Odborný článek

Evaluační procesy

25. 6. 2004 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Zuzana Bečvářová

Anotace

Cílem evaluace výchovně vzdělávacího procesu v mateřské škole je zjistit jeho kvalitu. Celý evaluační systém ovlivňují nejen určité zásady, ale i stanovení si předmětu evaluace, jistá kritéria a metody.

Kvalitu celkové činnosti MŠ, zejména jejího hlavního poslání - činnosti výchovně-vzdělávací ovlivňuje řada aspektů. Je to kvalita podmínek personálních, manažerských, materiálních, organizačních, psychohygienických a životosprávních. Ovlivňuje je i kvalita plánování (programování, projektování), naplňování zvolených cílů a ve finále výsledků výchovně-vzdělávací činnosti.

Cílem každé MŠ by mělo být všechny tyto oblasti neustále zlepšovat. V praxi to znamená odpoutat se od pouhého popisování (např. výroční zprávy). Potřebné je průběžně sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat a pojmenovávat konkrétní pozitiva i negativa, zpracovat závěry a činit opatření pro další postupy.

Z hlediska kvality posuzujeme zejména funkčnost, účinnost a efektivitu. V praxi si neustále pokládáme otázky: Děláme správné věci? Děláme je správným způsobem? Základem pro fundované odpovědí je dokonalá znalost RVP PV - jeho cílů, obsahu a podmínek včetně rizik i znalost Manuálů k RVP PV (poslední z prosince 2003).

Zásady

Důležitou zásadou je zachování tří postupných, stále se opakujících kroků, které je vhodné realizovat ve spolupráci s kolegyní, pedagogickým kolektivem, ale částečně i s dětmi, rodiči...

  • Naučit se uvědomovat si nedostatky (připustit, že vůbec nějaké děláme).
    Tzn. učit se postupně nalézat a pojmenovat zejména to, co se nám nedaří, kde si nejsme zcela jisti, nebo co nám (třeba i ze zcela neznámých příčin) vadí, neladí a často se nám to daří jen obtížně slovně vyjádřit. Nedostatky (snadněji ve spolupráci s kolegyní, pedagogickým kolektivem) najít a konkrétně je pojmenovat.
  • Odhalení a konkrétní pojmenování příčin - proč tomu tak je.
    Tzn. neustále porovnávat zejména s cíli, podmínkami i riziky RVP PV, nezapomínat ani na oblast organizace (plynulé, přirozené) a spolupráce.
  • Zvolení nových, účinnějších postupů.
    Ty je nutno znovu zpětně ověřovat a následně vyhodnocovat.
Systém evaluačních procesů

Pro získávání zpětné vazby by si každá MŠ měla vytvořit systém evaluačních procesů (vnitřní a vnější). Vnitřní systém - znamená hodnocení ze strany pedagogů, dalších zaměstnanců a dětí, vnější systém - ze strany rodičů, pedagogů základní školy, dalších odborníků včetně České školní inspekce.

Pro potřeby hodnocení a evaluace, je třeba vymezit předmět, kritériální ukazatele, metody, hodnotící škálu i četnost využívání těchto procesů.

Předmětem evaluace je vhodné chápat následující oblasti:

  • kvalitu naplňování zvolených záměrů, programových cílů včetně kvality průběhových výsledků vzdělávání u dětí,
  • kvalitu způsobu zpracování učiva - ŠVP a TVP a jeho realizace - vyhodnocování tematických celků,
  • kvalitu výchovně-vzdělávací práce pedagogů včetně součinnosti všech provozních zaměstnanců včetně školní jídelny,
  • kvalitu podmínek vzdělávání - věcných, bezpečnostních, psychohygienických životosprávních podmínek, včetně kvality řízení organizace - kvality vedení lidí.

Jako kriteriální ukazatele je třeba využívat obsahu RVP PV, který definuje požadavky na oblasti předškolního vzdělávání v oblasti cílů, specifik vzdělávání, podmínek a výsledků. Ty je třeba pro konkrétní potřeby odvodit - účelově vybrat z podmínek, rizik a kompetencí.

Jako metody budeme určitě využívat běžné pozorování, záměrné pozorování (hospitace), průběžné, pravidelné i příležitostné, rozhovory, diskuse (s dětmi, s kolegyní ve třídě, při pedagogické radě, s rodiči, s dalšími odborníky…), audiozáznam, videozáznam, rozbor dokumentace, analýza vzdělávacích programů, analýzy prací dětí, dotazník, anketa.

Hodnotící škála může být v rozsahu stupnice (1- 3, 1- 5, 1-10 apod.),nebo procentuální vyjádření.

