Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pojetí CLIL a bilingvní výuky
Odborný článek

Pojetí CLIL a bilingvní výuky

1. 6. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc.
Spoluautoři
Mgr. Gabriela Klečková PhD.
Mgr. Lenka Tejkalová
Mgr. Pavlína Jahnová
Mgr. Michaela Hlaváčová

Anotace

Příspěvek vymezuje formy bilingvního vzdělávání. Zabývá se výukou předmětů v cizím jazyce, bilingvní výukou a integrovanou výukou cizích jazyků s nejazykovými předměty, tj. Content and Language Integrated Learning, známého pod zkratkou CLIL. Načrtá i legislativní rámec těchto forem vzdělávání v České republice.

Pojem CLIL (Content and Language Integrated Learning) byl vytvořen v roce 1994 a je používán Radou Evropy jako zastřešující termín pro různé formy vyučování nejazykových předmětů nebo jejich částí v cizím jazyce. Specifikem CLIL je dualita cílů, kdy je vyučován nejazykový předmět a současně systematicky rozvíjen cizí jazyk. CLIL nabízí žákům příležitost dovednosti a znalosti z cizího jazyka používat, přestože nejsou přímo vyučovány. Mateřský jazyk není z výuky vyloučen, přechod mezi cizím a mateřským jazykem je přirozená součást výuky CLIL.

I v České republice existuje nespočet různých realizací výuky CLIL, vycházejících z různých podmínek, jako je věk žáků, jazyková úroveň, hodinová dotace, forma implementace apod. Ve všech těchto modelech můžeme vysledovat společné jmenovatele, které podle odborné literatury vedou k nejlepším výsledkům výuky CLIL:

a)      uplatnění aktivizujících učebních metod, aktivní zapojení žáků do učebního procesu

b)      zařazení organizačních forem výuky, kde žáci spolupracují a komunikují

c)      zaměření se na prohlubování znalostí v daném předmětu i zdokonalování v cizím jazyce a udržování rovnováhy v obou těchto oblastech

d)      metody respektující a zohledňující omezené jazykové vybavení účastníků (žáků i učitelů)

e)      využití široké škály nonverbálních prostředků komunikace a různých forem reprezentace (vizualizace, modelování, využití schematických a symbolických zápisů, grafických organizátorů apod.)

f)       užívání jazyka jako prostředku k osvojení učiva

g)      důraz na důkladné objasnění a porozumění obsahu vyučovaného předmětu

h)      rozvíjení čtení, psaní, poslechu a komunikativních dovedností v cizím jazyce v rámci daného odborného předmětu

i)        zajímavý, praktický a poutavý výběr učiva a volba odpovídajících organizačních forem výuky

j)        velká pozornost věnovaná zpětné vazbě a monitorování výsledků

Představené strategie ilustrují tvrzení, že výuka CLIL vyžaduje takový didakticko-metodický přístup, který by prospěl i každé monolingvní výuce. Specifikem CLIL tak zůstává dvojí cíl – rozvoj cizího jazyka a odborného předmětu a fakt, že nepředpokládá vstupní jazykové znalosti žáků.

CLIL výuka má širokou škálu uplatnění. Do hodin nejazykového předmětu mohou být například zařazeny pouze instrukce nebo krátké herní aktivity v cizím jazyce, prostřednictvím cizího jazyka může být realizována i celá učební jednotka.

Jestliže probíhají všechny vyučovací hodiny daného vyučovacího předmětu po dobu celého školního roku v cizím jazyce, používá se často název bilingvní výuka nebo výuka předmětu v cizím jazyce. Specifikem této výuky je, že předpokládá určitou jazykovou vybavenost žáků a cílem vyučovacích hodin je pouze osvojení učiva daného předmětu, jazykový cíl není stanoven.

V českém školním prostředí běží bilingvní programy v anglických, německých, francouzských, španělských a italských gymnáziích. Ty vyučují některé předměty výhradně v češtině (např. český jazyk a literatura) a některé předměty výhradně v cizím jazyce. Ten má tedy funkci jazyka vyučovacího. Pojem bilingvní výuka proto není zcela správný, výstižnější je užití pojmu bilingvní program. Kurikulum těchto gymnázií je upraveno zvlášť v Rámcovém vzdělávacím programu pro dvojjazyčná gymnázia.

Pro ostatní základní a střední školy, které chtějí zavést výuku některých předmětů v cizím jazyce, se vztahuje Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce čj. 527/2008-23. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že se tento Pokyn nevztahuje na výuku metodou CLIL.

Zdroje:

HADJ-MOUSSOVÁ, Z., HOFMANNOVÁ, M., NOVOTNÁ, J. Zábrany v učení. Pedagogika, 2004, č. 1, s. 34–47. ISSN 0031–3815.

Implementing Content and Language Integrated Learning. Eds. D. Marsh and G. Langé. Continuing Education Centre : University of Jyväskylä, Finland, 1999.

PAVEZI, M., BERTOCHI, D., HOFMANNOVÁ, M., KAZIANKA, M. CLIL Guidelines for Teachers. TIE CLIL, 2001.

Teaching with Foreign Languages. Video. Produced and directed by J. Twitchin, devised by D. Marsh and co-developed with B. Marshland, A. Maljers and D. Wolff. Continuing Education Centre :  University of Jyväskylä, Central Bureau, 1998.

MARSH, D., LANGÉ, G. (Eds.) Using Languages to Learn and Learning to Use Languages. Jyväskylä : Finland, UniCom, TIE-CLIL, 2000.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně