Mediální výchova – ukázka zpracování

Podle definice autora koncepce MV J. Jiráka představuje mediální gramotnost „soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit."

Shrnutí zkušeností

Chceme-li žáky vybavit základní úrovní mediální gramotnosti, je vhodné přistupovat k jednotlivým tematickým okruhům tak, aby dostali příležitost:

• Získat a uplatnit základní poznatky o fungování a roli médií ve společnosti
• poučeně a aktivně se zapojit do mediální komunikace
• orientovat se vnabídce mediálních produktů
• získat kritický odstup od médií
• využívat potenciál médií jako zdroje informací, vzdělávání i naplnění volného času

Získané informace ze školních vzdělávacích programů byly shrnuty do následujících okruhů:

Vazba na regionální tisk - uvádějí ji dvě školy, napojení na kabelovou televizi jedna škola. Celkem tři školy v charakteristice školních vzdělávacích programů zdůrazňují spolupráci s regionálními médii.

Školní média - nejčastějším je školní časopis (cíleně se o jeho existenci zmiňuje celkem 8 pilotních škol: Havlíčkův Brod, Londýnská, Chlupova, Lysice, Kroměříž, Pardubice, Ostrava, Prachatice). Jedna zdůrazňuje v charakteristice ŠVP význam školního časopisu při spolupráci žákovské samosprávy s vedením školy. V základní škole v Prachaticích jsou školní média zastoupena v celé šíři. Vedle časopisu zde pracuje školní redakce rádia a televizního vysílání. Zkušenosti ze dvou pilotních škol (Prachatic a Liberce) s tvorbou mediálního sdělní pro školní média (časopis, rozhlasové a televizní vysílání) byly zpracovány jako příklady dobré praxe. pdpzv.vuppraha.rvp.cz

Přestože prostřednictvím školních médií se nejlépe realizují okruhy produktivních činností, nejsou školní média bezpodmínečnou podmínkou úspěšné výuky Mediální výchovy.

Vlastní tvorba mediálního sdělení a práce v realizačním týmu je však dobrým odrazovým můstkem pro poznávání a porozumění fungování médií ve společnosti. Jsou příležitostí pro vyjádření názoru na dění v bezprostředním okolí a regionu. Učí žáky pojmenovávat skutečnost a prostřednictvím médií o svých zjištěních a postřezích komunikovat s ostatními. Důležité je, aby žáci měli možnost poznat celý proces tvorby mediálního sdělení, podíleli se na něm podle svých schopností a učili se společně s dalšími nést za výsledek odpovědnost. Školní média by neměla přebírat témata a styl médií profesionálních, ale měla by hledat vlastní témata i styl.

Média jako zdroj informací - velmi často se pod Mediální výchovu zahrnuje již samotné využívání médií. V charakteristice školního vzdělávacího programu, v části začlenění průřezových témat, případně v charakteristikách jednotlivých vyučovacích předmětů, do kterých je MV začleněna, se u 6 škol můžeme setkat s některým z následujících sdělení: „využívá internetu jako zdroje informací, učí se využívat potenciál médií jako zdroje informací, pracuje s informačními a komunikačními technologiemi".

Školní média jsou uváděna rovněž jako součást informačního a komunikačního systému (školní časopis, rozhlasové a televizní vysílání, webové stránky, vlastní tvorba dokumentu týkající se historie školy). V jednom případě je zdůrazněno využívání médií v souvislosti se školním informačním centrem, které je k dispozici žákům i učitelům jako odborné a informační zázemí.

Média ve vztahu k propagaci činnosti školy - celkem tři školy uvádějí význam školních médií při prezentaci a propagaci různých událostí, například výročí školy, zprostředkování informací o různých školních projektech. Jedna škola se soustřeďuje v rámci Mediální výchovy na tvorbu propagačních a informačních materiálů.

MV a vazby na vzdělávací oblasti - nejčastěji je zmiňována vazba Mediální výchovy na oblast Jazyk a jazyková komunikace, za prvořadou ji považuje 7 škol. V jednom případě je zdůrazněna oblast Člověk a společnost, jedna škola propojuje Mediální výchovu s oblastmi Jazyka a jazykové komunikace a Informačními a komunikační, technologie. Pokud se pak zaměříme na integraci tematických okruhů MV do jednotlivých vyučovacích předmětů, převládají vyučovací předměty vycházející právě z oblasti jazyk a jazyková komunikace. Za vhodné je možné považovat i cílené propojení MV se vzdělávacím obsahem zeměpisu, kde je zdůrazněn význam médií jako důležitého zdroje pro sběr a porovnávání dat o regionu.

