Projektové vyučování si kladlo za cíl:
Projektové vyučování bylo realizováno ve spojených ročnících (4. a 5.) málotřídní školy. Svým charakterem byla výuka zaměřena především na oblast Člověk a jeho svět, avšak kromě toho rozvíjela znalosti a dovednosti z českého jazyka, matematiky, výtvarné výchovy a dokonce z hudební výchovy. Použité metody a formy práce napomáhaly k naplňování vícero klíčových kompetencí, z nichž uvádím ty nejpodstatnější. Následující článek lze chápat jako nabídku aktivit a nápadů, z nichž si každý může vybrat a přizpůsobit si je vlastním potřebám (dle úrovně dané třídy, regionu ČR, vyučovaných předmětů apod.).
Aktivity:
Píseň Ladislava Vodičky Já tu zemi znám (dostupná např. na http://www.youtube.com/watch?v=YCZ6k_QcvEE) byla využita v motivační části realizace a byla také základem k práci s jazykovými úkoly. Pracovali jsme v čtyřčlenných skupinách (rozlosováno). Text je pro žáky náročný, protože mají potíže vyslyšet jednotlivé názvy, což je částečně způsobeno tempem písně, avšak dále situaci ztěžuje fakt, že text obsahuje názvy ze současné Slovenské republiky, které jsou žákům přece jen cizí.
Poslech se tedy zaměřuje na textovou stránku písně. Žáci byli předem seznámeni, že v písni uslyší různá vlastní jména pojící se k České republice (Československu). Při prvním poslechu měli za úkol vyslyšet a následně zapsat co nejvíc pojmů. Ověřili jsme splnění úkolu v jednotlivých skupinách, opravili chybně zapsané názvy, nejznámější jsme si ukázali na mapě. Poté byl žákům do skupin rozdán pracovní list č. 1 (text písně s vynechanými pojmy a s prostorem na nadpisy – slova nadřazená). Vysvětlili jsme si další úkol – snažit se vyslyšet a následně doplnit vynechaná slova. Žáci si ve skupinách promysleli strategii a rozdělili si úkoly. Každý z členů skupiny se stal odborníkem na jednu sloku, avšak navzájem si mohli pomáhat a radit. Následoval vícenásobný poslech písně, přičemž se texty postupně kompletovaly. Po společné kontrole žáci ve skupinách doplnili slova nadřazená k jednotlivým slokám:
To byl také výchozí moment k přeorganizování skupin, neboť nyní vznikly čtyři početnější (u nás šestičlenné) skupiny, z nichž se každá věnovala jiné sloce. Úkolem skupiny bylo najít (pomocí autoatlasu nebo internetu) a zakreslit do tvořené kolektivní mapy co nejvíc pojmů ze své sloky. Hledali jsme fotografie jednotlivých míst, kreslili obrázky, zjišťovali informace. Poté každá skupina seznámila ostatní s výsledky svého snažení.
Výstup: společná mapa ČR
 |
| Obr. 1. Společná mapa – nástěnka Autor díla: Renata Nogolová |
 |
| Obr. 2. Ukázka žákovských prací Autor díla: Renata Nogolová |
Mnoho lidových i umělých písní se vztahuje k určitému místu v České republice. Právě těmto písním byla věnována další aktivita. Ve skupinách jsme se formou soutěže snažili vymyslet co nejvíce takovýchto písní. Je pravda, že výsledky nebyly nikterak zázračné, a proto na řadu přišel pracovní list č. 2, který jsme vypracovávali opět ve skupinách. Zde bylo úkolem žáků doplnit vlastní jména do textů písní (většinou se jednalo o první sloku). Nejprve jsme pracovali bez nápovědy, poté měli žáci k dispozici i druhý list sloužící jako nápověda.
Řešení:
a) Bavorov, Vodňany, b) Boleslav, c) Domažlice, d) Morava, e) Praha, f) Brno, Kojetín, g) Polanka, Lidečko, h) Tábor, i) Kutná Hora, Praha, j) Frýdek, k) Beskydy, l) Tábor, m) Hradec, n) Buchlov, o) Bechyně, p) Okoř
Vlastní jména jsme dále přiřadili k nadřazeným pojmům.
Řešení:
Historické země: Morava
Města a vesnice: Bavorov, Vodňany, Boleslav, Domažlice, Praha, Brno, Kojetín, Polanka, Lidečko, Tábor, Kutná Hora, Praha, Frýdek, Tábor, Hradec
Řeky: Bechyně
Hory a pohoří: Beskydy
Hrady: Buchlov, Okoř
Notovou osnovu jsme využili k notovému zápisu vybrané písně. Místa jsme dále hledali na mapě, písně jsme si poslechli a většinu i zazpívali.
