Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Zamyšlení nad kompetencemi v oblasti ICT
Odborný článek

Zamyšlení nad kompetencemi v oblasti ICT

22. 1. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Ivana Přichystalová

Anotace

Autorka příspěvku se zamýšlí nad dvěma zásadními problémy vztahujícími se ke vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie: stanovení výstupů a způsob realizace vzdělávacího obsahu. Přílohou článku je stanovení úrovně potřebných znalostí estonských učitelů.

Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, realizované za stávajících podmínek, musí žáky základních a středních škol připravit pro budoucí studium a především je naučit řešit budoucí problémy.

V souvislosti s inovací obsahu kurikula v oblasti ICT považuji za podstatné dva problémy:

  • stanovení výstupů, tedy cílových kompetencí žáka na konci jednotlivých vzdělávacích období
  • způsob realizace vzdělávacího obsahu

Vzdělávací obsah oblasti ICT je možné realizovat formou:

  • samostatného předmětu
  • integrovaného předmětu
  • zařazením jednotlivých témat do neinformatických předmětů
  • kombinací všech tří možností

Vzhledem k filozofii RVP považuji za vhodné nechat rozhodnutí o formách realizace přímo na samotných školách, které tak mohou zohlednit potřeby svých žáků i materiální a především personální možnosti.

Klíčové kompetence v oblasti ICT

Stanovení výstupů vzdělávání v této oblasti by však mělo být podstatně přesnější, konkrétnější a jednoznačnější i vzhledem k tomu, že výuka informatiky nemá všeobecně dlouholetou tradici zvláště v základních školách. Výchozím bodem by v tomto směru měly být klíčové kompetence, od kterých by se pak odvíjely očekávané výstupy vzdělávací oblasti v jednotlivých obdobích.

Evropský parlament a Rada Evropské unie se v rozmezí let 2000 až 2006 zabývaly problematikou rozvoje vzdělávacích systémů členských zemí. Výsledkem těchto jednání je Doporučení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 18. prosince 2006, jehož příloha „Klíčové kompetence pro celoživotní učení" definuje samotný pojem jako „kombinace znalostí, dovedností a postojů". Jsou považovány za důležité pro rozvoj celoživotního učení a dosažení všeobecné gramotnosti Ve výčtu osmi oblastí jsou obsaženy i kompetence k práci s digitálními technologiemi. Ty zahrnují:

  • jisté a kritické používání technologií informační společnosti při práci, ve volném čase a v komunikaci
  • základní znalost informačních a komunikačních technologií
    • používání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření a výměně informací a ke komunikaci a spolupráci v rámci sítí prostřednictvím internetu
    • důkladné pochopení povahy, úlohy ICT a jejích možností v každodenních situacích
    • znalost základních počítačových aplikací, např. textové editory, tabulkové procesory, databáze, systémy ukládání a správy informací
    • pochopení možností a potenciálních rizik, jež internet a komunikace prostřednictvím elektronických médií (e-mailu, síťových nástrojů) přinášejí pochopení problematiky platnosti a důvěryhodnosti dostupných informací
    • znalost právních a etických zásady, jež je třeba dodržovat při interaktivním využívání ICT

Požadované dovednosti zahrnují:

  • schopnost vyhledávat, shromaždovat a zpracovávat informace a používat je kritickým a systematickým způsobem
  • hodnotit jejich důležitost a rozlišovat mezi reálnými a virtuálními informacemi, chápat vztahy
  • používat nástroje k vytváření, prezentaci a pochopení komplexních informací
  • získávat, vyhledávat a používat internetové služby
  • schopnost používat ICT k podpoře kritického myšlení, tvořivosti a inovacím
  • kritický a reflexívní postoj k dostupným informacím a odpovědné používání interaktivních médií
  • zájem o zapojení se do kolektivů a sítí pro kulturní, sociální nebo profesní účely

Klíčové kompetence uvedené v RVP ZV jsou však konstruovány odlišně a jednotlivé položky dle evropského doporučení jsou v nich často rozptýleny do různých oblastí. Kompetence v oblasti ICT nejsou sice zcela opomenuty, ale jsou příliš akademické, obecně pojaté a v důsledku toho jsou v praxi nedostatečně rozpracované a někdy také špatně chápané.

Inspiraci můžeme čerpat v kurikulárních dokumentech řady evropských států. Zvládnutí informačních a komunikačních technologií považují za podstatnou součást primárního vzdělávání například Francie, Německá spolková republika, Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, ale i Slovensko, které vychází ze stejných podmínek a tradic vzdělávacího systému.1

Kompetence učitele v oblasti ICT

Jedním z nutných předpokladů realizace jakkoli pojatého kurikulárního dokumentu je odpovídající úroveň znalostí pedagogů. V mezinárodní praxi uvádějí technologické standardy pro žáky, učitele i řídící pracovníky ve školství materiály ISTE2.

Bohužel v našich podmínkách zatím neexistuje závazný právní dokument či alespoň metodický materiál, který by jasně stanovil požadavky na ICT kompetence učitele vzhledem k jeho přímé pedagogické práci a dalším činnostem, které vykonává.

Z pohledu naší praxe, kdy je obtížné předpokládat stejnou úroveň kompetencí v oblasti ICT u všech učitelů, pravidelně rozvíjenou a zdokonalovanou, nadto dosaženou v krátkém časovém horizontu, se jeví jako reálný přístup, který při stanovení úrovně potřebných znalostí a dovedností zvolili v Estonsku, kde také vyšli ze standardů ISTE.
(Materiál „ÕPETAJATE haridustehnoloogilised PÄDEVUSED" byl zveřejněný na portálu e-START, www.estart-net.org).

Závěr

Stanovení cílů a vzdělávacího obsahu je nezbytným „krokem A". I kvalitní kurikulum zůstane jen mrtvým dokumentem, pokud nebudou vytvořené personální podmínky pro jeho realizaci v praxi škol. Získají-li učitelé pocit, že laťka je nastavená tak, že k ní nelze ani doskočit, natož ji překonat, bude jejich přístup k realizaci vzdělávacího obsahu laxní a formální. „Krokem B" zůstává zabezpečení odpovídajících kompetencí učitelů, jejich průběžné další vzdělávání a případně certifikace znalostí. I když přímým cílem práce ICT panelu jsou didaktické inovace národního ICT kurikula, (tedy i žákovských kompetencí), problém kompetencí pedagogů s ním přímo souvisí a vyžaduje dle mého názoru systematické řešení.

Tento článek je příspěvkem k činnosti ICT panelu, který se zabývá didaktickou inovací národního kurikula v oblasti ICT.

 


1 Zpracováno na základě materiálu „Klíčové kompetence jinde v Evropě", publikovaného v Učitelském zpravodaji č. 4 ze dne 25. března 2007 www.ucitelskyzpravodaj.cz/archiv/tabid/336/Default.aspx

2Viz články Ing. Bořivoje Brdičky Ph.D www.spomocnik.cz/index.php?id_document=642 www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2262

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
70.31 kB
PDF
Stanovení úrovně potřebných znalostí estonských učitelů

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Ivana Přichystalová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie