Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Dobronín

Ikona inspirace
Autor: Kristýna Hlavatá
Spoluautor: Mgr. Tereza Vávrová
Anotace: Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.
Obor příspěvku:Dějepis
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;
  3. Gymnázium » Kompetence občanská » informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Člověk ve společnosti » objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálněpatologického chování na jedince a společnost
  2. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba II - soudobé dějiny » vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Sociální komunikace
Klíčová slova: Dobronín, louka Budínka, policejní vyšetřování, poválečná doba, masový hrob

Cíl výuky:

Žáci:

  • pracují s odlišnými perspektivami – obětí a aktérů této události; 
  • hledají odpověď na otázku, jestli má smysl se těmito poválečnými událostmi zabývat, pokud stejně nemůžeme najít viníky a prokázat, jak se celá věc odehrála; 
  • se zamýšlejí nad tím, co všechno vytváří kontext této události, o co a z jakých důvodů bývá interpretace této události ochuzována.

Obsah lekce 

  • Historické pozadí zavraždění Němců v Dobroníně těsně po druhé světové válce
  • Průběh vyšetřování události v Dobroníně 
  • Společenská diskuse o tom, jak se k této události nyní postavit 

Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.

Narativ 1: Co se tenkrát na Budínce vlastně stalo?

K vraždě u Dobronína na Jihlavsku zřejmě došlo 19. května 1945. Ten den se v Dobroníně konala první poválečná taneční zábava. Zúčastnila se jí i skupina deseti revolučních gardistů, kteří posilněni alkoholem měli uvést celou událost do pohybu. V noci prý vyvlekli asi patnáct místních Němců z hasičské zbrojnice a ze statku Merunkových, kde byli Němci shromažďováni k odsunu. Tyto Němce pak odvezli na nedalekou louku Budínka, kde si Němci měli vykopat hrob. Gardisté je pak umlátili lopatami a rýči a hrob provizorně zahrnuli. Druhý den pak další skupina Němců měla za úkol hrob zahrnout lépe.

K vyšetřování zločinu v té době nedošlo. Místní raději mlčeli a příbuzní obětí byli odsunuti do Německa. Navíc po válce se v regionu značně proměnilo obyvatelstvo – početné německé bylo odsunuto a do regionu se za prací přistěhovalo mnoho nových lidí. Nebyl nikdo, kdo by podal trestní oznámení.

V 70. letech na hrob narazil při melioračních pracích místní traktorista Václav Sláma. Na louce vyoral několik lidských kostí. Dostal však pokyn, aby vše zahrnul zpátky a pokračoval o pár metrů dál. O hrobu tedy místní povědomí měli. Už tehdy měl být ohlášen nález kosterních pozůstatků a mělo být zahájeno vyšetřování. Nestalo se tak. Při vyšetřování o mnoho let později potvrdily tuto záležitost meliorační drenáže v místě pohřební jámy.

Místní pamětníci vzpomínají, že v 90. letech čas od času na Budínku přijely autobusy s německými turisty, kteří tam kladli pietní věnce a vztyčovali dřevěné kříže. Údajně se zde měly konat i vzpomínkové akce. Do druhého dne však veškeré upomínky na tyto pietní akce zmizely. V nedalekých kostelích ve Ždírci a Šlapanově byly umístěny mramorové desky se vzpomínkou na oběti poválečného násilí. Prý se o ně postarali němečtí pozůstalí.

V roce 2003 vyšla kniha Bergersdorf německé spisovatelky Hermy Kennel, v níž jsou poprvé popsány detaily masakru z května 1945. Kniha pojednává o obci Kamenná, z níž pocházelo několik obětí. Spisovatelka čerpala ze vzpomínek odsunutých rodin. Kniha vychází nejprve v němčině, v roce 2011 je vydána také v češtině.

Ještě detailnější popis události zveřejnil na internetu tehdejší předseda německého spolku Iglauer Sprachinsel (v překladu Jihlavský jazykový ostrov, jedná se o spolek, který se věnuje osudu odsunutých Němců, odkaz na článek v němčině je uveden na konci metodiky) Fritz Hawelka. Ve svém dokumentu o masové vraždě u Dobronína uvádí jména obětí i vrahů. V České republice na tento dokument nikdo nereaguje.

V roce 2013 bylo vyšetřování ukončeno, resp. odloženo. „Věc odkládám, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání,“ napsal v závěrečné vyšetřovací zprávě vrchní komisař Michal Laška. Kriminalisté vyslechli řadu osob a pracovali s dostupnými archivními materiály jak v České republice, tak i v Německu. Ovšem všechny informace týkající se možných pachatelů jsou pouze zprostředkované. Vzhledem k neúplnosti důkazů tedy nelze spolehlivě zjistit, kdo za usmrcením dobronínských Němců stojí. 

