Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Studie k problematice čtenářské gramotnosti...

Ikona teoreticky

Studie k problematice čtenářské gramotnosti v základním vzdělávání – 3. část

Ikona odbornost
Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Anotace: Článek přináší třetí, závěrečnou část studie k problematice čtenářské gramotnosti v základním vzdělávání. Shrnuje analýzu čtenářské gramotnosti RVP ZV a předkládá doporučení pro inovaci kurikula. Přiložena je též literatura k tématu. Text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání: Soubor studií. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2011.
Téma příspěvku:Čtenářská gramotnost
Klíčová slova: čtenářská gramotnost, RVP ZV, gramotnost, inovace kurikula

Čtenářská gramotnost v RVP ZV

Na výsledky PISA 2009 ještě RVP ZV neměl vliv, ale do budoucna by RVP ZV měl základní signály, které vycházejí z mezinárodních šetření, co nejdříve zohlednit. 

Odborný panel pro čtenářskou gramotnost při VÚP po analýze RVP ZV dospěl k závěru, že současná podoba RVP ZV neklade na rozvoj čtenářské gramotnosti takový důraz, jaký odpovídá jejímu významu pro úspěšný život žáků a současně varovným výsledkům našich patnáctiletých žáků v mezinárodních srovnávacích šetřeních. Za zvlášť závažné zjištění je považován fakt, že čtenářská gramotnost (nebo její složky) nefiguruje jako významný cíl na žádné úrovni v RVP ZV. RVP ZV nepožaduje její systematický rozvoj u každého žáka. Není integrována na úrovni obecných závazných cílů vzdělávání. Není postavena vedle klíčových kompetencí. Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů požadují zvládnutí některých ze složek čtenářské gramotnosti převážně jen v oborech, které tradičně chápeme jako čtenářsky vhodné a kde je čtení a čtenářství do značné míry vlastním obsahem oboru (jazyková a komunikační průprava, literatura). Ani tady není čtenářská gramotnost v moderním chápání pokryta systematicky. Ostatní vzdělávací obory a průřezová témata v současném pojetí kurikula přispívají k rozvoji čtenářské gramotnosti sporadicky, ačkoli jejich role může a má být mnohem zásadnější. 

Implicitní pobídky, které byly v RVP ZV nalezeny, nemohou působit na žákovskou populaci nijak soustavně a jen sotva mohou přinést zlepšení ve čtenářství a ve výkonu žáků v mezinárodních měřeních, protože jejich naplňování bude ovlivněno osobním zaměřením učitele (mnozí nebudou pracovat s texty právě proto, že žáci mají se čtením potíže, čtou pomalu a nedokážou informace ze čtených textů dobře získávat – jde o bludný kruh). Proti soustavnosti v rozvoji čtenářské gramotnosti však půjdou také organizační podmínky vzdělávání a přetíženost učitele dalšími povinnostmi (mnohdy formálními nebo nevyužívajícími jeho vysoké kvalifikace). 

Pokud chce vyučující rozvíjet čtenářskou gramotnost svých žáků a ví, jak na to, současná podoba RVP ZV mu nebrání, aby to činil, ale zároveň nebrání ani tomu, aby někteří žáci prošli celým základním vzděláváním bez systematické a účinné průpravy ve všech složkách čtenářské gramotnosti. Čtenářská gramotnost natolik významně ovlivňuje profesní i osobní život žáků, že je potřeba dbát na to, aby každý žák, i ten ze čtenářsky nepodnětné rodiny, dostal šanci jí nabýt a rozvinout ji tak, jak to jeho předpoklady umožňují. 

To, že RVP ZV dnes není uzavřený možnosti čtenářskou gramotnost rozvíjet, svádí v řadě případů k „obohacenému“ výkladu – k tomu, aby byly požadavky formulované v RVP ZV interpretovány jako požadavky zahrnující čtenářství všude tam, kde si lze představit mj. i využití textu. Pro rozvíjení čtenářství nestačí s žáky jen číst a využívat texty jako zdroje informací, ale je třeba čtenářství cíleně a nenahodile vyučovat, postupně a promyšleně rozvíjet čtenářské dovednosti i postoje, předkládat žákům nejrůznější typy textů a učit je s nimi pracovat, učit je rozumět čtenářství jako procesu a sobě samým jako čtenářům. 

Čtenářství zasahuje do celého vzdělávacího systému, nestačí uvažovat jen o RVP ZV, a proto by bylo potřebné před inovacemi v oblasti čtenářské gramotnosti promyslet a zformulovat dlouhodobou a konsenzuální Národní strategii pro rozvíjení čtenářské gramotnosti. 

Doporučení pro inovace kurikula 

1. Při rekonstrukci kurikulárních dokumentů vycházet z dlouhodobé a konsenzuální Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti, která by měla obsahovat jasně stanovené vzdělávací cíle pro oblast čtenářské gramotnosti 

Státní kurikulum je jedním z nástrojů pro dosahování vzdělávacích cílů stanovených státem. Inovace kurikula musejí mířit k tomu, že stanovených vzdělávacích cílů bude dosahováno efektivněji. 

Kurikulum pro příslušný stupeň vzdělávání má obsahovat cíle, kterých by žáci na daném stupni vzdělávání měli dosáhnout. Tyto cíle specifikují komplexní a dlouhodobé cíle vzdělávání. 

V České republice nejsou stanovené obecné cíle pro rozvíjení čtenářské gramotnosti. Nelze navrhovat konkrétní změny v kurikulu, dokud nebudou cíle vyjasněné a akceptované širokou zainteresovanou veřejností. 

Před inovacemi, které se dotknou RVP ZV v oblasti čtenářské gramotnosti, je tedy potřeba promyslet a zformulovat dlouhodobou a konsenzuální Národní strategii pro rozvíjení čtenářské gramotnosti. 

Dlouhodobá a konsenzuální Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti by měla definovat cíle pro povinné vzdělávání v širším kontextu celoživotního učení, neboť dosažená úroveň čtenářské gramotnosti přímo ovlivňuje schopnost učit se po celý život. Ti, kdo nedosahují potřebné minimální úrovně čtenářské gramotnosti, se stávají nejhůře zaměstnatelnou skupinou obyvatel. 

Principy vzniku národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti

  • Důraz není kladen na rychlý vznik strategie (rychlý výsledek), ale na dostatečně dlouhý proces vzniku, který umožní, aby strategie opravdu poučeně zahrnovala a v potřebné míře sjednocovala pohledy různých aktérů (školy, výzkumná pracoviště, ČŠI, NNO, knihovny, …).
  • Důraz není kladen na rychlé prosazení pohledu jedné zájmové nebo odborné skupiny, ale na dosažení kompromisu a shody mezi těmi, kteří se čtenářskou gramotností zabývají, aby při první politické změně nedošlo k negaci všeho, co se dosud učinilo.
  • Důraz není kladen na ideální stav, ale na přijatelnost cílů i postupů pro ty, kdo mají strategii realizovat (především pro učitele).
  • Strategie by kromě vizí a cílů měla obsahovat konkrétní prováděcí plány s určením odpovědných institucí nebo osob, termínů a se zajištěným financováním.
  • Součástí Národní strategie by měl být pracovní slovník pojmů pro čtenářskou gramotnost. 

2. Precizně stanovit obecné cíle čtenářství na úrovni RVP ZV pro jednotlivé stupně vzdělávání; cíle postupně standardizovat; dílčí cíle musejí odpovídat cílům dlouhodobým

Charakter čtenářské gramotnosti vyžaduje stanovení dílčích cílů čtenářství v souladu s cíli obecnými. RVP ZV má takové cíle do budoucna zahrnovat i na obecné úrovni, i na úrovni výstupů. Má být jasně řečeno, jaké výsledky vzdělávání ve čtenářské gramotnosti mohou učitelé pro své žáky považovat za očekávané a odpovídající. Potřebují v RVP ZV vodítko, které stanoví, které minimální čtenářské znalosti, dovednosti a postoje by měly být u žáka rozvinuty na konci povinné školní docházky a na konci stanovených období. Bez formulování minimálních požadavků se může stát, že někteří žáci nedosáhnou základní potřebné úrovně čtenářské gramotnosti. Současně učitelé nezbytně potřebují vědět, ke kterým dalším cílům je možné vést ty žáky, kteří mají lepší předpoklady, mohou postupovat rychleji a do větší hloubky. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • Formulovat dostatečně jasně a ověřitelně cíle čtenářství pro jednotlivá období vzdělávání.
  • Postupně zpracovat další pomocné nástroje (mimo RVP ZV), kterými jsou vývojová kontinua [1], která budou popisovat očekávané úrovně čtenářské gramotnosti a poslouží k formulaci individualizovaných cílů vzdělávání pro jednotlivé žáky a k autentickému vývojovému hodnocení i jako podklad pro intervenci. Poznatky získané při zpracování vývojových kontinuí využít pro formulaci specifických vzdělávacích cílů pro jednotlivá období RVP ZV a následně pro ŠVP.
  • Při stanovování cílů čtenářské gramotnosti vycházet z definice čtenářské gramotnosti a neopomíjet žádnou ze složek čtenářské gramotnosti. Zejména nepodceňovat neměřitelné, ale ověřitelné cíle z oblasti vnitřní motivace pro četbu (např. žák čte se zaujetím), metakognitivní cíle (např. žák vědomě využívá strategie, které mu pomohou porozumět složitému textu), cíle popisující hlubší porozumění textu (např. žák vysuzuje, jak různě mohou témuž textu rozumět různí čtenáři) včetně posouzení textu (např. žák posuzuje autorův záměr). Nezapomínat ani na to, že čtenářská gramotnost předpokládá také znalosti, a to znalosti o četbě a čtenářství, jako např. to, že různí čtenáři čtou tentýž text různě, apod. Znalosti ovšem nemají být předepsány k naučení, ale k pochopení, a hlavně mají být žáky aplikovány ve čtenářských situacích.
  • Zajistit provázanost takto stanovených dílčích cílů s cíli formulovanými v dlouhodobé konsenzuální Národní strategii.

3. Ujasnit způsob začlenění čtenářské gramotnosti do RVP ZV 

Čtenářská gramotnost má povahu kompetenční, není však mezi kompetence zařazena, což považujeme za správné, protože: „Čtenářská gramotnost zaujímá mezi ostatními kompetencemi zvláštní postavení. I když bývá někdy oprávněně pokládána za samostatnou klíčovou kompetenci, je navíc branou k osvojení mnoha dalších kompetencí a objevuje se v učebních dokumentech zemí EU jako jedna ze složek klíčových kompetencí, ať už v podobě důrazu na rozvoj porozumění a reprodukce složitých písemných sdělení, kritické posuzování a využívání různých zdrojů informací, tak v podobě samostatného získávání nových poznatků[2]. 

Čtenářská gramotnost může být do RVP ZV zařazena různými způsoby. Není pochyb o tom, že musí být součástí cílových kategorií (pojetí vzdělávání, cíle vzdělávání, očekávané výstupy). V kurikulu by mělo být stručné objasnění obsahu pojmu (komentovaná definice) a významu čtenářské gramotnosti pro vzdělání a celoživotní učení žáka, mělo by být objasněno pojetí čtenářské gramotnosti, z něhož jsou odvozené cíle. Kurikulární dokumenty by měly odpovídat navrhované Národní strategii pro rozvoj čtenářské gramotnosti v tom, které podmínky musejí být vytvořeny pro její rozvoj na úrovni celého systému i na úrovni školy.

Musejí být jasně popsány podmínky na úrovni systému a na úrovni školy, které jsou předpokladem k rozvíjení čtenářské gramotnosti. Zda podmínky k rozvíjení čtenářské gramotnosti závazně stanoví RVP ZV, by měla rozhodnout  navrhovaná Národní strategie rozvoje čtenářské gramotnosti.

 Doporučení pro inovace kurikula

  • Rekonstruovat do budoucna strukturu kurikulárních dokumentů tak, aby čtenářská gramotnost byla co nejvíc začleněna do formulací očekávaných výstupů a aby zároveň očekávané výstupy pokrývaly všechny zásadní cíle v oblasti čtenářské gramotnosti.
  • V dokumentu může být dále věnován jeden oddíl vysvětlení významu i podrobnějšímu popisu povahy čtenářské gramotnosti, aby se stala srozumitelnou i pro učitele dalších oborů. 

4. Nepřidávat, ale rekonstruovat kurikulum

Přestože pro rozvoj čtenářské gramotnosti chybějí v současných kurikulárních dokumentech dostatečně silné a závazné podněty, není možné je do kurikula jednoduše doplnit, přidat. 

