Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 1. část

Ikona prakticky

Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 1. část

Ikona inspirace
Autor: Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council
Anotace: Podstatou dialogu je vzájemné učení se a v tomto smyslu jde o přístup ke spolupráci, který oceňuje odlišné myšlenky a přesvědčení. Čím více perspektiv zapojíme do dialogu, tím větší příležitost k učení získáme. Z vícero perspektiv může vzniknout obsáhlejší, společně sdílená moudrost. Dialog se liší od pouhé výměny názorů, a to tím, že jsme ochotni změnit svůj pohled na věc a opravdu se dozvědět něco nového.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  2. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
  3. Gymnázium » Kompetence občanská » respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Sociální komunikace
Klíčová slova: komunikace, dialog, globální vzdělávání, Člověk v tísni, British Council, Active Citizens, Varianty
Vazby článku:
Následující díl: Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 2. část
Tento článek navazuje na téma článku: Metodika Active Citizens - úvod

Co je dialog?

Dialog v rámci projektu Active Citizens chápeme jako prostředek, který umožňuje lidem s odlišnými názory a pohledem na věc, aby se učili od sebe navzájem. Tímto se dialog liší od jiných druhů komunikace, jako je např. debata nebo diskuze, a hraje klíčovou roli při vytváření fungující spolupráce jak mezi studenty, učiteli a studenty, tak v rámci místní komunity. Trochu jinými slovy a na konkrétním příkladu popisuje dialog Petra Skalická na přiloženém videu.

Podstatou dialogu je vzájemné učení se a v tomto smyslu jde o přístup ke spolupráci, který oceňuje odlišné myšlenky a přesvědčení. Čím více perspektiv zapojíme do dialogu, tím větší příležitost k učení získáme. Z vícero perspektiv může vzniknout obsáhlejší, společně sdílená moudrost. Dialog se liší od pouhé výměny názorů, a to tím, že jsme ochotni změnit svůj pohled na věc a opravdu se dozvědět něco nového. Dialog nenastává vždy, když si s někým povídám o svých názorech, ale jen tehdy, jsem-li pro dialog nastaven/a a rozhodnut/a.

Dialog stojí na principu participace a na přesvědčení, že aktivnější začlenění do dialogu přispívá nejen k učení, ale utváří také vzájemné pochopení a pevnější komunity. Pomáhá nám rozvinout schopnost vcítit se do druhých, jelikož nevnímáme pouze jejich činy a slova, ale také názory a motivace, které za nimi stojí. Pomocí dialogu se snažíme odhalit vzájemné rozdíly a zároveň nalézt společný zájem.

V dialogu mohou zaznít otázky, na které neexistují jednoznačné odpovědi. Rovněž může dojít k rozvinutí problematiky s ostatními a k nalezení řešení.

Dialog může být naplánovaný nebo spontánní, strukturovaný či zcela volný, formální nebo informální. Může se odehrávat mezi lidmi, kteří mají opravdový zájem na vzájemném pochopení pohledu na věc a v tomto ohledu se jedny z nejplodnějších dialogů odehrávají v domácnostech a ve veřejném prostoru. V některých případech (například existuje-li možnost konfliktu) však dialog vyžaduje pečlivou přípravu, naplánování a podporu v jeho průběhu (facilitaci). Dialog může v závislosti na svých cílech a kontextu trvat minuty, hodiny, dny nebo se může jednat i o průběžný proces.

Existuje mnoho dovedností, přístupů a způsobů jednání, které mohou posílit naši schopnost vést dialog, např. schopnost naslouchat a klást otázky. Rovněž existují užitečné metody a procesy, jejichž pomocí lze konverzaci řídit tak, aby došlo k maximalizaci učení a sdílení. Několik příkladů naleznete v této metodice.

„V oblasti základního slova ,Já–Ty‘ uznávám svébytnou autonomii druhého jako svobodné (,oddělené‘) bytosti, s níž nesmím zacházet jako s věcí. Pokud se s ní chci seznámit a přiblížit se jí, musím ji oslovit a čekat na to, co mi sama o sobě sdělí.“

Martin Buber, filosof

V čem spočívá význam dialogu?

