeby dítěte během těhotenství.
Pracovat budeme ve dvou třídách osmého ročníku. Vznikne 10 skupin, každá z nich bude zpracovávat jedno právo. Prezentace budou probíhat společně před hodnotící komisí složenou z žáků jiného ročníku a učitelů (3 + 3).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