Aktivita: Naše soukromé životy

Cíle: Cílem aktivity je, aby si žáci uvědomili motivace, cíle a argumenty zúčastněných – na jedné straně německých rodin odsunutých po válce z Československa, které na Budínce ztratily své příbuzné, a na druhé straně českých obyvatel, kteří o celé události ve svém bezprostředním okolí mlčí.

Pomůcky: papír, tužka

Časová dotace: 20 min.

Popis činnosti

S žáky se domluvíte na rozdělení rolí. Poté žáci pracují individuálně. Jedna část třídy zastupuje Němce, druhá část Čechy. Každý žák si znovu pročte narativ č. 1 (případně další články na internetu, viz odkazy na konci metodiky) a vyznačí si v textu události, které by pro něj, jako pro Němce/pro Čecha, byly klíčové – osobně by se ho dotýkaly, probouzely v něm různé emoce atd. Na základě těchto klíčových informací si připraví svůj osobní profil. Například:

Narodil jsem se a žiji v Německu, ale vím, že moje rodina žila po generace v Čechách. Po válce však musela tento region opustit a začít svůj život zcela znovu někde jinde. Vím také, že jeden z mých blízkých příbuzných (strýc, otec) s rodinou neodjel, a my o něm nemáme po dlouhá desetiletí žádné zprávy. Naposledy ho viděli v improvizovaném vězení pro Němce určené k odsunu, pak ale zmizel. Tušíme, že byl pravděpodobně zabit, ale nevíme, co se stalo, kde a jestli je vůbec pochovaný. Česká strana k tomu mlčí, záležitost jako by pro ně neexistovala.

• Jsem z české rodiny a žiji nedaleko Dobronína. Všichni nějak tušíme, že se v Dobroníně po válce něco stalo. Někde na louce mají být pohřbeni Němci, které údajně měli brutálně zavraždit místní Češi. Nemluví se ale o tom, a když, tak jen velmi opatrně a v náznacích. Nikdo pořádně nic neví. Měli to být místní, které ještě moje babička osobně znala. A prý sem jezdí Němci si tyto mrtvé připomínat. Nikomu není příjemné, když je tady vidíme. Připomínají něco, o čem nechceme nic vědět. Co vlastně chtějí? Co by z toho všeho vzešlo?

Poté si ve třídě žáci vypracované osobní profily navzájem představí. Diskutujte o následujících otázkách:

Co podle vás zástupce obou stran motivuje, aby se k celé události ne/vraceli?

  • Čeho chtějí Češi a Němci ve vztahu k zavražděním v Dobroníně dosáhnout?
  • Jaké argumenty přitom používají?
  • Jak se podle vás staví k celé události současná (tedy třetí) generace?

Aktivita: Životabáseň

Cíle: Aktivita navazuje na „Naše soukromé životy“ a jejím cílem je rozvíjet představu o osobních pocitech jednotlivých aktérů současného sporu o událostech v Dobroníně.

Pomůcky: papír, tužka

Časová dotace: 15 min.

Popis činnosti

Žáci, stále rozdělení na Čechy a Němce, nyní dostanou prostor pro vypracování básně (tzv. životabásně). Jde o velmi osobní práci, proto jim ponechte dostatek volného času. Dopředu je upozorněte, že báseň píší především pro sebe a je to jejich soukromá tvorba, pokud ji nebudou chtít přečíst ostatním, nebude to po nich požadováno.

Životabáseň má předepsanou podobu, žák doplňuje za jednotlivá hesla svoje pocity a dojmy.

  • Jsem
  • Chci se dozvědět 
  • Slyším 
  • Vidím 
  • Toužím 
  • Jsem 
  • Tvářím se 
  • Prožívám 
  • Doufám
  • Dělám si starosti 
  • Pláču 
  • Jsem 
  • Sním

Po dokončení si všichni společně sedněte a projděte si celý úkol. Zaměřte se na otázky shrnující oba úkoly:

  • Co bylo klíčové pro německé rodiny? Co by mohlo být klíčové pro české rodiny? Jak se u toho mohli dotyční cítit? 
  • Jaké rodinné profily si žáci připravili?
  • Zastavte se i u životabásní. Jak se žákům taková věc psala? Bylo těžké vcítit se do představ těchto lidí? (Ponechte na svobodném rozhodnutí žáků, jestli si chtějí svoje básně navzájem přečíst.)
  • Je možné takový konflikt nějak překlenout/vyřešit? Co je k tomu potřeba? Jsou toho schopni účastníci samotní, nebo je nutný někdo nezainteresovaný? A kdo by to podle vás měl být?

 Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Konfliktní místa paměti - cesta k lepšímu dějepisu.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf1120 kBDobronín
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 02. 04. 2015
Zobrazeno: 3940krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVATÁ, Kristýna. Dobronín. Metodický portál: Články [online]. 02. 04. 2015, [cit. 2019-09-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GLB/19769/DOBRONIN.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.