Globalizace způsobila, že se lidé na celém světě setkávají ve svém domácím prostředím ve stále větší míře s odlišnými perspektivami a kulturami. Globální systémy, jako třeba trhy, média, finance, klima či náboženské vyznání, mají významný vliv a dopad na místní ekonomiky a životy. Některé z nejpalčivějších problémů, jako je například změna klimatu, jsou globálního významu a nelze je skutečně pochopit a vypořádat se s nimi bez dialogu a vzájemné spolupráce.

Setkání s novými kulturami a odlišnými názory mohou být příležitostí k dalšímu učení, často však vytvářejí pocit oslabení, zpochybňují naši identitu, zvyšují napětí a způsobují, že se cítíme jako zajatci mocných vnějších sil. Prostřednictvím dialogu vzniká důvěra a pochopení.

Při dialogu usilujeme o: ověření pravdivosti domněnek, vzniklých na základě nekomentované demonstrace různých přesvědčení, otevření se novým myšlenkám, zvýšení empatie s protichůdnými pohledy, rozšíření a potažmo i změnu něčího názoru, nalezení společného zájmu a udržení dialogu při životě. V takovém případě jde o proces, při němž se vytváří konsensus, zlepšuje funkčnost rozhodovacího procesu a připravuje se půda pro kroky směrem k trvalé udržitelnosti. Dialog nám usnadňuje lepší pochopení vlastní komunity a působících globálních systémů, díky němu jsou tato setkání přínosná pro nás i naše komunity. Dialog přispívá k lepšímu rozhodování a vedení.

Ve zkratce – pomocí dialogu lze:

  • zlepšit porozumění místnímu kontextu,
  • zlepšit rozhodování,
  • zvýšit spolupráci,
  • zvýšit hrdost na vlastní identitu,
  • zvýšit empatii, ohleduplnost k druhým, důvěru a pochopení,
  • vytvářet inovace,
  • zlepšit sociální inkluzi a rovnost.

Aktivní občané přinášejí dialog do svých životů a ne jen do práce.

Výstupy fáze JÁ a TY:

  • Pochopení principu dialogu.
  • Schopnost vést dialog, naslouchat názoru druhého a respektovat jej.
  • Ocenění odlišnosti jako pozitivní hodnoty umožňující interkulturní dialog.
  • Schopnost spolupracovat s ostatními, učit se od nich a předávat jim zároveň své zkušenosti.

Aktivita 2.1 SLON A SLEPCI

Čas:

40 min.

Cíl:

  • Studenti vlastními slovy pojmenují hlavní myšlenku příběhu o slonu a slepcích.
  • Studenti určí základní principy dialogu a výhody oceňování odlišných perspektiv a jejich propojování.
  • Studenti uvedou, jak mohou poznatky z příběhu využít ve svém životě.

Shrnutí:

Příběh o slonovi a slepcích nám zrcadlí, jak vnímáme svět kolem sebe. Perspektivu každého z nás je možné přirovnat ke kusu společné skládanky, která zachycuje část obrazu světa či odpovědi na určitou otázku. Čím lépe chceme obraz poznat, tím větší hodnotu má množství způsobů, jakým na něj pohlížíme. Jednou z cest, jak jednotlivé perspektivy propojit a získat společné porozumění, je dialog.

Význam aktivity pro projekt:

Studenti si uvědomí hodnotu sdílení odlišných pohledů na věc, což může podpořit jejich vnitřní motivaci ke vzájemné spolupráci a ochotě zjišťovat a respektovat názory druhých. Ve chvílích nedorozumění ve skupině se můžete k příběhu vrátit a spolu se studenty si jeho poselství připomenout. Obrázek slona lze využít jako symbol pro komunitu, v rámci které budete vytvářet projekt. Čím více perspektiv do jejího mapování zapojíte, tím lépe budete moci reagovat na její skutečné potřeby (více viz aktivita Mapování komunity).

Materiály:

pracovní list 2.1 A, B, příloha 2.1, jako alternativu lze využít dataprojektor k promítnutí obrázku slona

Postup:

Na úvod ukažte studentům obrázek slona a požádejte ty, kteří příběh s ním spojený znají, aby ho ostatním neprozrazovali. Následně rozdělte studenty do pětičlenných týmů. Studenti, kteří příběh znají, nebo si myslí, že ho znají, vytvoří samostatnou skupinu. Pokud příběh nezná nikdo ze studentů, budou mít všechny skupiny stejné zadání.

Rozdejte skupinám pracovní listy s obrázkem slona a zadejte jim následující instrukce:

Skupina 1: Vymyslete společně krátký příběh, který si myslíte, že se odehrává ve scéně zachycené na obrázku. Možná vám při vymýšlení pomohou tyto otázky: Kdy a kde by se mohl příběh odehrávat? Kdo jsou lidé na obrázku a co říkají? Co se právě děje? A proč? Příběh stručně sepište a doplňte věty do bublin.

Skupina 2: (alternativa pro studenty, co příběh znají): Připravte společně scénku, ve které ztvárníte příběh spojený s obrázkem. S příběhem si můžete pohrát a slona nahradit něčím jiným. Důležité je vystihnout pointu příběhu. Do scénky zapojte všechny členy týmu.

Po uplynutí vymezeného času požádejte jednotlivé skupiny, ať představí své příběhy či scénku ostatním. Následně rozdejte text s obrázkem (viz příloha 2.1) všem studentům a ponechte dostatečný prostor pro čtení.

Reflexe:

Zeptejte se studentů, jak se jim líbily vytvořené příběhy. Jak moc se lišily od originálu? Překvapilo vás na příběhu něco? Pokud ano, co? K příběhu samotnému se ptejte:

  • Čí pohled na slona byl správný? Všech? Nikoho? Kdo měl pravdu?
  • V čem byla příčina nedorozumění mezi slepci?
  • Na co chtěl autor příběhu upozornit? Jak jinak rozumět slepotě mužů?
  • Co jiného může slon symbolizovat?
  • Uměli byste uvést podobný příklad z běžného života? Stalo se vám někdy něco podobného?
  • Co mohli slepí muži udělat pro to, aby lépe porozuměli tomu, co je to „slon“?

Principy dialogu:

Požádejte studenty, aby přehráli scénku tak, aby mezi slepci došlo k porozumění. Pojmenujte společně hlavní principy dialogu a otevřete diskuzi o tom, zda mohou být tyto principy závazné i pro vaši skupinu (třídu, tým). Společně domluvené principy vyvěste na viditelné místo.

(Inspirace: Jak dosáhneme fungujícího dialogu? Sdílením a oceněním názorů a zkušeností všech účastníků dialogu, kladením otázek a nasloucháním odpovědí, upozaděním vlastního pohledu na věci a ochotou najít společné porozumění.)

Dialog vs. diskuze vs. debata

Pokud chcete, aby studenti lépe porozuměli rozdílu mezi dialogem, diskuzí a debatou, využijte scénky k zobrazení odlišných scénářů daných charakterem těchto typů komunikace. Rozdejte studentům jejich vytištěný popis (proklik na „slovníček“) a nechte je určit, jestli slepci v původním příběhu vedli spíše debatu, diskuzi nebo dialog. Následně požádejte dvě skupinky dobrovolníků, aby přehrály situaci pomocí dialogu. Na závěr společně pojmenujte klíčové rozdíly mezi dialogem, diskuzí a debatou a výhody či nevýhody, které z nich plynou.

Příběh o slonovi a slepcích vychází ze staré súfistské básničky, která ilustruje spor mezi studenty různých duchovních nauk o to, které učení je to pravé. Často se baví na základě povrchních dogmat, aniž by šli do hloubky k pravdě. Jindy se pravdy dotýkají, ale když předkládají své názory, neuvědomují si, že ostatní mohou popisovat stejnou pravdu z jiného úhlu.

Ve skutečnosti máme každý kousek skládanky celkového obrazu reality a množství perspektiv, jejichž prostřednictvím vnímáme svět, má svou hodnotu. Příběh zde využíváme k dokreslení toho, jak se můžeme pomocí sdílení a naslouchání vzájemně učit lépe porozumět realitě kolem nás a jak najít společné východisko ke spolupráci. Dialog přitom chápeme jako jeden ze základních kamenů aktivního občanství.

 
INFO
Publikován: 03. 06. 2015
Zobrazeno: 3495krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council. Fáze 2 – JÁ a TY – dialog – 1. část. Metodický portál: Články [online]. 03. 06. 2015, [cit. 2019-08-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/20073/FAZE-2---JA-A-TY---DIALOG---1-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.