Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Opakování pojmů z období feudalismu

Ikona inspirace
Autor: Ivana Syrovátková
Anotace: Článek popisuje jednu vyučovací hodinu s různými způsoby opakování obecných znaků feudalismu, které byly probrány v předchozích hodinách. Cílem je naučit žáky pracovat ve skupině, vnímat pojmosloví dějepisu, definovat jevy a umět obhájit svou práci před ostatními.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Středověk » definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Občanský a společenskovědní základ
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
  2. Gymnaziální vzdělávání » Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech » Žijeme v Evropě
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: zkopírovaná a nastříhaná čtyřsměrka (dle počtu skupin), zkopírované a nastříhané zadání pojmů pro jednotlivé skupiny, fólie s obrázky středověkých jevů a meotar nebo dataprojektor na promítnutí obrázků, papíry na poznámky jednotlivým skupinám (dle jejich počtu)
Klíčová slova: města, středověk, dějepis, feudalismus

Této popisované hodině předchází zopakování pojmů z období feudalismu nebo zadání takového opakování jako domácího úkolu (zváží učitel dle věku žáků). Cílem je závěrečné shrnutí pojmů z období feudalismu tak, aby si je žáci znovu uvědomili, i když byly průběžně zmiňovány a stále připomínány. Základní formou práce je hra se slovy i obrázky, hodnocení provedou žáci sami, drobná pomoc učitele se samozřejmě nevylučuje.

Vyučovací hodina začíná rozdělením žáků do skupin cca po 4–5 osobách, které mezi sebou zvolí „mluvčího“, zároveň pomyslného „rozhodčího“ ve skupině pro případ, že by docházelo k neshodám.

Na každou činnost ve skupině je věnováno celkově cca 15 minut. Učitel žáky v úvodu upozorní, aby se snažili dodržet časový režim.

Na úvod učitel rozdá jednotlivým skupinám  zkopírovanou tabulku se čtyřsměrkou (viz příloha 1), ve které má každá skupina objevit 15 pojmů a vypsat je na přidělený papír. Jde o podstatná jména v 1. pádě jedn. čísla. Na tuto činnost by mělo stačit cca 8 minut. Po uplynutí  určené doby je činnost ukončena a učitel vyzve mluvčího každé skupiny, aby uvedl 3–4 nalezené termíny (počet pojmů se řídí počtem skupin, mluvčí následujících skupin samozřejmě uvádějí termíny, které ještě nikdo neřekl), a jeho kolegové ze skupiny krátce definují daný jev podle toho, jak byl v předchozích hodinách vysvětlován. Ostatní poslouchají a v případě potřeby korigují odpovědi.

Následuje zadání druhé činnosti. Jsou rozdány nastříhané lístky s několika pojmy z období feudalismu (viz příloha 2). Úkolem žáků je domluvit se ve skupině na co nejvýstižnější a přitom krátké definici daného pojmu a zapsat ji na poznámkový papír. Práce by měla být hotova do limitu 8–10 minut. Cílem je naučit žáky pregnantnímu vyjadřování, často totiž nedokáží stručně a přesně formulovat, nemluvě o tom, že mnoha pojmům nepřikládají význam vůbec, a myslí si, že jsou v podstatě zaměnitelné. Žáci pak jednotlivé odpovědi přednesou (každá skupina svoje), ostatní mají možnost se ptát v případě nejasností. Termíny jsou většinou natolik časté v předchozích výkladech jednotlivých kapitol, že se žáci většinou nepotřebují dál dotazovat, takže časový limit by měl stačit.

Je zadána třetí činnost – učitel promítne prostřednictvím meotaru nebo dataprojektoru žákům tabulku s obrázky vztahujícími se ke středověku (obrázky jsou umístěné v tabulce 3 × 3  políčka, viz příloha 3). Úkolem žáků je si ve skupině danou věc pojmenovat obecným termínem a poté napsat smysluplné souvětí, ve kterém použijí název zobrazené věci. Věta by měla být buď definicí jevu nebo vysvětlením jeho funkce, zařazením do doby a oboru apod. Časový limit je opět cca 10 minut. Poté učitel vyzve jednotlivé skupiny, aby uvedly svá řešení u 2–3 jevů (opět podle počtu skupin), ostatní žáci poslouchají a případně korigují odpovědi svými dodatky či dotazy. 