Četnost určíme podle vlastního uvážení, které by mělo obsahovat systém účinného, tedy neformálního průběžného - denního, periodického a závěrečného hodnocení. To znamená hodnocení každodenní prováděné učitelkou a společně s dětmi, konzultované s druhou učitelkou ve třídě, vyhodnocování tematických celků po jejich ukončení s dětmi, s učitelkou ve třídě, popř. s rodiči - hodnocení v různě dlouhé frekvenci, sebehodnocení hospitovaného a hodnocení hospitujícího při pohospitační rozborové činnosti, periodické hodnocení v rámci pedagogických rad, pololetní a výroční hodnocení, hodnocení v rámci evaluačních dotazníků připravených ředitelkou či jinou pedagogickou pracovnicí školy.

Všechna hodnocení vždy provádíme v souladu s cíli, podmínkami a obsahem RVP PV a vlastního ŠVP.

Vnitřní evaluace a hodnocení

1. Kvalita naplňování zvolených záměrů, programových cílů včetně kvality výsledků vzdělávání u dětí

  • Každodenní sebehodnocení a hodnocení
    Učitelka denně získává zpětnou vazbu o kvalitě svého činění vlastním prožitkem - uspokojením či neuspokojením z průběhu a výsledků vzdělávací práce i informacemi (průběžnými reakcemi, ale i závěrečným hodnocením) od dětí. Průběžné informace od dětí získáváme sledováním jejich zájmu o činnost - realizovaný program, doby soustředění, průběžného i závěrečného uspokojení. Nejlépe je možno uspokojování dětí, a tedy úspěšnost našeho činění, zjistit pozorováním jejich zájmu o nabízený program, nikoliv o program pokynem nařízený. To v praxi znamená, že by učitelka měla (v souladu s RVP PV) v převážné míře dětem činnosti nabízet (děti by měly mít možnost svobodné volby účasti), popř. program aktuálně přizpůsobovat jejich zájmům a potřebám. Zpětnou vazbu pak získává tím, že vidí, kolik dětí se činnosti účastní po první, popř. dalších nabídkách, kolik se přidává v průběhu činnosti, ale i kolik jich průběžně odchází zpět ke svým hrám.
    Programově je vhodné získávat informace od dětí denním krátkým závěrečným rozhovorem, který je vhodné navázat na ranní komunitní kruh, kdy učitelka děti s plánovaným programem seznamuje. Děti by se měly postupně učit na základě příkladu sebehodnocení činností učitelky (co se jí vzhledem k plánovanému cíli podařilo - nepodařilo, z čeho má radost, z čeho ne) a obdobnému hodnocení dětí učitelkou (adresně komu se co dařilo, kdo se co ještě musí učit a co pro to popř. i dělat), učit vyjádřit své pocity - co se jim z činností líbilo, co je bavilo, co jim šlo dobře, co se nelíbilo a proč, ale i odpovídat na otázky - co budeme dělat, aby toho nepříjemného ubývalo. Při této činnosti se vyvarujeme hodnocení vlastností a evaluace individuálního výsledku posuzujeme směrem k vývoji jedince, nikoli porovnáním s výsledky ostatních dětí. Další možností je získávat od dětí informace prostřednictvím předem smluvených signálů - např. výběrem znaků, tvarů, které děti po ukončení určité části programu, nebo před odchodem z MŠ mohou např. umístit na smluvené místo. Společně s kolegyní ve třídě si předáváme informace o průběhu dne.
  • Periodické hodnocení
    Periodicky je potřebné hodnotit i průběhové výsledky (ve všech vývojových oblastech, a to nejen výkon, ale zejména postoje a vztahy - tři základní cíle RVP PV) jednotlivých dětí a výrazné poznatky. Zaznamenáváme nejen momentální stav (stručně a s datem), ale zejména závěry a východiska z negativního zjištění. To znamená, jaké činnosti je třeba s dítětem dále dělat (popř. i ve spolupráci s rodiči, odborníky…), aby bylo úspěšnější, popř. aby byl jeho talent dále podporován a rozvíjen.
    Stejným způsobem je vhodné průběžně a zejména v závěru neformálně s kolegyní ve třídě i společně s dětmi vyhodnocovat naplňování cílů jednotlivých tematických celků. Zásadní zjištění, včetně závěrů a plánování dalších postupů je třeba zapisovat. Formální vyhodnocení, zejména pololetní a výroční TVP a ŠVP, by měla být předmětem pedagogických porad. Obsahovat by měla konkrétní pozitiva, negativa, závěry a postupy pro další práci.

2. Kvalita způsobu zpracování učiva - ŠVP a TVP a jeho realizace - vyhodnocování tematických celků

  • Vhodnost způsobu zpracování ŠVP a TVP
    Použijeme kritérií Manuálu (prosinec 2003), jaký je způsob zpracování - grafická podoba, zda se osvědčily, jsou přehledné (ne plné cílů opsaných z RVP PV či časově tematických plánů), funkční vycházející z činností dětí a reflektující cíle všech rozvojových oblastí. Zda je téma zvolené v ŠVP možno diferencovaně v jednotlivých TVP rozvést do konkrétní podoby.
    Stejným způsobem je vhodné vyhodnocovat společně s dětmi a s kolegyní ve třídě naplňování cílů jednotlivých tematických celků - v průběhu a zejména v jejich závěru. Pololetně a výročně vyhodnocovat TVP a ŠVP.
  • Hodnocení efektivity tematického celku - projektu
    Zde se zohledňuje přínos realizovaného projektu dětem (tj. i integrovaným, talentovaným, dětem s odkladem povinné školní docházky), hodnoty, o něž je obohatil, co přinesl zejména v oblasti rozvoje vztahů, jak ovlivnil jejich sociální rozvoj, postoje k poznávání, objevování, učení, i samotné výkony.
    Při hodnocení si všímáme i všech podmínek, které procesy a výsledky ovlivňují. Účinné je opět konkrétně pojmenovat nejen pozitivní ale zejména negativní zjištění - co bylo neúčinné, liché, popř. v rozporu se vzdělávacím programem a vyvodit závěry a určit způsob popř. prostředky jejich naplňování.

3. Kvalita výchovně-vzdělávací práce pedagogů i součinnosti provozních zaměstnanců (sebehodnocení zaměstnanců a hodnocení zejména ředitelkou)

  • Hodnocení realizace výchovně-vzdělávacího procesu
    Zde je vhodné zohlednit přípravu na činnosti s dětmi, vhodnost, návaznost a propojení tématu s reálným životem, plynulost a efektivnost organizace činností, vhodnost použitých metod a prostředků vzhledem k vývojovým možnostem, potřebám a zájmům dětí, účinnost motivace a hodnocení, kvalitu interakce a komunikace mezi učitelkou a dětmi i mezi dětmi navzájem. Konkrétně pojmenovat zejména negativní zjištění - co bylo neúčinné, liché, popř. v rozporu se vzdělávacím programem a jaké je třeba z toho vyvodit závěry a postupy pro další činnost.
  • Hodnocení součinnosti pedagogických a provozních zaměstnanců
    Zde je vhodné zohlednit nejprve míru znalosti cílů, obsahu a podmínek i rizik RVP PV i ŠVP u všech, tj. nejen pedagogických, ale i provozních zaměstnanců (včetně zaměstnanců školní jídelny), míru jejich přijetí - ztotožnění se s nimi. Dále je vhodné zohlednit časový rozvrh i organizaci jejich práce, která by se coby služba měla podřídit základním cílům přijatého vzdělávacího programu (např. vhodná doba úklidu, organizace stolování) i kvalitu spolupráce pedagogů a ostatních zaměstnanců.

4. Kvalita podmínek vzdělávání (věcných, bezpečnostních, psychohygienických, životosprávních podmínek včetně kvality řízení organizace - kvality vedení lidí)

  • Hodnocení kvality podmínek věcných, bezpečnostních, psychohygienických, životosprávních
    Zde je vhodné zohlednit věcné podmínky - velikost prostor, jejich funkční, bezpečné, estetické uspořádání, vhodnost vybavení hračkami, učebními pomůckami, dalšími doplňky včetně školní zahrady vzhledem ke zvolenému vzdělávacímu programu, životosprávu (např. intervaly mezi jídly, pitný režim, nenucení do jídla), psychosociální podmínky (např. individuální přístup, možnost svobodné volby, respektování specifických potřeb, tempa, podporující hodnocen), popř. i sociodemografické podmínky (vhodnost rozdělení dětí do tříd).
  • Hodnocení kvality řízení organizace - vedení lidí
    Zde se zohledňuje struktura a funkčnost organizace, možnost participace na řízení a plánování, vyhodnocování, možnost týmové spolupráce ve třídě včetně týmové spolupráce s provozními zaměstnanci i zaměstnanci školní jídelny, kompetence zaměstnanců - povinnosti i práva, možnost profesního růstu - další organizované i individuální vzdělávání, dostatek odborné literatury, časopisů, vytváření prostoru pro invenci učitelek, možnost uplatnění vlastní orientace učitelek.
    Obdobně postupujeme i v oblasti provozních zaměstnanců - soulad jejich pracovní doby a rozvržení pracovní náplně s přijatým vzdělávacím programem, s potřebami (délkou) provozu, s potřebami organizace a způsobu stravování apod.
Vnější evaluace a hodnocení

Hodnotiteli jsou:

  • rodiče - hodnotí ústně, ale i písemně nejčastěji formou anonymních dotazníků, předmětem budou podobné oblasti jako při evaluaci vnitřní rozšířené např. o oblasti spolupráce a spoluúčasti, informovanosti rodičů, možnosti jejich podílu na tvorbě ŠVP, akcí, aktivit, stravování apod.,
  • pedagogové (zejména prvních tříd ZŠ) - hodnotí převážně ústně připravenost a pokroky jednotlivců i oblast spolupráce MŠ se ZŠ
  • odborníci (např. z PPP) - hodnotí ústně i písemně stav či pokroky jedinců
  • Česká školní inspekce, která má přesně stanovené předměty, metody, kriteriální ukazatele, hodnotící škálu a četnost inspekcí

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zuzana Bečvářová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Autoevaluace školy