Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Barnga – možnosti integrace a asimilace do společnosti/skupiny
Odborný článek

Barnga – možnosti integrace a asimilace do společnosti/skupiny

8. 11. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Bc. Anna Mairingerová
Spoluautor
Mgr. Zuzana Plachká

Anotace

Jde o simulační hru, ve které dostanou jednotlivé skupinky účastníků různá pravidla (ač o tom neví). Když se mezi skupinami podle určitého klíče přesouvají, zažívají změny, konflikty i nepochopení a musí se s nimi vyrovnávat z pozice člověka, který se adaptuje na nové prostředí, i z pozice člověka, který spolupracuje a obecně funguje s lidmi, kteří se adaptují.

1) Účastníci se rozdělí do minimálně tří či čtyř skupin, pokud je více žáků, může být až 6 skupin (v každé skupině 3–5 osob). Každá skupina se rozsadí k jednomu stolu/lavici. Zavedeme pravidlo, že se nemluví! Můžeme říci, že se jedná o hru na komunikaci a že žáci od této chvíle nesmí mluvit ani nic psát (mohou komunikovat posunky).

2) Každé skupině rozdáme pravidla hry (Příloha 1). Každá skupina má trochu jiná pravidla s rozdílnými instrukcemi o tom, kdo začíná, kdo vynechává kolo, kdo smí házet dvakrát a jak se sčítají body. Je ale vhodné, aby to žáci netušili (tváříme se, že všechny skupiny mají stejná pravidla). Pravidla si žáci v každé skupině přečtou, čte si je každý sám pro sebe. Stále upozorňujeme, že mluví jen vedoucí aktivity (učitel), účastníci mlčí!

Upozorníme účastníky, že se mají snažit pravidla co nejlépe pochopit a zapamatovat si je, protože před hrou jim budou odebrána. Zdůrazníme zákaz mluvení v průběhu celé hry a vybereme pravidla zpět. Každé skupiny se přitom tiše individuálně zeptáme, zda je jim vše jasné a zda mají nějaké dotazy.

3) Rozdáme každé skupině hrací kostku, tužku a tabulku k zapisování výsledků (Příloha 2).

Zahájíme hru – hráči v každé skupině hází kostkou a zapisují si dle pravidel získané body do tabulky. Trváme na tom, že spoluhráči nesmí mluvit či psát. Mohou ale komunikovat posunky (v tom jim nezabraňujeme, ale ani je k tomu předem nenavádíme).

4) Během každé hry se hraje vždy pět (když je méně času, tak 4) kol. Hráči na konci sečtou získané body. Podle toho, jak hra dopadne, mění určití hráči místa u stolů – doporučujeme zadat, že ten, kdo získal ve své skupině nejvíc bodů, se přesune k sousednímu stolu (přesuny probíhají dle směru hodinových ručiček).

5) Až se žáci přesunou, oznámíme, že hrajeme dále. Rozdáme zase každé skupině tabulku k zapisování výsledků a zahájíme další hru. Jelikož má každá skupinka odlišná pravidla, bude pravděpodobně docházet ke konfliktům nově příchozích s původními členy skupiny.

Necháme žáky, ať neshody a konfliktní situace řeší sami, jen je upozorňujeme, že nesmí mluvit. Po skončení hry zase necháme hráče sečíst body a ten s nejvyšším počtem bodů se přesune k vedlejšímu stolu.

6) Hrajeme další hru, průběh stejný jako v předchozím bodě.

U této poslední hry se smí mluvit. (Pokud je málo času, je třetí hra tou poslední a smí se u ní mluvit). Po skončení poslední hry si účastníci sednou do kruhu k reflexi.

Pozor!

Aktivita může svádět k pohledu – jeden stůl = jedna země. To rozhodně nemá být cílem. Je třeba se proti tomu vymezit, různá pravidla mohou být v různých rodinách, školách, klubech, sportovních týmech. Jde obecně o moc a pravidla ve skupině.

7) Reflexe a vyhodnocení:

Vyhodnocení v plénu, možné použít mluvící předmět.

Je třeba si jasně zvolit cíl reflexe. Nejdříve se ptáme těch osob, které měnily místa, potom těch, kteří zůstali sedět, následně celé skupiny a postupně můžeme zařazovat otázky, které mají přesah nad zážitky ze hry a dostávají se k tématu adaptace, osobních zážitků a fungování pravidel a společnosti.

