Zkušenosti z integrace dítěte s postižením zraku

V naší dvoutřídní mateřské škole jsme do třídy starších dětí integrovali dítě s postižením zraku. Při přijímání dítěte nás jeho rodiče informovali o rozsahu a typu zrakového postižení, sdělili nám jeho povahové rysy a zájmy. Na třídní schůzce jsme ostatním rodičům řekli o integraci, představili asistentku a seznámili všechny rodiče s myšlenkou inkluze.

Spolupráce s rodiči a Speciálně pedagogickým centrem Praha (SPC) 

Rodiče jsme pravidelně informovali o pokrocích dítěte a oni nám zase sdělovali potřebné informace a tím poskytovali zpětnou vazbu.

Myšlenku integrace dětí do společnosti, inkluze, ve které se všichni vzájemně respektujeme, jsme se snažili realizovat společně s asistentkou pedagoga, která měla dítě na starosti po celou jeho dobu pobytu v předškolním zařízení. Výhodou bylo, že dítě dobře znala už ze zařízení, kam předtím docházelo.

Navázali jsme spolupráci se SPC pro děti s postižením zraku, Horáčkova ul., Praha 4, s paní Mgr. Hanou Červenákovou, která nám pomohla při vypracování individuálního vzdělávacího plánu. I ona znala dítě po celou dobu docházky do mateřské školy, sledovala jeho vývoj a tak mohla snadněji doporučit, v čem je potřeba pomoci, co podpořit a na co se zaměřit.

Zásady a cíle vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

• rovný přístup ke vzdělávání,
• zohledňování vzdělávacích potřeb,
• vzájemná úcta, respekt, solidarita a důstojnost,
• všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní hodnoty.

Práva dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

• právo na vzdělávání,
• právo na vytvoření podmínek pro vzdělávání,
• právo na poradenskou pomoc školy,
• právo na vzdělávání alternativními komunikačními prostředky, např. psaní Braillovým písmem,
• právo na bezplatné užívání pomůcek poskytovaných školou.

Individuální vzdělávací plán

Byl vypracován ve spolupráci se SPC pro děti s postižením zraku, třídní učitelkou, rodiči a asistentkou pedagoga. Vzdělávání se uskutečnilo podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, rozpracovaného ve Školním vzdělávacím programu s přihlédnutím k individuálním možnostem a schopnostem vzhledem ke zrakovému postižení dítěte. Konkrétní vzdělávací činnosti byly pravidelně plánovány v třídním vzdělávacím programu a realizovány v souladu s individuálním vzdělávacím plánem, který byl doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Dítě se zúčastňovalo všech akcí plánovaných školou, včetně ranního zastavení, výletů, školy v přírodě, předplaveckého výcviku, návštěvy Národního muzea, výuky anglického jazyka a dalších.

Při stanovení pedagogické diagnostiky jsme sledovali:

• osobnostní projevy dítěte, jeho povahové rysy, naladění, osobité potřeby, motivaci,
• pohybovou koordinaci, sebeobsluhu,
• formální vyspělost řeči, úroveň verbální komunikace, kvalitu slovního projevu,
• pozornost, soustředěnost, paměť, fantazii,
• schopnost rozlišování, číselné a matematické představy, myšlení,
• sebeovládání, vůli, vytrvalost, citové projevy,
• komunikaci s dospělým a dětmi, i to, jak s nimi dokáže spolupracovat a jaká je jeho pozice ve skupině dětí,
• jestli se chová přiměřeně a bezpečně,
• zda má aktivní zájem o nové poznatky, je zvídavé, učenlivé,
• zda se na věci, kterým nerozumí, ptá, o čem hodně ví,
• zda projevuje mimořádný zájem, talent, nadání.

Kromě jiného jsme zjistili, že dítě má bohatě rozvinutou fantazii. (Viz příloha Mamutovo poslední dobrodružství. Tuto povídku chlapec vymyslel bezprostředně po návštěvě Národního muzea, když si prohlédl vystaveného mamuta.) Rád poslouchal hudbu a také si o ní rád povídal. Dobře komunikoval s dospělými, odvážně vstupoval i do komunikace s dětmi, ačkoliv své vrstevníky obtížně rozeznával, neboť hlasy dětí se navzájem hodně podobají. V pohybu byl opatrnější a vzhledem ke svému postižení pomalejší, zejména při změně polohy. Při práci se jevil pozorný, soustředěný, vykazoval výbornou paměť, se smyslem pro humor.