Pracovní list č. 3 obsahuje úkoly rozvíjející informační a finanční gramotnost. Předpokladem je možnost práce s internetem (jízdní řády, vzdálenosti, informace o jednotlivých místech). Dále žáci pracují s mapou, v níž vyhledávají jednotlivá místa a poté je barevně zakreslují do mapky. Procvičí si jednotky délky, pracují s pojmem průměrná rychlost, počítají cenu benzínu při znalosti průměrné spotřeby na 100 km (je potřeba doplnit aktuální cenu benzínu). Dále tvoří itinerář výletu, v němž mají naplánovat trasu a navrhnout, co by se mohlo v jednotlivých oblastech navštívit. V závěrečných úkolech pracují s jízdními řády a plánují trasu s využitím veřejné dopravy. Opět se jednalo o skupinovou práci, lze však zadat i k individuálnímu vypracování.
Výstup: pracovní list, mapka
Další aktivizující metodou, která se setkala se zájmem ze strany žáků, byla příprava referátů či prezentací vztahujících se k jednotlivým regionům České republiky. Postupovali jsme dle předem určené osnovy (na základě učebnice Putování po České republice, Alter 2010):
Žáci si (individuálně nebo ve dvojicích) zvolili region ČR a poté připravili referát, který prezentovali před třídou. Využili jsme k tomu interaktivní tabuli, žáci připravovali referáty v digitální podobě (nebylo podmínkou, mohli donést „na papíře“, avšak všichni zvolili digitální formu – aplikace Word nebo PowerPoint). Jednotlivé referáty jsme prezentovali postupně, jak jsme probírali jednotlivé oblasti ČR.
Výstup: referáty a prezentace
Skupiny dostaly za úkol vybranou oblast České republiky prezentovat z pohledu zástupce cestovní kanceláře. Zpracovaly plakát mající za cíl propagaci daného regionu s důrazem na turistické zajímavosti, dopravní spojení, eventuálně stravovací a ubytovací možnosti. Zde se mi osvědčilo využívat katalogy cestovních kanceláří, v nichž lze najít pěkné obrázky zajímavostí jednotlivých regionů. Někdy žáci při tvorbě plakátů využívali i hotové nadpisy. Také jsou katalogy inspirací, co se týče výtvarného zpracování. Když jsme měli plakáty hotové, zástupci prezentovali služby své cestovní kanceláře před ostatními.
Výstup: plakát
Materiál (dostupný jako samostatný DUM) obsahuje 14 vlastivědných hádanek vztahujících se k městům jednotlivých krajů ČR. Žáci podle instrukcí (s využitím mapy apod.) zjišťují, o které město se jedná, a odpovídají na dodatečné otázky. Dále o tomto městě zjišťují údaje na internetu a v jiných zdrojích (atlas, mapa, literatura). Také tvoří podobnou hádanku týkající se jiného města ležícího v tomtéž kraji. Výsledky práce jednotlivé skupiny prezentují ostatním.
My jsme pracovali ve skupinách a každá skupina si vylosovala dvě hádanky.
Výstup: nástěnka
 |
| Obr. 3. Vyřešené i vytvořené hádanky Autor díla: Renata Nogolová |
Jedním z témat jazykového vyučování je abeceda a abecední řazení. Mnoho úkolů v učebnicích se zaměřuje na řazení slov podle abecedy, avšak v praxi žáci mnohem více využijí činnost opačnou – vyhledávání v abecedním seznamu. Výše uvedený materiál (dostupný jako samostatný DUM) se zaměřuje na tuto schopnost a to ve spojení s učivem vlastivědným – žáci vyhledávají směrovací čísla měst a vesnic. Úvodní list obsahuje abecední seznam vybraných sídel v České republice, u nichž je uvedeno příslušné směrovací číslo. Ten je dobré předem zalaminovat. Další list obsahuje kartičky určené k rozstříhání, na kterých je vždy pět názvů, k nimž žáci dopisují směrovací číslo. U této aktivity jsme si zasoutěžili (všichni žáci měli tutéž kartičku, aby měli stejné podmínky). Poté si žáci ve dvojicích vylosovali jednu kartičku a měli jednotlivá místa najít na mapě.
Dále materiál obsahuje pracovní list, v němž žáci hádají dle nápověd názvy obcí a měst. Pokud žáky necháme celé názvy přepsat (můžeme ztížit řazením dle abecedy nebo roztříděním na Čechy – Moravu – Slezsko apod.), zároveň procvičíme pravopis vlastním jmen, neboť se jedná ve většině případů o víceslovná pojmenování, v nichž žáci často chybují.
Poslední strana procvičuje psaní adresy. Obsahuje „obálky“, na něž mají žáci ve skupinách napsat adresu školy z daného města nalezenou na internetu.
Jako odměnu za snaživou práci v jednotlivých aktivitách jsme si zahráli vlastivědnou hru, v níž jsme si procvičili světové strany. Hráli jsme opět v jednotlivých skupinách.
Výše popsané projektové vyučování mělo na žáky aktivizující účinek. Díky častému zařazování skupinové práce jsme zlepšovali spolupráci a vztahy mezi žáky. Realizace tohoto časově poměrně náročného projektu byla možná díky častému zařazování mezioborových přesahů, což prvostupňové vyučování umožňuje, ba přímo k tomu vybízí.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
