Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Rok 1989

Ikona inspirace
Autor: Kristýna Hlavatá
Spoluautor: Mgr. Tereza Vávrová
Anotace: Vnímání událostí spojených s pádem komunistického režimu je podstatnou složkou historického vědomí české společnosti. Listopad 1989, který odstartoval sociální změny v naší zemi, je výrazným dějinným zlomem, kterého se mohla současná střední generace aktivně účastnit. Jedná se však také o událost, která vyvolává diskusi o jeho významu a následné společenské transformaci.
Obor příspěvku:Dějepis
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  2. Gymnázium » Kompetence občanská » respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba II - soudobé dějiny » porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Exkurze
Klíčová slova: exkurze, sametová revoluce, Rok 1989, pád komunismu, 17. listopad, vzpomínky pamětníků

Cíl výuky:

Žáci:

  • seznámí se s odlišnými pohledy na události roku 1989 a hodnocením předlistopadového a polistopadového vývoje;
  • respektují odlišné názory na výklad událostí v roce 1989, předlistopadový a polistopadový vývoj;
  • zamyslí se nad tím, čím jsou tyto odlišnosti způsobeny;
  • otevřeně a kriticky diskutují o těchto odlišnostech;
  • kriticky hodnotí předložené informace;
  • seznámí se s průběhem revolučních událostí ve svém okolí;
  • umí pracovat s archivními dokumenty a vzpomínkami pamětníků.

Obsah lekce

  • Popis událostí v listopadu 1989 včetně návrhu exkurzí.
  • Představení veřejného mínění českých občanů o období komunismu a o sametové revoluci.
  • Konfrontace vzpomínek pamětníků – komunistů a disidentů.

Text článku

Vnímání událostí spojených s pádem komunistického režimu je podstatnou složkou historického vědomí české společnosti. Listopad 1989, který odstartoval sociální změny v naší zemi, je výrazným dějinným zlomem, kterého se mohla současná střední generace aktivně účastnit. Jedná se však také o událost, která vyvolává diskusi o jeho významu a následné společenské transformaci.

K pádu komunistického režimu v Československu přispěly nejen změny, ke kterým v druhé polovině 80. let došlo v Moskvě a v jednotlivých zemích socialistického bloku, ale také řada domácích faktorů. Politika otevřenosti (glasnosti) a přestavby (perestrojka), kterou po svém nástupu do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS vyhlásil Michail Gorbačov, umožnila postupné uvolňování politického tlaku v dalších socialistických zemích.

V Československu se stále více projevovala nespokojenost obyvatel s ekonomickou situací a stávajícím autoritativním režimem, který měl v důsledku událostí roku 1968 jen nízkou legitimitu. Nahrazení Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Milošem Jakešem, od kterého si vládnoucí garnitura slibovala zlepšení, k uklidnění situace nevedla. V těchto poměrech stále více vzrůstal vliv Charty 77, která byla jedinou opoziční silou v zemi.

Od roku 1987 probíhaly v řadě českých měst pouliční demonstrace namířené proti režimu. Mezi ty největší patřila demonstrace věřících v Bratislavě v březnu 1988, pražská demonstrace 21. srpna 1988 či tzv. Palachův týden v lednu 1989. Situace vyvrcholila na konci roku 1989. Komunistická strana byla na jedné straně znepokojena změnami v Maďarsku a Polsku, na druhé straně však nebyla ochotna k ústupkům. V reakci na brutální zásah proti demonstrantům na Národní třídě 17. listopadu 1989 zahájili vysokoškoláci stávku, k níž se postupně připojili divadelníci a později také dělníci. Masové demonstrace na náměstích a další podpůrné akce organizovala zastřešující opoziční hnutí – Občanské fórům a Veřejnost proti násilí.

Pod vlivem sílících bouří zahájili představitelé komunistického režimu jednání se zástupci opozičního hnutí. Dva dny po generální stávce 27. listopadu 1989 zrušilo Federální shromáždění článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti. V prosinci byla jmenována nová vláda, ve které zasedli také zástupci opozice. Současně byl vedením Občanského fóra navržen na post prezidenta republiky Václav Havel. Jeho zvolení 29. prosince 1989 bylo symbolickým završením sametové revoluce.

Narativ 1: Veřejné mínění

Článek popisuje postoj české společnosti k dění v roce 1989, předlistopadovému a polistopadovému vývoji. Studie se zabývá obecným obrazem sametové revoluce v kontextu moderních dějin a sleduje vývoj veřejného mínění o této události. Autor čerpá z výsledků tří výzkumů realizovaných v roce dvacátého výročí sametové revoluce, které vcelku podrobně vykreslují reflexi těchto klíčových událostí novodobé české historie.

HAMPL, S., VINOPAL, J., ŠUBRT, J.: Reflexe novodobých českých dějin, sametové revoluce a současného vývoje v názorech veřejnosti. In: Naše společnost. 2011, č. 1 [cit. 2014-11-14]. ISSN 2336-1646. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a6842/f11/100132s_Reflexe.pdf

Narativ 2: Pohled komunistů

Záznamy rozhovorů s významnými představiteli komunistického režimu v osmdesátých letech 20. století – generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem a členem ÚV KSČ Miroslavem Štěpánem – ukazují jejich pohled na události v roce 1989. Z jejich vzpomínek je patrné, že listopadové události vnímají jako důsledek vnitropolitického vývoje v SSSR a roli tehdejší opozice hodnotí jako okrajovou.

Rozhovor Miroslava Vaňka (vedoucí Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR) s Milošem Jakešem (generální tajemník ÚV KSČ v letech 1987 až 1989), září 2005. Rozhovor uložen ve sbírkách Centra orální historie. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/katalog-a-sbirky-rozhovoru/20-video/politicke-elity-a-disent/64-politicke- elity-a-disent-jakes

Rozhovor Miroslava Vaňka (vedoucí Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR) s Miroslavem Štěpánem (člen ÚV KSČ v letech 1988 až 1989), prosinec 2004. Rozhovor uložen ve sbírkách Centra orální historie. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/katalog-a-sbirky-rozhovoru/20-video/politicke-elity-a-disent/65-politicke- elity-a-disent-mstepan


Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Konfliktní místa paměti - cesta k lepšímu dějepisu.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf347 kBRok 1989
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 03. 2015
Zobrazeno: 4956krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVATÁ, Kristýna. Rok 1989. Metodický portál: Články [online]. 19. 03. 2015, [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GMF/19755/ROK-1989.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.