V souvislosti s novými právními předpisy v oblasti školství (konkrétně s vyhláškou MŠMT ČR č.15/2005 Sb., kterou se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) nastává i mateřským školám povinnost pravidelně hodnotit vlastní práci - autoevaluovat činnost školy a na základě jejich výsledků stanovovat nové nebo korigovat stávající cíle ŠVP.
Zkratka SWOT je složena ze začátečních písmen anglických slov:
Strenghs - silné
Weaknesses - slabé
Opportunities - příležitosti
Threats - rizika.
Analýza SWOT je metoda hodnocení, jejímž cílem je na základě analýzy vnějších i vnitřních zdrojů (informací) formulovat silné a slabé stránky práce školy, ale i příležitosti a, rizika, které další činnost školy mohou ovlivnit.
Analýzu SWOT je třeba vnímat jako nástroj, jehož pomocí dojde k uspořádání existujících informací. Nevede apriori k objevení zcela nových, netušených poznatků, ale k využití informací na kvalitativně vyšší úrovni, než jsou pouhé neformalizované diskuze o nich.
V průběhu analýzy SWOT získáváme:
Z hlediska kvalitního průběhu analýzy SWOT je důležité:
V současné době je každá ředitelka mateřské školy zvyklá v různé kvalitě sledovat a vyhodnocovat určité jevy (demografický vývoj v regionu, stav odborné kvalifikace personálu, materiálně-technické zabezpečení školy, konkurenční prostředí apod.), ale většinou ještě bez odborné nebo metodické průpravy.
Cílem analýzy SWOT je z obecnějšího hlediska vyhodnotit postavení školy v rámci jejího regionu (jak významná a potřebná nebo naopak jak ohrožená je její existence - příležitosti a rizika) a do určité míry, tedy z obecnějšího pohledu, než je systematická evaluační činnost, i vyhodnotit kvality její činnosti (silné a slabé stránky).
Analýzu SWOT provádíme, jestliže se např. zamýšlíme nad posláním školy, formulujeme její záměry a strategii, personální koncepci nebo vyhodnocujeme efektivitu propagační a hospodářské činnosti, sledujeme demografický vývoj regionu, vývoj zaměstnanosti, konkurenční prostředí, reference o škole, kvalitu informačního systému, materiálně-technickou vybavenost apod.
Analýza SWOT plně nenahrazuje systematickou evaluační činnost, která musí splňovat určité náležitosti, ale může být jejím odrazovým můstkem nebo doplňkem zejména v období výraznějších změn (nástup nové ředitelky) a transformací (kurikulární reforma, nové právní předpisy a další).
Analýzu SWOT můžeme využít jako:
Analýza vnějších zdrojů by se měla snažit zachytit všechny rozhodující vlivy vnějšího prostředí školy, které vytvářejí podmínky pro její fungování a které škola sama až na výjimky neovlivní. Na základě analýzy vnějších zdrojů lze popsat zejména skutečnosti, které mohou školu ve větší či v menší míře ohrozit, nebo jí naopak nabídnout příležitosti k rozšiřování a další aktivity. Analýza vnějších zdrojů může být v případě několika škol v regionu v mnoha bodech podobná.
Vnější zdroje každé školy můžeme rozdělit podle následujících faktorů (oblastí): demografické, hospodářské, přírodní, technologické, politické, školské a kulturní.
Analýza vnitřních zdrojů postihuje charakter vnitřního prostředí školy a mechanismy jejího fungování, které škola sama může ovlivňovat. Analýza vnitřních zdrojů vede spíše ke zjištění silných a slabých stránek školy. Na rozdíl od analýzy vnějších zdrojů by se v případě srovnání škol ve stejném regionu měly výrazněji lišit - obsahem vzdělávacího programu, tradicí, stylem řízení, klimatem, image, kapacitou, vzdělávacími výsledky apod. Tyto momenty pak ovlivňují skutečnost, proč je při stejných vnějších podmínkách některá škola úspěšná a jiná dokonce před zavřením.
Vnitřní zdroje každé školy můžeme rozdělit do dvou oblastí: zdroje nemateriálního charakteru (nehmotné zdroje) a zdroje materiálního charakteru (hmotné zdroje).
Před započetím sběru informací je třeba definovat rozsah analýzy, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy, tzn. že je vhodné vybrat jen takové faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na danou školu (jinak ve městě s větším počtem MŠ, jinak v obci s jedinou MŠ). Je důležité rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, škola se s nimi musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo nebo dokonce jdou mimo školu. Dále je třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je třeba zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.
a) demografické faktory
b) hospodářské faktory
c) přírodní faktory
d) technologické faktory
e) politické faktory
f) faktory z oblasti školství
g) kulturní faktory
Po shromáždění rozhodujících vlivů vnějšího prostředí a jejich utřídění následuje výběr nejvíce závažných vlivů, kterým přiřadí čísla. Ta se později objeví v matici příležitostí a hrozeb. Čísla nemají žádný další význam než symbolické nahrazení více či méně dlouhého názvu kritéria, aby bylo možné s nimi pracovat - umisťovat je ve zmíněné matici.
Ilustrativní příklad analýzy (MŠ v malém lázeňském městě) - příloha 1
Pro potřeby analýzy vnitřních zdrojů můžeme připravit záznamový arch s připraveným výpisem nehmotných a hmotných zdrojů (viz níže). Účastníci analýzy (pedagogové, provozní pracovníci, rodiče, další odborníci, případně i děti) pak zakřížkováním podle svého mínění označí zvolenou hodnotu u každého zdroje. Všichni respondenti hodnotí samozřejmě jen ty zdroje, které mohou objektivně hodnotit. Pro děti je třeba nalézt (vytáhnout, vymyslet) vzhledem k jejich vývojovým možnostem adekvátní způsob hodnocení.
a) lidské zdroje
b) finance
c) zařízení, vybavení (nábytek, učební pomůcky)
d) systémy
e) budova a školní zahrada
a) pověst - image školy
b) tradice - stáří školy
c) charakter
d) domácí kontakty
e) mezinárodní kontakty
f) zájem o školu
g) úspěšnost absolventů v ZŠ
h) schopnost reagovat a provést změny
Ke každému z vybraných kritérií opět (taxativně nikoliv ilustrativně) sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit - důležité je, aby se každý dílčí aspekt někde vyskytoval pouze jednou. Ke kritériu "schopnost měnit styl práce" se lze dohodnout, že se jedná o změny stylu práce v rámci kurikulární reformy, tj. zejména vzhledem k zásadám, cílům a podmínkám RVP PV, ŠVP, TVP, poznatkům z dalšího vzdělávání, ale i ke složení a potřebám jednotlivých dětí ve třídě, požadavkům ředitelky - výsledkům hospitační činnosti - a shodě s druhou učitelkou ve třídě. Pečlivě je pak třeba vymezit obsah kritéria "vůle ke změnám", popřípadě se rozhodnout pouze pro jedno z nich.
Po shromáždění záznamových archů od respondentů provede tým vyhodnocení a zaznamená do svého pracovního archu průměrné hodnoty. U zdrojů, které někteří respondenti (rodiče, děti, další odborníci) nemohli hodnotit objektivně (finance, odborná kvalifikace učitelů apod.), zaznamená nejužší pracovní tým po předchozí diskusi raději pouze své hodnocení. V případě, že kvalita některých zdrojů je závažná, že s ní lze kalkulovat pro případ příležitostí a hrozeb, přiřadí se jim opět čísla. Ta se také objeví v matici příležitostí a hrozeb. Výsledek analýzy vnitřních zdrojů je vlastně výsledkem posouzení silných a slabých stránek školy.
Příklad - příloha 2.
Rizikem rozumíme nežádoucí vliv z vnějšího prostředí (v omezené míře i z vnitřního prostředí), který vede v případě absence protiopatření ke stagnaci, úpadku nebo dokonce k zániku školy. Příležitost předvídá pro budoucnost příznivé vlivy a možnost získání konkurenční výhody.
Výše uvedené postupy pouze identifikovaly rizika a příležitosti. Smyslem analýzy SWOT není pouhé popsání hrozeb a příležitostí, ale jejich analýza, srovnání jejich míry a pozice.
Jakmile pracovní tým připraví závěry z obou analýz, lze přistoupit k posouzení příležitostí a hrozeb, k čemuž lze pro přehlednost využít matici příležitostí a hrozeb. Do ní zpracovatelé postupně vkládají čísla. Každá zanesená hodnota do matice by měla být výsledkem diskuse, neboť ne každá skutečnost je vždy jednoznačná. Smyslem vytváření matice je:
Po zpracování pracovní verze by matice měla být zveřejněna společně s výsledky obou předcházejících analýz, přičemž veřejná diskuse by měla již probíhat zejména k matici příležitostí a rizik.
Výsledky diskuse, připomínky a názory by měla shromažďovat ředitelka školy, která by také provedla kompletaci a závěrečnou redakci všech analýz. Ředitelka školy by pak měla také zajistit zveřejnění konečné verze a v neposlední řadě - a to je smysl analýzy SWOT - by měla připravit návrh strategie omezování hrozeb a jejich vlivu, naplňování a rozvíjení příležitostí, podpory, upevňování a rozvíjení silných stránek školy a nápravy těch skutečností, které se jeví jako slabé stránky školy. Taková strategie by se měla stát součástí koncepce rozvoje školy.
Příklad - příloha 3.
Analýza SWOT patří mezi nástroje, které mohou ředitelky mateřských škol využívat pro kvalitní vyhodnocování činnosti školy ve spolupráci s co nejširším týmem pracovníků. Není na místě očekávat nová, převratná zjištění - rozhodující jevy jsou zejména kvalitnímu, angažovanému vedení školy známé a jsou denně součástí jejich přemýšlení o práci, jejích podmínkách i výsledcích. Cílem analýzy je vlivy na školu a její možnosti systematicky, ukázněně a cílevědomě uspořádat a mnohdy intuitivní závěry si potvrdit. Podmínkou je ovšem metodicky správné provedení všech fází analýzy, aby k požadovanému cíli vedla a nestala se další v řadě pouze formálních procedur, připomínající někdejší "komplexní hodnocení", "plány osobního rozvoje" či dokonce "kontrolu plnění závazků" apod.
Analýzu SWOT by vedení školy nemělo uskutečňovat izolovaně od jiných procesů a metod hodnocení kvality školy. Naopak, analýza SWOT by měla být součástí širšího procesu a počátkem procesu sebehodnocení kvality (autoevaluace) i marketingu školy. K autoevaluačním procesům by tedy vedení školy i všichni zúčastnění měli přistupovat ne jako k povinnosti, ale k potřebě, která slouží neustálému zdokonalování činnosti školy, její prestiži i pozitivnímu pocitu a vědomí dětí, personálu i rodičů v roli zákazníků.
Jiný přístup ke SWOT analýze nabízí např. článek 341.
1 V prostředí MŠ není nutné a mnohdy ani možné vytvářet zvláštní řídící tým, neboť na analýze se podílejí téměř všichni zaměstnanci, resp. učitelky.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
