Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Mediální výchova – inspirace k realizaci
Odborný článek

Mediální výchova – inspirace k realizaci

7. 9. 2004 Základní vzdělávání
Autor
Jan Jirák

Anotace

Autor předkládá inspirativní návrhy k rozvinutí mediální gramotnosti a realizaci průřezového tématu Mediální výchova v praxi škol.
HLAVNÍ CÍLE A PRINCIPY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY

Hlavním cílem Mediální výchovy jak pro základní, tak gymnaziální vzdělávání by mělo být rozvinutí mediální gramotnosti do takové úrovně, aby využívání médií byla činnost, kterou má jedinec co nejvíc pod vlastní kontrolou a již si dokáže řídit tak, aby mohl mediální nabídky co nejvíce využít.

Podstatné je proto, aby žáci pochopili tyto základní principy:

  • sociální prostředí, v němž se pohybujeme, je neustále zaplňováno mediálními produkty, které se podílejí na formování našich představ o světě (například tím, že zamlžují hranici mezi realitou a fantazií) - jsou tedy aktivním faktorem konstruování společensky akceptované reality, v níž se pohybujeme;
  • zprávy nejsou věrným odrazem skutečných událostí, nýbrž konstrukcí, kterou vytvářejí média a novináři, kteří jsou sami předmětem řady vlivů a omezení;
  • na trhu existuje obrovská nabídka výrobků, jež se mezi sebou liší jen velmi málo, a tak je úlohou reklamy vytvářet iluzi, že rozdíly mezi výrobky jsou velké a že výrobky mohou řešit naše problémy - pomáhat nám v naplňování života v duchu hodnot, které považujeme za významné;
  • mediální organizace jsou ekonomické podniky, které obchodují s předpokládanou pozorností svých příjemců a mají rostoucí vliv ve společnosti a vzájemně se ovlivňují;
  • podstatným trendem ve vývoji mediálních institucí je směřování ke koncentraci vlastnictví a kulturní i ekonomické globalizaci;
  • každý z nás patří do několika publik, která jsou určena sociodemografickými charakteristikami i zájmy a psychologickými vlastnostmi jednotlivých členů, některá publika mají společenské kořeny, jiná jsou "iniciována" médii;
  • ve skupinách příjemců se formují sdílené představy o tom, jak mají jednotlivé mediální produkty vypadat, a tyto představy pomáhají mediální produkty interpretovat a dodávat jim smysl;
  • významy, které mediální produkty nabízejí, si příjemci "směňují" za hodnoty, jež mají podle jejich představ společenskou platnost;
  • média ovlivňují společnost, jíž jsou součástí, i jedince nejrůznějším způsobem (od krátkodobých účinků po dlouhodobé, od pozitivních po negativní apod.), ale nikdy ne izolovaně;
  • média představují významné sekundární, zprostředkované poznání (formují představy o světě, očekávání spojená s projevy jednotlivců i institucí), které stále více konkuruje poznání primárnímu a které významným způsobem pracuje se stereotypy.
MOŽNÉ FORMY A METODY REALIZACE

V následující nabídce jsou uvedena 2 důležitá témata, která jsou vhodná pro realizaci Mediální výchovy na 2. stupni základní školy a vyšších ročnících víceletého gymnázia a libovolném ročníku čtyřletého gymnázia.

Doporučené formy realizace:

A. Integrace dílčích témat do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů
B. Projekt či jiná forma specializované výuky

A/Témata týkající se postavení médií ve společnosti, rozdílu mezi občanským a spotřebitelským principem a podílu médií na průběhu politického rozhodování je možné zařadit do občanského a společenskovědního základu. Aktivní nakládání s mediální produkcí (kritické čtení) se může stát součástí jazykové a literární průpravy.

B/Získané dílčí poznatky je však vhodné aplikovat při receptivních činnostech (analytická činnost, rozvoj kritického odstupu, racionalizace využití médií) i produktivních činnostech (projekt práce v redakci, příprava vlastních mediálních výstupů), proto Mediální výchova staví zvláště na specializované výuce, kterou je možné zařadit jako povinnou a na ní navazující volitelnou součást zejména gymnaziálního vzdělávání. Specializovaná výuka je vhodná pro systematizaci poznatků o médiích a mediální komunikaci a lze ji zařadit do kontextu základů humanitního, resp. sociálněvědního vzdělávání.

Témata Média v současné společnosti a Mediální praxe

je vhodné realizovat ve dvou etapách navazujících na sebe (např. 2. pololetí 2. ročníku a 1. pololetí 3. ročníku čtyřletého gymnázia, či 2. pololetí 8. ročníku a 1. pololetí 9. ročníku základní školy) a v rozsahu přibližně 30 lekcí po 1 vyučovací hodiny (15 lekcí za pololetí). Dílčími tématy a z nich vycházejícími náměty na činnosti oba okruhy rozvíjejí všechny tematické okruhy pro základní i gymnaziální vzdělávání. Jejich obsah je stanoven tak, aby si míru náročnosti či hloubku vhledu do tématu mohli volit sami vyučující.

Téma I "Média v současné společnosti" je vhodné zařadit jako první a pro jeho formu realizace je možné doporučit integraci i projekt, kombinaci obou forem či si stanovit specializovanou formu výuky, jako např. kurz, specializovaný seminář, modul či samostatný předmět. Téma je zaměřeno především na:

  1. získání základní představy o struktuře médií a fungování mediálních institucí;
  2. rozvoj receptivní činnosti (kritické čtení, poslouchání a pozorování mediálních sdělení);
  3. osvojení představ o roli a možnostech publika a o možných účincích médií.
Média v současné společnosti
Dílčí témata a náměty na činnosti

Rozvoj mediálního průmyslu: média jako prostředek podnikání - jak si média vytvářejí zisk - koncentrace - mediální magnáti - křížení vlastnictví.
Činnosti: Postupné zpracování jednoduché "mediální mapy" města či okresu, v níž budou vyznačena média, jež jsou v dané oblasti dostupná (periodika, rozhlasy, televize), i s tím, kdo je vlastní. Stručný výklad o významných světových mediálních osobnostech minulosti i současnosti (Hearst, Berlusconi, Murdoch).

Co ovlivňuje činnost médií I: zákony a regulace - role Parlamentu - nezávislost a cenzura.
Činnosti: Příprava registrace listu (žádost o udělení licence pro lokální rozhlasovou stanici), rozbor norem, které je třeba dodržovat, a vlivů, s nimiž je nutné počítat.

Co ovlivňuje činnost médií II: public relations - osobní vazby - ohledy na inzerenty - veřejný zájem - mediální kritika a mediální výchova.
Činnosti: Rozbor časopisu z hlediska toho, jak se do něj - pravděpodobně - dostaly jednotlivé texty (na co přišla redakce sama, co jí někdo nabídl).

Co ovlivňuje činnost médií III: autoregulace - profesní standardy (etické kodexy) - sbližování obsahů (komercionalizace).
Činnosti: Srovnání titulních stránek velkých deníků z hlediska podobnosti či rozdílnosti zpráv. Stručný výklad o hlavních principech profesně vhodného (eticky přijatelného) chování médií a posouzení listů (či televizního zpravodajství) z tohoto pohledu.

Co to je zpráva: zpravodajské hodnoty - konstrukce zpráv - stereotypy.
Činnosti: Rozbor televizního zpravodajství z hlediska motivace výběru a řazení zpráv. Diskuse o očekáváních spojených se zprávami (vazba mezi tématem a záběry či fotografiemi).

Co to je zábava: svět televizní zábavy (soutěže a seriály) - časopisy pro mládež.
Činnosti: Rozbor vysílacího schématu televizní stanice (zařazováno do hlavního vysílacího času). Rozbor obálek časopisů pro mládež.

Co je reklama: základní principy fungování reklamy - ekonomické důsledky reklamy - vliv reklamy na jednotlivce.
Činnosti: Rozbor poslání konkrétní reklamy (reklamní sdělení mají různý účel - uvést nový produkt, udržet povědomí o značce, posílit asociace spojené se značkou atd.) a argumentů, které mají příjemce ovlivnit. Využít různé typy reklamy od časopisecké, přes televizní, po billboardy.

Reprezentace a stereotypy: jak jsou v mediálních produktech předváděny společenské instituce, mezilidské vztahy a sociální role.
Činnosti: Reprezentace rodiny na rozboru televizního seriálu (např. Simpsonovi), rodinného časopisu a reklamy. Rozdíly v reprezentaci rodu (gender).

Co to je publikum: jak vzniká publikum - do kolika publik člověk patří - jak média podporují ustavení a stabilitu publika (noviny pro celou rodinu, televizní vysílací schéma apod.) - co mají členové jednoho publika společné.
Činnosti: Identifikace skupin příjemců v rámci třídy. Hledání motivů pro zařazení do určitého publika. "Mediální profil" rodiny (co kdo čte, poslouchá a sleduje) a srovnání jednotlivých profilů.

Jaký mají média vliv I: typy předpokládaných účinků - falešné představy o účincích - kdo se snaží řídit vliv médií a proč (vytváření image).
Činnosti: Sledování celebrit (např. zpěváků, herců či politiků) v médiích. Rozbor toho, co se příjemci o dotyčné osobě dozvídají.

Jaký mají média vliv II: konkrétní obsahy (např. násilné scény ve filmu) a jejich předpokládaný vliv.
Činnosti: Společné sledování a rozbor akčního filmu (proč jsou zařazeny násilné scény, co jim předchází, jakou mají roli v celém ději). Návrh na kritéria zařazení "hvězdičky" do televizního vysílání.

Další zvyšování mediální gramotnosti: možnost osobního rozvoje - profesionalizace - reflexe mediálního působení.
Činnost: Společný projekt mediální kampaně (např. na podporu nějaké veřejně prospěšné stavby ve městě).

