Q-třídění jako nástroj zpětné vazby ve škole

Článek je převzat z Moderního vyučování.

V poslední době se často setkáváme s tím, že se ředitelé škol zajímají o metodu Q-třídění, neboť ji chtějí využít ke zjišťování názorů a postojů pedagogů ve svých školách. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout základní informace o Q-třídění a možnostech jeho využití.

Q-třídění v mnohém připomíná dotazníkové šetření. Pracuje se sadou výroků, které reprezentují možné odpovědi na nějakou základní otázku, kterou si například kladou učitelé nebo jiní členové společenství, jímž škola je. Respondenti, kterými mohou být učitelé, žáci nebo rodiče, vyjadřují míru souhlasu s danými výroky. Respondenti musí výroky vzájemně porovnávat a musí jim přidělovat stupně významu od nejvyššího po nejnižší, přičemž každá úroveň významu smí být obsazena zcela určitým počtem výroků. Výroků může být libovolný počet, třídění musí být tomuto počtu uzpůsobeno tak, aby na jeho krajích vždy figurovalo menší množství výroků než uprostřed (třídění kopíruje Gaussovu křivku). Tento postup donutí respondenty skutečně uvažovat o prioritách.

Výroky doporučujeme rozepsat na kartičky a rozmisťovat do šablony, která vyžaduje umístit na každou pozici pouze určitý počet výroků. Práce s výroky je příjemná a inspirující pro jednotlivce i skupiny, protože umožňuje organizovanou individuální nebo skupinovou reflexi. (V rámečku uvádíme jako příklad sadu výroků pro učitele zaměřenou na podmínky úspěchu žáků a odpovídající šablonu.)
V dotazníkovém šetření mají respondenti zpravidla za úkol pouze vyjadřovat míru souhlasu na určité škále (např. na škále naprosto nesouhlasím, spíše nesouhlasím, spíše souhlasím, naprosto souhlasím), což jim umožňuje například souhlasit se všemi výroky stejnou měrou. Q-třídění tento přístup neumožňuje, respondent se musí rozhodnout, s čím souhlasí více a s čím méně. Q-třídění tak umožňuje zadavateli (řediteli) si učinit přesnější představu o prioritách pedagogického sboru. Pokud pracujeme s větším množstvím kartiček i pedagogů a nemůžeme-li si tedy učinit závěry na základě prostého prohlédnutí jednotlivých šablon, můžeme zpracovat údaje například tak, že budeme výrokům přidělovat body na základě toho, v jakém sloupci se nacházejí (viz obrázek šablony). Celkový počet, který každý výrok získá, vypovídá o míře jeho podpory ve sboru.

Odborníkům, kteří mají k dispozici příslušné statistické vybavení, umožňuje Q-třídění zjistit ještě daleko zajímavější výsledky využitím tzv. Q-metodologie. Kdybychom měřili výkony jednotlivců nějakými testy a pak provedli faktorovou analýzu, zjistili bychom, které testy spolu korelují, jak se seskupují do faktorů určujících různé druhy inteligencí a jak se lidé do těchto rozměrů inteligence rozeskupí (kterými lidmi jsou v testované skupině lidí jednotlivé rozměry inteligence reprezentovány).

V Q-metodologii jednotlivci naopak přiřazením vnímaného významu určují, a to zcela subjektivně, "inteligenci jednotlivých výroků". Q-faktorová analýza, (v níž zaměníme význam řádků a sloupců) pak určí, kteří lidé spolu (názorově) korelují a ze kterých myšlenek (výroků) jsou názorové proudy, do kterých se rozpadají, složeny. To je velmi cenný nástroj k rozpoznání jednoty pedagogického sboru, respektive toho, v čem se jeho jednotliví členové shodují a v čem se naopak rozcházejí. Jeho užitečnost můžeme ukázat například na velmi zjednodušeném příkladu. Řekněme, že vytvoříme sadu výroků, které jsou možnými odpověďmi na otázku, co nejlépe působí na školní úspěch žáků a jejich dobré zkušenosti se školou. Jsou školy, ve kterých jsou názory pedagogů na tuto problematiku více méně shodné. V jiné škole se například mohou vyskytovat dvě skupiny učitelů, z nichž jedna může předpokládat, že jsou to vztahy, a to vztahy velmi liberální a kamarádské, druhá může předpokládat, že žákům vlastně nejvíce pomohou tradiční vztahy založené na autoritě a poslušnosti. Vědomí tohoto rozporu a detailní znalost postojů, které oba tábory charakterizují (dílčí výroky), umožní řediteli porozumět lépe neshodám mezi oběma tábory a případně se pokusit hledat cesty k jejich odstranění na základě stanovisek, ve kterých se oba tábory shodují.

V případě vhodné volby výroků si můžeme učinit přibližnou představu o míře shody v názorech jednotlivých členů sboru na základě prostého studia "vyplněných" šablon.

Jak již bylo naznačeno, metodu práce s výroky můžeme rovněž využít ke skupinové práci, zejména potřebujeme-li stimulovat diskusi o nějakém specifickém tématu či aspektu školní práce. Úkol shodnout se ve skupině na prioritě, která bude jednotlivým výrokům přidělena, výborně podporuje argumentaci a tříbení stanovisek.

Základním předpokladem pro úspěšné využití Q-třídění nebo plné Q-metodologie je pečlivé formulování základní otázky a vhodná volba výroků. 

Ukázková sada výroků