Celou řadu metodicky vhodných postupů, které by čtenářskou gramotnost úspěšně rozvinuly, dnes učitelé nerealizují, protože na ně nezbývá čas pro množství poznatků, které je třeba žákům předat (včetně poznatků o jazyce a literatuře). 

Čtení je myšlení a rozvoji myšlení je potřeba věnovat dostatek času. Čtení je z velké části dovednost – té se naučíme jen tím, že provádíme příslušné činnosti. Chceme-li žáky naučit číst, musejí číst přímo ve škole, a to dostatečně často, dlouho a pravidelně. Kurikulum tedy musí být postavené tak, aby se učitelé s žáky mohli čtení věnovat na obou stupních základní školy a ve všech předmětech. 

Hrozí riziko, že pouhým přidáním, doplněním cílů z oblasti čtenářské gramotnosti kurikulární dokumenty dále nabobtnají, ale nestanou se užitečnějšími. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • Začlenění čtenářské gramotnosti do RVP ZV proto předpokládá rekonstrukci celého dokumentu tak, aby jeho požadavky byly pro učitele realizovatelné v daném čase a v daných podmínkách. Cíle z oblasti čtenářské gramotnosti musejí být provázané s očekávanými výstupy a musejí zaručovat systematické a postupné rozvíjení čtenářské gramotnosti.

5. Dosahovat cílů čtenářské gramotnosti čtením i v naukových oborech 

Čtení v předmětech má podle zahraničních studií pozitivní vliv jak na rozvoj čtenářství, tak na pochopení a lepší zvládnutí obsahu studovaného předmětu [3]. Čeští učitelé naukových oborů však často nepovažují za svůj úkol rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků. 

Čtení nejrozmanitějších odborných textů rozvíjí jiné čtenářské dovednosti než čtení v rámci českého nebo cizího jazyka. Pro dosahování cílů ve čtenářské gramotnosti je proto nutné zaměřit se i na tradičně nečtenářské předměty. 

Vyžaduje to ovšem úzkou spolupráci a přemýšlení celé školy, všech vyučujících již při průběžných úpravách ŠVP, dobrou znalost celého RVP ZV, dále to vyžaduje společnou strategii rozvíjení čtenářství ve škole, využívání mezipředmětových vazeb a průběžné sdílení poznatků o pokroku žáků a o tom, jak dále při rozvoji jejich čtenářské gramotnosti postupovat. 

Úroveň čtenářské gramotnosti českých žáků na druhém stupni, na středních školách a v dospělé populaci je v mezinárodním srovnání dlouhodobě podprůměrná. Práce s jazykem a s textem se stává předmětem izolované výuky různých předmětů a různých učitelů, kteří nevolí stejné postupy, nespolupracují a do jisté míry význam porozumění textu podceňují a přičítají jej pouze výuce českého jazyka. Tyto závěry potvrzují i pravidelná pozorování České školní inspekce[4]

Doporučení pro inovace kurikula

  • V celém týmu zpracovatelů RVP ZV do budoucna promyslet povahu jednotlivých dílčích cílů pro rozvíjení čtenářské gramotnosti tak, aby bylo využito jedinečných příležitostí, které pro čtenářskou gramotnost představují jednotlivé vzdělávací obory. Sestavit týmy, v nichž se sejdou odborníci na obor a odborníci na čtení a budou hledat nejvhodnější cesty pro rozvoj čtenářské gramotnosti vzhledem k jedinečnosti každého oboru a ke specifickým nárokům na čtení v daném oboru.
  • Současně neztrácet ze zřetele celek – neustále mít na paměti, že dílčí cíle obsažené v očekávaných výstupech napříč vzdělávacími obory na sebe musejí navzájem navazovat. Tuto návaznost v dokumentu i explicitně (systémem odkazů) ukázat.

6. Zajistit slučitelnost monitorovacích postupů s požadavky kurikula na úrovni systému a s hodnoticími postupy na úrovni jednotlivého žáka 

Navrhovaná Národní strategie rozvoje čtenářské gramotnosti by měla stanovit také způsoby zjišťování výsledků vzdělávání pro účely potřebného monitorování celého systému. Zjišťování výsledků a jejich vyhodnocení poskytne zpětnou vazbu o tom, jak se stanovených cílů dosahuje. 

Hodnocení dosažené úrovně čtenářské gramotnosti jednotlivce i celého systému má zásadní význam pro jeho další zlepšování. K tomu je však potřeba učinit mezikrok, stanovit dostatečně specificky cíle vzdělávání ve čtenářské gramotnosti. 

Dosažená úroveň čtenářské gramotnosti není snadno měřitelná prostřednictvím testování, které neobsahuje otevřené otázky a úlohy složité na vyhodnocování. Bez takových úloh nezjistíme např. zaujetí četbou nebo porozumění čtenému na vyšší hladině myšlenkových operací (hodnocení a argumentace). Jedná se přitom o klíčové složky čtenářské gramotnosti. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • Popsat vzdělávací cíle čtenářské gramotnosti.
  • Od těchto cílů odvodit nástroje pro monitorování (nejen testy). 

7. Při rekonstrukci čtenářských cílů kurikula se řídit výsledky výzkumů o tom, které postupy účinně rozvíjejí čtenářství

Ve světě se badatelé více než sto let věnují systematickému výzkumu efektivních postupů rozvíjejících čtenářství žáků. Některé z výsledků těchto výzkumů by měly vstoupit do hry až na úrovni výchovných a vzdělávacích strategií školy či předmětu. Jiné by se ale do RVP ZV měly dostat na úrovni dílčích cílů. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • Prozkoumat výsledky výzkumů čtenářství a do budoucna integrovat do kurikula cíle, jejichž dosahování prokazatelně ovlivňuje úroveň čtenářské gramotnosti žáků. Např. z poznatku, že čtenářství je podporováno propojením s produktivním psaním, by měl vzniknout vzdělávací cíl v oblasti psaní. Další podobné poznatky jsou např. tyto: Čtenářství podporuje četba celých knih. Čtenářství podporuje vlastní volba textu. Čtenářství podporují různé formy osobní odezvy na čtení včetně psaní a diskuse. 

8. Při rekonstrukci kurikula dbát důsledně na přesné vyjadřování včetně respektu ke vžitému pojmosloví 

Do budoucna je třeba v návaznosti na navrhovanou Národní strategii pro rozvoj čtenářské gramotnosti řadu formulací týkajících se čtenářství v současném dokumentu RVP ZV precizovat. Vytvoření pracovního slovníku pojmů by mělo doprovázet vznik Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti a být její součástí. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • V rámci Národní strategie vytvořit pracovní slovník pojmů týkajících se čtenářství.
  • Precizovat formulace týkající se čtenářství v RVP ZV.

9. Rozvíjet čtenářskou gramotnost prostřednictvím technologií – současně rozvíjet ty složky čtenářské gramotnosti, které jsou pro využívání technologií zásadní 

Práce s tištěnými lineárními texty je dosud základem pro získávání a rozvíjení čtenářské gramotnosti. Přesto je potřeba zaměřit pozornost na čtení textů jiné povahy – textů z internetu, textů vznikajících v sociálních sítích apod. Tyto texty vyžadují (a umožňují) rozvinout některé ze čtenářských dovedností více než jiné. Tyto dovednosti vyžaduje i čtení „běžných“ textů, pro orientaci na internetu však nabývají na významu. 

Doporučení pro inovace kurikula

  • Ujasnit si cíle vzdělávání ve čtenářské gramotnosti v Národní strategii i v RVP ZV vzhledem k měnící se povaze zdrojů (texty z internetu, texty vznikající v sociálních sítích apod.), modifikovat očekávané výstupy všech oborů RVP ZV tak, aby, pokud je to možné, co nejvíce směřovaly k rozvoji čtenářské gramotnosti a reflektovaly přitom změněnou povahu zdrojů.
  • Zvážit, jak do očekávaných výstupů nejen v ICT zapracovat požadavek na to, aby vyučující se žáky dostatečně cvičili čtenářské dovednosti významné pro digitální čtenáře. Zásadním se např. stává kritické a samostatné vyhodnocování zdrojů, schopnost posoudit zdroje vzhledem k jejich účelu, povaze, způsobu vzniku, schopnost volit si text vzhledem k záměru čtení, propojovat zdroje. 