Téma II. "Mediální praxe" navazuje na Média v současné společnosti, je zaměřeno na produktivní, kreativní činnost - individuální a skupinové vytváření sdělení určených pro média a sestavování vlastních mediálních produktů. Pro jeho realizaci je nejvhodnější forma projektu, případně samostatného vyučovacího předmětu, kurzu či modulu. Téma je zaměřeno především na:

  1. osvojení si základních postupů spojených s přípravou mediálních výstupů (zpravodajství, soutěže, rozhlasového vysílání, webové stránky apod.);
  2. rozvíjení předpokladů pro individuální vyjádření vlastních postojů a pocitů prostředky příznačnými pro jednotlivá média;
  3. zprostředkování představy o působení v médiích jako o činnosti s vysoce rozvinutou dělbou práce, s přísnou hierarchií odpovědností a pravomocí a se zřetelně formulovanými nároky;
  4. prohlubování poznatků o tom, jak činnost lidí pracujících ve sféře mediální komunikace omezuje či inspiruje okolí;
  5. nabízí možnost poznat nutnost koordinace a aktivního, leč pokorného přístupu v prostředí vysoce rozvinuté dělby práce.

Téma se vztahuje k činnostem spojených s - redakcí školního časopisu či školní webové stránky, školního rozhlasového vysílání apod. Realizaci tématu je důležité zabezpečit i organizačně: ustavení redakce s rozdělenými úlohami (odpovědností za jednotlivé rubriky či činnosti) a rozfázovanými postupy (uzávěrky, rozhodování o podobě dalšího čísla či další relace apod.).

Vyučující by měl zastávat především roli supervizora, který dohlíží na fungování redakce (dodržování termínů, korektní vedení porad), ale sám se do práce výrazně nezasahuje. Dbá především na to, aby:

  • veškerá činnost byla i předmětem reflexe (což je hlavní nástroj naplnění cílů předmětu), a to zvláště reflexe vztahů k okolí mimo redakci (např. vedení školy);
  • členové redakce na každé poradě rozebírali vlastní činnosti;
  • pracovali s předpokládaným publikem (dělali ankety, soutěžemi si zjišťovali, kdo je sleduje apod.);
  • výstup splňoval hlavní žádoucí parametry mediálního sdělení, tj. byl věcně správný a byl psán či vysílán na odpovídající úrovni jazykové kultury (ortograficky či ortoepicky správně, stylově vhodně) a odpovídající úrovni designu.
Mediální praxe
Modelový projekt redakce školního internetového časopisu

Náčrt redakce školního internetového časopisu v tomto programu slouží jen jako ilustrace možností, které praktická výuka nabízí. Možností je ale daleko více: vedle internetového časopisu to může být i klasické ("papírové") periodikum, školní rozhlas, televizní vysílání apod., v závislosti na technických a organizačních možnostech školy a na ochotě vedení školy přijmout roli vydavatele či provozovatele.

Záměr: Vydávat internetový týdeník pro žáky školy zaměřený na aktuální dění ve škole, možnosti krátkodobého i dlouhodobého uplatnění žáků a absolventů, nabídku další zábavy a běžný zpravodajský servis z města a okolí. Součástí týdeníků jsou fotografie a jednoduchá grafika bez animace. Vydavatelem časopisu bude škola, zastoupená členem vedení (důležité pro to, aby si frekventanti uvědomili podíl vydavatele na fungování redakce i výsledném projektu).

Realizace:

Fáze přípravy

  • ustavení redakce, rozdělení rubrik
  • režim a zásady redakční práce
  • zvládnutí technických prostředků (od diktafonu po umístění textů na stránku)
  • vyjasnění vztahů s vydavatelem (vedením školy)
  • příprava "nultého čísla"

Fáze rutinního vydávání

  • režim porad a uzávěrek
  • redakční úpravy textů
  • služby při sestavování čísla
  • vyhodnocování výsledku
  • práce se čtenáři

Fáze závěrečného vyhodnocení

  • reflexe zkušeností s chodem redakce
  • reflexe zkušeností s vydavatelem
  • reflexe zkušeností s "okolním světem"

Doporučená literatura k tématu:
Burton, G.- Jirák, J.: Úvod do studia médií. Brno: BaP, 2001.
Green, G. H. - Cotter, C.: Přestaňte být manipulováni. Pragma, Praha 2000.
Jirák, J. - Köpplová, B.: Média a společnost. Praha: Portál, 2003.
Machová, S.: Argumentování. Informatorium (v tisku).
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999.
McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991.
O'Brienová, P.: Asertivita. Pracovní sešit. Praha: Management Press, 1999.
Švandová, B. a kol.: Argumentace a umění komunikovat. PedF MU Brno, 1999.
Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha, 2000.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Štěpán Kříž
5. 9. 2011, 21:06
Inspirující... ;)
Jiří Zajíc
6. 9. 2011, 01:09
Hodně dobré - ostatně jako u Jana Jiráka pravidelně :-) Použitelné nejen ve školním, ale i v neformálním vzdělávání.
Blahoslav Jurina
27. 3. 2023, 22:04
cool

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • fungování a vliv médií ve společnosti
  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • vnímání autora mediálních sdělení

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna