Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, realizované za stávajících podmínek, musí žáky základních a středních škol připravit pro budoucí studium a především je naučit řešit budoucí problémy.
V souvislosti s inovací obsahu kurikula v oblasti ICT považuji za podstatné dva problémy:
Vzdělávací obsah oblasti ICT je možné realizovat formou:
Vzhledem k filozofii RVP považuji za vhodné nechat rozhodnutí o formách realizace přímo na samotných školách, které tak mohou zohlednit potřeby svých žáků i materiální a především personální možnosti.
Stanovení výstupů vzdělávání v této oblasti by však mělo být podstatně přesnější, konkrétnější a jednoznačnější i vzhledem k tomu, že výuka informatiky nemá všeobecně dlouholetou tradici zvláště v základních školách. Výchozím bodem by v tomto směru měly být klíčové kompetence, od kterých by se pak odvíjely očekávané výstupy vzdělávací oblasti v jednotlivých obdobích.
Evropský parlament a Rada Evropské unie se v rozmezí let 2000 až 2006 zabývaly problematikou rozvoje vzdělávacích systémů členských zemí. Výsledkem těchto jednání je Doporučení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 18. prosince 2006, jehož příloha „Klíčové kompetence pro celoživotní učení" definuje samotný pojem jako „kombinace znalostí, dovedností a postojů". Jsou považovány za důležité pro rozvoj celoživotního učení a dosažení všeobecné gramotnosti Ve výčtu osmi oblastí jsou obsaženy i kompetence k práci s digitálními technologiemi. Ty zahrnují:
Požadované dovednosti zahrnují:
Klíčové kompetence uvedené v RVP ZV jsou však konstruovány odlišně a jednotlivé položky dle evropského doporučení jsou v nich často rozptýleny do různých oblastí. Kompetence v oblasti ICT nejsou sice zcela opomenuty, ale jsou příliš akademické, obecně pojaté a v důsledku toho jsou v praxi nedostatečně rozpracované a někdy také špatně chápané.
Inspiraci můžeme čerpat v kurikulárních dokumentech řady evropských států. Zvládnutí informačních a komunikačních technologií považují za podstatnou součást primárního vzdělávání například Francie, Německá spolková republika, Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, ale i Slovensko, které vychází ze stejných podmínek a tradic vzdělávacího systému.1
Jedním z nutných předpokladů realizace jakkoli pojatého kurikulárního dokumentu je odpovídající úroveň znalostí pedagogů. V mezinárodní praxi uvádějí technologické standardy pro žáky, učitele i řídící pracovníky ve školství materiály ISTE2.
Bohužel v našich podmínkách zatím neexistuje závazný právní dokument či alespoň metodický materiál, který by jasně stanovil požadavky na ICT kompetence učitele vzhledem k jeho přímé pedagogické práci a dalším činnostem, které vykonává.
Z pohledu naší praxe, kdy je obtížné předpokládat stejnou úroveň kompetencí v oblasti ICT u všech učitelů, pravidelně rozvíjenou a zdokonalovanou, nadto dosaženou v krátkém časovém horizontu, se jeví jako reálný přístup, který při stanovení úrovně potřebných znalostí a dovedností zvolili v Estonsku, kde také vyšli ze standardů ISTE.
(Materiál „ÕPETAJATE haridustehnoloogilised PÄDEVUSED" byl zveřejněný na portálu e-START, www.estart-net.org).
Stanovení cílů a vzdělávacího obsahu je nezbytným „krokem A". I kvalitní kurikulum zůstane jen mrtvým dokumentem, pokud nebudou vytvořené personální podmínky pro jeho realizaci v praxi škol. Získají-li učitelé pocit, že laťka je nastavená tak, že k ní nelze ani doskočit, natož ji překonat, bude jejich přístup k realizaci vzdělávacího obsahu laxní a formální. „Krokem B" zůstává zabezpečení odpovídajících kompetencí učitelů, jejich průběžné další vzdělávání a případně certifikace znalostí. I když přímým cílem práce ICT panelu jsou didaktické inovace národního ICT kurikula, (tedy i žákovských kompetencí), problém kompetencí pedagogů s ním přímo souvisí a vyžaduje dle mého názoru systematické řešení.
Tento článek je příspěvkem k činnosti ICT panelu, který se zabývá didaktickou inovací národního kurikula v oblasti ICT.
1 Zpracováno na základě materiálu „Klíčové kompetence jinde v Evropě", publikovaného v Učitelském zpravodaji č. 4 ze dne 25. března 2007 www.ucitelskyzpravodaj.cz/archiv/tabid/336/Default.aspx
2Viz články Ing. Bořivoje Brdičky Ph.D www.spomocnik.cz/index.php?id_document=642 www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2262
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.