10. Další doporučení 

Tendence a snahy v evropském a celosvětovém vzdělávání už přinejmenším druhé desetiletí ukazují, že uchování a rozvoj čtenářské gramotnosti jsou pro vzdělanost považovány za zásadní. Je tedy potřebné co nejdříve soustředit odborné, organizační i finanční síly na to, aby podpora čtenářské gramotnosti získala náležité místo v přípravě učitelů (v profesním vzdělávání učitelů i v učitelském studiu pregraduálním). Příprava učitelů musí zahrnovat metodickou podporu využitelnou přímo při výuce. Zabudovat explicitní požadavky na rozvoj čtenářské gramotnosti do RVP ZV je sice možné při nejbližší systematické revizi RVP, avšak musíme počítat s tím, že bez systémové profesní a metodické podpory učitelů, kteří budou mít za úkol tyto požadavky se svými žáky naplňovat, by zlepšené znění RVP ZV zůstalo pouze na papíře. 

Spolu se změnami v RVP ZV ve prospěch čtenářské gramotnosti bude zapotřebí jednak konkrétní práce s učiteli, aby porozuměli tomu, jak čtenářská gramotnost slouží jejich žákům ve studiu i v osobním životě, jednak výrazné metodické podpory a v neposlední řadě také masivní podpory organizační a finanční. Důležitost takové reálné a fungující podpory bude muset být přijata a prosazována v první řadě na řídicí úrovni školství a také na úrovni krajské. Jakým způsobem a jak účinně se do rozvoje čtenářské gramotnosti zapojí i vysoké školy, zejména pedagogické fakulty, bude záležet na celkové vzdělávací a zejména grantové politice státu.

Závěr 

V poslední době je oprávněně a stále důrazněji vyslovován požadavek promyšlenějšího rozvoje čtenářské gramotnosti žáků v rámci procesu vzdělávání v našich školách. Tento požadavek vyplývá z aktuálních potřeb naší společnosti, v níž právě dovednost porozumět textům v různých situacích a kontextech, vyvozovat z přečteného závěry a posuzovat texty z různých hledisek je základem úspěšného života každého jednotlivce a prosperity celé společnosti. 

Rozvoj čtenářství u žáků je naléhavým úkolem všech pedagogů ve škole, nejen češtinářů. Školy by se měly stát místy, kde je častou činností čtení textů, přemýšlení o nich a společné sdílení těchto myšlenek. Rozvinutí čtenářské gramotnosti každého žáka na potřebnou úroveň by mělo být jedním z hlavních vzdělávacích cílů základního vzdělávání. 

Tato studie konstatuje současný stav kurikula a doporučuje jeho inovace. Cíle těchto inovací by měly být formulovány v navrhované Národní strategii pro rozvíjení čtenářské gramotnosti, protože tyto inovace nezahrnují pouze vzdělávací obsahy oborů ZV, ale i další požadavky na úrovni systému. 

VÚP se systematicky věnuje podpoře rozvoje čtenářské gramotnosti a poskytování metodické pomoci v této oblasti. Inspirativní náměty do výuky, zajímavé informace v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti lze nalézt na Metodickém portálu www.rvp.cz [5]. VÚP připravuje také e-learningový kurz pro zájemce o čtenářskou gramotnost. 

Další aktivitou VÚP k podpoře čtenářské gramotnosti v roce 2011 bude vydání jednak komentovaných úloh z mezinárodního výzkumu PISA (dva příklady těchto úloh již byly zveřejněny v příručce Gramotnosti ve vzdělávání v roce 2010), jednak příkladů dobré praxe s metodickými doporučeními k výuce. 