1) Dotazy pro ty, co měnili místa:

  • Jaké to bylo, když jste přišli k novému stolu?
  • Jak jste se cítili?
  • Co jste si mysleli?
  • Co jste dělali?
  • Co jste potřebovali?
  • Co vám pomohlo?

2) Dotazy pro ty, co zůstali sedět:

  • Jaké to bylo pro vás, co jste zůstali sedět u svého původního stolu?
  • Jak jste se cítili?
  • Co jste si mysleli o chování nově příchozích?
  • Co jste dělali?
  • Co jste potřebovali?
  • Co vám pomohlo? 

3) Dotazy pro všechny:

  • Podle jakých pravidel jste ve skupině hráli?
  • Jak jste rozhodli, která pravidla použijete? Jak jste se „domlouvali“?
  • Jak se situace změnila, když jste mohli začít mluvit? Našli jste způsob, jak situaci vyřešit?
  • Vrátili jste se někdo tam, odkud jste přišli? Jaké to bylo? Změnilo se něco?
  • Když jste zůstali delší dobu u nového stolu, přijali jste ho za svůj? Nebo byste raději šli jinam?
  • Jaká pravidla byla podle vás nejlepší? Můžeme to vůbec říci? Komu vyhovovala jaká pravidla?
  • Připomněla vám situace při hře nějakou situaci ze skutečného života? Jakou?
  • Stalo se vám, že jste se dostali někam, kde fungovala jiná pravidla, než na jaká jste byli zvyklí (kroužek, sportovní oddíl, přechod z prvního stupně na druhý či ze ZŠ na SŠ, přechod z mladších žáků do starších žáků v rámci sportovního oddílu, …)? Jak jste se cítili? Jak jste se s tím vyrovnali? 

! Neexistuje „správné” řešení: není jediná správná cesta, jak vyřešit situace ve hře (a v životě). Někdy je důležité integrovat se/ asimilovat se do většiny, někdy je dobré akceptovat nebo přejmout pozici menšiny, někdy je lepší domluvit se a vymyslet společně nová pravidla. Každou situaci musíme posoudit nanovo a rozhodnout se, jak budeme jednat, aby nám to připadalo užitečné. 

Ptáme se:

  • Jak si myslíte, že se cítí lidé, kteří přijdou z prostředí, kde fungují určitá pravidla, do prostředí s úplně jinými pravidly? A jak se s nimi vyrovnávají? Co (by) vám pomohlo se vyrovnat s novými pravidly, s novou situací?

Metodické poznámky:

Účastníci se většinou do hry rychle dostanou, hrají si. Nejdůležitější je reflexe.

Pozor: Hra může vyvolat silné emoce. Nálada se může vyhrotit. Je třeba držet element závodění v mezích. Je třeba dát pozor, aby se u někoho neopakoval pocit bezmoci (tedy třeba neřešit přenesení na konkrétní situace z vlastního života, pokud se zdá, že by to pro účastníky mohlo být příliš těžké). 

Ve hře se objevují témata:

  • Každodenní život: Všichni zažíváme rozdílnosti, neporozumění a nejistotu v každodenním životě. (Není to nic specifického pro konkrétní „národní” ani jiné skupiny!)
  • Zacházení s nejistotou: je mnoho způsobů, jak se vyrovnat s nejistotou. Být dominantní, neprojevovat se, nebo dělat velká gesta... Všechny způsoby mohou vést k cíli (a mají různé dopady na mě i na okolí). Jak se s nejistotou vyrovnávám já? Jak si vykládám a hodnotím chování druhých?
  • Solidarita vs. vítězení: jsme zvyklí na výzvy – být rychlejší, mít víc, vyhrát… tak se snadno stane, že se zaměříme ve hře na vítězení a nestaráme se, jestli ostatní stačí hrát s námi.

Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Aktivita přeložena do češtiny a upravena, původní verze: Thiagarajan, Sivasaliam. 2011. Barnga: A Simulation Game on Cultural Clashes – 25th Anniversary Edition

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
246.09 kB
Dokument
Příloha 1 Pravidla
pdf
383.79 kB
PDF
Příloha 1 Pravidla
docx
245.12 kB
Dokument
Příloha 2 Tabulky
pdf
323.24 kB
PDF
Příloha 2 Tabulky

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Anna Mairingerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Kulturní diference
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Specializovaná učebna, Školní třída