Akcentování určité oblasti je vhodné, neboť se jedná o snahu zdůraznit určité pojetí či přístup k MV. Tato rozvaha může přispět k promyšlené integraci tematických okruhů do vybraných nejdůležitějších vyučovacích předmětů. Cílem by rozhodně nemělo být integrovat všechna témata MV do co možná největšího množství vzdělávacích obsahů (nutné je podotknout, že se zatím tak často děje a právě toto široké, neutříděné spektrum spíše vypovídá o nahodilém a nepromyšleném přístupu k MV, než o jejím pochopení). Pokud je Mediální výchova integrována do všech vyučovacích předmětů od tělesné výchovy počínajíc, přes matematiku, chemii a fyzikou konče, vyvolává to oprávněně řadu otázek. Bez bližšího seznámení s tím, jak probíhá výuka, nelze však pouze na základě písemného dokumentu situaci zodpovědně vyhodnotit. Přesto je možné říci, že tak, jak je nastavena Mediální výchova, je vhodné integrovat její témata spíše do oblastí, které jsou v charakteristice doporučeny.

Kdy je k Mediální výchově přistupováno nevhodně

V jednom případě se pod Mediální výchovu nevhodně zahrnuje využívání didaktické techniky. Nevhodné je pod MV zahrnovat rovněž návštěvy divadel, výstav a koncertů. Zde se jedná o využívání edukační nabídky dalších vzdělávacích a kulturních institucí, nikoli o Mediální výchovu.

Něco jiného by bylo, pokud by se pozornost zaměřila na sledování informací týkajících se oblasti Umění a kultura a zprostředkovávání uměleckého díla prostřednictvím internetu, televize, tisku apod. Ani to samo o sobě však nestačí, neboť je důležité k čemu tyto informace mají sloužit a jak jsou dále využívány.

Činnosti, které jsou uvedeny pod tematickým okruhem „práce v realizačním týmu", jsou zcela specifické a zaměřené tak, aby jejich výstupem byla konkrétní forma mediálního sdělení. Zmíněný okruh činností nezahrnuji tedy jakoukoliv skupinovou práci, ale jen tu, které umožní vznik mediálního produktu.

Schopnosti spolupracovat je pro tvorbu školního časopisu předpokladem a při práci samé se dále rozvíjejí. Cílem všech produktivních činností Mediální výchovy je zejména to, aby žáci pochopili, jak média fungují a jakým zákonitostem podléhají. Práce v redakčních týmech je však velmi dobrá příležitost pro to, aby výsledkem spolupráce byl „hmotný" produkt a také to, že jde o práci, ve které se prolíná hned několik klíčových kompetencí najednou.

Formy realizace

Nejčastěji volenou formou pro 1. i 2. stupeň základní školy je Integrace. Pokud je zvolena, pak je uplatněna ve všech ročnících. Integrace je často doplněna dílčími projekty, či projektovými a oborovými dny s komplexněji pojatými obsahy.

Projekt jako jediná forma realizace byl zvolen u dvou škol, které rozvíjely zájem žáků o Mediální výchovu i formou nepovinných předmětů. Právě v nepovinných předmětech či zájmových kroužcích je prostor pro práci redakčních rad školních médií. V jedné škole se MV stala součástí pravidelných „ranních kruhů", kdy jsou žáci informováni nejen o tom, co se děje ve škole, ale i o dalších důležitých událostech (jistě by se tato zajímavá myšlenka mohla rozvíjet dál a hledat pro ni jasně vyprofilovaný obsah a třeba i přiléhavější název). Forma samostatného předmětu nebyla ve vzorku pilotních škol pro Mediální výchovu zvolena.

Forma samostatného předmětu je nejnáročnější. Základem pro takovéto rozhodnutí je to, aby škola „přidělila" samostatnému vyučovacímu předmětu časovou dotaci a aby byla zajištěna kvalita výuky. Pokud je ambice vytvořit z MV samostatný vyučovací předmět, je třeba zpracovat jeho vzdělávací obsah do osnov stejně, jako u všech ostatních předmětů. To není jednoduché, neboť je třeba definovat výstupy.

Ukázky zpracování

Přestože v následující ukázce nejde o vyučovací osnovy, je zajímavá tím, že nabízí příklady formulací výstupů k jednotlivým tematickým okruhům MV. Pilotní škola Ostrava si sama výstupy zpracovala jako nadstandardní část kapitoly ŠVP, která se týká začlenění průřezových témat. Část, kterou uvádíme pro inspiraci, je upravena pro potřeby obecněji využitelného metodického materiálu.

Ukázka zpracování výstupů k jednotlivým tematickým okruhům

Rozhodneme-li se Mediální výchovu realizovat jako samostatný předmět, vztahují se na její zpracování í všechny pokyny a pravidla jako na ostatní vyučovací předměty. Průřezová témata, a tedy i Mediální výchova však nemají v rámcových vzdělávacích programech stanoveny očekávané výstupy. Právě jejich definování tak, aby se neztratil charakter průřezového tématu a zároveň byl systematizován obsah tematických okruhů, je pro učitele velmi složité. Inspirací pro rozpracování vzdělávacího obsahu mediální výchovy jako samostatného předmětu nabízí text Jana Jiráka „Mediální výchova - inspirace k realizaci" www.rvp.cz/clanek/87. Vhodnou inspirací je rovněž projekt Rozumět médiím www.rozumetmediim.cz.

Ukázka integrace Mediální výchovy vzdělávacího obsahu Informačních a komunikačních technologií

Vyučovací předmět: Informatika - 2. období

Vyučovací předmět: Informatika - 2. stupeň

Ukázka integrace Mediální výchovy a vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy

Vyučovací předmět: Výtvarná výchova - 2. období

Ukázka je vybrána ze školního vzdělávacího programu ZŠ Máj II České Budějovice a pro potřeby metodického materiálu upravena.

Tato škola zpracovala průřezová témata ve svém školním vzdělávacím programu tak, že osnovy jednotlivých vyučovacích předmětů byly doplněny samostatným přehledem propojení tematických okruhů průřezových témat a tematických okruhů předmětu.

Zde se jedná o vhodný způsob integrace Mediální výchovy do vyučovacích předmětů na 1. stupni. Samotné zpracování však nezaručuje to, že obsah vyučovacích hodin bude konkretizován tak, že záměr integrace bude naplněn. Od písemného podkladu k vlastní realizaci je ještě dlouhá a ne zrovna lehká cesta. Bez dobře založených základů (a tato ukázka přináší inspiraci jak je možné o nich přemýšlet) to však možné není.

Přestože přesah Mediální výchovy do Oblasti Umění kultura je doporučen a vzhledem ke vzdělávacím obsahům je logický, není vždy jednoduché jej převést do konkrétních činností tak, aby ani jeden z oborů „nestrádal". Například přesah Mediální výchovy a výtvarného oboru:

Možné je se zabývat vazbou mezi okruhem učiva Výtvarné výchovy „Ověřování komunikačních účinků" a tematickým okruhem „Stavba mediálního sdělení". Toto propojení je možné vzít jako východisko pro činnosti, ve kterých budeme porovnávat, jak na nás působí výstava (či vybraná umělecká díla) v přímém kontaktu a do jaké míry se tato naše zkušenost shoduje či liší od způsobu, jakým je dílo (či osobnost umělce) prezentováno v médiích. Prezentace díla je rovněž součástí tvorby, a proto je třeba, aby žáci ve škole měli možnost si tříbit a utvářet svůj vkus i po stránce designu médií ve vztahu k tomu, jaké obsahy nabízejí. To vše pak může mít a mělo by mít dopad na to, jakým způsobem se přistupuje k prezentování vlastní práce žáků, jako autorského produktu.

Potěšující však je, že pokud se setkáváme přímo v učebních osnovách Výtvarné výchovy s přesahy do Mediální výchovy, týká se převážně vnímání a interpretace (případně tvorby) běžné vizuální produkce - nejčastěji reklamy. Přestože je tento přesah logický a působí nenásilně, je třeba velmi pečlivě zvážit, zda se přes dobrý úmysl nejedná spíše jen o Výtvarnou výchovu, která se celá přirozeně nesoustřeďuje v současné době pouze na umělecké dílo, ale právě i na běžnou vizuální produkci. Pokud by přesah k Mediální výchově měl být přínosný i pro Mediální výchovu, je zapotřebí pracovat daleko více s postupy, které při analýze vizuální stránky mediálního sdělení užívá. Pro průnik MV do VV by bylo vhodné zpracovat metodické materiály.

Závěr

Mají-li žáci získat očekávanou mediální gramotnost, znamená to nespokojit se pouze se začleněním Mediální výchovy do školního vzdělávacího programu a s prvními zkušenostmi z výuky. Je třeba, aby se škola a učitelé o téma stále zajímali, sledovali trendy v oboru, zvyšovali si kvalifikaci, spolupracovali a komunikovali s dalšími učiteli a s odborníky a byli schopni vlastní pedagogické reflexe. Měli by si rovněž uvědomovat svůj vlastní vztah k médiím, vnímat sebe sama jako diváka či posluchače, vědět k jakému publiku patří a jak nakládají s informacemi, které z médií získávají. Mediální výchova se neomezuje pouze na užívání nových médií, ale nahlíží na ně jako na významnou sociální instituci.

Odkazy na další související články:

Ukázka zpracování - Průřezové téma Výchova demokratického občana
Ukázka zpracování - Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Ukázka zpracování - Průřezové téma Multikulturní výchova
Ukázka zpracování - Průřezové téma Environmentální výchova