Literatura 

  1. GABAL, I., VÁCLAVÍKOVÁ-HELŠUSOVÁ, L. Jak čtou české děti? Praha : Gabal, Analysis & Consulting, 2002 [cit. 18. 9. 2009]. Dostupné z WWW: <http://www.adam.cz/dokumenty/2006/jak-ctou-ceske-deti.pdf>.
  2. GROEBEN, N., HURRELMANN, B. Lesekompetenz (Bedingungen, Dimensionen, Funktionen). München : Juventa, 2002.
  3. HOLUM, A., GAHALA, J. Critical issue: Using technology to enhance literacy instruction. 2001.
  4. HOWE, N., STRAUSS, W. Millennials rising: The next great generation. New York : Vantage, 2000.
  5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0
  6. http://nationalstrategies.standards.dcsf.gov.uk/
  7. http://www.edu.gov.on.ca/eng/literacynumeracy/
  8. http://www.ltscotland.org.uk/curriculumforexcellence/index.asp
  9. International Reading Association. Integrating literacy and technology in the curriculum (Position statement). Newark, DE : IRA, 2002.
  10. JONÁK, Z. Čtenářská versus informační gramotnost. Podporují se, nebo jsou ve sporu? [cit. 15. 4. 2010]. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/1040/CTENARSKA-VERSUS-INFORMACNI-GRAMOTNOST-PODPORUJI-SE-NEBO-JSOU-VE-SPORU.html/>.
  11. KOLEKTIV AUTORŮ. Förderung von Lesekompetenz. Berlín, 2007 [cit. 20. 12. 2009]. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/Lesekompetenz>.
  12. MORREL, E. Critical Research and the Future of Literacy Education. Journal of adolescent and adult literacy, 2009, roč. 53, č. 2, s. 96–104. ISSN 1081-3004.
  13. NEUFELD, P. Comprehension Instruction in Content Area Classes. The Reading Teacher, 2006, roč. 59, č. 4, s. 302–312.
  14. PALEČKOVÁ, J. Čtenářská gramotnost, klíčové kompetence a současné cíle vzdělávání. [cit. 29. 4. 2010]. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/447/CTENARSKA-GRAMOTNOST-KLICOVE-KOMPETENCE-A-SOUCASNE-CILE-VZDELAVANI.html/>.
  15. PALEČKOVÁ, J. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. [cit. 29. 4. 2010]. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/>.
  16. PALEČKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., BASL, J. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 – Umíme ještě číst? Praha : ÚIV, 2010.
  17. Partnership for 21st Century Skills. Learning for the 21st century: A report and mile guide for 21st century skills. Washington, DC. : Partnership for 21st Century Skills, 2002.
  18. PROCHÁZKOVÁ, I. Čtenářská gramotnost a výukové aktivity v českých školách.
    [cit. 29. 4. 2010]. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/449/ctenarska-gramotnost-a-vyukove-aktivity-v-ceskych-skolach.html/>.
  19. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha, 2007 [cit. 20. 12. 2009]. Dostupné z: <http://rvp.cz/informace/wp-content/uploads/2009/09/RVPZV_2007-07.pdf>.
  20. STRAKOVÁ, J., KAŠPÁRKOVÁ, L. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Praha : ÚIV, 2002.
  21. STRAKOVÁ, J., POTUŽNÍKOVÁ, E., TOMÁŠEK, V. Vědomosti, dovednosti a postoje českých žáků v mezinárodním srovnávání. In MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. a kol. (Ne)rovné šance na vzdělání. Praha : Academia, 2006, s. 118–143.
  22. SWEET, A. P., SNOW, C. E. Rethinking reading comprehension. New York : Guilford, 2003.
  23. TRÁVNÍČEK, J. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Brno : Host ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, 2008.
  24. www.cpk.sk/web/dokumenty/npvv.pdf
  25. www.pisa.oecd.org
  26. www.uiv.cz


[1] Vývojová kontinua pro určitou oblast vzdělávání popisují vývojové fáze, jimiž běžně prochází žák, když se v dané oblasti učí. Jednotliví žáci se vyvíjejí různě rychle, některé etapy mohou i přeskočit nebo naopak může žák setrvat na dosažené úrovni nezvykle dlouho a pak udělat velký skok apod. Proto se používá pro vývojová kontinua další označení – vývojové mapy (developmental maps), u nás mapy učebního pokroku. Tento název naznačuje, že každý žák může jít v rámci společné mapy různými cestami a různě rychle k témuž cíli, v našem případě k náležitému zvládnutí všech složek čtenářské gramotnosti.

[2]PALEČKOVÁ, J. Čtenářská gramotnost, klíčové kompetence a současné cíle vzdělávání

[3] NEUFELD, P. Comprehension Instruction in Content Area Classes.

[4] PALEČKOVÁ, J. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR

[5] Například v modulu Články a v Digifoliu. 


Tento text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání: Soubor studií. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2011. 

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Gramotnosti ve vzdělávání: Soubor studií.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 09. 2011
Zobrazeno: 4327krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Studie k problematice čtenářské gramotnosti v základním vzdělávání – 3. část. Metodický portál: Články [online]. 29. 09. 2011, [cit. 2019-10-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/13725/STUDIE-K-PROBLEMATICE-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-V-ZAKLADNIM-VZDELAVANI---3-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.