O možnostech rozvíjení myšlení

1. Úvod

Kritické myšlení, myšlení vyššího řádu, logické uvažování atd. jsou termíny spojené s otázkami rozvoje:

• rozumových dovedností
• schopnosti aktivně se učit
• schopnosti osvojovat si strategie vedoucí k efektivnímu a tvořivému řešení problémů

Zastánci systematického rozvoje kognitivních (poznávacích) dovedností je vidí jako nepostradatelné zejména v kontextu se dvěma znaky současné společnosti:

• rychle se zvyšující množství informací
• překotně se měnící sociální role v pracovní oblasti

Oba kladou nebývalé požadavky na schopnost žáků:

• efektivně vstřebávat stále větší množství poznatků
• kriticky poznatky posuzovat a hodnotit
• tvořivě s nimi pracovat a využívat je k řešení problémů

Zda lze myšlení vyššího řádu efektivně rozvíjet, nebo je vrozené a jakým způsobem k němu přistupovat v kontextu školního povinného vzdělávání, je od padesátých let minulého století objektem výzkumu i ověřování v praxi. U nás se tato tematika dostala do širšího povědomí pedagogů v devadesátých letech a je spojena zejména se vstupem programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) do českých škol. Začínají se však objevovat i propagátoři dalších hnutí, jako jsou metakognice, filozofie pro děti (Philosophy for Children) či artefiletika (cílem je rozvoj myšlení na základě aktivních uměleckých zážitků, výrazový projev spojuje rozhovor o zážitcích s prvky dramatické výchovy – etudy, pantomima atd.).

Dosud bylo rozhodnutí, zda zařadit do vyučování metody rozvíjející vyšší formy myšlení, kooperativní formy práce a alternativní způsoby hodnocení, ponecháno více méně na vůli a názoru učitelů, popřípadě ředitelů škol. S přijetím nového školského zákona a přechodem na výuku podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) se však stává rozvoj specifických kognitivních dovedností nezbytným pro všechny pedagogické pracovníky, tedy i pro ty, kteří zatím neměli možnost nebo necítili potřebu se v této oblasti dále vzdělávat.

2. Jaké specifické kognitivní dovednosti máme rozvíjet?

Ačkoli jsou termíny v této oblasti značně nejednotné a často se v literatuře překrývají, dá se říci, že většina autorů s nimi pracuje v rámci vymezeném tzv. myšlením vyššího řádu v Bloomově taxonomii kognitivních cílů (příloha č. 1a, b). Základní myšlenkou, která byla později mnohokrát rozpracována v různých aplikacích, je pojetí vývoje kognitivních dovedností od nižšího stupně (řádu), kdy si člověk osvojuje znalosti a snaží se jim porozumět a aplikovat je, k myšlení vyššího řádu, kdy jde o myšlenkově náročnější zpracování a kritické posouzení osvojených znalostí.

V Bloomově pojetí má myšlení šest na sebe navazujících základních stupňů, kdy osvojení dovedností myšlení vyšších řádů je podmíněno zvládnutím dovedností řádů nižších v tomto pořadí:

1. Znalost: vybavení, reprodukce, rozeznání dříve naučených informací
2. Porozumění: dovednost vlastními slovy vyjádřit podstatu naučené látky
3. Aplikace: použití naučených pojmů, znalostí, zákonitostí, pravidel v obdobné situaci, generalizace vlastních zkušeností
4. Analýza: rozčlenění složitějšího problému na menší části, pochopení jeho uspořádání, struktury a hierarchie v rámci celku a příčin, které jej podmiňují
5. Syntéza: dovednost použít větší množství osvojených poznatků k vytvoření nového závěru, produktu
6. Hodnocení: dovednost posoudit na základě dříve osvojených pravidel, norem a kritérií hodnotu či správnost závěru, jednání

RVP ZV vymezuje způsob rozvoje myšlení vyššího řádu už v hlavních cílech základního vzdělávání:

• osvojit si strategie učení
• podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů
• vést k účinné, otevřené a všestranné komunikaci

Specifické dovednosti vztahující se k myšlení vyššího řádu a souvisejícím dovednostem jsou součástí jednotlivých klíčových kompetencí:

a) Kompetence k učení

• operuje s termíny, znaky, symboly, uvádí je do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled
• pozoruje, experimentuje a získané poznatky a výsledky porovnává
• kriticky poznatky posuzuje a vyvozuje z nich důsledky pro využití v budoucnosti

b) Kompetence k řešení problémů

• rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, plánuje způsob řešení na základě svých znalostí a zkušeností
• vyhledá informace k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané poznatky k objevování různých variant řešení, aplikuje osvědčené postupy při řešení obdobných situací
• kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit

c) Kompetence komunikativní

• formuluje své myšlenky v logickém sledu
• účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor, vhodně argumentuje
• rozumí různým typům textů a záznamům a jiným komunikačním prostředkům, reaguje na ně, tvořivě je využívá

d) Kompetence občanské

• rozhoduje se zodpovědně podle dané situace
• chápe základní ekologické souvislosti a problémy, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví

e) Kompetence pracovní

• využívá získané znalosti a zkušenosti v jednotlivých vzdělávacích oblastech, činí podložená rozhodnutí o dalším profesním zaměření

3. Jaké jsou možnosti rozvoje myšlení vyššího řádu ve škole?

Rozvoj myšlení vyššího řádu (Higher Order Thinking Skills) či vyučování rozumovým dovednostem

(Teaching Thinking Skills) mají své místo v kurikulárních programech mnoha evropských zemí, USA, Austrálie, Nového Zélandu i dalších států.

Z hlediska začlenění do práce škol se programy rozdělují na dvě skupiny:

a) Obohacující (enrichment) – zahrnuje specifické programy, které rozšiřují vyučování nezávisle na jeho obsahu. Často jsou časově omezené (např. intenzivní několikadenní, týdenní, měsíční kurzy), nebo se zaměřují jen na určitou skupinu dovedností (např. rozvoj tvořivého myšlení, kritického myšlení, práce s otázkou, metakognice), či na předmět (matematika, literatura, estetické předměty).

b) Infuzní (infusion) – programy jsou včleněné přímo do výuky. Kognitivní schopnosti a dovednosti jsou rozvíjeny v kontextu výuky jednotlivých předmětů v delším časovém období. Které z nich jsou efektivnější, je předmětem odborných debat. V poslední době se ale zdá, že odborníci preferují spíše programy infuzní.

Celé znění článku naleznete v příloze.

Materiál byl poskytnut zdarma Nakladatelstvím Dr. Josef Raabe, s. r. o. z publikace Učitelský nápadník pro 1. stupeň.