Na konci hodiny učitel vyzve žáky, aby sami zhodnotili přínos takového způsobu opakování, a pokusí se spolu s nimi krátce shrnout vytvořenou představu o feudalismu do několika vět. Zadání úkolů  i jejich vypracování mohou být vystavena na nástěnku ve třídě jako učební materiál pro opakování a utvrzování znalostí. Jsou to věci využitelné dlouhodobě, protože, jak všichni dobře víme, žáci základní pojmy stále zapomínají. Dalším kladem je, že si žák pojem lépe vybaví právě poto, že se opakoval jinou formou než například běžným zkoušením a frontálním opakováním a má ji stále „k nahlédnutí“. 

Zkušenost:

Všechny úkoly jsou schopni vyřešit žáci nižšího gymnázia, v našem případě šestiletého, tedy již v primě. Nejoblíbenější je práce s obrázky, která se dá obměňovat, např. žáci mohou určovat tváře osobností, druhy dobových vynálezů či řemesel apod., záleží na vyspělosti třídy. Nejrychlejší je akce se čtyřsměrkou, žáci mají většinou velmi bystrý postřeh. Relativně méně oblíbená je práce s pojmy, žákům připadá tato činnost příliš „školometná“, ale pokud učitel třídu správně motivuje..., lze i ukázkou z literatury, ať odborné nebo beletrie, která obsahuje daná slova. Zpětná vazba od žáků byla i taková, že při dalším uzavřeném tématu byla požadována obdobná forma opakování, z níž si žáci udělali ve třídě i nástěnku. Autoevaluace prováděná žáky na konci hodiny je většinou ohlasem kladným, dokonce se „zlobí“, když není podobné opakování častěji.

Citace a použitá literatura:
[1] - SOCHROVÁ, Marie. Dějepis v kostce I. 1. vydání. Praha : Fragment, 2008. ISBN 9788072009695. 
[2] - ČORNEJ, Petr. Dějiny zemí Koruny české I. 1. vydání. Praha : Paseka, 1992. ISBN 80-85192-29-2. 
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc50 kBPříloha 1
Odstranitdoc27 kBPříloha 2
Odstranitdoc412 kBPříloha 3
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 19. 08. 2011
Zobrazeno: 6072krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 1

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SYROVÁTKOVÁ, Ivana. Opakování pojmů z období feudalismu. Metodický portál: Články [online]. 19. 08. 2011, [cit. 2020-11-29]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GKD/6977/OPAKOVANI-POJMU-Z-OBDOBI-FEUDALISMU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 19. 08. 2011 10:11
Jednoduché nástroje k opakování problematiky feudalismu.
2.Autor: Recenzent2Vloženo: 19. 08. 2011 10:11
Příspěvek z hlediska své originality není nijak zvlášť nadstandardně novátorský a inovativní, i když vlastně, myslím, tohle ani autorka vytvořením článku neměla v úmyslu. Primárním záměrem tohoto příspěvku je popularizace dějepisu v našich školách, neb ten stále nepatří mezi nejoblíbenější předměty, tj. autorka chce ukázat, že ani opakování mezi žáky tak neoblíbeného a fádního tématu, jakým základní terminologie pro období feudalismu bezpochyby je, nemusí nutně pro žáky být jen nezáživnou nudou a tedy nenáviděnou formou výuky. Ovšem poněkud jinou otázkou je , že autorka stále vychází z marxistického pojetí dějin založeného na materiální základně a duchovní nadstavbě, tj. na periodizaci dějin vycházející z dobového dělení dějinných etap do ekonomicko společenských řádů - prvobytně pospolného, otrokářského, feudálního, kapitalistického a socialistického. V tomto případě se však jedná o "běh na dlouhou vzdálenost", než se diametrálně promění tradiční výukové vzorce dějepisářů v českých školách.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.