Podpůrná opatření při speciálním vzdělávání se týkala: 

• speciálních metod, forem a postupů, které upřednostňovaly hmat, sluch, čich a chuť,
• speciálních pomůcek, které si asistentka pedagoga vytvářela anebo upravovala, zejména hmatových knížek,
• didaktických materiálů, které si asistentka připravovala k jednotlivým činnostem,
• zařazení předmětů speciálněpedagogické péče, nácvik psaní a čtení pomocí Braillova písma,
• služeb asistenta pedagoga,
• dalších možných úprav podle individuálního vzdělávacího plánu,
• poskytování pedagogicko-psychologických služeb. 

Po dobu pobytu v mateřské škole bylo dítě zapojováno do aktivit spolu s ostatními dětmi, zvýšené individuální činnosti se asistentka věnovala denně 30 minut. Vzhledem k blížícímu se nástupu do základní školy se při individuální práci zaměřila na zdokonalování čtení a psaní pro nevidomé, zdokonalování výslovnosti a získávání samostatnosti v sebeobslužných činnostech. 

Z důvodu zrakového postižení se asistentka pedagoga zaměřila i na další rozvoj kompenzačních smyslů a prostorovou orientaci.

Smyslová cvičení podle jejich praktického využití

1.  Cvičení hmatová 

Cílem těchto cvičení je rozpoznávat předměty, tvary, materiál apod. 

• třídění podle velikosti, tvaru,
• vkládání a zasouvání do příslušných otvorů a přihrádek,
• trhání a mačkání papíru, překládání, lepení, stříhání,
• vyhledávání předmětů různých velikostí ukrytých v krupici, strouhance,
• navlékání předmětů samostatně nebo podle vzoru na tyčku, špejli, tkaničku,
• modelování, válení těsta,
• sypání,
• manipulace s drobnými předměty, poznávání měkkých a tvrdých předmětů,
• poznávání povrchu předmětů – hladké, drsné, pichlavé,
• poznávání známých předmětů prostřednictvím kouzelného sáčku, do kterého se vkládají různé předměty, a pomocí hmatu dítě zjišťuje, o který předmět se jedná.

2.  Cvičení sluchová 

• identifikace zvuků,
• otáčení se za zvukem,
• popis zvuků, poznat druhy dopravních prostředků,
• hlasy a zvuky zvířat v přírodě, na zvukové nahrávce,
• práce se zvukovým pexesem,
• určování činností vydávajících zvuky, např. otvírání dveří, kapání vody, nalévání tekutin, klepání, pilování, hraní na flétnu, na piano apod.,
• poznávání dospělých osob a dětí podle hlasu,
• určování intenzity a množství zvuku, např. slabý, silný, více zvuků apod.,
• hloubka a výška tónu,
• rytmus pravidelný, nepravidelný. 

3.  Cvičení čichová 

• rozlišení, co voní a co zapáchá,
• rozeznávání intenzity vůně,
• určování vůně koření, ovoce, květin, látek používaných v domácnosti. 

4.  Cvičení chuťová 

• rozpoznávání jednotlivých chutí u potravin (sladké, slané, kyselé, hořké, trpké, …),
• rozeznávání jednotlivých druhů potravin podle chuti,
• určování vůně koření. 

5.Cvičení prostorové orientace 

• procvičování samostatné chůze za zvukem ve známém prostoru,
• procvičování samostatné chůze podle stěny,
• rozlišování nahoře a dole,
• rozlišování pravé a levé strany,
• orientace v budově školky,
• orientace na stole při stolování,
• orientace na ploše papíru,
• chůze po schodech s oporou jedné ruky,
• nácvik samostatného přesunu mezi třídou a šatnou, třídou a WC,
• nácvik samostatného pohybu v rámci třídy,
• zlepšování tělesné zdatnosti (lokomoční cvičení, udržování rovnováhy, koordinace). 

6.Nácvik písma pro nevidomé 

• práce s třířádkovou písankou,
• procvičování psaní a čtení abecedy, číselných znaků na speciálním psacím stroji pro nevidomé,
• procvičování psaní a čtení celých slov na speciálním psacím stroji pro nevidomé. 

Rizika

• nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné,
• uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění,
• nedostatečné a nepřiměřené informace, nepravdivé nebo žádné odpovědi na otázky dětí,
• zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině,
• nedostatečně psychosociálně „bezpečné“ prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance,
• manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením bez opodstatnění),
• nedůstojné jednání, ponižování, zesměšňování,
• nepřiměřené nároky na dítě,
• nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí.